marketaproch
přečtené 115
Příživník
1992,
Quido Machulka
Syrové sdělování reality? Zdá se. Jenže Machulka psal tak jemně a s hravostí, že svět v jeho básních vyhlíží krutě, avšak texty z nás netahají pryč chuť žít dál. Svět se nezastavil jen proto, že zemřelo město. Má básně číst dospělý? Dítě? Kdo leží v pampeliškách? Není to jedno? V jednu chvíli jsou kolem víly – pak najednou hledíme na šedou stěnu se stínem mříží – pak zase víly, chrpy a pivo. Hrátky se slovy, slabikami a písmeny vyjadřují kreativitu, ale také nepřetržitý tok myšlenek, kterému se člověk nevyhnul – zaplaven nudou. Byl nucen pracovat a zároveň nemohl dělat nic.... celý text
