Vesmich
komentáře u knih
Stezka mrtvých
Sara Blædel
Poslouchala jsem jako audioknihu při vaření a to celkem šlo. Nic extra napínavého, abych se zasekla a něco spálila, anebo vyděšeně utekla a ....něco spálila...V knižní papírové podobě bych byla náročnější a bezpečně vím, že by mi hlavní policistka lezla na nervy. Takto jsem se víc soustředila na děj a všechny ty nápady, co jich jen tam "kluci" různého věku realizovali..
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Mimořádný čtenářský zážitek! Fantastická jízda na toboganu, během které jsem se dozvěděla o herectví mnohem víc, než bych si myslela, že bych potřebovala, avšak... Jeden nikdy neví, co se mu kdy bude hodit. Ty zvraty mi připomínaly film Děvka francouzského poručíka/ Francouzova milenka.
Profesionální pomáhání - rozhovory napříč pomáhajícími profesemi
Vlastimil Švec
Na knihu jsem narazila v knihovně a protože jeden z rozhovorů byl s někým, koho znám, začetla jsem se do ní už tam. Potom jsem šla na oběd a četla to u oběda, potom doma, potom.....Všichni, jak tam jsou, srozumitelně popisují svůj obor a bez výjimky náramně!
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Výběr lidí, které autor potkal a představil, mi vyhovoval. Spojovalo je přesně jen to jedno, víceméně samotářský život v některé z jeho podob. Když se to umí, potom nejspíš každý člověk má ostatním co říct. Je to velmi osvěžující alternativa životopisů slavných.
Hlava profesora Dowella
Alexandr Romanovič Běljajev
To je krvák! Už jsem to četla v dětství, a tak jsem si to v létě dala ještě jednou. Tu hlavu jsem si pamatovala jako morbidní záležitost a pořád to tak je :) Hlavy na míse, to je moje!
Zločin na stříbrném plátně
Vilém Křížek
Jak by řekla moje stará dobrá máma "už není nejmladší" a už mu to tedy tolik nečichá. Což ovšem poznat není, jen se to dozvíme. Tentokrát je kriminální příběh už jen skutečně takovou kulisou, která má posouvat děj a tvořit nějaký příběh v historii (nejen) zdejší kinematografie. Příběh mi zajímavý nepřišel, tedy ta zápletka, jinak jako obvykle. A ta obálka zase!
Ano, můj pane
František Niedl
Hynek Tas z Boru mě provedl panováním krále opilce, první čtyři rytíři z Vřesova (víc jsem jich nečetla), obdobím nástupu krále bojovníka a tady jsem, spolu s Ondřejem z Rohatce, docouvala přeskokem zase k opilcovu otci a bojovníkovu synovi, Karlovi. Ondřej je svěží typ, v textu si zrekapitulujeme všechno, co bylo u Vřesovských a jdeme zase něco osidlovat. Sednout, nohy nahoru a uhánět textem, který cválá a tančí, protože tak už holt umí autor psát.
Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině
Egon Hostovský
Cokoliv, co E.H. napíše, se bez výjimky dobře čte. Slova jsou do věty poskládána tak, že nic nikde nedrhne, nezasekává se a netahá oči ani uši. Po nedávném poslechu vzpomínek Hostovského dcery Olgy, která v nich popisuje vlastně paralelně to, co se dělo tady, jsem si šla do knihovny půjčit vzpomínky nepřítomného otce, abych se dozvěděla, co se dělo TAM. A přestože se autor drží dobrodružství literárních, všechen ten smutek z odloučení a osamělost běžence, který se nemůže vrátit a neví, jestli kdy moci bude, ta odkázanost na cizí dobrodiní,to všechno tam je.
Noční lov
Robert Bryndza
Autor představuje spolehlivý standard - napínavé, přiměřeně překvapivé, vyšetřovatelce jde vždycky o krk, ale vyvázne (to snad tak moc neprozrazuji, když to má asi deset nebo kolik pokračování). Jen je mi záhadou, proč leze nadřízeným tak na nervy? Mně zas až tak nekonvenční nepřijde.
Její konec
Shari Lapena
Jako audiokniha u nádobí a žehlení dobrý. Jak už je u autorky obvyklé, dlouhé pasáže se čtenář (v mém případě posluchač) protrápí kolem kašiček a oblečků. No, když už je to skoro hlavní téma, tak jednoho překvapí, jak ten vývoj zámořských kojenců bleskově akceleruje - ve čtyřech měsících sedí u stolu v dětské židli a cosi dělají lžící, anebo si venku na dece spolu hrají..když tedy zrovna neřvou..Ve zbývajícím prostoru je to dobré psycho , kdy jsem čekala, kdo zamorduje koho!
Nikola Šuhaj loupežník
Ivan Olbracht (p)
Vůbec si nepamatuji, že bych to bývala četla v době, kdy to patřilo mezi povinnou četbu ve škole. Mám za to, že jsem k tomu měla přirozený odpor a soudruh autor mě rovněž extra netankoval. Teď jsem uklízela ve sklepě a hle, Nikola Šuhají! Kde se tam vzal nevím, v každém případě jsem se nejprve začetla ve stoje, pak jsem usedla a začetla se ještě víc a pak jsem zjistila, že je tma a já furt čtu! Strhující, napínavé, psychologicky vymakané, famózně popsané postupně se proměňující charaktery na základě změn prostředí a okolností, které člověk nemůže uřídit. Pecka teda!
Civilizace
Laurent Binet
Je to parádní:) Alternativní dějiny jsou lákavé téma, je ovšem potřeba se hodně orientovat v těch, které tak říkajíc zvítězily, jinak je to utrpení. A to tady právě nehrozí, Binet je bravurní, tančí mezi tím vším hladce a lehce. Zejména ty pasáže, kdy Inkové interpretují jiná náboženství a místní státní útvary, jsou tak vtipné, že jsme se smála nahlas!
Tsunami blues
Markéta Pilátová
Ona píše tak tajemně, snově, jako všichni ti Španělé a jim podobní, co myslí španělsky. A tohle je teda nářez. Začne to tak celkem všedně, byla nebyla...a pak jí potkalo...a pak se to rozjede a je to smutný blues od začátku až do konce. Nemilosrdný a opravdický, až z toho na jednoho vykoukne stará pěkná slovanská chandra!
Půlnoční pacient
Egon Hostovský
A takhle nějak musí pomalu a jistě hrábnout každému, kdo se nechce účastnit podobných her na KDO JE KOMU KÝM, ale prostředí je nemilosrdné, takže se ho neptá co chce, a on se účastnit musí. Žádná romantická idylka typu James Bond, ale špiclování ve své každodennosti. Navíc je to můj oblíbený autor.
Bez slitování
Tim Weaver
Bez slitování byl především autor. Raker je tentokrát v obzvláštní rakerovské formě! Ušlechtiloun ušlechtilá, v každé kapitole ví PŘESNĚ, co se děje a jaký je kdo kolem něj, aby to v další bylo zase jinak. A těch nepochopitelných nápadů a postupů je tentokrát taky až až, stejně jako všemožného kňourání, skuhrání a úpění na obvyklá témata - lži jsou fuj! Jinak nápad, jako obvykle, výborný, napětí tak akorát, oběti přiměřeně sympatické, i když toho na ně tentokrát bylo naloženo dost; padouši zavrženíhodní, i když pro ně lze mít pochopení.
Od oltáře do Santiaga aneb na svatební cestu pěšky
Lukáš Hanuš
Co ono to jako člověka žene, že se někam žene, když ani žádný cíl u toho nemá? Naturalistické líčení zachycující všednodennost v její nahé podobě, aneb sto denní deníkový záznam o tom, co člověk vlastně celý den dělá. Spíme, jíme, vyměšujeme, snažíme se mýt, urvat co nejlepší prostor pro sebe, hašteříme se s jinými celkem o nic, hodnotíme všechny podle měřítka - SPRÁVNĚ to mám já a ostatní jsou tak dobří, jak daleko na ose jsou ode mne. A když někam dorazíme, už přemýšlíme, kam zas půjdeme. Je to zajímavé čtení.
Firma
John Grisham
Napínavé, dynamické, čtivé a přestože je tak nějak jasné, jak to dopadne, zase taková extra selanka to není. Také bych chtěla být taková chytrá, abych si uměla pořídit nějaké ty peníze, za které si štěstí sice nekoupím, ale i tak si toho za ně koupím dost. Já tedy ne, protože takto chytrá a ani pilná nejsem.
Jako veš v kožichu
Marie Rejfová
Tento příběh mi přišel ze všech nových ten nejpovedenější! Vztahy uvnitř ochotnického spolku jsou zábavné, Josefína se k tomu zase přimotala, jak je jejím zvykem, ale celkem logicky, Mirka má trable a Tvrdík boduje. Nová postava v podobě Václavy je úměrně děsivá a slovní potyčky mezi ní a úplně každým, jsou příjemně osvěžující.
Tma
Jozef Karika
Na autora mě upozornila knihovnice a byl to výborný tip! Napínavé, strhující, podezřelé, podivné a pak se to postupně vyjasňující a když už čtenář tuší, není cesty zpět! Veliká paráda! Dočítala jsem s baterkou v noční tmě venku, protože to nešlo to nedokončit!
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
Aleš Palán
To jsou ale pozoruhodné příběhy! Lidí s podobnými osudy, nápady, životním přístupem, je, akorát se jim nedostane příležitosti nám o tom povykládat. Těmto se dostalo a tak si může každý dumat o tom, co z popsaného je realita, tedy že by to někdo mimo příběh viděl podobně, a co ne. Jde o to, jakýma očima to čtenář čte. Jestli jako ŽENA nebo jako MATKA nebo přes filtr své profese/odbornosti...pokaždé se ten úhel trochu pootočí.