Annicka komentáře u knih

(SPOILER) Waltariho Sinuhetovi jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Jednak mě trošku odrazovala ta délka, jednak nám na střední vtloukali do hlavy, že ta pravá historie je Zamarovský, ne Waltari. Až teď jsem si chtěla koupit nějakou audioknihu a narazila jsem na toto. A nelituji.

Kniha je skutečně objemná, zdánlivě plná balastu - dlouhé promluvy všech postav, navíc krášlené a obrazné - ale to je prostě ta doba, kdy se nemluvilo napřímo, kdy se neřeklo, že někdo je venkovský buran, ale že se narodil s lejnem mezi prsty u nohou apod.

Ale kniha je zajímavá i jako určité zrcadlo dnešní společnosti. Že není dobré mít za vládce blázny, děti a starce, kteří jsou zchváceni všemi problémy stáří. Atonův kult je popsán (snad) věrohodně a historicky pravdivě, ale je v něm možno vidět jasnou paralelu křesťanství (kříž, nebo celá jedna kniha, která se jmenuje Království Atonovo na zemi). Bojůvky mezi kříži a rohy dosti připomínají meziválečnou, ale trošku snad i dnešní rozpolcenou společnost. A Haremhebova promluva na začátku knihy o svaté válce mi připomněla Hitlera, až mě to děsilo...

18 13.07.2023

(SPOILER) Jeden příběh očima matky a dcery. Matky, která jako by vylezla z příručky "jak nevychovávat dítě", a citlivé dcery, která na to doplácí. Barunky mi bylo strašně líto, celou dobu jsem jí držela palce, ať všechno dobře dopadne. Učitelky mě doháněly k šílenství (opět jak z příručky, tentokráte na téma, jak neřešit problémy s dětmi). Tak mě to vzalo, že jsem knížku přečetla tak za tři hodiny... Ale ten konec? Jako vážně? Trošku to na mě působilo, jako školní slohová práce, děcko píše, píše, najednou učitel řekne, dopište odstavec, a tak děcko musí holt něco napsat, aby to uzavřelo a zároveň to bylo rychle napsané... (Nemyslím tím, že tam nutně musí být happy end, ale v celé té bravurně napsané knize to bylo prostě takové... nedodělané...)

13 08.07.2023

(SPOILER) Taková inťoušská detektivka s romantickou zápletkou... Kdo by řekl, že jde tak čtivě napsat příběh o tom, jak studentka magisterského oboru japanologie hledá s jedním doktorandem téhož oboru materiál na dizertaci :-) Z pera Anny Cimy je to skutečně zajímavé a od knihy jsem se nemohla odtrhnout... Jana mi navíc byla sympatická, protože jsme si dost podobné. Tedy až na to Japonsko, ale jinak povahově i způsobem výběru partnera je to moje kopie, takže o to více jsem to vše prožívala :D

14 08.07.2023

Rozhodně mnoho zajímavých myšlenek a ve většině jsem s autorkou souhlasila. Ale bylo to takové jednodušší. Příručka na zhltnutí za jedno dvě odpoledne, aniž by se šlo nějak do hloubky. Trošku taky pokulhával překlad, a jak už psal někdo přede mnou, obrázky občas naházené hala bala bez souvislosti s textem, kterého se zřejmě týkají, nicméně to nebylo zas až tak strašné (souzeno podle e-knihy).

EDIT Hned potom jsem četla Vrány od Dvořákové a byla to tedy zajímavá kombinace...

1 08.07.2023

Velmi těžké čtení, kvůli obsahu i formě. Kvůli obsahu, protože v ní autorka ukazuje na zkaženost nejen Číny, ale také (možná hlavně) nedávného Česka. Názorově s autorkou souzním, proto tato kumulace jízlivých poznámek a zoufalých výkřiků působila dost depresivně... Kvůli tomu jsem knihu četla strašně dlouho. Byla jsem schopná třeba jeden den přečíst sto stran, ale pak jsem potřebovala odstup, jinak by mě to všechno pohltilo.

Kvůli formě, protože kniha působí dost chaoticky. Byl to podle mě záměr, ne neschopnost autorky. Kniha působí dost jako určitá forma psychoterapie, kdy autorka ze sebe musela dostat vztek nad zkažeností světa, tak psala, co jí přišlo zrovna na mysl (podle závěrečné poznámky to tak i možná bude). Skáče se z tématu na téma, člověk neví, co je reálné a co je nějaké obrazné sdělení... Kvůli tomu jsem se ve všem špatně orientovala a měla jsem v hlavě chaos. Trošku mě mátlo i to, že postavy, vyjma Olivie a Davida, nemají jména, ale jen označení (Programátor, Přítel atd.). Zase chápu, že u čínských postav by mohla mást pro nás exotická jména, ale přece jen si lépe pamatuji jména. Ale je to i zajímavý nápad.

Kdybych knihu četla před takovými pěti lety, možná bych dala i 4 hvězdičky. Ale (opět spíše vzhledem k tématu, než nešikovností autorky) je kniha spojená s dobou, v níž vznikla. Když jsem knihu teď dočítala, říkala jsem si, jestli je to opravdu jen tři měsíce, co se nemusím bát otevřít internet, protože se nedozvím, co zase náš prezident provedl... Spoustu věcí už jsem zapomněla (třeba prezidentova čínského poradce). Jenomže všechno je opět v náznacích. V některých případech jsem z paměti vydolovala, na co se tak asi naráží, ale někde už to byla jen matná vzpomínka - jo, něco takového bylo, ale co...?

6 01.07.2023

K úplné dokonalosti tomu cosi chybělo, nemůžu říct co, prostě něco... Ale jinak to považuji za velmi zdařenou knihu, obzvlášť co se tohoto typu knih zaobírajících se 20. stoletím a všemi konflikty a paradoxy týče. V tomto žánru se totiž snadno tíhne k tomu, že se do jedné rodiny naplácá bez ladu a skladu úplně vše, Čech, Němec, Žid, gestapák, odbojář, estébák... Samozřejmě Šikmý kostel se odehrává o něco dříve, ale tento guláš by šel vyrobit z jiných místních a časově zařazených ingrediencí. Sama autorka v doslovu uvádí, že chtěla komplexní mnohonárodnostní třenici omezit na konflikt česko-polský - a udělala dobře. Navíc její postavy jsou ti obyčejní lidé, kolem kterých dějiny jen procházejí, nejsou to agilní příznivci toho kterého tábora, spíše se všude nachomýtají mimoděk a proti své vůli, což také knize přidává. Těším se na druhý díl.

24 12.06.2023

Nějak neurazí, nenadchne... Autorovo dětství, pravda hodně zajímavé, ale právě, toho velkého potenciálu šlo mnohem lépe využít. Místo toho je to celé letem světem, všude chvilku, nic vlastně pořádně. Občas se mi stalo, že jsem dvě věty byla myšlenkami jinde, ale u třetí jsem se probudila a naprosto jsem nechápala, kde jsem, jako bych přečetla dvě strany.

03.06.2023

Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Neuvěřitelně čtivé, jen ten dosti neuzavřený konec mi to trošku zkazil... Do Elišky jsem se vžila, takže jsem z jejích pocitů měla celou dobu dost depku. Racionálně jsem si říkala, proč proboha nejde na psychoterapii, aby se té zátěže zbavila, ale úplně jsem si dovedla představit, že bych se na jejím místě do toho všeho taky zamotala a skončila blbě...

11 27.05.2023

Z této knihy jsem rozpolcená. Na jednu stranu je tu příběh samotné autorky, její problémy, její myšlenky. Tato část se mi líbila, bylo to takové procítěné. Pak je zde životopisná část o Eibhlín Dubh. Je to pojaté tak, že sledujeme, jak autorka pátrá po stopách této básnířky, co nachází, jaké překážky se jí kladou do cesty... Ale stejně to zní strašně suchopárně. Ne, že by to bylo špatně napsané, ale prostě se to k tomu zbytku nehodí. Každopádně zajímavá kniha.

2 21.05.2023

(SPOILER) Myslím, že málokdo čte tuto knihu, aniž by věděl, o čem je. I já jsem věděla základní myšlenku - a upřímně nevím, jestli bych bez ní nebyla trošku zmatená, co se vlastně děje. Všechno je odhalováno postupně, v náznacích. To skutečně těžko soudit.

Další vadou na kráse (z mého pohledu) bylo mnoho časových rovin. Příběh se odehrává v době, kdy hlavní hrdinka je služebnicí, v době, kdy je v převýchovném ústavu (či jak to nazvat), a v různých chvílích v době "předtím". Skáče se tam a zpět bez upozornění, takže jsem si tak do třetiny knihy (minimálně) myslela, že Offred chodí přespávat do ústavu...

Nicméně mě samotnou zaujaly hlavně části, které se týkaly doby převratu, kdy se USA z normálního západního státu stávaly totalitním státem. Nějak tím, že to bylo zasazeno do normální doby "našich" 80. let (pro autorku současnost) to bylo o to děsivější a člověk si moc nemůže držet odstup...

7 06.05.2023

Taková oddechovka na dlouhou cestu z dovolené... Přečetla jsem to za jediný den. Hlavní hrdinka mi byla dost sympatická, hlavně asi proto, že trpí stejnou potřebou se neustále hodnotit jako já. Možná i proto dávám pět hvězdiček, že to pro mě bylo takové cenné zrcadlo...

Od autorky jsem četla ještě Hezčí svět. Obě knížky jsem zhltla jedním dechem, ale další knihu už asi číst nebudu... Přece jen ty dvě knihy mají příliš společného (žena s rozpadlým vztahem a dítětem/dětmi, co pracuje v časopise pro ženy, aniž by věřila těm blábolům, které se tam píšou, a aniž by do toho světa zapadala, sama z rozpadlé rodiny s šílenou matkou) - další takový příběh už by mi asi přišel příliš :-)

6 08.03.2023

Tohle je jedna z knih, o níž vlastně nelze říct, o čem doopravdy je, aniž byste budoucímu čtenáři úplně zkazili požitek z četby. Kniha je naprosto úžasná. Začátek mě trošku nudil, ten podrobný popis domu a jeho síní. Pak se ale postupně, nejdřív v náznacích, začalo objevovat, o čem je to doopravdy, až se nakonec odkryla úplná pravda. Skvělá kniha.

3 25.02.2023

Ze začátku jsem byla trošku zklamaná, přece jenom nejsem ten typ, co všude hledá nějakou spojitost s ČR a vytlouká všechny potomky českých emigrantů (při studiu v zahraničí jsem se naopak všemi českému vyhýbala, i když nejsem z těch, co si myslí, že jinde je tráva zelenější). Možná ale prostě nejsem jen cílová skupina. Druhá část o rozpojených státech za Donalda Trumpa byla opravdu čtivá a zajímavá a ani třetí část nezklamala. Celkově velmi čtivé dílko o životě v USA očima Evropana a o novinářské práci.

7 04.02.2023

(SPOILER) Hodnotím podle audioknihy.

Nevím, asi jsem čekala něco jiného... Špatně napsané to není, ale spíše takové povrchní. O každé z manželek se dozvíme, jak se s Hemingwayem seznámila a jak se s ním rozvedla (resp. u Mary jak reagovala na jeho smrt). Některé věci byly jen naznačené, přitom by bylo myslím zajímavé si o nich přečíst víc (obzvlášť když to autorka tak nakousne). Dost mě zajímal vztah stárnoucího a machistického Hemingwaye se sebevědomou Martou. Nebo naopak s Mary, která od svatebního dne sice chápala, že je něco špatně, ale evidentně na to nebyla schopná reagovat a s Hemingwayem zůstala... Přeskakování mezi začátkem a koncem (občas prostředkem, ale málokdy) vztahu na mě působilo trošku zmateně. Celkově kniha není špatná, ale neurazí, nenadchne...

3 22.01.2023

Není to můj obvyklý žánr, ale tahle kniha mě něčím okouzlila. Začetla jsem se a nemohla jsem přestat... Zdeňka mi byla strašně sympatická. A konec s Dede mě opravdu překvapil.

3 07.01.2023

Agatha Christie je skvělá autorka, nicméně její romány mě zaujaly víc. Možná je to tím, že obecně povídky nemám příliš v lásce, ale přišlo mi, že místy to spíše připomínalo příběhy z knih logických hádanek.

1 01.01.2023

Knihu mi kdysi doporučil spolužák z vysoké, nicméně jsem se dlouho odhodlávala se do ní pustit... Přece jen jsem nevěděla, co od knihy čekat. Ale nakonec nelituji. Dětskýma očima je popsán život v rodině z dvou kultur - matka Francouzka a otec Syřan, sice vzdělaný a s evropským doktorátem, nicméně upnutý ke svým kořenům. Rodina nakonec žije v různých arabských zemích (Lybie, Syrie), do níž i přes svůj arabský původ otec již příliš nezapadá, malý Riad už vůbec. Žádná z kultur, žádné místo není popsané nějak jednostranně pozitivně či negativně. Těším se na druhý díl.

3 29.12.2022

Ráda jsem zjistila, že jde o druhé vydání knihy že 60. let. Literatura faktu, vystavěná na podrobné rešerši, s citací dobových dokumentů... a přesto psaná vyšperkovaným a bohatým jazykem, jakým už dnes píše málokdo. Výňatky z dopisů, knih a básní jsou tak umně zakomponované, že působí jako součást díla. Jediné, co mi trošku vadilo, byla menší neuspořádanost a skákání v čase tam a zpět. Ale to je jen malá vada na kráse jinak skvělého díla.

2 28.12.2022

Román o irském nacionalistovi, který se přidal "na druhou stranu" (britskou). Pěkně je popsáno, jak se z malého kluka, pravda z nacionalistické rodiny, stal nadšený a zarytý člen mládežnické nacionalistické organizace. Celý spor Britů a Irů je popsán jeho očima, jeho dojmy, plnými nespravedlnosti. Člověk až chápe jeho postoj a nenávist... Úplně stejně se pak do Tyrona vžijete v okamžiku, kdy je postaven před nelehkou volbu, z níž si vybere pomoc britským tajným službám, a jeho naivní představy, které následují...

1 11.12.2022

Je možné, že je mé hodnocení silně ovlivněno skvělou audioknihou načtenou Davidem Novotným, nicméně se mi opravdu líbila. Je to taková pohádka pro dospělé. Je tam určité nadpřirozeno (sama Laura Sněžná či třeba knižní mor...), které jinak obyčejný příběh o partě elitních děcek, které vyrostly, činí neobyčejným a milým... Lyričnosti přidávají i skvěle přeložená jména, a to jak literárních postav z Potvůrkova (nějakým způsobem mi přirostl k srdci Bobík Cililink :)), tak samotných postav v čele s Laurou Sněžnou. Každopádně kniha asi skutečně není pro každého... Prostě to není typické čtení pro dospělé :)

5 06.11.2022