TinaBookBlog
komentáře u knih

Velmi opěvovaná kniha, takže jsem si ji musela přečíst i já (i když po delší době). Nejprve jsem si řekla, že je dílo čtivé a zajímavé, ale neřekla bych, že až neúnosně vynikající. Ani po přečtení si to nemyslím... ALE kniha je pozoruhodná, zanechala ve mně mnoho pocitů a podle mě je skvělé napsaná. Neměla jsem nutkání knihu odložit, chtěla jsem číst dál a dál a ty emoce, no prostě paráda!
Autorka pojednává o 3 různých dobách, ale jelikož je kniha členěna do části, tak to čtenáři není na obtíž.
Určitě doporučuji, pokud si chcete mimo jiné uvědomit, co může způsobit jedna (nevinná) lež a co vše může odstartovat.


Toto mě opravdu chytlo za srdce. Neskutečná samota, smutek, radost z maličkostí, pocit naděje a opakovaného zklamání. Všechno zde bylo.
Někteří román kritizují kvůli obsáhlému povídání o přírodě. Za mě by to bylo naopak zvláštní, kdyby tam popisování přírody a všeho kolem ní nebylo. Přeci jen je to příběh o dívce, která velmi dlouho nemá nic jiného, právě kromě té přírody, která ji obklopuje. Příroda neboli bažina, pokud chcete, je jejím útočištěm a jejím přítelem, který ji neopustí.
Obdivovala jsem vnitřní sílu Kay. Tolikrát byla opuštěna, ale zvládala vše sama, až na sociální kontakt. Jak taky, když ji to nikdy nikdo nevysvětlil? Celou dobu jsem ji neuvěřitelně fandila, aby nakonec našla klid, mír a souznění - vše po čem tak toužila.
Myslela jsem si, že přesně vím, jak kniha skončí. Konec mě ale překvapil. Autorčin styl psaní mi sedl, dvě dějové linky se velmi nenuceně spojí v jednu. Osobně nemám vůbec co vytknout. Za mě mohu jedině doporučit!


Když byla možnost si tuto knížku vybrat k maturitě, neudělala jsem to a jsem za to ráda. Myslím si, že bych tomu asi neporozuměla na 100%.
Bajka o zlu a moci je napsána pozoruhodně. Proměna obyčejných zvířat v nadřazené vůdce je skvěle popsána. V jednotlivých krocích vidíte kroky lidí.
Co k tomu říct? Je to prostě klasika, kterou by si každý měl aspoň 1x za život přečíst.


"Cácora" bydlí s prarodiči. Stará se o ní věčně nespokojená babička a pro matku jako kdyby neexistovala a cítí, že by to tak bylo i lepší...
Drsný příběh, který je ještě drsnější, než se na první pohled zdá. Nešťastná dívenka, která chce hlavně lásku maminky, je vydána na pospas veškerému zlu. Není zde pro ní nikdo, kdo by jí pomohl. Zdá se, že ani nikdo, kdo by ji měl rád...
To, že je hlavní postava přehlížená a nikoho ze své rodiny nezajímá zdůrazňuje i to, že její jméno se v příběhu nedozvíme.
Pokud máte chuť na nějakou oddychovku, toto není kniha pro vás. Pokud ale chcete prožít škálu negativních emocí a stále doufat, že svět kolem malé dívky nemůže být takto temný, tak je to kniha pro vás.
Autorka napsala neuvěřitelně čtivou knihu, kterou nedokážete odložit. Toto si prostě musíte přečíst!


Tři ženy, tři životy, tři kontinenty. V knize se setkáváme s ženou z Indie, která je na samém dně společnosti. Ženou z Itálie, která je dělnicí v podniku svého otce a ženou z Kanady, která je veleúspěšnou právničkou.
Tři naprosto rozdílné životy spojuje touha po změně a pro každou tak trochu jiné svobodě. Všechny se setkávají na své cestě s rozdílnými překážkami a na závěr je spojí něco neuvěřitelného, vlasy.
Autorka ve své první knize vytvořila z obyčejných lidských příběhů něco velmi působivého a čtivého. Útlá knížka vás chytí a nepustí až do samého konce. Za mě naprosto zapadlá kniha je opravdu skvostem. Mohu rozhodně doporučit!


Když jsem knihu začala číst, nepřišla mi nijak světoborná. Žádný extra super děj, ale i tak jsem si říkala, že použitý jazyk je tak krásný, že se to čte lehce a příjemně. Cca od 2/3 se mi tajil dech, co ještě tak může přijít. Ve finále mě kniha nadchla také ukázkami toho, jak i ve špatných dnech a chvílích se dá najít alespoň drobné pozitivum. Takže jasných 5*.


Musím říct, že knihu hodnotím velmi pozitivně! Zajímalo mě každé napsané slovo, každý napsaný příběh a pohled na zemi.
Autorka zpracovala 7 rozhovorů s naprosto odlišnými lidmi, kteří uprchli z KLDR. V jednotlivých rozhovorech se zaměřuje na opravdu zajímavá témata, o kterých si myslím, že veřejnost mnoho neví. Díky tomu je čtení ještě mnohem zajímavější.
V knize je vše přehledně zpracované. Dění v Severní Koreji jsem nikdy nějak extrémně nesledovala, ale i přesto mě tato kniha velmi zaujala. Přečtení rozhodně doporučuji.


Přečteno jedním dechem. Thriller, který přináší spoustu otázek.
Během čtení mi šel chvílemi mráz po zádech. Neustále jsem si říkala, jestli je to opravdu tak nebo je to zase nějaká lež. Nevíte, čemu máte věřit. Konec sice přináší rozuzlení, ale jestli pravdivé nebo ne, záleží na čtenáři. Autorka odvedla opravdu skvělou práci.
Knihu můžu jedině doporučit. Nudit se nebudete, autorka udržuje napětí až do konce.


První, co mě napadlo, když jsem knihu začala číst bylo, že jsem ji už četla. Dílo je námětem hodně podobné knize Tři kamarádi, což mě celkem zklamalo.
Remarque opět perfektně vylíčil pocity, prostředí a tužby hrdinů. Závěr mě trochu překvapil, za což jsem ráda, protože se tím kniha vyhnula (pro mě) předvídavosti. Já jsem se naopak zase nevyhnula po přečtení smutku.


Prequel ke knize Hluboký sníh nám vypráví příběh Rebeccy, mámy Shelby Lake (s níž se potkáváme právě v knize Hluboký sníh). Dozvídáme se o jejím životě a hlavně o legendě o Ursulině. V knize jsou také objasněny vraždy a hlavně se zde dozvíme, proč Rebecca Shelby opustila.
Kniha je napsána neuvěřitelně čtivě a procítěně. Závěrečná část knihy byla pro mě naprosto šokující a plná emocí. Autor píše opravdu skvěle!
Pokud jste nečetli Hluboký sníh tak to nevadí, ale rozhodně její přečtení doporučuji. Obě knihy jsou skvělé.


Nádherná kniha! Zprvu jsem měla strach, že jsem se pustila do nějaké extrémní romantiky, není to totiž nic pro mě. Toto sice romantické bylo, ale tak nějak roztomile. Zároveň obsah knihy vyzařoval neskutečnou lásku, že jsem měla až hřejivé pocity a prostě musela číst dál.
Hltala jsem každé slovo, od začátku až do konce. Autorka vás udržuje v neustálém napětí, což u mě vyvolalo mód "ještě jednu kapitolu". Kapitoly jsou členěny na roky války a rok 2011. Přechody mezi nimi jsou velice hladké a vhodně na sebe navazují.
Obdivovala jsem sílu a odhodlání hlavních postav. Pocity se ve mně mísily jako blázen a celou dobu jsem doufala, že to dopadne tak, jak si přeji...


Remarque patří mezi mé nejoblíbenější autory a tak jsem se po delší době rozhodla sáhnout po jeho knize.
Čtení to bylo smutné, ale zároveň krásné. Remarque jako vždy vše vylíčil tak, že prožíváte každý okamžik. Z knihy opět vyzařuje neštěstí, láska a hlavně naděje v lepší zítřky. Slova jsou jako vždy perfektně zvolena a vše do sebe zapadá.
I když je to náročné čtení, tak rozhodně stojí za to. Dle mého je potřeba si připomínat období ztracené generace z mnoha důvodu.


Šest různých životů, šest různých příběhů, které se místy protínají. Každý příběh má svůj vlastní pokoj, shodně se ale nejedná o pokoje šťastné. Každá osoba ale touží po šťastném a spokojeném životě. Pro nás někdy nepochopitelném.
Po přečtení jsem to musela chvíli zpracovat. Pochopila jsem, proč měla kniha takový hype a dopřála bych jí ještě větší! Autorka napsala něco neuvěřitelně čtivého a emotivního. Některým postavám přejete spokojený život, některým aby se už konečně probraly. No a někomu, aby byl po zásluze potrestán.
Pokud hledáte sladké příběhy, tak toto není úplně kniha pro vás. Pokud si chcete přečíst nezkreslenou realitu, tak po této knize určitě sáhněte. Za mě se jedná o jednu z nejlepších knih, kterou jsem letos četla! Naprosto dokonalé!


Šepot z lesa je velmi obsáhlá kniha (bez mála 500 stran), tak jsem byla zvědavá, jestli a jak bude autorka po tak dlouhou dobu udržovat pozornost. No, moji pozornost se ji udržet podařilo.
Při čtení mě opravdu mrazilo a cítila jsem se nepříjemně. Neměla jsem pocit, že by se příběh nezdařeně natahoval.
Zprvu jsem si říkala, že autorka píše až moc nápadně o další oběti. Následně jsem si ale uvědomila, že chtěla, abychom se o ni báli a byli nervózní, kdy k tomu dojde.
V knize je za mě spousta povedených přirovnání - "jako třpytky na striptérce" mě pobavilo.
Co na mě působilo lehce rušivým elementem byla některá použitá slova vypravěče, která za mě do celé atmosféry moc nezapadají (hlavně na začátku knihy). Zdá se mi, že styl psaní na začátku a ke konci je lehce odlišný. Nedokážu však zhodnotit, zda k tomu došlo vývojem postav nebo autorky.
Nicméně knihu mohu doporučit. Dalo mi to vše, co jsem od této knihy čekala.


Velice povedené! Vtipné, příjemné, odpočinkové čtení, které dokáže zvednout náladu. Věřím tomu, že se jako já nebudete v žádné části knihy nudit. Určitě doporučuji!


Teď se zamyslete a řekněte si, co byste nechali zmizet ze světa. Otravný hmyz? Protivného souseda? Tričko, které už nenosíte? Určitě by každého z nás nakonec něco napadlo. Co když nám to ale ďábel neodsouhlasí? A nezměníme tím něco?
Hlavní hrdina se právě s tímto v příběhu potýká. Když nechá něco zmizet ze světa, ďábel mu prodlouží o jeden den život. Je totiž smrtelně nemocný a už mu moc času nezbývá.
Kniha mě velmi mile překvapila. Její forma sice není moc dobrá, což je přesně důvod, proč nehodnotím plným počtem hvězd. Obsah je ale něco úplně jiného. Pokud nebudete číst pouze povrchově a podíváte se do hloubky, objevíte něco skvělého. A pokud to autorovi dovolíte, donutí vás se nad některými věcmi zamyslet...
Knihu mohu opravdu doporučit! Má to hloubku...


Že King píše skvělé knihy je většině z nás známo, i když ne vždy nám 100% sednou.
Když jsem četla o nájemném vrahovi Billym, byla jsem napjatá stejně jak on, když očekával, kdy bude střílet. I když pro někoho se jednalo o pomalejší rozjezd, pro mě to bylo hned od začátku příjemné a napínavé čtení.
Jak kniha postupovala a odkrývala nové podrobnosti, můj zájem nikterak neopadl, i když některé pasáže se trochu vlekly. No a konec? Ten mě emocionálně zasáhl a on je tím hlavním důvodem, proč nakonec knihu hodnotím opravdu velmi kladně.
Líbila se mi jednoduchost a přesto poutavost. Kladně hodnotím i psaní nové knihy uvnitř knihy čtené. Bylo to zajímavou vložkou, která vám odhalila pozadí Billyho příběhu. Záporem by byly některé vleklé pasáže, ale i přesto mohu knihu rozhodně doporučit.


Toto bylo pro mě vcelku nečekané. Nečekala jsem, že některé pasáže mě tak vezmou...
Autorka začala vyprávění od 11 letého Štěpána v ich formě a to mě moc neuchvátilo. Věty osekané, jednoduché... Ale musím podotknout, že vyjadřování bylo opravdu takové, jak se vyjadřují děti tohoto věku. Jen se mi to o něco o hůře četlo. Následně kniha pokračuje vyprávěním Elen, Štěpánovo mámy. Tady byly zase vylíčeny trápení ženy, která to rozhodně nemá jednoduché. Závěr je věnován 15 letému Štěpánovi.
Bylo mi líto Štěpána a Elen. Celou dobu. Nicméně to, o čem autorka pojednává se děje nejedné rodině. Štěpán ať chce nebo ne, musi být soběstačným dříve, než by se to od dítěte očekávalo. Navíc, prožívá období puberty a potýká se s věcmi, které mu jaksi nikdo nevysvětlil.


Krásné a smutné zároveň. Musím říct, že toto mě fakt dojalo...
Zprvu jsem si řekla, že to bude nějaká slaďárna - to snad ne. Žádný extra romance mě neberou. Postupně jsem ale zjišťovala, že se pletu. Musela jsem číst pořád dál, abych se o tom přesvědčila a taky samozřejmě protože jsem se prostě nemohla od čtení odtrhnout.
Radost, soucit, smutek, vztek, zklamání... Toto jsou všechno pocity, které mě čtením postupně provázely. Autorka vše zpracovala bravurně. Měla jsem pocit, že jsem s hlavní postavou naprosto všude a prožívám to, co prožívá ona...


Kniha je výborně napsaná. Čtenář si může sám příběh posoudit, jelikož autor dílo napsal bez svých dojmů.
Příběh je napsán čtivě a napínavě, i když vlastně víte, jak to dopadne. Určitě doporučuji.
