vendula5352
komentáře u knih
Služka - Tvrdá práce, nízký plat a matčina vůle přežít
Stephanie Land
(SPOILER) Ale tak dobrá. Tři hvězdičky je ok. Děj vystihuje anotace, líbí se mi téma sociální nerovnosti a role společenských vrstev včetně otázek (nejen) o sociálním původu a jeho vlivu na to, co se s takto rozdanými kartami dá zahrát. Ale... Jazykové zpracování mě něčím iritovalo, četlo se to dobře, ale styl byl tak nějak bez břinku, dost suchopárný. A hlavní hrdinka, respekt jejímu nasazení a odhodlání, se ale trochu nelogicky dost motala v nesmyslnem kolotoči deziluze, který se jí nakonec podařilo zlomit, ale moc jsem nepochopila proč to vlastně tak trvalo nebo co bylo tím zlomem, kdy se to začlo zvedat a proč to nešlo dřív. I tak to ale určitě stálo za přečtení! Navíc si člověk nepoprve říká, jak vlastně -i když pořád na něco remcáme - se máme báječně, kdyby jen proto, že můžeme jít kdykoliv s čímkoliv k doktorovi a nemusíme na to zběsile šetřit a se zubama už nechodíme ke kováři :)
Pobřeží v plamenech
Wilbur Smith
Nebudu první, kdo píše, že si z dětství pamatuje čtyřdílný seriál, který se mu hluboce zavrtal do paměti.. Je lehce ostudné, že jsem vůbec nevěděla, že existuje literární předloha, tak jsem po ní po prozření hned hmatla! Knížka se četla hrozně dobře, příběh je silný, poutavý a dojemný. K zamyšlení je i proměna charakteru Centaine, která je částečně pochopitelná skrzeva útrapy, kterymi prochází , když některé její "sofiine volby" jsou na hraně, ale pochopitelne (žralok a námořník), ale postupem času se její chování změní v chování nevděčného a sobeckého spratka, kdy už se mi pochopení hledá daleko hůř... V knížce se objevují další témata typu vykořisťování krajiny, národnostní otázky a chování k původním obyvatelům, které dohromady tvoří velmi čtivé dílo. Určitě doporučuju!
Pusťte světlo do tmavého večera
Jan Kholl
Přes úmornou snahu dát tomu šanci to na stránce 80 pokládám... Bohuzel
Zpěv velryb
Wally Lamb
Za mě prostě ne. Budu černá ovce, která vybočí z velmi kladných hodnocení. Hlavní hrdinka dostala od života škaredě naloženo, nicméně jsem se nedokázala naladit na vlnu empatie a Dolores mě štvala celou dobu, a stejně tak mě štvalo i vrstvení jejích tragédii... Roman na mě nijak zvlášť nezapůsobil, bohužel, možná jsem se nechala ovlivnit supr recenzemi, což pak přineslo velké zklamání. No, tak to prostě někdy je :)
Tisíckrát obejít strach
Olivia Wenzel
Knížka na mě "vyblikávala" z několika zdrojů, takže když jsem ji viděla v knihovně, hned jsem ji zadrápla a lupla téměř na jeden zátah. Hlavní hrdinka to v životě nemá jednoduché, ať co se týká rodinných vztahů, tak hledání vlastní identity a ponižujících a děsivých zkušenosti s rasismem a WP hnutím, které (bohužel nejen) v Německu zdaleka neřeklo poslední slovo. Líbila se mi linka, která upozorňuje na to, že pravicovy extremismus je ideou, které je zapotřebí se obávat, zejmena s aktuálním denim a vzestupem volebních preferencí AFD. Plus některé metafory (automat na nádraží) byly supr povedené. Na druhou stranu mi ale nějak nesedla jeji celková ufňukanost (byt nejspíš oprávněná), což mi hodně snížilo celkový dojem. Forma byla ok, osvěživá.
Tajný spolek hladových žen
Lara Williams
Nejvíc zbytečných přečtených 73 stran a dál to prostě nešlo...
Chmurdálie
Joanna Bator
Po knížce jsem tak trochu omylem sáhla v knihovně a jsem hrozně ráda! Chvilku jsem se musela začítat, ale po chvilce mě to chytlo a nepustilo až do konce. Knížka se mi moc líbila, neřekla bych, že byla nějak náročná nebo těžší na čtení, ale úplně zadarmo to taky nebylo. Je to mnohovrstevný příběh samostatných i vzájemně propojených postav a jejich životů. Vynikajici
Pláňata
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková má obrovský literární dar. Nicméně to všechno začíná byt na jedno brdo - deprese a deziluze a nemožná nebo velmi obtížná cesta ven. Trochu se bojím, aby se podobné knížky, kterých stále přibývá, neslily v jeden homogenní hořký celek, ke kterému se člověk nechce vracet.
Buď jako řeka
Shelley Read
Po přečtení pár komentářů musím souhlasit se všemi, jak kladnými, tak rozpačitými řekněme. První část knížky se trochu táhla a byla na hraně dívčího románu, pak se to stalo napínavějším, pak to trochu opadlo a konec jsem dočítala za pochodu. Slupla jsem to za jeden den a nakonec musím říct, že se mi to líbilo moc, i když tam byla hluchá místa, nicméně kde nejsou? Na to, že jde o prvotinu, je to velmi zdařilé a proto dávám 4 hvězdičky.
Prasopolis
Martin Klusoň
Ale jo. Pokud by se i přes některé mouchy povedlo čtenáře motivovat k zamyšlení se nikoliv jen nad konzumaci masa (nebo nad konzumaci živočišných produktů obecně, když se tedy mluví o veganství), ale nad celým procesem jeho produkce a zpracování a zejména masovosti a olbřímosti tohoto průmyslu, jen houšť!
Pastýřka
Janet White
Nakonec tři hvězdičky, ale jsem dost na rozpacích. Recenze a hodnocení slibují hodně, ale do čtení jsem se minimálně v první půlce musela dost nutit. Jazykove je dílo velmi průměrné, hlavní hrdinka je místy dost nesympatická a nebýt hlubokého vztahu k přírodě, nevím nevím co bych si myslela. Nakonec mě to právě díky těm přírodním popisům docela bavilo, ale do domácí knihovny to dílko určitě nepoputuje...
Skutečná cesta ven
Patrik Banga
Po dočtení knížky jsem trochu na rozpacích. Asi mi to moc nesedlo literárně, dej mi přišel dost popisný a některé části pro mě postrádaly větší hloubku. Začátek byl velmi čtivý a pak se to nějak střídalo. Některé části příběhu působí až neuvěřitelně (v tom smyslu, že by člověka ani nenapadlo, že se něco takového může dít, konkrétně napr. nezákonné policejní postupy, systemovy rasismus a brutalita) a jsou dost mrazivé. Po dočtení jsem si hned koupila knížku autorova bratra, tak jsem zvědavá... Kdyby to bylo literárně zdatnější, určitě bych dala vyšší hodnocení, ale i přesto kniha určitě stojí za přečtení. A naprosto souhlasím s tím, že klíčem k hodnotnému životu, a taky k likvidaci rasismu a xenofobie, je vzdělání.
Pavouk
Lars Kepler
Knížka se mi nakonec vlastně moc nelíbila. Autoři už recyklují recyklované a připadá mi, že se zhruba od Lazara točí na jednom bodě. Dílo je velmi čtivé, to bezpochyby, ale některé scény jsou úplně zbytečně explicitně odporné a brutální. Počáteční invence se postupně vytrácí .. Dalšímu dílu asi neodolám, ale bude-li tendence dále spíš sestupná, dalšímu dalšímu už asi jo :)
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Knížce dávám docela nízké hodnocení, ale určitě je to dílo, které zanechalo stopu. Lupla jsem to na jeden zátah, ale chvílemi jsem měla chuť to nedočítat. Nejde ani o drastičnost námětu, jako spíš o malou propracovanost zvoleného tématu. Na pár stránkách je syrově popsáno to, co se běžně děje v masokombinatovém průmyslu, nicméně adresátem procesu porážky nejsou zvířata, ale lidi. Líčená brutalita až tak nevadí, i když je spíš pro otrlejší povahy, ale když už, tak mi v knížce chybí vetší hloubka a místo k přemýšlení motivujícího čtení jde spíš o čtyři hodiny se zvednutým žaludkem. Na druhou stranu autorka otevírá víc etických dilemat a relativní plytkost je možná záměrem. Nebo to prostě musí chvilku sednout... Každopádně je určitě dobře, že se hovoří o odpornostech jatečního procesu, bez ohledu na to, kdo je jeho účastníkem. Za přečtení to určitě stojí, nicméně na duši to nepohladí..
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Po přečtení knížky mě zpětně překvapuje tak vysoké hodnocení. Téma velmi atraktivní, to bezpochyby, ale .. Jako první mě zarazilo plitké a odsuzujici hodnocení po cca 23 letech vracející se Rity, která se podivuje nad úpadkem rodného kraje, který byla donucena opustit v rámci odsunu po skončení války... Jednoduché soudy, kterým nepředcházejí hlubší a podrobnějši úvahy či zamyšlení se pak objevují na více místech románu..Autor byl se vším nějak rychle hotový. Což v kombinaci s velmi jednoduchým jazykem, kterým je příběh napsán, snese přirovnání s Tučkovou nebo Lednickou jen stěží. Knížka je docela čtivá, to ano, ale je škoda, že děj nejde víc do hloubky; příběhy jsou popisné a na dlouhém a dramatickém úseku dějin tak pro jejich množství a stručnost zaniká jejich zapamatovatelnost. Téma poválečných odsunů je velice nejednoduché a závěrečné pasáže či úvahy je proto pro jejich stručnost nutno nahlížet kritickým okem. Bohužel, potenciál tématu pro mě zůstal neproměněn.
Ginny Napořád
Benjamin Ludwig
Bohužel, ačkoliv velký dík autorovi za příběh s autobiografickými prvky, od začátku až do konce jsem skřípala zubama nad vícevrstevným diletantstvím orgánů chránících děti a pomáhajících profesí. Týranou dívenku s víc než pravděpodobnou neléčenou posttraumatickou stresovou poruchou opakovaně zadržují a umísťují aniž by se jí dostávalo odborné péče a vše završuje nesympatická postava nevlastní matky, která se sama chová jako sebestředný fracek, který na posledních dvou stránkách příznačně prozře. Pěkné bylo, jak autor zpracoval samotnou Ginny a jak příběh postavil na jejím prožívání. I když je můj pocit z knihy ambivalentní, je fajn, že vznikla a že přináší téma náhradní rodinné péče a dětí, které neměly to štěstí a nenarodily se do harmonického a fungujícího prostředí, nicméně v budoucnu se k ní určitě nevrátím.
Ostrov žen moře
Lisa See
Oficiální popis knížky zdaleka nenaznačuje, že jde o velmi silné dílo popisující drastickou historii ostrova Čedžu. Román je o to čtivější, když je dramatické dění 20. století propleteno s osobními příběhy ústředních ženských postav a jejich rodin. "Incident 43", jeho koreny a jeho eskalace je kapitolou, u které běhá mráz po zádech. Zároveň motivuje k detailnějšímu studiu poválečného dění nejen v Koreji. V druhé polovině knížky více rezonuje otázka ublížení, odpuštění a pochopení, na kterou autorka nediktuje vlastní odpověď, ale nechává čtenáře hledat vlastní východisko,což je velmi příjemné. Kniha je velmi čtivá, velmi smutná, ale určitě si ji jednou přečtu znovu!
Ženy, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Já si nemůžu pomoct, ale ani poté, co jsem se snažila namotivovat se pozitivními komentáři, nemůžu říct, že by šlo o dílo, které si zaslouží zvýšenou pozornost a chválu. Chybi mi propojení autorkou hledané inspirace s jejím vlastnim životem...Navíc je otázkou, kde je hranice mezi inspirací v činech jiných a slepou adoraci. Ano, autorka se nebojí i kritizovat, ale přesto ponechává zajímavá vznikajici témata stranou a jen klouže po povrchu. Některé z jejich hrdinek (Afrika) neváhaly bez omluvitelných pohnutek ubližovat živým tvorům, jiné publikovaly rasistické články... V uvozovkách vtipné je autorčino dobrodružství na safari, opět v něm postarám hloubku a cíl, jde jen o plitký popis zážitků, který byl velmi průměrný. Je mi líto, že jsem z knihy tak zklamaná, hrozně jsem se na ni těšila, protože téma znělo velmi zajímavě. Navíc ji mám dvakrát, protože jsem ji dostala i k Vánocům :D I když... Dočetla jsem ji. Takže třeba nebude tak hrozná :)
Cesta - Od punku ke svobodě
Lukáš Vincour
Knížka pro mě postrádala potřebnou hloubku, která by ji odlišila od podobných příběhů, což by mohlo pomoct k vypíchnutí myšlenek nebo spíš otázek, které s jejím názvem a obsahem souvisí. Což je škoda, protože Lukáš dělá spoustu zajímavých věcí, které mohou být inspirativní; bezvadný je třeba projekt práce s mládeží, který si jistě zaslouží podrobnější pozornost než historie P&P :) Asi taky záleží na tom, kdo je jejím adresátem a s jakými informacemi (už) pracuje. Název mě nadchl, ale nadšení postupně opadalo, i když místy se koncentrace vracela, a to tam, kde zaznívaly myšlenky o svobodě a hodnotách, na které Lukáš mířil, nicméně bohužel jen povrchově. Ale i přesto jsem to slupla na jeden zátah a palec hore za odvahu jít s kůží na trh!
Mlha nad Iquique
Diego Zúñiga
Tuto knížku bych nezatracovala. Zůstává po ní drobná pachuť, ale to je prave to, co celková atmosféra popisovaná vypravěčem, který je k ní v zásadě lhostejný, vystihuje. Pachuť. Pocit, ktery si člověk zapamatuje, což k knihu řadi do kategorie "nepamatuju si přesně, o čem to bylo, ale pamatuju si, že jsem to četla" :)
