Vesmich
komentáře u knih
Hořká múza
Emil Křižka
No, asi to nebylo napsáno pro mě. Dlouho mi přišlo, že je to strašlivá slátanina. Později jsem změnila názor. Jako slátanina mi to nakonec nepřišlo, nicméně číst se to nedalo.
Žena v polární noci: Rok na Špicberkách
Christiane Ritter
Když jsem se před dávnými časy "vydala" spolu s Richardem Byrdem na Malou Ameriku, kde Sám a sám žil na dalekém studeném, odlehlém jihu, měla jsem za to, že jeho vyprávění těžko někdo překoná. A ono ano. Tentokrát daleký studený sever krátce před válkou, která nad všemi visí, i když to popírají, seč mohou. Pobývání v kůlničce na dříví v -40, ve tmě a ve třech. Nejdřív jsem to poslouchala jako audioknihu, v průběhu jsem si jí musela koupit v papírové podobě a hned jsem zkoumala fotky. To musela být velmi odvážná a originální žena.
Šepot z lesa
Kateřina Surmanová
Tak to je teda pecka! Trefa do vlny příběhů, které se zabývají lokálními mysterii. Promyšlená, pohromadě držící, dostatečně tvrdá i měkká, realistická i snová, plno bububu i humoru v přesně vyváženém poměru. Od začátku do konce je to napínavé i zajímavé, těžko se od toho odchází dělat něco jiného, přitom je jasné, že si to budu pamatovat dlouho, že to není ten typ knihy, co vtáhne, pohltí a pak stejně rychle odejde, jak přišel. Velmi rozmanitá a košatá slovní zásoba. V poslední čtvrtině jsem úporně doufala, že ten konec nepodělá, že ho napíše tak, aby to nezničilo celou knihu. A napsala! Mohla ho napsat i jinak a pořád by to knihu nezničilo. Zkrátka a dobře, je to vánoční četba!
Neviditelní
Vlastimil Vondruška
Rozhodně jsem se u toho bavila! On to asi autor myslel vážně i tam, kde bych si spíš řekla, že asi ne, ale to je fuk. My tady nemáme žádného Houellebecqa, takže si musíme vystačit s těmi, které máme. Text je namíchaný ze všech možných zvláštností 21.století, které (nejen) člověku narozenému ve století 20. přijdou minimálně poněkud výstřední. Školní život byl vykreslený vtipně a vlastně i představitelně. Revoluce a vyřvávání taky. Vším se jako červená nit vine autorův nikdy nezastíraný pohled na svět v duchu muž je moudrý, žena krásná, on to vede, ona vaří, on je chrání, ona rodí a společně se dobře mají. To je taková slabina, která celý text táhne dolů asi nejvíc. Nikoliv pro tu myšlenku, ale pro to podání. Když ještě východ z toho všeho marasmu, po vzoru Malevilu, najdeme v orbě a setbě, pušce a koni, tak se vtipný a vlastně dost zajímavý text změní ve 176.příběh Oldřicha z Chlumu a Ludmily na Bezdězu. To se dá vyřešit tím, že někde od půlky to lze přestat číst.
Nasterea
Petra Stehlíková
Udržet linku takhle rozvětveného příběhu je těžké. Když jde ještě o vytvořený svět, tak v něm musí panovat nějaký systém, alespoň základní struktura. Což vyžaduje si to napsat, udělat kostru a u každé postavy mít alespoň rámcovou představu kdo to je, co chce, kam jde a pak se může vyvíjet vlivem prostředí a událostí. Tolik různých tvorů, kteří se všichni dorozumívají jedním jazykem, tedy GCHCHRRR CHROCHTY CHROCHTY, hromady samoúčelného násilí a nesmyslného utrpení, které nevede ani k vykoupení ani k lásce ani ke smrti. Sečteno podtrženo – slátanina. Naslouchač byl takové blogové dítě, které mohlo na blogu i zůstat. Jenomže se uchytil, a to ho spolehlivě umořilo, protože kam to celé směřuje, je jasné. Nikam. Už v druhém díle byla ta bezradnost patrná, nicméně se to pořád dalo uřídit. Tady už se provalilo naplno, že se to nepovedlo a nepovede. Cokoliv se stane ve čtvrtém, pátém, devátém a patnáctém díle je jedno, protože Ilan bude 14 let ještě dalších 20 let a co díl, to nějaký nový svět za nebo pod těmi již odkrytými. Postavy se otočí kolem své osy, takže co bylo nahoře, bude dole, jih bude na severu a ráno slunce zajde a večer vyjde. A k tomu všude ty prasečí zadky. Takže proč jsem to vlastně četla, když se už po druhém dílu dalo čekat, že to číst nepůjde? Nečetla. Poslouchala jsem to v autě v audio-podobě, která může věci, jak prospět, tak neprospět. Nicméně v tomto případě je to asi jedno. Na druhou stranu, v koloně lepší než zprávy Radiožurnálu.
Letní záhady
Agatha Christie
Tak Agatha nemůže nikdy zklamat, nicméně když bych si měla vybrat mezi tímto letním výběrem a tím zimním, tak ten zimní byl pro mě čtenářsky o dost zajímavější.
Mrazivé vraždy
Agatha Christie
Zimní výběr mi seděl o moc víc než ten letní. Konečně jsem se potkala se Třemi slepými myškami a panem Quinem, ten je rozhodně velice zajímavý!
Schůzka se smrtí
Agatha Christie
Tyhle báby na zabití umí Agatha popsat nepřekonatelně. Během několika stránek se v organismu vytvoří množství alergií na příslušnou ježibabu a člověk jen čeká, až jí někdo zamorduje, aby mohl úlevně zvolat: "Dobře ti tak, sani jedna nedobrá!". Jenže pak se do toho vloží Poirot, a je jasný, že si pohraje s psychologií a myšlením vůbec a dokáže ten úhel pohledu změnit a zrelativizovat. Jó, kdyby se do toho vložila slečna Marplová, tak ta by takový skrupule neměla!
Kočka mezi holuby
Agatha Christie
On se tam Hercule objeví a samosebou všechno rozluští, ale není tentokrát úplně nejdůležitější postavou. Jsou tam i jiné bystré hlavy! Celá ta atmosféra školy je skvěle vykreslená, hned jsem se tam přenesla a užívala si studentský život společně tam s děvčaty:) A úplně mě to lákalo jít si zahrát tenis (z postele), přestože jsem raketu v životě nedržela v ruce...a ty diamanty! Myslím, že bych také pro jeden či dva nalezla uplatnění a jejich životní smysl. Aby někde nehnily v bance.
Neklidná krev
Robert Galbraith (p)
Jak ta řada pokračuje, je to čím dál lepší. Několik dní jsem prožila/pročetla ve společnosti mnoha postav, které jsem si musela zapsat, abych pobrala kdo je kdo, nebývale mi tentokrát dávaly smysl citace na počátku kapitol z jiné knihy, už jsem si zvykla na to, že se na pozadí dozvím, co se v dané době dělo v Londýně, jak postupují práce na rozkopané "Dánské" (nepostupují vůbec :)), a nakonec i to, co se děje v Británii celé. Zápletka jak z Agathy Christie, postavy a celý ten příběh vystavěný precizně, detailně a přesně, jak z Dostojevského. Nikde jediné klišé, nic, čemu se nedá uvěřit, je to tak neuvěřitelně zralé, že i když to bylo tak rozsáhlé, je mi líto, že to skončilo. Nehledě na to, že autorka se vymyká standardu i v tom, že umí napsat začátek, prostředek i konec! Celá tato série se mi líbí a to od prvního dílu, ovšem tento je z nějaké úplně jiné úrovně, je to naprosto samostatná liga.
Nemusíš!
Dagmar Digma Čechová
Tak to bylo hodně zvláštní čtení! Nejdřív mi přišlo, že to bude něco extra pitomě růžového, jako je ta obálka, název zase napovídal, že to bude nějaký osobní rozvoj. Celkem rychle mě autorka vyvedla z omylu, protože to byly vztahy a to dost v mikropodobách a byť se postavám dělo ledacos, nepůsobilo to ani na chvíli divně nebo přehnaně! Potom se ovšem ukázalo, že to osobní rozvoj je a začalo to mít osnovu románu, ve kterém je osobní rozvoj skrytý. Akorát že byl dost odkrytý, nicméně stále to nebylo ani toporné ani otravné. V závěru přišla ovšem moralita, jako kdyby tam autorka potřebovala nacpat ještě nějakou tu společenskou/osobní odpovědnost vůči celému světu.Ve chvíli, kdy to přišlo, což bylo v předposlední kapitole, jsem četbu ukončila, aby mi z ní nezůstala na jazyku hořkost medového závěru, protože bez něj by se to bylo obešlo naprosto snadno. Těžko říct, proč to tam ještě autorka potřebovala nacpat. Možná jí přišlo, že MUSÍ...
Případ pro exorcistu
Michal Sýkora
Viděla jsem to nejdřív ve filmu, ale už jsem si nepamatovala, kdo je vrah. Takže to bylo napínavé až do samého konce. Je to vlastně pořádně drsný příběh.
Prasklé zrcadlo
Agatha Christie
Slečna Marplová vstoupí na scénu jako vetchá osoba po nemoci, která se sotva udrží na nohách, až jsem si myslela, že jí už bude tak asi sto. Ovšem mezi Prasklým zrcadlem a Nemesis je ještě tolik let, že jí do stovky ještě nejspíš dost chybí. V každém případě, místo aby ležela, se vychytrale zbaví pečovatelky a vyrazí se "procapinkat" na výpravu do nové části obce, aby tam všechno zrentgenovala svým ostřížím zrakem zrovna v čase, kdy vrahoun potřebuje mordovat. Má ovšem pech, protože před slečnou Marplovou se nic utajit nedá!
Rozbité okno
C. M. Ewan (p)
Máma, táta, synek, dcerka, pes, náhoda, víkend v přírodě..Zpočátku mi to přišlo úplně nesmyslné, ale poslouchala jsem jako audio v autě, takže to vydržím ledacos. Někde kolem prostředka to až tak nesmyslné nebylo. Vypravěč taťka není ani akční hrdina ani nikdo, kdo by ve mně budil špetku sympatií. Ne snad proto, že je to takový žvanivý srábek, to není nic výjimečného, ale spíš v tom sebenáhledu - já myslím a konám správně, zatímco ostatní fuj! Vlastně to v těch pasážích kolem prostředka, kde to celé bylo na téma já cítím, ona cítí, já vím lépe co kdo cítit má, ale oni cítí špatně, bylo nejlepší. Potom se to znovu zvrhlo až v čiré utrpení a ještě přišel úděsný, téměř žlučopudný závěr. A to všechno na chalupě :)
Proč nepožádali Evanse?
Agatha Christie
Několikrát jsem to viděla jako film, takže mě překvapilo, že v knize si Bobby a Frankie vystačí. bez slečny Marplové! On ten film je vlastně tak nějak na motivy té knihy :), i když mrtvoly a vrahoun zůstávají v původní podobě. Jdu si pustit honem ještě ten film, abych to měla při jednom a mohla hledat hnidy!
Slovenské století
Pavel Kosatík
Už jen to proto, že by mě nikdy bývalo nenapadlo dívat se na to na všechno očima Slováků a teď už mě to napadá, stálo za to si to přečíst. Navíc se to čte dobře.
Proces
Franz Kafka
Tak ono stačí si zkusit třeba vyběhávat zasíťování pozemku na všech Úřadech, získávat razítka, neustále o svůj Proces pečovat, najímat advokáty, vypovídat advokáty, shánět přímluvce v podobě nejobskurnějších figurek a celá ta pakárna ožívá i 100 let po té, co to Franz napsal.
Muž v hnědém obleku
Agatha Christie
Agatha občas uvede na scénu nějaké takové svěží mladé dobrodružné typy a pěkně je protáhne akcí! Tady ještě cesta po Jižní Africe a vlakem k tomu. Já tuhle jela vlakem do Ostravy, bylo to docela příjemné, ale že bych v tom chtěla trávit týdny a měsíce, to nevím. Asi to bývávaly nějaké společenštější vlaky. Pěkně s jídelním vozem, tady má pán celý svůj vagón, který mu tu či onde pěkně k soupravě připojí..k tomu špionáž, revoluce, diamanty..na konci knihy jsem byla uhoněná jak ratlík!
Vějíř lady Windermerové
Oscar Wilde
Lezli mi všichni tak na nervy, až to bylo přitažlivé! Obzvláště děsivý byl pan manžel, který se jevil býti naprostým blbem, zato velice ušlechtilým...po ránu a když to na něj přišlo... Dámy ve společnosti byly fantastické! Všechny ty drby, jak ze staré ruské klasiky!
Devátá oběť
Dana Stabenow
První setkání s Kate mě extra neoslovilo, zajímavé na něm bylo jen to, že je to vlastně dost stará kniha a popisuje reálie z doby ještě starší. Takže jsem to zkusila podruhé a vida! Je mi najednou jasné, co má na tom svém psu! Mordy byly také napínavé a ponor do života rezervace mi tentokrát seděl! Takže napodruhé mě to chytlo a těším se, co bude dál!