1alena1 komentáře u knih
Nechci psát, jestli je to uvěřitelné, jestli to není někdy až moc, apod. Je to prostě taková typická kniha Patrika Hartla a nedá se jí upřít čtivost. Žádné obrovské myšlenky se nečekají, tak nemůže být zklamání. Na dovolenou nebo na odpočinkové víkendové čtení je to moc fajn.
Kniha smutná, těžká, ale výborně napsaná. Přestože se píše o věcech nepěkných, chování dospělých mi zde přijde zrůdné a kdykoli jsou "oběti" tohoto nezdravého chování "rodičů" děti, je to pro mě neskutečně tíživé. Jsem přesvědčena, že každé dítě by mělo mít stejnou startovní čáru a to je vyrůstat v láskyplném prostředí, což je utopie.
Celou dobu jsem tušila a předvídala, kudy se děj vyvine, přesto jsem se snažila věřit, že alespoň něco kladného najdu v životě tak zvláštní rodiny. Snad jen hezký vztah a lásku mezi sourozenci.
Že jednotlivé kapitoly byly střídavě vyprávěné očima jednotlivých postav bylo zajímavé.
Byla jsem nadšena dvěma předchozími knihami autorky a tak jsem čekala trochu něco jiného. Určitě to není špatné čtení, na dovolenou nebo pro odpočinkové chvíle přímo ideální, ale Až uvidíš moře a Ty chladné oči jsou prostě trochu výše tím zážitkem z "historického" příběhu. V podstatě je to moje chyba, tato kniha je jiný žánr, což jsem si nepřečetla dopředu - proto nelze srovnávat.
Velice čtivá knížka ! Přišlo mi to jako protipól většiny dnešních rodin, kdy matky často nekriticky milují a omlouvají nestandartní chování svých potomků a tady dcera z obrovské touhy po mateřské lásce omlouvá "divné" chování své matky až si tím ničí svůj vlastní život. Svým způsobem je to velmi smutné čtení, kdy za rodičovské pohlazení (které by mělo být samozřejmostí) by dítě udělalo cokoli.
Na debut autorky mi román přijde velmi zdařilý a budu se těšit na další knihu.
Krásná kniha, kde je obrovské množství lásky a smutku. V dnešní zkratkovité a digitální době je úžasné číst tak mnohoslovné dílo. Prvních několik stran jsem byla překvapena proč je kniha tak chválena, ale později jsem pochopila a poplakala jsem si. Velké množství krásných slov o lásce, přátelství, smutku, naději - tedy o životě.
Napadlo mě, že je krásné být pohřben na takovém hřbitově, kde je správcem Violette.
Myslím, že je to velice přínosná kniha, Jiří Froněk je pro mě kouzelník s geniálním talentem - lékař je pro něj slabé slovo. Zajímavý životní příběh autorky Renaty Kalenské a ostatních pacientů, kteří měli to štěstí se do rukou pana doktora Froňka dostat, protože jinak by jejich život neměl pokračování.
Obrovský dík za práci transplantačních týmů. Jsou to dárci pokračování životů u lidí, ke kterým byl osud často velmi nespravedlivý. Obrovský dík také samozřejmě patří dárcům, je to malý zázrak "přendavat" orgány z těla do těla. Velmi poučné, zajímavé, držím všem palce. Sama mám už jen jednu ledvinu a nikdy člověk neví, co ho potká.
Každé dítě by mělo mít podobnou startovní čáru, protože dítě svým narozením se přece neprovinilo. Ale často ho první krůčky v životě, který si nevybralo, ovlivní natolik, že už se jen těžko napravuje vše pokažené. Klobouk dolů před všemi, kdo se takovým dětem věnuje.
Kniha napsána hezkou češtinou, to mám ráda a chválím, je to čtivé, na prvotinu zdařilé dílko, uvěřitelný příběh.
Ale ! Tady se mnou spousta čtenářů nebude souhlasit, ale pro mě prostě by tento problém neexistoval, kdyby se "oběti" gaslightingu nenechali vtáhnout do toho "psychického" týrání. Já jsem v životě zažila hodně nepěkného, ale člověk se musí umět umět bránit a postavit se všemu. Jsem jiná generace a to bude tím. Dnešní mladí lidé jsou málo odolní, což nekritizuji, jen konstatuji, je to prostě dobou. Komunisté nás lépe naučili čelit jejich zvůli a nepodlehnout.
Autorovi moc držím palce, zúčastnila jsem se literárního festivalu nakladatelství Host, kde vystupoval, je to chytrý člověk, moc mu přeji úspěch.
Můj oblíbenec, neskutečně chytrý hudební kritik, kterému věřím každé slovo.
Vzhledem k tomu, že jsem přečetla obě předcházející knihy Tomáše Etzlera, věděla jsem do čeho jdu a jen jsem se těšila. A právem. Bavilo mě to, Čína je tak strašně velká, specifická, hrozná, zajímavá a má mnoho dalších přívlastků, takže číst o ní je dobrodružství a napsáno novinářem, který se účastnil tolika zajímavých natáčení, to je opravdu lahůdka. Doporučuji k přečtení úplně všem, kdo si neustále stěžuje a na všechno u nás nadává.
Mnohé tady již bylo řečeno a nechci se pitvat v příběhu. Čtení této knihy je pro mě nesdělitelný zážitek. Tak trochu nechápu, jak tak mladá autorka mohla napsat tuto dojemnou knihu proloženou citáty a moudrem, ke kterému běžný člověk dospěje mnohem později, než v jejím věku. Nesporně má talent.
Tento titul dostane čestné místo v mé knihovně, ve společnosti mých nej nej knih.
Ke knize mě přivedla teta, která měla za manžela volyňského Čecha a o Volyni hodně věděla. Chtěla si knihu přečíst, proto jsem jí koupila, bohužel mezi tím se teta dostala do takového zdravotního stavu, že si ji už nepřečte (95 let).
Je velice zajímavé si přečíst o obyvatelích Volyně, žili zde na "malém" území Češi, Poláci, Ukrajinci, Rusíni, židé..... a každá skupina těchto obyvatel je úplně jiná, má jiné tradice a zvyky.
I historické události zase jiným pohledem bylo velice přínosné se dozvědět, doporučuji přečíst.
Přestože vychází poslední dobou docela dost knih o těžké době poválečné, nástupu komunistů a totalitního režimu, je dobré a užitečné si tuto dobu připomenout. Po každé podobné knize si víc a víc vážím svých rodičů a prarodičů, že se ctí prošli touto dobou, nebylo to lehké. Štěpán Javůrek je přes své mládí dobrý vypravěč a všechny jeho knihy jsou opravdu velmi čtivé. Je poznat, že vesnice v pohraničí jsou autorovi blízké a má je rád.
Neuvěřitelné čtení. Děkuji za knihu, která otevírá oči. Je strašné uvědomit si, co z člověka dokáže udělat, když se narodí v tak zrůdném prostředí - v KLDR. Doporučila bych tuto knihu do seznamu maturitních knih, protože je strašně důležité vědět, co může se společností udělat nesmyslný režim, který ještě v dnešní době může existovat a existuje. A mladí lidé by si toto měli uvědomit, že není samozřejmost žít ve svobodné společnosti.
Na hlavní hrdince je perfektně ukázáno, že tím, že v něčem žije od narození, tak vůbec, díky izolaci KLDR, netuší, že je něco špatně a ani neumí žít jinak. To uvědomění a poznání, jak to všechno bylo v jejím dosavadním životě, je pro ni neunesitelné.....
Podrobný popis života jedné běžné rodiny s poněkud pokřivenými vztahy během několika let, která žije přesně tak, jak se žít nemá. Bez radosti, bez lehkosti, bez pohody......
Jsem nadšena díky Marcele Pecháčkové, že mi byl přiblížen život sester - dvojčat Válových, stejně tak jako přiblížil život pánů Reynků Aleš Palán. Je smutné, že tak nadaní umělci prožili velkou část života v bídě a nepochopení.
Dobře, že alespoň touto knihou byl vzdán hold originálním výtvarnicím, děkuji autorce.
Zvláštní kniha, zvláštní hlavní postavy, zvláštní osudy obou hrdinek, ale ta zvláštnost všeho mě právě hodně bavila. Velice citlivě a křehce napsáno, neumím vyjádřit jak na mě kniha silně zapůsobila a moc mě těšilo číst ji. Asi není pro každého, ale u mě určitě za všechny hvězdičky.
Ještě bych ráda pochválila překlad.
Zajímavě vedené rozhovory s opravdovými mistry svého oboru....
Moc zajímavé čtení. Kdo nezažil tak těžko uvěří, že přestože hlavní hrdina vyrůstal ve spořádané a finančně zajištěné rodině, tak spadl do drog. Znala jsem podobný případ, (bohužel nevím, jak chlapec mých známých dopadl po smrti rodičů - ztratil se mi z očí).
Nelíbila se mi postava Sandry, ale nesoudím, člověk když neprožije, nemá právo soudit. Můžu si teoreticky myslet cokoli, ale skutečnost je vždy složitější. Strašně moc přeji všem zúčastněným, aby se jim podařilo tuto etapu života brát jako zlý sen a šlo jim začít znovu a lépe.
Pocity "feťáka" jsou popsány velice věrohodně, protože jsou opravdu pisatelem prožité, stejně i situace matky. Je to takový nekonečný příběh strachu co bude, nelze nic jiného než držet palce ......