Nejnovější komentáře

„Devítileté dceři se dost líbilo.“
— marketa3815

„Tak pozor! Za mě je tato kniha zatím nejlepší knihou, jakou jsem letos četl! Velice originální je již Benediktova práce, ve které autorka využívá svých znalostí v oboru pojišťovnictví. Je to velice netradiční a velice zábavné. Přiznám se pak, že mám rád hodně svérázné hlavní postavy a to Benedikt je. Nečekejte však, že takové to v některých knihách opakované klišé, kdy hlavní hrdina je hodně pije a žije život bohéma. Takový Benedikt Klausner není, ale svéráz je přitom pořádný. Zábavné vyšetřování podivných události je zábavné a přitom má smysl. Děj do sebe hezky zapadl a vše bylo komplexně vysvětleno. Druhý a třetí díl mají být podle autorky trochu temnější, tak jsem zvědavý. Kdo hledá lehčí horor s detektivními prvky a netradičním hlavním hrdinou bude nadšen, podobně jako já. A teď honem na další díly!“... celý text
— Pepa0216

„Životopisný komiks o doktorce Suzanne Noël byl pro mě opravdu zajímavým a přínosným kouskem. O této významné ženě a jejím přínosu pro medicínu a ženská práva jsem totiž bohužel doteď neměla ani tušení. Ač komiks, četla jsem ho asi dva dny, protože tu pro mě bylo opravdu spoustu nových informací, nicméně to rozhodně stálo za to.“... celý text
— veriszv

„V závěru je, ale jen lehký. Moje hvězdy udělené před lety této sérii: 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5, 5. Uplynulo pár roků, vyšly poslední dva díly: 2+2 hvězdy. Něco je špatně, se mnou nebo s Camillou L. Postavy vedou jevištní dialogy (a to křivdím jevišti). Vypouštějí z úst někdy až patetická, knižní češtinou podaná prohlášení. (Až mám mindrák z toho, že se takhle nebavím s manželem – viz Eričina promluva s Patrickem.) „Tvoje pozorovací schopnosti, ač trochu předpojaté, nejsou tak úplně mimo,“ řekla potichu Erika. „To jsou Louisini rodiče, Lussan a Pierre. On je dědicem jednoho z největších dvorců ve Skåne, se vším, co to obnáší, a s Lussan byli manželé už od mládí.“ (Možná je to i věcí překladu, to neposoudím. Tam patří třeba i to, že všem postavám se postupně „zvedá žaludek“ a hodně z nich z různých důvodů občas „zasténá“.) Další dvě moje výhrady jdou ale na vrub autorky. Pluje na přehnaně korektní vlně 21. století. Vyšetřuje se kriminální případ, propánajána, ale Erika se po této sestřině výtce zastydí (a čtenář by měl zřejmě taky): „Když sama mluvíš o Lole, především se zmíníš, že byla trans žena. Proč neřekneš jenom žena?“ No proč asi, říkám já?! Třeba proto, že to mohlo být pro motiv vraždy důležité? A nakonec - postava vraha: další z továrny na roboty, žádný člověk. Na to nemůžu přistoupit. Třeba se mnou není nic špatně, možná jsem se jen pročetla lepšími thrillery a detektivkami k větší kritičnosti.“... celý text
— kap66

„Tenhle dil me nejak nenadchl. Cetla jsem dlouho, dost se dalo predvidat... ale porad je to velmi dobra kniha. Na ceskem fantasy poli pro tuto vekovou kategorii jedna z nej. Ale...proste jednicka me posadila na zadek a to tady nebylo. Ps.: romanticka linka me nenadchla. Teo mi prisel jako k uzoufani nudny kladas. Babicka Ginevra s certem a upirem Italem byla zazivnejsi.“... celý text
— Sandalkar

„Čtivé, trochu detektivka a trochu dívčí román.“
— Péťa1950

„Dokud se nevzali, tak to bylo super, pak uz to nebylo takové, ale i tak mě to bavilo.“
— animovanej medv

„Já jsem se dobře bavila. Vůbec mě nerušily promluvy a vsuvky autorky, spíš naopak, obecně se mi líbil způsob vyprávění. Všechny postavy byly zajímavé, sympatické (snad až na Jeronýma) a překvapovaly mě, jen je mi líto, že jsem se nedozvěděla, jestli doktor Horák zachránil hromotluka a jeho Klem. Ale hlavně mi připadal skvělý ten samotný nápad knihy, kterou posypal hvězdný prach – i když já jako knihovnice bych asi mohla „zavřít krám“ . . . „Obě dámy četly. Tomu se nevyhnete, když si něco začnete s nakladatelem."“... celý text
— broskev28

„Uplne me pohltila atmosfera teto knizky. Blata, vresoviste, Holmes. Co vic si prat :)“
— Mirek240

„Překrásný příběh z vesnického prostředí, četla jsem ho již poněkolikáté a vždycky mne vezme za srdce. Je v něm hodně smutku, ale zároveň i naděje a konec je šťastný. Prostě takový balzám na duši, který nemohu hodnotit jinak než pěti hvězdami.“... celý text
— m_martina

„Uf, pěkná bichle,ale já je ráda zdolávám. A tahle opravdu za to stála. Sledovala jsem nelehkou práci honáků dobytka, jejich dobrodružství na daleké cestě z Texasu do Montany. A byla jsem ráda, že si to užívám ,,jen" v knize. Skvělé čtení.“... celý text
— helenkan

„Knihy z učiteľského prostredia ma jednoducho nenudia a rovnako to bolo aj v tomto príbehu… Aj keď krimi nie sú moja šálka kávy, táto je ľahučká, nenasilná a nesie sa skôr v oddychovom duchu…Výborne sa mi pri nej prebúdzalo ráno cestou do práce a aj zrelaxovalo po práci… Príbeh drží čitateľa v napätí od začiatku po koniec, stále sa niečo zaujímavé deje… Za MŇA vrelo ODPORÚČAM“... celý text
— Jurajovamaka

„No teda, to jsem ale zklamaná! Jak již zaznělo níže... Rádoby vtipné špičkování, které je otravné a zavání buzerací. Vezou se všichni, aby to náhodou nepadlo na ně. Jak mi byl Logan v 1.díle sympatickej a vtipnej, tak teď ani řasa zlatá rybko. Protivnej namachrovanec, štěká, jájinkuje a jakože drsňáček! Případ sám o sobě není marný, ale časem zapomenu.“... celý text
— lucakuca

„Nikdy nezapomenu na jeho hluboký, burácivý smích, s nímž mě chytil za ruku. "Po všech těch letech tě konečně doopravdy mám, Saro. Čtyři roky jsou jen začátek. Nikdy tě nenechám odejít." Tak tohle byla taková jednohubka a jako i předchozí díly, i tento byl krásně čtivý. Teddyho i Saru jsem si oblíbila a přála jim šťastný konec navěky. Škoda, že to nebylo více rozpracované, přišlo mi, že to autorka chtěla mít co nejrychleji za sebou. Souhlasím s komentáři, že to mohla více rozvinout. Tak se třeba dočkáme v další knize, vždyť nezadaných hokejistů ještě pár v zásobě má... :-).“... celý text
— MAU256

„Inspirativní čtení nejen o kardiologii. I přesto, jakých světových úspěchů pan Marek dosáhl, je z rozhovoru cítit velká pokora. Moc mě tento rozhovor bavil a oceňuji i příběhy samotných pacientů pana Marka, které se napříč knihou nachází.“... celý text
— ŽabákDokvákal

„Po literární stránce není co vyčíst. Je napsána v duchu romantismu, plná niterných popisů a snových obrazů, svou roli hraje i příroda. A pod tím vším se táhne něco temného, stejně jako v knihách, na které odkazuje. Co mi však nesedí je, že se bisexualita Shelleyové stala zásadní linkou tohoto vyprávění, jakoby na tom nějak záleželo.“... celý text
— michaela2338

„Přečteno v AJ Mám za sebou celou autorčinu sérii Caraval, která je za mě vynikající. Dle prvního dílu za mě je zatím Caraval lepší, OUABH mi přišlo výborné a krásně kouzelné v prvních 100 stranách, to jsem se nemohla odlepit a úplně se do knihy zamilovala, ale dál jakoby kniha z ničeho nic ztratila všechny popisy okolo, prostředí načtrtnuto jen zběžně, u většiny scén jsem téměř neměla představu, v jakém prostředí se zrovna odehrává, zbyl jen děj, který pro mě až tak nejpoutavější nebyl, spíš velmi jednoduchý. Změna nastala u upírů, to bylo zase super, i přes klišé prvky. Jsem moc zvědavá na další díl, já svět Stephanie Garber miluji, snad ho představí v dalších knihách zase hlouběji. Kdybych neznala Caraval, asi by mě tento 1. díl nepřesvědčil.“... celý text
— tereziehl

„Moc pěkná historická romance s dobrodružnou zápletkou. Mám moc ráda příběhy ze Skotska. Knížku jsem objevila náhodou v knihovně a netušila jsem, že jí předchází ještě celá série pojednávající o Jasmínině babičce Skye O Malleyové. Takže začnu se čtením úplně od začátku, protože u nás v knihovně všechny díly mají.“... celý text
— Kory98

„I druhý díl se mi moc líbil, i když o chlup méně než ten první. A už se těším na třetí :-)“
— zandu

„Byla jsem nadšená ze Starých odrůd, zde trochu zklamání. Kniha se četla dobře, ale zase nijak neoslnila.“
— Ada0004

„Velmi netradiční první setkání Dylana a Zoe vedlo jen k dalšímu neodkladnému setkání. Pár let kolem sebe kroužili až osud chtěl a stali se z nich ze zvláštních důvodů spolubydlící. Zoe jsem si moc oblíbila trpěla slovním průjmem ,který mě moc bavil. Ona si prožívala svoji tajnou rodinnou situaci a Dylan jen tápal a nechápal. Paní spisovatelka nás nechala příliš dlouho čekat na první polibek a vzplanutí... pak už nešlo nic vrátit i když jejich cesta nebyla bez bodláků. Konec slaďoučký jak marcipán.“... celý text
— Jita160

„Tento díl byl o trochu lepší, ačkoliv mi dlouho trvalo oblíbit si lorda Mertona - od začátku první knihy je vykreslován jako nudný nabubřelý snob a najednou ho mám vnímat jako hlavního hrdinu a romantický středobod příběhu? zápletka byla velmi ničemná a vlastně žádná nebyla. Po zkušenosti s prvním dílem série jsem ale nic jiného nečekala.“... celý text
— LenaWirus

„Tuto knihu jsem sfoukla poměrně rychle, protože se četla uplně sama. Knihy Sally Heporth mám ráda, jsou psané svižným stylem. Děj této knihy je sice velmi předvídatelný, kdo má už něco načteno, trkne ho hodně rychle, jak to s těmi sestrami asi bude, ale i tak jsem hltala stránku za stránkou. Zkrátka mě to bavilo. Poslední odstavec Roseina deníku mě trochu znejistil..“... celý text
— boeink

„Úžasné plnokrevné završení dobrodružství "Rohatce" a jeho lidí. Z housenky vylétl krásný motýl.“
— tygřík2

„Jsem příjemně překvapená. Líbil se mi styl, oblíbila jsem si postavy, byla jsem překvapována, okouzlily mne makra ( pohled mouchy), zasmála jsem se absurditě lidského počínání, zkrátka jsem si to užila.“... celý text
— playada

„Formou rozhovorů na dálku nás Aleš Palán seznamuje se životem hodně zajímavého člověka. Bavilo mě vše, dětství, studia, mladické výšlapy i ty pozdější, ornitologické vstupy, život muzejníka, pohled na toulky přírodou, které dnes už asi nelze zažít; tu nostalgii po tom uplynulém už si Miloslav Nevrlý alias Náčelník může s devíti křížky na hřbetě dovolit… Líbil se mi i lehounce vyjádřený odstup od mnohých „novot“, ale současně i určitá smířenost s tím… („Myslím, že už není cesty zpět, co se má stát, stane se.“) I velmi tolerantní přístup k různý projevům víry. Četla jsem zatím jen „Knihu o Jizerských horách“, ta mě chytla moc, těším se na další – o Krkonoších, Českém Švýcarsku, to jsou i mé zamilované kouty země… * „Až teď se konečně dostávám k odpovědi na tvou otázku, co lidé považují za přírodní ideál. Myslím, že naprostá většina dnešních lidí nepostrádá z minulosti nic. Dávná „původní“ příroda je jim cizí, báli by se jí, neuměli by v ní žít. Nepostrádají pratury ani zubry v pralesích, stačí jim hřiby a holubinky v lidmi vysázeném kulturním smrkovém lese. Kdyby tam potkali medvěda či vlka, prchali by a chtěli po úřadech, aby zasáhly. Pro taková zvířata jsou přece určeny zoologické zahrady. Myslím, že podvědomým přírodním ideálem lidí je krajina jejich dětství.“ * „Pro staré zážitky se nelze vracet. Nikdy se nevrátí v dřívější podobě. Nevracej se, ušetříš si zklamání.““... celý text
— Rade

„Holky jedny! Nejdřív nám Hanka s Lindou tvrdí, že Rukopisy jsou fakticky, ale fakticky pravé, teď zas jakási Johana vydává svůj deník za umění. Tak zaprvé s tatínkem Svěrákem volám: „Neschovávejte se za ženský, zbabělci!“ A zadruhé konstatuji, že je to sice opravdu dost obyčejně napsané, že to obsahuje až dost opakovaných banálních detailů, ale že jsem se často uchichtla a občas nahlas zasmála. A to se cení – tedy v mém pojetí četby určitě. Ke konci školního roku obzvlášť. :-)“... celý text
— kap66

„Výborná klasická fantasy typu Sword & Sorcery. Autor nás zavedie do podzemného sveta Drowov – temných elfov, ktorý žijú v prísne usporiadanej spoločnosti. Vládne tam skoro až kastový systém a na čele jednotlivých rodín vždy stojí matróna matka, ktorú môže vždy nahradiť len niektorá z jej dcér. Muž sa môžu stať bojovníkom či kúzelníkom, podľa toho, ako matróna uzná za vhodné a slúžiť rodu. V popredí sú boje s mnohými príšerami, úkladné vraždy a hlavne dvorské intrigy. Drizzt je výborne napísaná postava, veľmi som si ho obľúbil. Veľmi sa mi páčilo zobrazenie vnútorného konfliktu medzi zachovaním cti a zmyslom pre povinnosť voči rodu. Vedľajších postáv je v knihe pomerne dosť, ale relatívne dobre sa v nich dalo orientovať, majú celkom výrazné charaktery a každá sleduje určitý zámer. Magický systém, rovnako ako svet, vychádza z D&D. Prevláda mágia živlov a privolávanie bytostí z iných sfér. Inak je magický systém pomerne voľný. Drobná poznámka pre fanúšikov romantasy, Domovina neobsahuje žiadnu romantickú linku. Osobne som za to veľmi rád. Romantiky vo fantasy je trhu viac ako by bolo treba a zároveň by rozbíjala štruktúru prísne matriarchálnej spoločnosti, kde sú muži pre ženy podradný. Vynikajúca kniha a ja sa veľmi teším na ďalšie diely.“... celý text
— Ahmose

„Povídka vydána ve formátu kolibříka či liliputa (je-li někdo fanouškem Swiftonovým) v sobě ukrývá mnoho a více času nakonec strávíte přemýšlením o ní než pouhým jejím čtením. Čechov je brilantní vypravěč, který si umí pohrát s čtenářovou myslí i na velmi malém prostoru. Kovrinův příběh se sice může číst jako fantastické dobrodružství, ale také jako psychologická črta jednoho zoufalého života. „Proslulost tě nijak neláká. Co je lichotivého, zábavného nebo poučného v tom, že tvé jméno vytešou na náhrobní kámen a čas pak setře tento nápis i se zlacením? A na štěstí je vás příliš mnoho, aby slabá lidská paměť mohla uchovat vaše jména.“ „To je pochopitelné,“ souhlasil Kovrin. „A k čemu je také uchovávat? [...] (s. 72)“... celý text
— Knišíl

„Přestože byl příběh od začátku tajemný a postupně plný zvratů, nemohla jsem se ubránit dojmu, že autorův styl nedokázal plně využít jeho potenciál. Způsob vyprávění na mě působil ploše a chyběla mi také dynamika textu, která by mě skutečně vtáhla do děje. Překvapivé situace, postrádaly postupnou gradaci a emocionální hloubku, která by mě zanechala v napětí. Tajemství, která mezi sebou Daisy a Craig skrývají, jsou odhalována postupně a dočkala jsem se několika překvapení, bohužel to nemělo tu "šťávu" a ten "drive", kterou u psychothrillerů vyhledávám.“... celý text
— annettka1098