Yaney
komentáře u knih
Anna ze Zeleného domu
Lucy Maud Montgomery
Nechápu jak mně mohla tato knížka v dětství minout! Každopádně jako dospělá jsem si ji vychutnává o to víc. Moc se mi líbil kontrast mezi upřímnou dětskou povahou a dospělými, kteří dětem mnohdy záviděli jejich bezprostřednost. Rozhodně si přečtu i pokračování.
Prsa a vajíčka
Mieko Kawakami
Kawakami patří k japonským autorům, kteří píšou knížky, které můžete číst pořád dokola a vždy tam najdete něco nového. Ač je tam na mě občas popisů více, než bych potřebovala, tak mi to bohatě vynahrazují myšlenky, které postavy v knize pronáší a které nás nutí zamýšlet se nad tématy ze všech možných úhlů.
Ahoj krásko
Ann Napolitano
(SPOILER) Trvalo chvíli, než se kniha rozběhla, ale pak to stalo za to. Ve chvíli, kdy Julie zmizela to začalo krásné odsýpat ( nebudu zastírat, že Julie nebyla moje oblíbená postava). Zpočátku jsem měla velký problém s chováním Willa, jelikož jsem měla vnitřně strašný vztek na jeho rodiče, co mu provedli tím, že nedělali vůbec nic.
Líbil se mi vývoj postav, jak se přestávali bát, otvírali se ostatním i sami sobě, v tomhle Julie zaspala.
Velmi zajímavá byla postava otce Charlieho, který je na začátku vykreslen jako alkoholik budizknicemu, a až po jeho smrti je odhaleno, jak moc důležitý byl pro svoje okolí a rodinu.
No a konec byl velmi srdceryvný. Knihu určitě doporučuji všem.
Dvojí život
Jana Poncarová
Jsem z generace, která tuto dobu nezažila, a musím říct, že jsem se díky knize do této doby mohla vcítit. A píseň Bohdana Mikoláška Ticho budu v hlavě slyšet asi ještě dlouho.
Knížky Jany Poncarove mám moc ráda a ani tady jsem nebyla zklamaná.
Alí a Nino: Příběh lásky
Kurban Said
Kniha vyšla poprvé v roce 1937, a přijde mi úplně neuvěřitelné, jak je čtivá a zajímavá i teď. Trochu jsem se bála, že to bude nějaká arabská love story, ale byl to nádherný příběh o vztahu dvou lidí z odlišných kultur, který nám dal nahlédnout do zvyků, mentality a názorů muslimského světa velmi nenásilnou formou.
Slavík
Kristin Hannah
"historky vyprávějí muži," říkám. To je nejpravdivější, nejjednodušší odpověď na jeho otázku. " Ženy žijí dál."
Nádherná kniha, která nám ukazuje různé tváře odvahy.
Život na pavoučím vlákně
Anna Strnadová
Neuvěřitelně syrová kniha popisující strasti dvacátého století očima několika postav. Konec byl velmi depresivní, nedokážu si představit žít v době, kdy záleží jenom ta tom, zda se někomu líbíte/ hodíte.
Herbář vzpomínek
Erin Litteken
Kniha mně dostala, jelikož jsem o tomto cíleném hladomoru neměla ani pojetí. Jsem fanoušek dvou dějových linek, a milostná zápletka mně vůbec nerusila a ani mi nepřišla přehnaná. Rozhodně doporučuji k přečtení
Láska za mizerných dní
Ewald Arenz
Láska za mizerných dní pojednává nejenom o lásce Eliase a Clary, ale nacházíme tu lásku sourozeneckou, mezi otcem a dítětem, a vztah k rodičům.
Jak už tady někdo psal ano, může se zdát, že námět není nijak hluboký, ale za mě napsaný krásně. V jakém věku může člověk najít pravou lásku, je 50 let na lásku pozdě? Nejvíc se mi líbí upřímnost, s jakou k sobě oba aktéři přistupují, a to je za mě ten pravý klíč k fungujícímu vztahu kdykoliv.
V téhle knize jsem obdivovala vtipné dialogy, tu hravost mezi Janem a Clarou, a vztah mezi Eliasem a Jule, který se jistě také měnil v průběhu let.
Já jsem se ani teď v Arenzovi nezklamala!
"Byla to nedbalá laxní máma, která si radši četla, než vychovávala. Ale když jsme ji potřebovali, byla tu. Vždycky."
Tajný život včel
Sue Monk Kidd
Krásná kniha (nejenom) o tom, že mateřská úloha není jednoduchá, a že existuje mnoho podob lásky.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Moc mne zaujala pracovní náplň genealoga a vše s tím spojené.
Závěr se mi líbil hlavně z pohledu, jak mohou lidé na stejné události reagovat různě, jak je těžké odpustit, a že čas staré křivdy nedokáže zahladit.
Ani později, ani jinde
Delphine de Vigan
musím říct, že dějová linka Matyldy byla tak přesvědčivě napsaná, že mi je po dočtení úplně ouzko.
Mladík / Událost
Annie Ernaux
Jako největší bizár povídky událost považuji situaci, kdy se na ni doktor zlobí, že mu neřekla, že je studentka vysoké školy a ne nějaká prodavačka!
Kdo mě vzal prvně za ruku
Maggie O'Farrell
"Když má člověk děti, tak začne znovu prožívat své dětství. "
Tahle věta mne hodně zaujala, a vlastně je to fakt, jen jsem nad tím nikdy takhle nepřemýšlela. Musím říct, že mě docela trvalo, než jsem se začetla, dějová linka Eliny ač byla opravdu přesně vykreslená, co se týče strastí mateřství mne zpočátku moc nebrala - respektive, moc dobře si ten začátek pamatuju sama! Příběh Lexie byl zajímavý, plný zvratů a ke konci už jsem byla opravdu hodně zvědavá, jak se oba příběhy protnou. A vyvrcholení bylo teda velký!
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Moc zajímavá knížka, líbilo se mi, jak se to vymykalo běžným knihám o KLDR - běžný život, trest, útrapy, únik. Dalo mi to náhled to toho, jak to tam vnitřně "funguje". A že vlastně nerozumím tomu, že to funguje
Železný plamen
Rebecca Yarros
Trochu jsem se bála, že jak je kniha tlustá, tak tam bude spousta vaty ale to rozhodně ne. Příběh plynul rychle a rozhodně nebyl čas se nudit. Rozhodně doporučuji všem fanouškům fantasy a jsem zvědavá jak se příběh bude vyvíjet dál!
Stehy
Sára Zeithammerová
Za mě je kniha velmi uvěřitelná a ze života. Líbí se mi styl psaní, střídající se pohledy obou žen, a ač je centrem dění butik, tak se retrospektivně dovídáme příběh obou žen. Vyzdvihla bych i rozdílnost generací - dvacítka versus pětatřicítka a jejich pohled na život.
Počkej na moře
Veronika Opatřilová
Osobně mám radši, když je kniha spíš svižná, o to víc mně překvapilo, že u tohohle příběhu jsem s tempem neměla vůbec problém. Až po dočtení mi došlo, že autorka dokonale vykreslila, co se nám děje v hlavě, když nad něčím přemýšlíme, a jak moc se naše myšlenky mohou různit od toho, co vlastně řekneme nahlas. Nejdřív jsem si říkala, že ta kniha nemá vlastně žádný konec, ale pak mi došlo, že vlastně má.
"jsme jako dva obrazy na velké stěně, ale nevidíme, jaký obraz jsme, jen si to domýšlíme. Doopravdy ale nemůžeme tušit, jestli jsme abstraktní obraz, nebo jen krásná impresionistická krajinka, protože všechno, co vidíme, je jen pokoj před námi, náš svět."
Dny opuštění
Elena Ferrante
Kniha se mi nečetla jednoduše i když byla velmi dobře napsaná. Nějak jsem se nebyla schopna ztotožnit s hlavní hrdinkou, a s jejími činy, které v knize popisovala. Navíc jako matka mi některé pasáže s dětmi vyloženě vadily. Ale bylo to velmi obnažující, a šlo to až na dřeň, hodně depresivní čtení ale se světlem na konci.
