terryaknihy komentáře u knih
Bolest v srdci. Tyhle slova přesně vyjadřovala mé pocity během krátké chvíle, kterou jsem prožila s touto knihou. Příběh malé Barušky je vyprávěn dvěma pohledy - jejím a její mámou. Za mě jsem našla malou chybičku a to, že bych ocenila i vyprávění z tátovy strany, byl jako postava zajímavě popisován a jeho myšlenky by mě zajímaly. Od začátku jsem si Barunku moc oblíbila a neskutečně jsem nenáviděla její mámu. V knize se setkáváme s protěžováním jedné z dvou dcer (v této knize byla protěžována Barušky sestra). Když jsem četla pohled mámy, vždy mluvila o Katušce a o Baruně. Baruně, chápete? Nechci prozrazovat konec, ale moje srdce puklo na tisíc kousků. Celou dobu si říkám, že každý rodič by měl pochopit, že děti jsou jen děti a že děti řeší různé problémy a neměly by být přehlíženy, natož prosazovány. Vše jsem Petře Dvořákové věřila a ačkoliv byl příběh krátký, byla to emocionální jízda.
Příběh se těší velkému úspěchu u většiny čtenářů a jak už to tak bývá, když je něco v jeden čas všude, pořídím si tu knihu, ale hned se do ní nepustím
Nakonec jsem se k příběhu dostala ve formě audioknihy a jsem za to moc ráda, ono by se v papírové podobě možná stalo, že bych knihu odložila, ale byla by to ve finále škoda. Hodně dlouho mi totiž trvalo si uzpůsobit to, že příběh je kronika. Nečeká mě nějaké velké boom, žádný napínání strun, ale prostě “obyčejný život lidí v těžké době.
Když se s tím moje hlava spokojila, ponořila jsem se do jednotlivých postav a snažila se sledovat jejich vazby a prolínání. Mrzelo mě, že se tu válka pouze mihla v pozadí, čekala jsem, že to bude stěžejní téma nějaké části. Přesto mě poslech nakonec bavil, zajímal mě vývin každé postavy a myslím, že se brzy pustím do pokračování.
Dámy, představuji vám kvalitní knihu plnou sexuálních scén. Máte skryté touhy? Tak to vás tento příběh určitě nadchne. Čte se to jedna báseň, stránky jen utíkají, já sama jsem knihu přečetla během jednoho dne :). Jen mějte na paměti, že kupujete erotický román, proto zpětné komentáře typu: Bylo tam moc sexu, jsou dost zbytečné.. Náhodou se tu odehrává i zajímavý vývoj milostného příběhu a na konci se stane velký zvrat, takže jsem velmi zvědavá na další díl, kde hlavní postavu bude hrát Payton :). Za mě velké doporučení :)
Nechápu, že jsem B.A.Paris “objevila” až teď?! Za zavřenými dveřmi jsem poslala jako audioknihu a bylo to neskutečné. Autorka dokáže barvitě vyjádřit myšlenky hlavních postav a skrz slova doslova cítíte jejich strach. Rozhodně se musím pustit do dalších jejích knih.
Staré odrůdy jsou naprosto nádherným, melancholickým příběhem o dvou ženách, respektive ženě a dívce, Liss a Sally. Kniha začíná, když Sally utíká před všemy pravidly a nařízeními a ocitá se na statku u Liss, která jí nabídce nocleh. Je až neskutečné, jak do příběhu autor dokázal rozmanitě a přesto ne tak náročně popsat pocity obou našich postav a že se to tam střídalo jak na horské dráze. Sally mi byla zpočátku hodně nesympatická, měla takové výbuchy vzteku a Liss byla naopak hodně uzavřená, tichá. Líbilo se mi, jak jí Liss nikdy nenakázala, že má pomoci, ale naopak to tak nějak vyplynulo, či poprosila, že by byla ráda o pomoc a Sally se to vlastně postupně začalo líbit.
Máme tu takový idylický venkov, seznamujeme se s prací na statku a pomocí provoněných stránek čerstvým chlebem a hruškami, se pročítáme příběhem.
Velmi mile jsem byla překvapená a rozhodně můžu knihu doporučit dále. Má to přesah, hezky se to čte, pěkné okolí a dobré postavy se zajímavou minulostí.
Dívka v ledu byla mou druhou přečtenou knihou od autora, ale zároveň první knihou z jeho detektivek. Do knihy jsem se pustila v rámci audioknihy a nemohla jsem udělat lépe. Audio bylo namluveno Martinem Stránským a ten jeho hlas? oh..
Každopádně příběh sám o sobě byl dobře zamotaný, chtěla jsem poslouchat dál a dál. I když Erice házeli klacky pod nohy, šla si za svým, a to se mi na ní líbilo. A ne, zase jsem na vraha nepřišla, takže bravo :D!
Tohle byla kniha přesně pro mě. Já se nasmála, pobrečela si a kolikrát se culila jako měsíček na hnoji :D Absolutně perfektně čtivě napsaný příběh, líbil se mi humor, obzvlášť od Bianci :D Máme tu slowburn romantiku a tzv. hate to love. Na příběhu bych ocenila ještě jednu věc, a to, že kniha není jen o přitažlivosti, sexu a nadrženosti, ale má tam určitou přidanou hodnotu v rámci jedné problematiky. Za to velký palec nahoru. V jedné chvilce mi příběh přišel hodně překombinován, ale konec to neskutečně vynahradil :)! Velmi doporučuji, kór teď takhle jako čtení na léto️
Uff. Tohle není mé první setkání s autorkou, takže jsem věděla, že úplně šťastné čtení/poslech to nebude. A nebyl, vůbec. Houbařka je jedna asi z nejdepresivnějších knih, která se mi dostala pod ruku. Ale byla velmi dobře napsaná. Autorka nám tu představuje ponurý příběh Sáry, která denně chodí na Šumavě do lesa sbírat houby, které pak za pár korun prodá do místní hospůdky. Postupně se dostáváme pod Sářinu skořápku a když navštíví pohřeb své matky, začnou se nám odkrývat rodinná tajemství. Proč je sama na Šumavě? Jaké měla dětství? Co denně ovlivňuje její myšlenky? Za mě je tu velmi dobře popsána psychologie postav a nebýt pár nudnějších pasážích, hodnotila bych plným počtem:).
Kniha obsahuje rozhovory s lidmi z různých poměrů a částečně i dob, kteří utekli z KLDR. Díky svému studiu tak trochu vím, co se tam dělo a děje, ale popravdě některé věci hnuly žlučí i mně. Občas mi zůstal rozum stát nad tím, jak neskuteční manipulátoři tam jsou, když dokázali lidi držet “pod pokličkou” a dávali jim jen informace, co sami chtějí. Každý z těch rozhovorů byl velmi osobní a citlivý a bylo zajímavé nahlédnout i do té sociální stránky lidí. Naprosto knihu doporučuji. Věřím, že leckoho dostane stejně, jako mě. Neskutečné….
Pomocnice byla super psychothriler, který je takovou kombinací Lapeny a Paris. Od Lapeny má styl psaní v rámci třeba krátkých kapitol a od Paris rozhodně určité napětí, které se táhne skrze celou knihu. Závěr byl teda hustý :D… Ale jena věc mi tam vadila, a to, že Millie si nechala až moc sr*t na hlavu od Niny, což mi k její povaze a minulosti vůbec nesedělo. Jinak to bylo dobře promyšlené a já se mrknu po dalším pokračování :).
Ze začátku jsem měla trochu problém se začíst a zvyknout si na formu myšlenek naší hlavní postavy - Michala. Když však Michal dorazil do své rodné vsi kvůli nalezenému tělu bývalého spolužáka, příběh nabral neskutečné grády. Původně byl případ uzavřen jako sebevražda, ale nyní je případ znovu otevřen. Samotný Michal se utápí v alkoholu a obrovském smutku po své milované ženě, o kterou nedávno díky rakovině přišel.
Klobouk dolů autorovi za popsání problematiky alkoholismu a obrovském zarmoucení ze ztráty milované osoby. Líbilo se mi vykreslení mezilidských vztahů v rámci bývalých přátel ze školy a zároveň i rodinných vztahů, když se Michal vrátil zpět a několik dní musel zůstat u svého otce, se kterým neměl dobrý vztah. Ještě bych ráda vypíchla, že mám ráda, když se v knize dozvíme, jak vznikl její samotný název a tady to bylo TOP.
Příběh, který svůj poklad ukrývá mezi řádky, ale zároveň díky doslovu vám případně vše sepne. Barvitý styl psaní a celkový nádech a poselství z historie, to bylo naprosto úžasné, i přes velmi bolestné téma. Příběh se situuje k vánočním časům, ale zpracovává temnou stránku irských dějin a věřím, že mnozí z vás o ni ani netuší. Rozhodně doporučuji k přečtení a zamyšlení.
Audiokniha :)
Rodina, vztahy, alkohol, změna režimu, špatná výchova. Tohle je asi pět výrazných bodů, kterými bych představila audioknihu Pláňata.
Petra Dvořáková mě před nějakou dobou dostala svou knihou Vrány a já věděla, že i tady mi při čtení bude ouzko. A taky že bylo. Mnohokrát. Téma rodinných vztahů autorka ovládá s neskutečnou detailností, takže člověk se cítí, jak kdyby bydlel ve stejném domě a seděl s nimi u jednoho stolu. Problémy a výčitky, které se nesou mezi třemi generacemi jsou do očí bijící a když to dopadá až na malou Pavlínu, tak mi je ouvej.
Příběh je vyprávěn ze tří pohledů (také tří interpretů, kteří byli úžasní!) - maminka, tatínek a dcera Pavlínka. Společně mají rodiče ještě jednu starší dceru Janu a žijí v domě s maminčinými rodiči. Zase se mi potvrdilo, že více pohledů je jenom o to více lepší pro pochopení celého kontextu. Každý se s něčím pral a zároveň jeho chování ovlivňovalo jeho okolí, hlavně členy rodiny. Například, když si maminka v hlavě naříkala, jak se Pavlína nakrucuje před zrcadlem a že to je děsné, a přitom v Pavlíniných myšlenkách bylo, že má krásnou maminku a chtěla by být jako ona. Líbil se mi přechod Pavlínky z malé holčičky do teenagera, jak se postupně měnil styl jejího uvažování. Líbilo se mi také, jak autorka dokázala popsat prostředí, hlavně změnu doby, když došlo k pádu režimu a rodiče jeli třeba poprvé do Rakouska nakupovat. Chování otce mi bylo silně nesympatické a to, jak se vyjadřoval k Pavlíně, to mi vždycky stály chlupy po celém těle.. Jedna z nejhorších knižních postav..
Za mě je tohle další nádherně propracovaná hostovka a já se těším na další autorčinu tvorbu.
Popravdě jsem na začátku měla problém se začít. Sepetys má zajímavý styl psaní a chvilku mi trvalo se zorientovat. Nicméně když jsem si sedla, během pár chvil jsem knihu slupla a jen jsem smutně kroutila hlavou. O hrůzách, které se odehrávaly za vlády manželů Ceauşescových, kdy nám Sepetys ukazuje život "obyčejných" lidí.. Příběh je plný strachu, utlačování, omezování, rozkazů, bezmoci, ale i naděje a touhy.. Číst o krutostech, se kterými se mladý Cristian, jeho rodina a přátelé museli potýkat bylo snad až neuvěřitelné. Popravdě mi sedělo, že Sepetys nestřídala postavy a kniha má krátké kapitoly. Nutí to pak číst a dál a dál. Navíc, velmi dobrý epilog knihy!
Jsem ráda, že díky knihám máme možnost nahlédnout pod pokličku dřívějším režimům, o kterým se již dnes moc nemluví. Tyhle knihy by se měly stát povinnou četbou.
Kniha okolo mě dlouho kroužila a vzhledem k tomu, že spánek je naší nedílnou a velmi podstatnou záležitostí, jsem moc ráda, že jsem se k tomu už v předchozích dnech dostala. Utvrdila jsem se v tom, že pokud si chci něco o spánku zjistit, tohle je ideální čtivo. Walker se detailně věnuje veškerým informacím a snaží se je do nás všechny "nahustit". Nenechte se zmást, je toho fakt hodně, kniha má totiž přes 400 stran. Ale přesto je to neskutečně zajímavé, jelikož fakta rozvíjí i o různé názorné příklady, což nám pomáhá si vytvořit obrázek a věci si lépe pamatovat. Za sebe knihu můžu doporučit, ale nejvíce jsem asi ocenila ten peckový souhrn na konci :D Jednoduchý a jasný.. Spánek prostě je potřeba!
Tohle bylo skvělé překvapení, proč tuhle knihu nevidím více?
Naprosto brilantně vymyšlený příběh, jehož vyústění mě napadlo až skoro ke konci. Do té doby sledujeme podrobné hrátky s Patrickem, kde působí jako loutka, okolo které se děje spousta náhod. Příběh má i své ponuré vedlejší postavy, které jsou dobře vykreslené a v momentě, kdy na scénu přijde právník, nabere to obrovské otáčky.
Nápad na příběh se mi líbí, ač mě trochu děsí, protože je to tvrdý příklad dnešní reality, ale aspoň se to dostane více do povědomí. Zkrátka tohle byl velmi dobře vystavený thriller, s dobrými postavami, zajímavými zvraty a s třešničkou na konci ve formě vyústění. Super!
Neskutečně smutný příběh jedné rodiny, která se potýká s několika problémy. Petra Soukupová velmi dobře popisuje velké strasti dnešní doby, kdy minimálně s jednou se každý z nás někdy potká. Veronika je tou snaživou dcerou, která má dobrý vztah s dětmi, ale s rodiči to už není nejlepší. Jezdí tam hlavně proto, že jí jinak nadávají, že jí vůbec nevidí. Když tam však i se svou rodinou je, její rodiče jí vůbec nerespektují. Vegetariánce Maje (dcera Veroniky) nenápadně podstrkují masové jídlo, Veronice vždy vyčtou, že je tam málo ale její sestru velebí do nebes. Sestru, která žije v Londýně a na rodiče si ani nevzpomene. Den, kdy však zemře její maminka, ten všechno změní. Rázem nastává velký kolotoč ohledně pořádání pohřbu, který musí Veronika udělat celý sama. Následně nám autorka servíruje to, jak si rodina žije poté. Jak se Veronika pere se svým životem, s prací, s problémy svých dětí a ještě starostí o svého otce a psy její maminky. Příběh je občas protkán určitými paradoxy (rybaření), ale zároveň se dotýká několika důležitých témat (problémy ve škole, úmrtí, pracovní povinnosti či odporu promítaného skrze stravu).
Velmi se mi líbí, že i tady jsou pohledy dětí, který příběhu dávají velmi dobrý nádech a autorka nám popíše, co se náctiletým může honit v hlavě.
Rozhodně si nenechám ujít další knihy Petry Soukupové, tohle bylo velmi povedené. Navíc jsem knihu poslouchala jako audioknihu, jejíž přednes byl 5/5 hvězdiček :)!
Příběh jsem si pustila v podobě audioknihy a jsem ráda, že se vybral v našem audioklubu k poslechu, protože jinak bych se k tomu nedostala. Hlavní postavy Poe a Tilly jsou výborné detektivní duo, které se skvěle doplňuje a jejich taková symbióza se mi moc líbila. Řekla bych, že Tilly byla dobrým tahounem a osvěžením příběhu.
Párkrát mi ten detailní popis upálených mrtvol dal zabrat, ale naštěstí se autor více pak věnoval detektivní práci, než nechutným popisům.
Pravda je, že první půlku příběhu jsem byla nadšená, ale postupně byl příběh hodně natahovaný a ke konci lehce překombinovaný. Kdyby to bylo o 100 stran kratší, asi bych byla 100% spokojená a bylo by to svižnější.
Hodnotím 3,5/5 a pokud další díl vyjde v audiopodobě, pustím se do něj .
Kniha nás zavádí do městečka Horní Jelení v období 1918-1946. V rámci několika hlavních postav je nám vyprávěn jejich příběh, který vychází ze skutečných událostí, což mě upřímně chvilkami mrazilo. Jedná se totiž o období po první světové válce až skrze druhou světovou válku a my prožíváme s místními právě dopad války na jejich životy. Postupně se dostaneme také třeba do pohraničí a na Slovensko.
Autor píše zajímavých jazykem, který může zpočátku dělat trochu problém. Oříškem pro mě bylo si zvyknout na různé časy a právě zvyknout si na styl psaní. Když jsem si ale ke knize sedla na delší chvilku, úplně jsem tomu propadla. Postupně mi začala třeba Jaruna a Jenda přirůstat k srdci a já se bála konce… Stránky odehrávající se s Otou a Jendou v lese, a také stránky v rámci přestěhování Josefy a Václava do vily v pohraničí, tak ty mi dělaly při čtení hrozně ouzko (o pochodu smrti se snad ani nemusím zmiňovat)…
Jedná se o ponurý, smutný, srdceryvný, ale nádherný příběh, který není rozhodně poslední, jaký jsem od autora četla. Až na počáteční delší začtení a konec, kdy mi chování určité postavy přišlo nelogické, vám to rozhodně mohu doporučit. Hodnotila jsem 4/5
Uf. Teď budu v rámci hodnocení velmi vystupovat z řady, ale já jsem prostě zklamaná…
Jsem velkou fanynkou autorky, její první čtyři knihy byly za mě úplně skvělé, ale tahle kniha se mi teda vůbec nelíbila. Jak kdyby to psal někdo jiný.
Máme tu rozvrácenou rodinu, kdy má tím pádem každý nějaký motiv, aby byl vrahem. Ze začátku to bylo trochu zmatečné, protože těch postav je tam více, ale to si sedne. Máme tu kraťoučké kapitoly, které vás nutí číst dál a dál. Jenže za sebe nemůžu říct, že by kniha byla úplně lehoučce čtivá. Strávila jsem s ní asi šest hodin a párkrát jsem měla chuť jí odložit :(.
Zápletka mi nepřišla ničím extra originální, nedočkala jsem se nějakých dobrých zvratů a vraha jsem uhodla docela brzo, což mi na Shari vůbec nesedí. Považuji to spíš za psycho román, za mě to moc thrillerových prvků nemělo, ani žádný epický konec. Velmi mě to mrzí, ale tahle kniha se na špici u Shari nedostane. Za mě stále vévodí Nevítaný host a Manželé odvedle, ty mohu ze srdce moc doporučit :).