Nejnovější komentáře

„Syn četl sám. Komiksové vydání malého indiána se synovi zalíbilo.“
— Luky110812

„Další zdařilá detektivka od paní Klevisové. Jasný důkaz toho, že jde napsat dobrou detektivku i bez potoků krve, zato s barvitými popisy přírody a pěknou češtinou.“... celý text
— Joyce24

„Tato kniha mě velice zaujala a moc se mi líbila“
— Luigi1

„3.díl série Kroniky Vrbového jezera. Tenhle příběh je hlavně o Nině Romanové a Gregu Bellamy a jednom hotelu....:) a jinak je tu klasika, tábor Kioga a všichny známé postavy z předešlých dvou dílů. Moc pěkná, romantická série“... celý text
— Doubravka1975

„Pár zajímavých myšlenek a na jednom se s autorem shodnu. Poslouchám svoje tělo - už léta.“
— niknikita

„No toto pre mna nebolo. Ani neviem preco vlastne viem ale ved kazdy ma pravo si zit po svojom. Prosto sa mi nepacilo aka bola Amber nabozensky zalozena az prilis a nesedelo mi to do takejto knihy ale ze vobec. Za dalsie styl pisania bol divny akoby to mala byt prvotina historicky roman a neiste zlozenie viet. Za mna nie a som rada ze niesu dalsie casti prelozene lebo by som sa nimi asi nepreluskala“... celý text
— Ewe291

„Luxusní kousek, a ten konec .Wau“
— Katulinka69

„Skvěle vyjádřená složitost dospívání, nejistota zamilovanosti, kombinovaná s hledáním sexuální orientace. S přiznáním si své odlišnosti. Chtělo by se mi rýpnout si, že těch odlišných je tu víc, než standardních, ale vzhledem k tomu, že to je téma knihy, že autorka vyzvedává sílu přátelství, podporu rodiny, ukazuje těžkost odlišnosti tak citlivě, hodnotím všemi hvězdami. A doporučuji přečíst i rodičům!“... celý text
— kopeceli

„Audiokniha Oddechová kniha, na některých místech jsem sama byla, takže jsem při poslechu vzpomínala.“
— katpas76

„Toto je patrně nejlepší pojednání o alchymii a hermetických vědách obecně, jaké jsem kdy četl. V prvních kapitolách knihy autor srozumitelně a přesvědčivě vysvětluje podstatu předvědeckého uvažování, které není podřadné přístupu současné vědy, nýbrž prostě jen stojí na zcela odlišných základech a vlastně představuje mnohem ucelenější a moudřejší přístup ke světu. Ve zbytku knihy pak osvětluje postupně základní aspekty alchymie a stručně popisuje fáze alchymického procesu. Jelikož autor byl orientalista, není překvapivé, že místy upozorňuje i na analogie s indickou a čínskou duchovní filosofií a praxí. Zcela samozřejmě je text plný odkazů na arabské alchymisty. Osobně již dlouho vnímám silnou paralelu mezi alchymií a tantrou (a zřejmě též kabalou) a tato kniha mi opět prohloubila chápání těchto souvislostí, ačkoliv nepřímo (autor přímo o tantře nemluví a ani o kabale se nezmiňuje). Přesto s autorem nesouzním úplně; velmi mne zaskočilo jeho tvrzení, že "nejvyšší smysl, který je ve znaku Marsu a který alchymii daleko přesahuje, je "vtělení Božího Slova", jež přináší v jistém smyslu snížení božského...". Buďto je to důsledek mého stále ještě příliš povrchního chápání alchymického procesu nebo autor přece jen nedospěl ve svém poznání dost daleko nebo obojí. Nevím. Bez ohledu na to se jedná o skvělé pojednání pro každého, kdo se chce na alchymii podívat jinak, než jako na primitivní pavědeckou předchůdkyni chemie.“... celý text
— asakz

„Krásné pokračování, jen to nebylo tak jako předchozí kniha, od které jsem se nemohla odlepit. Jde se na další díl.“
— martinkaLLL

„Kniha sice avizuje tažení Jana Banéra a bitvu u Přísečnice (ani o jednom jsem toho moc nevěděl, prakticky nic), ale věnuje se jim jen velice dílčím způsobem, řekl bych na jednotkách stran až v závěru knihy. Ostatní text je lehké uvedení do problematiky tažení, kvartýrování a obecně dopadům válek na obyvatelstvo, resp. vývoje vojenství. Autor toho jistě o tématu hodně ví, ale pro čtenáře kniha příliš čtivá není.“... celý text
— ondra2

„Kniha se čte hezky. Laťka od série HP je opravdu vysoko a toto je jen doplňková kniha série. Nejzajímavější bajka je navíc obsažena v knize HP 7, což mě trochu zklamalo. Jiné bajky byly zajímavé, ale ne top. Brumbálovy komentáře byly fajn! Jazyk je velice čtivý a příjemný, 4/5! :))“... celý text
— Taufa

„Případ dobře vystavený, napínavý i přesto, že vraha známe od začátku. Ale dvě hvězdičky jsem ubrala za brutální detailní popisy vražd.“
— Miro67

„Velice zajímavý příběh, kdy již od počátku víme, co potká vyšetřovatele, známého pod přezdívkou Kraken, ale mně osobně to nevadí. Právě naopak mě to pohánělo číst dále. Příběh je zajímavý, zápletka skvěle vymyšlená. Historie města mě bavila, stejně tak jejich svátky. Kde je vrah, respektive s kým tráví nejvíce času, to jsem věděla, ale když padlo jméno, to jsem nečekala. Rozhodně si přečtu i další dva díly. Jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet osobní život Krakena a Estíbaliz. Jak ráda bych viděla ty dva spolu. Čtenářská výzva 2024: Téma 19. Kniha, která má na obálce hodiny.“... celý text
— Kekik

„Moje první kniha od Petry Soukupové a bylo to tedy pořádné psycho. Na styl psaní jsem si chvíli musela zvyknout, ale jakmile se tak po pár stránkách stalo, nemohla jsem se odtrhnout. Výborná sonda do života jedné obyčejné rodiny. Postava hlavní hrdinky Veroniky je až brutálně vystavena mnoha životním výzvám, které život přináší. A znovu se zde potvrzuje, jak důležité ( možná nejdůležitější) je to, co si odnášíme do dalšího života z dětství, jak se snažíme neopakovat vzorce chování svých rodičů, byť někde v podvědomí se jich nedokážeme zbavit. Žijeme si ten zdánlivě poklidný život, ale čas pracuje proti nám. Rodiče stárnou, děti se dostávají do puberty, obě kategorie se projevují značnou mírou sobeckosti, zvláště dospívání dcery a syna, je zde popsáno velmi naturalisticky. Nevím jak Vy, ale já se v některých situacích našla, výchova dětí je alchymie a ne vždy víte, kdy je dobře mlčet a kdy už zasáhnout. Navíc se z těch Vašich miláčků stanou na pár let nepříjemní cizinci, kteří Vás k sobě pustí jen sporadicky a neochotně a Vy nevíte jak s tím naložit. Zajímavá je i postava manžela Veroniky, nemohu se rozhodnout, zda byla kladná anebo ji i ona ( svým způsobem) dostala do bodu zlomu, z něhož se pracně, a někdy vůbec, vracíte na cestu, která Vás dovede k cíli, který hledáte a často i potřebujete. Moc jsem Veronice držela palce, přes konec, který mnohé naznačil, ale chci věřit, že naděje tu je a člověk by se jí měl, přes všechny problémy a životní kopance, držet do poslední chvíle a nevzdávat to. Umírá přece poslední. Syrové čtení, které se mi dostalo pod kůži a jak jinak, musím se kouknout po dalších knihách autorky .“... celý text
— Mandlevest

„Jednoduché čtení o době, která už zanikla... děti chodily ráno samo pro mléko přímo do kravína, toulaly se nočním lesem, jezdily na valníku a těšily se na koláče. Ryska uměl psát pro malé děti, ovšem ty se za ta léta proměnily, takže nelze očekávat, že by je svět minulý bavil tak, jako nás.“... celý text
— Pebra

„Tak dlouho jsem se Mornstajnove vyhýbala,až si mě stejně našla. Měla jsem strach,že to na mě bude těžké téma. Ale ve finále to byl opravdu příběh ze života,jakých tady žilo miliony lidí. Možná jsem čekala trošku jiný konec.“... celý text
— Nunynka

„Za mě hodně povedená knížka, o které se moc nemluví. Čeho si čtenář všimne nejdříve, je krásně ilustrovaná obálka, která navozuje dojem young adult žánru. Za mě je to někde na pomezí - vraždění a erotika, i když dost umírněná a jen na pár stránkách, tíhne spíše ke starším čtenářům. Už začátek byl celkem masakr, ale nic není takové, jak se zdá. Proměna Lary byla pozvolná, děj se odehrává v řádu měsíců, takže je to uvěřitelné. Prakticky asi nemůžu nic vytknout. Nechyběl tam ani humor a vtipné hlášky, mělo to hlavu a patu a jen jsem doufala, že všechno klapne. Konec pravda otevřený, ale to se dalo čekat vzhledem k tomu, že jde o první díl série. Tak doufám, že pokračování vyjde brzy.“... celý text
— Tesset

„Bylo mi smutno, když jsem knihu četla. Vrátily se velmi živé vzpomínky ze začátku 90.let kdy jsem nastoupila hned po maturitě jako sestřička do největší pražské nemocnice.Tak obludná šikana, výsměch, ponižování, naschvály atd. si umí málokdo představit. Proto mi bylo těžko u každého příběhu.“... celý text
— Noopi

„Na letošním Světě knih jsem objevil autorku detektivek Marii Horovou a hned její první kniha ze série o psychologu Steinovi se mi moc líbila. Koupil jsem si i další dva tituly s tímto hrdinou a těším se na ně. Mám rád současnou českou detektivku a jsem rád,že kromě Jarmily Pospíšilové,Nadi Horákové a dalších autorek a autorů jsem objevil nové jméno.“... celý text
— Pall11

„Hlavně se zde pojednává o boji proti rasové segregaci v USA v 60. letech 20. století. S tím je spojena i tragická mezirasová láska a nenávistné jednání okolí jedné z hlavních hrdinek. Hodnotím jako snad objektivní popis tehdejší situace, trochu se lišící od hutných románů na toto téma z minula. Zde je více popisů rodinných a přátelských vztahů a také méně ideologie. Zajímavé čtení a porovnání s dnešním vnímáním rasových problémů.“... celý text
— čef

„,,Tohle je moje práce, dávat věci do pořádku. Vracet je do takového stavu, v jakém mají být a v jakém byly předtím, než se k nim někdo zachoval špatně." To byl teda příběh...Poppy si prožila svoje a neměla to zrovna lehké. To sice ani Hudson i jeho minulost byla v celku drsná.. ale jakmile spatřil ji,byla to láska na první pohled...v tomto díle se mluví snad o celé bande a ty epilogy prostě skvěle..“... celý text
— petulkapeta

„Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy - i na základě většinou hezkých hodnocení a komentářů. Trochu mě odrazovalo, že je to žánr fantasy, který skoro nečtu. Ale toto bylo jiné fantasy, než jakého jsem se obávala. Bylo to prostě skvělé. Zrovna mi ta knížka sedla. I filozofická, v podstatě poučná, ale takovým příjemným způsobem. Prostě mě to všechno bavilo a moc oceňuji přesah knížky. Přiměje člověka se zamyslet i nad svým životem a - prostě je ta knížka skvělá a doporučuji.“... celý text
— Jessica007

„Moc pěkná knížka. Celkem stručná, ale zajímavá a poučná. A s nádhernými ilustracemi.“
— maha75

„Vytrvalostní běh byl vždycky moje noční můra, nohy by běžely, ale plíce nezvládaly. Ulevilo se mně, když na VŠ po mně už sportovní výkony podobného typu nikdo nechtěl, respektive dalo se tomu vyhnout, třeba zvedáním činek v posilovně :-). Ale kdoví, kdyby ta kniha existovala už tenkrát, možná bych běh vzala ještě na milost, abych prozkoumala, co na něm tolik lidí vidí... Vždyť je to jen "trochu rychlejší" pohyb než rychlá chůze – a tu jsem měla ráda vždycky a mám dosud. Byl to takový neplánovaný nákup. Knížka ve slevě, hodila se do objednávky kvůli poštovnému zdarma. Na knížce mě přitáhla obálka – rozesmátý Emil v obleku – a v běhu, prostě Emil Běžec. Nakonec mě donutila přečíst knihu poměrně brzy po zakoupení, přestože "ve frontě" už dlouho čeká mnoho jiných knížek. A byla to šťastná volba. Poslední týdny přepracovaná, utahaná, bez možnosti odpočinku, dokud neodevzdám to a to, už včera bylo pozdě. I když se moje práce týká psaní, nikoli běhání, přesto mě kniha výkonostně tak nějak nabudila. Aspoň její první část, kdy se Emilovi daří a jeho výkony se zlepšují. Takže knížku můžu doporučit jako pozitivní motivaci k čemukoli. Ale musíte být rychlejší v tom, co děláte, než ve čtení. Protože alespoň já jsem pocítila, že jakmile se Emilovy výkony začaly zhoršovat, ani mně už moje psaní tolik nešlo. Náhoda? Nějaké podivné souznění? Zvláštní je, že ta poslední část moje pracovní nasazení až tolik neovlivnila. Zřejmě proto, že s životem jako na houpačce mám sama bohaté zkušenosti, ač se Emilem se rozhodně srovnávat nemohu. Někdy si připadám jako totální nemehlo (v původním i přeneseném slova smyslu) – a když si pak přečtu, že i velmi známý a slavný člověk měl v životě svoje slabé chvilky, můžu si říct, že to je lidské... Po dlouhé době kniha, kterou bych si raději nechala k dalšímu přečtení, než poslala dál... nu, ještě uvidím... knihovna je přeplněná, ale... :-).“... celý text
— BabaJaga11

„Tři muži nad čtyřicet let, jejichž životy nejsou v takové kondici, aby na ně mohli být pyšní. Všichni se potácí se do jedné prohry ke druhé, ale i přes spoustu neuvěřitelných náhod, naschválů a podivných situací, kterými si projdou, je dobré vědět, že na každého někde čeká jeho štěstí. Cesta k němu je většinou klikatá a nelehká, protože jinak by si člověk dosaženého cíle patřičně nevážil. Černý humor (dalo by se říci "extra dark", když použiju spojení používané na hořkých čokoládách, tedy snad i hořký humor), který v dnešní hyperkorektní době (Finsko není USA, naštěstí) už nebývá úplně běžný. Ve spoustě banalit a bláznivých situací se ukrývají sem tam rozeseté životní pravdy. Překvapí nás svojí jednoduchostí a přímočarostí. Všichni je známe, nosíme je v sobě roky, jen nám možná chybí výrazové prostředky, abychom je přesně formulovali a vyslovili. Díky za ně.“... celý text
— tanuki

„John Green je mistr v psaní pro teenagery, protože tak jako on nedokáže vystihnout jejich pocity, myšlenky a dojmy skoro nikdo. V téhle knížce se k tomu ale ještě přidává velmi silné dobrodružství, které nutí číst dál a dál, proto se tahle knížka snadno stane jednohubkou na večer. Kromě toho se objevují i opravdu vtipné pasáže, jako u téhle knížky jsem se dlouho nesmála. I konec je povedený, typicky greenovský.“... celý text
— Beltrix

„Tak tahle knížka byla úžasná! Pořídila jsem si ji spíš, protože obálka... Musela jsem si vygooglit, co je vlastně slovo "queer", protože když mi bylo šestnáct až dvacet, zajimaly mě knihy s tématikou "lgbt"... A ono se tomu teď říká jinak :D Už jsem asi fakt stará.. Původně jsem chtěla dát knize 4/5, protože byla vesmírně (...) čtivá, styl krátkých zápisků každý den/ deníku byl důmyslným tahem, protože mě to chytilo a nechtělo pustit, jako někdo, kdo nesmí zavřít knihu s rozečtenou kapitolou, jsem si mohla knihu otevřít kdekoli jsem chtěla (takže ideál pro mou práci, kde se nezastavím, pokud není na lince malá mezírka), celý ten styl humoru mi dost sedl a já se často zasmála, zároveň to bylo takové jiné a mně sympatické a co se týče lásky, byla nenásilná, netlačilo se na pilu, takže to celé vyplynulo tak přirozeně a něžně. Jednu hvězdičku jsem chtěla dát dolů za to, že když bych to shrnula, tak obálka, styl humoru i deníkový styl je top, ale ten příběh je oproti jiným příběhům ve finále takový... méně nabitý? Zkrátka si z něj asi moc nevezmete, když nepočítám nějaká různá fakta a moudra. Po přečtení posledních komentářů zde jsem se ale rozhodla dát plný počet hvězd. Někdo zde napsal, že je to taková "chill" knížka a to souhlasím. Proto i doporučuji všem, kteří hledají oddechovou knihu, kde se i můžou zasmát. PS: Ve Phoebe jsem se občas trochu viděla. (Sebe v těch -nácti) Všechny postavy byly skvělé.“... celý text
— Satyrka

„Havran je symbolem mysli, vědění a inteligence. Je považován za strážce tajemství a duchovního učitele. Doprovodný text ke kartám je přímočaře jednoduchý, což ocení jistě začátečníci. Kvalita karet je průměrná, výtvarné provedení mě zatím neupoutalo. Oceňuji doporučený výklad na osm karet. Nechte se tedy zlákat mystickou silou havrana a spolu s ním otevřete dveře svojí fantazii, intuici. Spolu s ním proleťte magickým závojem sebepoznání...“... celý text
— evelýny