Zorka komentáře u knih

Příběh doktorky Kálalové si literární zpracování opravdu zasloužil. Byla to žena, která udělala tolik dobrého, aniž by to považovala za něco mimořádného, a navzdory tomu, co ji v životě potkalo. Z mého pohledu škoda, že nezůstala déle v Bagdádu, protože vyprávění o jejím tamním životě bylo pro mě tou zajímavější částí knihy.

6 20.01.2017

Chvíli jsem ještě listovala, než jsem pochopila, že knize nechybí konec, ale že JE TO KONEC. Mně tedy chyběl. Že by si Boček nechával zadní vrátka pro případné pokračování? Jinak knihu hodnotím vesměs pozitivně, je plná kontrastů - legrace a zároveň věci více než vážné, vulgarismy a spisovná mluva, racionalita a "věci mezi nebem a zemí", úcta a zároveň obrovská neúcta... Stejně kontrastní pocity ve mně zůstaly po přečtení - spokojenost a vlastně veliká nespokojenost.

6 20.06.2016

Norské dřevo je nepochybně zvláštní kniha, která se více než japonskými reáliemi, které mnozí očekávali, zabývá odkrýváním lidského nitra, nedokážu posoudit, jestli ryze japonského. Nicméně nesdílím davové nadšení. Trošku mi vadily opakující se motivy sebevražd, které pro mě příběh posunuly na těžko uvěřitelnou rovinu. Jakoby se Murakami chtěl trošku přiblížit antickým tragédům, které okořenil dávkou erotiky a lehkými prvky pornografie. Za mě zajímavé, nicméně nijak excelentní dílo.

6 27.09.2015

Krásná kniha podávající otřesné svědectví o deportaci a pobytu pobaltských obyvatel v pracovních táborech. Kniha, z které člověka na jednu stranu až mrazí, na stranu druhou z ní dýchá jakási něžnost, lidskost a lidská důstojnost i v těch nelidských podmínkách. Autorce se podařilo do příběhu zasadit úžasné postavy, Andriuse, Lininu matku Jelenu, jejíž charisma člověka opravdu zasáhne, i Linu samotnou, která příběh vypravuje, trochu rebelku a přitom člověka s obrovskou láskou a vírou v život. V neposlední řadě musím ocenit i styl, jakým je kniha psaná. Kontrast vzpomínek a současnosti, krátké kapitoly, relativně krátké věty i ich-forma dávají příběhu spád. Nebyla jediná stránka, u které bych se nudila. Rozhodně je to kniha, která by si zasloužila mnohem, mnohem více pozornosti.

6 07.08.2014

Sociologická studie života v anglických ghettech by pro nás mohla být jakýmsi varováním, kam může vést přehnaná liberálnost, příliš štědrý sociální systém, davové přizpůsobování se průměrnosti až podprůměrnosti, tendence napodobovat až příliš svobodomyslné, lhostejnost k tomu, co se děje kolem nás, nebo tolerance násilí. Občas jsem měla pocit, že i my jdeme pomalu, ale jistě, cestičkou vedoucí do Anglie...

6 01.08.2013

Jedna z nejpůsobivějších knih, které jsem v poslední době četla. Přestože je zařazená do kategorie sci-fi, řadila bych ji spíš mezi psychologické romány. Pozorovat, jaké se s člověkem dějí změny s růstem jeho inteligence, dojít k poznání, že když člověk prozře a pochopí, může být najednou opuštěný a nešťastný. A přesto ta zoufalá touha zůstat chytrým, to vše umocněné vývojem jazykových a stylistických prostředků v ich-formě hlavního hrdiny...opravdu velmi působivé. Knížka mě dokonale vtáhla do děje.

6 09.05.2013

Zvířata (Farma zvířat), děti (Pán much), dospělí ... Když někdo touží po moci natolik, že je ochotný obětovat přítele, a zvládá manipulativní techniky a zastrašování, končí to vždycky stejně. Alegorický příběh, který v sobě nese pravdu o dobách minulých.

6 28.03.2013

Není to klasická detektivka. Spíš příběh jednoho hodně zvláštního člověka, který byl v nesprávný čas na nesprávném místě. A tím se to vše trochu zamotalo ...

5 09.03.2024

Bolestný příběh o zakázané lásce dvou mužů, jejichž společenská situace nedovoluje se otevřeně přiznat ke svým citům. V kontextu dnešní doby již skoro nepředstavitelné. Zajímavé zpracování, ich forma jednoho z hrdinů, který jako by celý příběh vyprávěl tomu druhému. Ač epické, skoro lyrické.

5 31.07.2023

Za mě byla tato kniha dost šlápnutím vedle. Že je to zcela jiný žánr, než obvykle čtu, jsem věděla předem. Nicméně na základě komentářů jsem očekávala, že se odreaguji a pobavím. Nestalo se. Příběhy obou žen mi přišly dost naivní a nemůžu se ubránit dojmu, že autorka se svou vnitřní lvicí tak trošku kopíruje Odstíny šedi, které už mají svou chvilku slávy také za sebou. Je mi líto, ale za mě knihu doporučit nemohu.

5 21.04.2023

Z knihy jsem velmi rozpačitá. Nezpochybňuji to, že je nutné psát o dětských traumatech, jakkoli je to nelehké čtení. Ztotožňuji se i s tím, že jsme každý jiný, a tudíž i dopad toho, co jsme zažili v dětství, může být různý. Po přečtení mám ale pocit, že bychom si "trauma" mohli nést ze svého dětství skoro všichni, protože výchova našich rodičů nebyla zas tak moc liberální. S některými autorčinými názory se bohužel nemohu ztotožnit. Nicméně jí přeji, aby i ona našla alespoň kousek svého šťastného dětství.

5 18.03.2023

Knížky Michala Třeštíka nejsou podle mého pro každého. Plnohodnotně si je užijí jen “věrní fanoušci”, FB “přátelé” nebo ti, co čtou už několikátou Třeštíkovu zpověď, prostě ti, co se tak trochu vetřeli do takové širší rodinné základny třeštíkovců :-) . Protože pak víte, kdo je Bais (mám pocit, ze v této knize už se předpokládá, že prostě musíte vědět), víte, že nejsou pastely jako pastely, umíte si přesně představit, jak vypadá Reny Muzik (a víte, že vypadá fakt dobře). A taky tušíte, ze v další knize se pravděpodobně objeví něco o chytrých hodinkách velikosti menší mikrovlnky, které se spikly s mobilem a počítají kroky naprosto totožně, bez jakéhokoli soutěžního ducha.

5 20.02.2023

Téma velmi zajímavé, jen literárně trochu průměrné.

5 19.02.2023

Mám pocit, že Etzlera musíte buď milovat, nebo nenávidět. Nejde na nic oklikou, vše říká na férovku a přímo, což může některé lidi iritovat. Mně je tím sympatický. Kniha je psaná jako rozhovor, ale působí velmi uceleně. Poukazuje nejen na to, co obnáší profese novináře, ale i na současné problémy světa. Více se mi líbila kniha Novinářem v Číně, ale i tuto mohu doporučit.

5 26.07.2022

Skutečný příběh Dity Krausové opravdu stojí za přečtení a nemá zas tak moc společného s beletrizovanou formou života D. Krausové - Osvětimskou knihovnicí. Tato kniha je literatura faktu a má nepochybnou vypovídací hodnotu. Velmi mě zaujala část týkající se života v Izraeli a v tamních kibucech, o nichž jsem doposud v žádné knize nečetla.

5 13.06.2022

Styl psaní Tomáše Etzlera mě velmi zaujal. Není to ryze novinářské dílo, do kterého by autor nevnášel emoce a osobní postoj, ale chápu, že skutečnosti, s nimiž se setkával, byly tak alarmující, že si člověk ten osobní názor prostě nedokázal upřít. Kniha se mi líbila, první polovina tedy o něco více. Ač mám Tibet velmi ráda, právě kapitola o něm mi připadala poněkud zdlouhavá. Možná chtělo příběhy seřadit trochu jinak, aby gradovaly.

5 14.04.2022

Kniha potvrzuje slova samotné autorky, že má sklony k perfekcionismu. Data, která musela shromáždit, uspořádat a sepsat do díla tak, aby dávalo čtenáři smysl, určitě nebylo jednoduché sjednotit. I tak bylo těch jmen hodně. Výpovědní hodnota knihy rozhodně převyšuje tu literární. A právě pro to, že takové zapomenuté příběhy je nutné připomínat, hodnotím knihu vysoko a tvrdím, že stojí za přečtení. V kontextu dnešní doby šokující, vzbuzující obavy, nepochopitelné.

5 14.04.2022

Lolitě nelze upřít zajímavé literární zpracování, jazykovou bohatost a zejména autorovu odvahu pustit se (v tehdejší době) do tak neobvyklého tématu. Přesto si myslím, že dnes už je toto dílo tak trochu přežité. K přečtení této dosud mnou odkládané knihy mě motivovalo dílo Rez & záře hvězd. A musím se přiznat, ač Nabokov je klasika, Tammy Greenwood (vycházející ze stejné skutečnosti, která se udála v roce 1948) mě oslovila více. Snad pro tu autentičnost, používání skutečných jmen, menší míru beletrizace a lyrizace, jíž Nabokovovův hrdina obhajuje neobhajitelné.

5 05.12.2021

Mockrát už jsem si říkala, o kolik informací přijdou lidé, kteří nečtou. Já jsem třeba doposud nevěděla vůbec nic o syndromu opomíjení a jsem vděčná autorce, že toto téma zpracovala. Nějak mám pocit, že jsem to prostě potřebovala vědět. Knihou Ještě jsem to já si autorka nasadila laťku hodně vysoko. Přesto je kniha Levá strany světa zdařilým románem o tom, jak se nám život může během chvíle otočit o 180 stupňů a jak je důležité bojovat, i když světlo na konci tunelu nemusí být vždycky úplně zřejmé.

5 30.03.2021

Už dlouho jsem nečetla knihu, která by byla psaná tak nepřirozeně šroubovaně. O to smutnější, že se nejedná o překlad, ale originál české autorky. Určitě bych se obešla bez popisů typu “oblékla si bílé džíny a hedvábnou halenku” i bez rádoby sexuálních scén, které byly popisovány naprosto stejne - něco ve stylu “sundala si bílé džíny a hedvábnou halenku a cítila se nažhavená”. Tento typ literatury není bohužel můj šálek kávy. Za mě zklamání.

5 21.03.2021