Nejnovější komentáře

„Zajímavé, napínavé, smutné a tragické.“
— astra3

„Poslechnuto jako audiokniha. Ze začátku mě to opravdu chytlo jako příběh s poselstvím o nadvládě technologií, což se postupně trochu vytratilo. Líbily se mi úryvky hitů, které občas zahrály a hlavně ten vzpomínkový sentiment na všechny počítačové hry a automaty. Bylo to příjemné poslouchání, ale konec trochu vázl.“... celý text
— Jara.v

„Sbírka nápaditých miniatur na pomezí reality a snu (případně obojího), napsaná pěkným jazykem a pracující spíše s náznaky, než s popisy. To se mi asi líbí nejvíce, v povídkách toho hodně zůstává nevyřčeného. Paradoxně jim to ale také nejvíc ubližuje. Povídka je útvar, kde se očekává pointa, poselství, závěrečný stimul, prostě ukončenost. Většina povídek v Bodu tání však skončí někde v polovině. Jsou zhruba v tomto stylu: "Každé ráno chodím touto ulicí. Je šedá, uklidňující. Dnes je to ale jiné. Cítím to ve vzduchu. Když dojdu na křížení, slyším zleva křik a krátké duhové záblesky, hluboký dunivý zvuk. Tak zahnu doprava. Konec." Chcete vědět víc - co se děje, proč se to děje, co se bude dít dál. Martin Němec naznačí, vybuduje narativ, rozehraje hru a... skončí. Celá sbírka tak působí spíš jako krátké upoutávky k jiným, větším knihám. Kdyby vyšly, tak si je klidně koupím, všechny. Samotné upoutávky ale nestačí...“... celý text
— work

„Nejdřív jsem myslela, že ohodnotím čtyřmi hvězdičkami. Ale čím víc se blížil konec, tím se mně zdál děj míň uvěřitelný. Až blábolovitý. A to se mně trilogie z Nového Zélandu od stejné autorky kdysi tak líbila.“... celý text
— evask

„... nádherná kniha o drsných podmínkách, hrůzách pomoci, naděje. Hezky se četla, i když z příběhu mrazí. Příběh Anny a Ester mě vtáhnul okamžitě.“
— VladkaBU

„První díl byl za mě mnohem lepší, tady bylo až moc politiky a málo vůní nebo životních radostí a strastí našich hrdinů. Pravda knížku jsem četla nestydatě dlouho a trošku se u ní zabetonovala, cítila jsem, že se třeba netěším tak jak bych mohla. A krom příběhu Eugenie mě žádný příliš nezaujal, ale přesto pořád hodnotím celkem vysoko, neboť se to četlo velmi dobře a já se už těším na díl třetí.“... celý text
— Noisette73

„Jakožto milovnice pověstí jsem si Bivoje pořídila už před lety a až teď jsem se k němu dostala (jsem ostuda). Je to další alternativa příběhu o slavném kancobijci a jeho lásce k nejstarší Krokově dceři Kazi. Jako vždy mě zaujaly popisy postav, a že je jich tu požehnaně! Kromě samotného Bivoje jsou zajímavě představené Krokovy dcery, rusalky zde dostávají úplně nový rozměr - jsou to takové vodní Amazonky v čele s Vlastou, velekněz Velibor s přicmrndávačem Wulfhartem, ale i záporáci stojí za to, tedy vlastně, záporačka - Ašiga je mrcha každým coulem. Ale upřímně? Kdo by se jí na jednu stranu divil. Při čtení se mi totiž honilo hlavou pořád to samé dokola - dějiny píšou vítězové. Strana poražených je vždy ta odporná a opovrženíhodná, která si zaslouží rozcupovat a hodit do stoky. Ruku na srdce, tady jsem to tak necítila. Proto jsem se úplně nedokázala rozhodnout, zda se stranou Čechů sympatizovat nebo ne. Hrozné dilema na jednu fantasy knihu. Příběh sám o sobě se rozbíhá slibně. To prase mě bude strašit i ve snech. Potom následuje série průšvihů hlavních hrdinů, z nichž se samozřejmě hrdinsky vysekají a jedou dál, a tak to pokračuje až do konce knihy. Jedná se o první polovinu příběhu, takže na konci vás čeká cliffhanger jak sfiňa. Bivoj běsobijce je akční nářez v milovaných českých kulisách, jehož děj pěkně odsýpá. Co víc si přát od skoro letní oddechovky? 80%“... celý text
— elenai

„Průřez bohatou Heckelovou tvorbou, asi nejlepší volba, pokud se s ní člověk chce seznámit. Jednoznačný důkaz Heckelovy všestrannosti, i když pro mě zůstávají tím nejlepším z jeho tvorby fotografie z hor, které měl tak rád (a asi právě proto je tak hezky dokázal zachytit). Kniha je trochu uměle tematicky rozkouskována (já bych spíše uvítal chronologické řazení, abych si mohl udělat obrázek o vývoji Heckelovy tvorby) a doplněna volnými verši, bez nichž bych se docela obešel (stačil by mi prostý, věcný komentář), ale tak je to v řadě podobných publikací (jako kdyby měli editoři pocit, že ty fotografie samy o sobě neobstojí).“... celý text
— Taťka Hraboš

„Konkrétní a věcné. Info o chudobě kraje a ducha jako příčině většiny zločinů. Vraždy, ukrývání uprchlíků před zákonem, loupeźe, sebevraždy. Lehce depresivní jednohubka s průhledem do známÿch míst.“... celý text
— petrarka72

„Tak tady jsem měla opravdu problém se začíst a vydržet až do konce příběhu. Ruby milá, temperamentní žena, která ví, co od života chce a hlavně se nebojí si o to říct. A chce hlavně Niella. Ze začátku mi bylo sympatické, že je takový stydlín a nad vším přemýšlí…že to není takový ten typický, namyšlený, arogantní boháč :-) Ale postupem příběhu, mě to začalo děsně štvát. Takové jak na houpačce…baví mě to….nebaví mě to…. Jako čte se to lehce, ale za mě bez děje a nudné. Zatím nejslabší díl, z celé série. U mě jednoznačně vede Sára s Maxem – Božský cizinec!“... celý text
— Pája699

„Další skvělý román autora.“
— astroweb

„Ve druhém dílu o Eleonoře Akvitánské autorka pokračovala v líčení jejího napínavého životního období jako anglická královna, ani druhé manželství není rozhodně procházka růžovou zahradou. Král Jindřich je většinu času mimo Anglii, válčí, aby udržel své državy. Dospívající synové a dcery musejí poslouchat králova diplomatická a panovnická rozhodnutí, která, bohužel mnohokrát nejsou pro ně správná. Eleonor je mezi mlýnskými kameny, pro kterou stranu se rozhodnout. Po tragickém konci Tomáše Beckera je Jindřich popudlivý a jeho hněv se nevyhne ani Eleonor, dá jí uvěznit mimo její milovanou Akvitánii. Jindřich zkouší Eleonoru zlomit, návrhem zrušení sňatku a odchodem do kláštera. Čekám na další její životní příběhy ve třetím dílu Podzimní trůn.“... celý text
— stanislava9718

„Naštvaná Astrid je nejvíc. A úplně nejvíc miluju studovat ne ty detailnější kresby postav vpředu, ale ty vzadu. Vždycky geniální.“
— Adele02

„Měla-li bych Hodinu hromu shrnout jedním slovem, bude to "miluju". A měla-li bych ji shrnout dvěma, bude to "miluju Ambrože". Bože, takového mužského hrdinu jsem v knihách už dlouho neviděla. Hodina hromu mě vtáhla na první stránce a nepustila až do té poslední. Dokonalost. Jakmile příběh dojde do fáze, kdy ani nedutám a zběsile čtu, abych hned zjistila, co bude dál, není co řešit - Věk přízraků mě bavil, ale tohle to naprosto předčilo. Všechny ty zvraty. Témata, která se v knize řeší. Špetka nadpřirozena, která ale vlastně nadpřirozená vůbec být nemusí. Naprosto boží romantická linka. A nečekala jsem, jak moc u toho budu brečet. :D“... celý text
— Adele02

„V sériách o temnom drowovi Drizztovi, ktoré sú moje obľúbené som si zamilovala tento svet a tento dej v hlavnej úlohe zo ženským drowom je super. Teším sa na ďalšie diely. :-)“... celý text
— Marosusu

„To byla nádherná fantasie o dvou srdcích, které nerozdělí ani smrt. A kolik prolitých slz ! Hart a Ruby jsou nádherné bytosti a bezesporu patří k sobě. Doporučuji všem, kteří věří... Raději se nechám láskou zlomit, než abych nikdy nepoznala její hloubku. Když se vytáhnu z tohohle tekutého světa, dojde mi, že i když láska vždy končí loučením, máme možnost volby. Volby, jestli ji pustíme dovnitř, dovolíme jí nás změnit, vést nás k lepší části našeho já… přestože to znamená nechat se rozlomit vedví. Přestože to znamená nechat odejít.“... celý text
— evineckY

„Finále podle mého gusta. Roztodivná skupinka mutantních hrdinů konečně čelí proroctví, které je vlastně plánem na genocidu celé mimozemské planety. Po Genoše je toto téma u X-Menů stále aktuální. Moc se mi líbil vztah mezi Kitty a Colossusem. Chemie mezi Cyclopsem a Emmou je celou sérii ve vysokejch otáčkách a finále to jen potvrzuje. X-Meni jsou jiní a i tento komiks je jiný. Je ale zábavný a opět nastoluje několik otázek, které jsou relevantní i v roce 2024.“... celý text
— Zypoman

„Zase neskutečná jízda. U této knihy se prostě nemůžete nudit. Neustálé nebezpečí, napětí a touha. Prostě musíte číst dál. Objevují se zajímavé zvraty, přicházíme o přátele a nacházíme ty staré. Ale všechno je jinak. Od chvíle, kdy byla Brexley doma v LOS a kradla si jen tak pro vlastní zábavu, ušla dlouhou cestu. Je to jen pár měsíců, ale zažila toho více, než za celé životy. Je to neskutečně návykové čtení a už nutně potřebuju další díl.“... celý text
— JustVea

„Konečne sme sa dočkali tretej časti série Kronika strateného impéria. Najväčším ,,problémom" týchto fantasy príbehov na pokračovanie je, že kým vyjde ďalší diel, stihnem toho veľa zabudnúť. Zakaždým mám obavy, čo všetko si zvládne moja pamäť vybaviť. Našťastie (musím si zaklopať na drevo), ešte na tom nie som tak zle a moja hlava si postupne začne spomínať na tie najdôležitejšie udalosti z predchádzajúcich častí. Tak tomu bolo aj v tomto prípade. Rozbeh bol trochu pomalší, ale po pár kapitolách som sa začala ,,chytať" a čítanie mi už išlo dobre. Musím Majku pochváliť, svoj fantasy svet má naozaj dobre premyslený, od jednotlivých postáv po rôzne miesta a nadprirodzené javy. Za toto má môj obdiv, ja by som takú fantáziu nemala. Vo V znamení nefritu máme dvoch rozprávačov - Meggie, ktorá nás zoberie do Mesta hrdlorezov a Liu, vďaka ktorej sa zasa dozvedáme, čo sa deje v Ametystovom lese. V jednej knihe sme tak vlastne dostali dva (viac-menej samostatné) príbehy. Príbeh bol nabitý akciou, neustále sa niečo dialo, takže som sa pri čítaní rozhodne nenudila. Autorka mala niekoľko és schovaných v rukáve, neraz ma prekvapila alebo mi nasadila chrobáka do hlavy. Kým prvé dve časti na mňa pôsobili ako ,,čisté" fantasy (neviem nájsť vhodnejšie pomenovanie, ale snáď rozumiete, čo som tým chcela povedať), tentokrát bolo do deju zapojených viacero prvkov z reálneho života a mne sa toto prepojenie veľmi páčilo. Bolo to príjemné spestrenie a celkovo pre mňa bolo takéto prostredie bližšie. Meggie sa ocitla v dosť komplikovanej situácii a musím sa priznať, že sama som nebola úplne presvedčená, či jej rozhodnutie schvaľujem alebo som s ním neni úplne stotožnená. Na jednej strane rozumiem, prečo urobila to, čo urobila, na druhej mi je to trochu ľúto, nielen kvôli jej kamarátom, ale aj kvôli nej samotnej. Nebola tu núdza o emóciami nabité momenty. Sky mi trochu poplietol hlavu. Doteraz som ho vnímala prevažne pozitívne, ale bolo tu pár momentov, kedy som začala pochybovať, či je naozaj taký, za akého som ho považovala. Som zvedavá, ako sa nám ešte vyfarbí. Zoznámili sme sa aj s viacerými novými postavami. Spomenula by som napríklad Mikhaila. Zo začiatku som z neho mala trochu zmiešané pocity, ale postupne ma začal čoraz viac baviť. Vniesol do príbehu dávku humoru a neraz odľahčil situáciu. Samozrejme, že koniec bol opäť otvorený a ja mám tak milión otázok, na ktoré potrebujem odpovede. Dúfam, že na pokračovanie nebudeme musieť čakať dlho.“... celý text
— kristy.books

„V dětství byli jako tři mušketýři, všechno dělali společně. Dva kluci a jedna dívka. Oba do ní byli zamilovaní, ale domluvili se, že kvůli přátelství se o nic nepokusí, ale pak jeden z nich to porušil, využil situace, když tam druhý nebyl, začal se Amber dvořit a nakonec spolu začali chodit. Projevilo se to na přátelství, které už nebylo jako dřív, ale teď o pár let později se něco změnilo…. Tohle byla jednohubka, kterou jsem měla rychle slupnutou. Kniha v sobě měla pár myšlenek, které na mě zapůsobily, nějaké dojemné chvíle, ale jinak jsem čas od času musela kroutit hlavou nad chováním hlavních hrdinů. V určité chvíli jsem Amber vůbec nezáviděla to, co ji čekalo. Anotace celkem hodně prozrazuje, tak jestli chcete být aspoň trochu překvapení dějem (i když mnohé během čtení dokážete odhadnout), tak doporučuji nečíst anotaci.“... celý text
— kniha_je_laska

„Už roky jsem o tomto milovníku šumavských lesů a strání slyšel, konečně jsem ho tedy i zkusil a přečetl. Člověk si musí zvyknout na ten jazyk a styl 19. století, ale pak už jsem propadl příběhu a popisům. Melancholický příběh založený na jiných mravech a společnosti, než známe dnes, který potěší milovníky hor a přírody, a překvapí na křesťanskou morálku nezvyklým pojetím dobra a životního poslání. Ano, "dobro" a "slušnost" doslova z knihy prýští, ale takový byl autorův smysl tvorby.“... celý text
— Boboking

„Dalších pět příběhů Josefíny Divíškové je opět hodně zábavné čtení. Jediné co mě na této knize vadilo je že autorka znovu použila dvě dříve vydané povídky do této sbírky. Můj názor je že si čtenář za své peníze zaslouží nové příběhy, přidávání již dříve vydaných povídek za účelem navýšení počtu stran knihy mě osobně nepřipadá jako dobrý nápad. Ale jinak jsem spokojen a kniha se četla pěkně.“... celý text
— rafan65

„V knize nebyly žádné úplně hluché pasáže, kniha se četla výborně ostatně jako všechny knihy Vélinem. Za mě tedy konec byl pak najednou takový nějaký hrrr a na pár řádcích bylo vyřešeno, ale i tak kniha byla super. Autor si nechal otevřená zadní vrátka i pro případně další knihy. Za mě doporučuji přečíst si obě série.“... celý text
— L.R

„Narychlo jsem hledala poslední knihu do čtenářské výzvy, rozhodovala jsem se mezi třemi knihami a nakonec sáhla po téhle, protože o hřbitově jsem snad ještě nikdy nečetla. Na začátku mě kniha štvala, věty o dvou slovech, letopočty... Když se příběhy začínaly prolínat, zbystřila jsem a nakonec dočetla jedním dechem. Netušila jsem, že to bude taková detektivka. Za mé - dobrý.“... celý text
— Kopretina

„Podle kladných recenzích se se těšila na veselou Indiánskou jízdu a to jsem dostala zhruba do strany 120. Pak už mi to lezlo v celku na nervy, všechno indiánský je nejlepší, Indiáni jsou nejlepší v posteli, hulení bylin, povídání si se stromy..no uf, nic na mě. Přišlo mi to jako vydávané knihy snad up komiků, vtip a humor za každou cenu a to není moje parketa. V neposlední řadě jsem narazila na autorčin instagram a mám pocit, že na Severu sice je, ale Čech. Tím pádem mi to připadá ještě víc mimo, že někdo prezentuje svůj indiánský život, který je s největší pravděpodobností fikce.“... celý text
— NikyTaky

„Třešně už budou mít u mě vždy příchuť smutku, hrůzy, neštěstí... Další knížka do mě čtenářské sbírky z této doby, jen tentokrát Přerovsko... Vůbec jsem neměla ponětí co se tam stalo (Švédské šance) takže jsem hleděla s pusou otevřenou a slzy V očích,) kniha však nevypráví jen o tom, ale o osudech lidí, kteří tam žili a jak jsou ty osudy propletené... Jak jedna věc dokáže ovlivnit spousty životů. Je mi z toho smutno.“... celý text
— Januli

„Mně se to náhodou moc líbilo. Odpočinková romantika bez peprných scén, která odsýpala velmi rychle. Dost jsem si užívala čtení z prostředí hokeje, a proto hodnotím 4+1 hvězdami. Ta poslední je za čtivost, děj neurazí, myslím i pobaví a doporučuji i pro mladší generaci ke čtení.“... celý text
— Šárka88

„Shari Lapena - Nevítaný host Počet strán: 253 Vydavateľstvo: @nakladatelstvi_kalibr Žáner: #thriller No musím povedať, že v tomto prípade ma Shari sklamala. Začiatok výborný napínavý, prvá vražda a potom nič. Druha vražda, nič... Celý dej sa ta ťahal ako sopel, akorat co sa hádali, kto môže byť vrah, rozprávali si svoje osudy a zrazu padla strana 200 prišla polícia šup a mali vraha... No snáď ďalšie knihy nesklamu Ďakujem za štafetu Kniha č. 141/2024 Štafeta č. 182 #recenzieTerka #kniznarecenzia #kniznastafeta #sharilapenabooks #nevitanyhost #skbookstagram #milujemeknihy2 Obsah: #smrť #vraždy #strach Do odlehlého venkovského hotelu přijíždí na zimní víkend několik hostů: Gwen a její kamarádka Riley, páry Ian a Lauren, Matthew a Dana, Beverly a Henry, proslulý obhájce David a staropanenská spisovatelka Candice. Poté, co dorazí, udeří sněhová bouře, která odstřihne hotel od elektřiny i veškerého kontaktu s vnějším světem. A hned první noc dojde k tragické nehodě: Dana spadne ze schodů a zabije se. Byl to ale nezaviněný pád? Atmosféra houstne, baterie mobilů se pomalu vybíjejí a nedůvěra mezi hosty přechází v paranoiu – další smrt na sebe totiž nenechá dlouho čekat, a tentokrát už je to nepochybně vražda... Inspirace klasickými detektivkami, plíživé sílící napětí a hororové vyústění.“... celý text
— TerkinKnižnySve

„Soubor textů k reportážím z Ruska, kde působil jako redaktor ČT. Popisuje jak politickou situaci vyostřenou hlavně anexí Krymu ale i život a dění v obyčejném Rusku. Byť kniha vyšla v roce 2021 je velice zajímavé jak se hodně týká aktuální situace na Ukrajině a Rusku. Za mě velice zajímavé čtení. A pokud, prominete, že jsou jednotlivé texty oddělené jen stránkově a odstavcem, určitě si čtení užijete. Ať už při výstupu na nejvyšší sopku Kamčatky a nebo oběd v podání zmrzlých sobích jater. Mohlo být více fotek. To je lehčí mínus.“... celý text
— brabofka

„Proč musel umřít?!“
— Lovehorses365