tonysojka komentáře u knih
Jako obyčejný člověk nemohu říci,že mám pana Halíka rád či nerad za to, že mě nutí myslet.Spíše jeho intelektuální křesťanství na mě působí chladně a cize.Ale v několika jeho kázáních v této knize jsem našel pár opravdových námětů k přemýšlení a přesných postřehů.Známý ,který mi to půjčil ,že prý je to přímo pro mne,se sice šeredně spletl,ale ztracený čas to nebyl.
Je to svědectví o básníkově neuvěřitelné vnitřní síle ,víře a lásce.
Deník krásné ,mladé farářky kouřící doutníky,popíjející rum,která málem zvítězila v Stardance?Toť veliké lákadlo ke čtení,nejen pro muže.
Částečně jsem dostal to,co se dalo čekat,takové milé holčičí povídání o tom,jak je papež úžasný a práce ve Světové radě církví taktéž a je jí mnoho.
Celkově ale na mne deník působí,že se autorka v tomto povolání našla a věnuje se mu se vším možným nasazením,jakého je schopna.Nebo si ji povolal Bůh a ona vyslyšela?
Deník je zároveň jakýmsi průvodcem církevním rokem,oceňuji třeba výklad významu křtu nebo manželství,velmi zajímavé jsou ukázky kázání a jemný humor občas probleskující z vyprávěnek.
Problém jsem měl se čtením částí rozhovorů s opakujícími se otázkami,ale to není chyba paní farářky,ale našich "skvělých" médií a novinářů.
Její nadšení z víry a kontaktu s realitou Boha je nakažlivé.
Letem středověkým světem.Taková příručka pro rychlé nahlédnutí bez nutnosti proklikávat se Wikipedií.A jak níže uvedeno, boří některá klišé o tom období.
Z audia vyzařuje vysoce nakažlivá radost. Radost z pohybu,ze života,z přírody,ze všeho.
Velmi hezké chvíle jsem strávil s Výbornými Mezi světy.
:)
Výklad nejen modlitby ale i věcí jiných ,s katolickou vírou spojených ,jako například Stvoření, Bůh ,Poslední soud a Zmrtvýchvstání. Takový audio katechismus. Poučné, informačně bohaté, bořící některé mýty či předsudky vůči katolické církvi. Inspirující k zamyšlení o smyslu života .Poslech příjemný, vzhledem k tématům vyžadující určitou pozornost.
Hezký dárek jsem to dostal.
Poslouchal jsem jako audioknihu a snad tím to je, že mne nějakým způsobem zasáhl osud každé ženy. Občas jsem kouknul do e-knihy ,ale audio zpracování je mnohem lepší. Snad to je civilností autorova hlasu a výběrem hereček, nebo něčím jiným, nevím. Každopádně to na mně působilo silněji ,než před tím čteni Šumavští i Beskydští samotáři.
Doporučuji.
Major Saran tvrdne jako beton.
Bo nima:"Myinkum czulkum robiuny"
:-)
Já musím souhlasit s posledním odstavcem recenze blogu Popelčiny knížky.
Ano, je to monumentální, popis hrůz koncentračních táborů nejpřesvědčivější co jsem kdy četl či viděl ve filmu. A přece něco tomu chybí. Něco co má třeba Sophiina volba, nebo Smrt je mým řemeslem.
A hodně toho přebývá, co není nutno.
Osobně nerozumím tomu, proč je tam popsána scéna znásilnění, která jakoby vypadla z časopisu Leo.
To už je na hranici zneuctění obětí.
Všechny chvály a superlativy,které mě při čtení napadaly,jsou již použity v níže uvedených komentářích. Dlouho se mi nestalo,abych knihu četl se zatajeným dechem,ale ne kvůli napětí,ale kvůli kráse jazyka,propracovanosti příběhu a přesně nadávkovanému magickému realismu v mongolském prostředí. Nádherné dílo.
První, co mě po přečtení napadlo, bylo: Citlivě až křehce popsané ničivé dopady války na člověka. O síle osamocených žen a slabosti mužů, umírajících na bojištích .O síle mužů bojujících za cizí myšlenky a slabosti žen se s tím smířit.
Paní Tajovská se v mém čtenářském deníku řadí k dámám jako Mornštajnová , Lednická a Danuta Chlupová, které se svých dílech zaobírají historií svých regionů a činí tak ženským ,svým způsobem občerstvujícím stylem, který neklade důraz na popis válečných krutostí, ale spíš na jejich náznak a zároveň každá dává do svých knih něco sama sebe ,co ty knihy od sebe mírně odlišuje.
Na rozdíl od pánů spisovatelů, kteří detaily umírání ve válce ,či popisu života v koncentračních táborech a mučení neváhají ve svých dílech zveřejňovat ,ať už z jakýchkoliv důvodů.
Myslím, že z obojího si čtenář či čtenářka může vybrat a posoudit kvalitu díla. Já osobně jsem příznivcem popisu reality boje na válečném poli, včetně nechutných detailů, aby si případní "hrdinové" rozmysleli, do čeho lezou.
U této knihy byl pro mne velmi zajímavý konflikt mezi Vojtou a Annou, kdy Vojta nasazoval život v přesvědčení, že bojuje za správnou věc, Anna v tom spíš viděla že se z něj stal zrádce.
Tenhle úhel pohledu na legionáře mne nikdy nenapadl, a jsem vděčen knize za zastavení se a prostudování této části historie vzniku Československa.
Prý existuje volné pokračování, snad se s paní Tajovskou ještě setkám.
Za mne čtenářské překvapení.Povídky vnímám jako vybroušené drahokamy a přitom drsné a surové,krásné syrovou realitou popisovaných padesátých let minulého století.
Několikrát jsem rozečetl Zábranův "Celý život " a odložil,protože mne odrazovala častá skepse(oprávněná) vyzařující z textu, a také počet stran.
Ale v povídkách z popisované šedi a beznadějnosti problýskává humor,vytříbený jazyk,nádherný slang(pro mne jako karviňoka s kratkim zobakem zábavný a osvěžující) a i jakási naděje....
V době, kdy Kundera a spol . pochlastávali po různých spisovatelských sjezdech a psali básně a ódy na totalitní režim,Zábrana makal a psal takovýhle pecky.
Čtenářský zážitek.
Portrét načrtnutý panem Hilským byl pro mne velmi poučný a zajímavý a doplnil mé malé znalosti o této době.Zvláště mě zaujaly náboženské války a střety mezi protestanty a katolíky,nenávist a krutost obou stran je šokující.Při čtení jsem často vzpomínal na historické romány G.J.Sansona,jejichž děj se odehrává za vlády Jindřicha VIII,částečně mi pomohlo pochopit vyprávění o vzniku anglikánské církve a průběhu anglické reformace..Výtečným pomocníkem byla pro mne část "Kdo byl kdo" na konci knihy.
Těžká fyzicky(doslova),krásná a čtivá publikace.
Čteno na naléhání kolegy, že mě to zaujme , i když dobře ví, že ne.
Zájem o tzv. "záhadologii" a její témata jsem ztratil kolem zhruba patnácti, kdy pro mne začaly být záhadou ženy a to trvá dodnes.
Kam se na ně hrabou UFA s pyramidami.
:-)
Nu což, každý máme nějakého koníčka.
Mírně mě zaujalo vyprávění o prvních výpravách do jeskyň, to nebylo špatné, o tom že Rudolf II patřil mezi nejvzdělanější a nejtolerantnější ,co se týče náboženského soužití, panovníky, vím už dávno. Ale co jsem se zasmál upřímně nahlas, byla zmínka o tom, že je záhadou, že se nenašel písemný rozkaz k atentátu na Heydricha.
Bože! To je logické! Šlo přece o utajovanou válečnou akci!
To měli ten rozkaz v Anglii nakopírovat a dát výsadkářům za úkol v Praze pověsit na dveře gestapa?
No.
Teď přemýšlím, jak kolegovi, kterého znám celý život a mám ho rád, slušně říct, že nikdy více.
To je pro mne ZÁHADOU.
Silná místa knihy jsou popisy kombinace pohansko- křesťanského života poláků na začátku a vylíčení masakrů prováděných křižáky v závěru. Vyprávění o putování mě moc nezaujalo, snad trochu postava Petra Eremita nebo papeže Urbana. Vzhledem k tomu, že se tady v komentářích dočítám o historických nepřesnostech, uvažuji o nedočtení série ,i když jazykově se mi to docela líbilo.
Krásná americká patoložka a svědomitý čínský policista. Jeho moudrý strýček hrající čínské šachy a ještě moudřejší prodavačka čehosi na rohu čtoucí Descarta. Děj předvídatelný až běda, zkrátka kýč jak Brno. Brňáci ať prominou.
Knihu lehce pozvedává občasný popis hybridu komunisticko kapitalistické společnosti.
I pro mne druhý díl Zrnko pravdy byl lepší. Přesto mne zdařilá kombinace kriminálního příběhu a psychologického thrilleru bavila.I státní zástupce Teodor Szacki, unavený a znuděný byrokratickými praktikami a manželským stereotypem,i mladá a vyzývavá novinářka, excentrický psychiatr, chlípný kolega od policie nebo paranoidní historik.A také jako průvodce po Varšavě.
Naprosto souhlasím s komentářem Radek 99,napsal to vlastně za mne.
Jen dodám,že i když se mi Kunderovy knihy "Nesnesitelná lehkost bytí",Život je jinde,Nesmrtelnost a Valčík na rozloučenou" líbily,tak tohle demaskování těchto děl i jiných pomocí citátů a rozborů a porovnáváním s díly jiných autorů,kteří ve stejné době "opravdu "byli ve sporu s normalizačním režimem,mi vůbec nevadilo.
A když jsem četl,že v době komunistických represí,popravování pěl ody na Stalina(nebyl sám) bylo mi hodně špatně.Ale nesoudím.Nevím jak bych se choval já,každý se přece chce mít dobře.Jenže ne každý za každou cenu.Ti ne každí skončili v lágrech a na šibenici.
Jeho soud vychází z porovnání osudů několika lidí např. Jana Zahradníčka nebo člověka
,kterého údajně Kundera udal,anebo jeho přítele Pondělíčka.Ty příběhy jsou s porovnání s Kunderovým příběhem opravdu"mazec"
Je mi líto domácích i zahraničních obdivovatelů Kundery,neboť jeho obdivem nevědí ,co činí.Jen v kontextu Českého života a doby,jak zní podtitul ,a který byl pro mne informačně zajímavější a bohatší ,se lze trochu dopídit důvodů co a proč napsal.A to zjištění není pro něj i pro nás moc lichotivé.
Asi jsem už starý na takové čtení. Z děje jsem pochopil, že Země má být před někým zachráněna. Asi se to povedlo. Obrázky jsou hezké.
Huch!