cori komentáře u knih
Petr jako spráskaný pes opustil vévodství Stramba, ale svůj sen o lepší společnosti, v níž vládne Rozum nevzdává. Do svého pracovního portfolia si může zapsat hrabě, otrok, čistič stoky i sultánův rádce. Jeho dobrodružství pokračují v Osmanské říši a ve Francii, kde si chce vyřídit účty s Giovannim, který ho už dvakrát zradil. Neuvěřitelné příhody jednoho idealisty pokračují a vše má ve svých rukách Náhoda.
"Hleděl, usmívaje se zdrženlivým úsměvem mužné oddanosti, panovníkovi do tváře, ale měl zrak tak ostrý a postřeh tak bystrý, že přitom stačil obhlédnout a odhadnout, tak aby se v nich vyznal, hlavní prominenty, mezi nimiž sultán trůnil, a ještě navíc si s lehkým dojetím připomněl, jak jako dítě chodíval se svou maminkou, paní Afrou, do lesíka za hradbami na houby, prominenti se svými turbany na hlavách totiž vypadali jako utěšená rodina hříbečků."
Kniha obsahuje 35 fejetonů, v nichž autor komentuje dění kolem sebe. Nejvíc mě pobavily: Hej, spi nahej!, Průvodce inteligentní ženy po vlastním thrilleru, Nakonec ho umlátí tou tyčí, svatební Den D a Velká literatura v policejní svodce. Pobaví i na konci otištěný Rejstřík zdravotních komplikací zmíněných v knize.
Trilogie sleduje osudy Petra Kukaně z Kukaně, jemuž sudičky prorokovaly pohlednou tvář, urostlou postavu, vynikající šermířské a střelecké dovednosti, pevné zdraví, bystrost ducha, život v souladu s jeho hrdostí a svědomím a nevíru ve vše, co není podloženo jasnými důkazy. Jako syn chudého alchymisty se stane společníkem o dva roky mladšího syna italského hraběte Gambariniho ve službách Rudolfa II., Petr je na císařském dvoře oblíbený, ale kvůli souboji je uvězněn na hradě Srpno, jeho otec umírá, když odmítne císaři předat kámen mudrců. Petr a jeho přítel Giovanni hledají štěstí v Itálii u jeho strýce vévody ze Stramby, kde se zamíchají do politických pletek mezi papežem a vévodou. Petrovi jde několikrát o život, hrozí mu popravy, ale najde i lásku - vévodovu dceru a přítele velitele vévodova vojska. Na chvíli se stane i vévodou a snaží se o reformu systému na základě principů Pravdy, Rozumu a Spravedlnosti, což se mu ovšem kvůli zaostalosti obyvatel vymstí. Dobrodružný román s filozofickými disputacemi, jadrnou řečí a náhodami, které ovlivňují Petrovu snahu změnit společnost k lepšímu, je stále čtivý i padesát let po prvním vydání.
Major Sharpe v červnu 1813 stojí se zbytkem jihoessexského batalionu (pouhých 234 mužů schopných služby) na španělsko-francouzských hranicích a očekává příjezd posil z Anglie, jinak hrozí jeho rozpuštění. Dostává rozkaz zjistit, kde jeho slibovaní muži jsou. Bere s sebou Harpera, kapitána d' Alemborda a poručíka Price. Aby odhalil, kdo náhradní batlion ukradl, musí se dát naverbovat a znovu prožít krušný život nově naverbovaných vojínů. Cestu jim zkříží známý podplukovník Simmerson, jeho neteř Jane, princ regent, státní tajemník Fenner, krásná vdova lady Camoynes i starý známý diplomat William Lawford. Vše korunuje velkolepé překvapení na velké vojenské přehlídce 21. srpna v Hyde Parku. Ostré vojenské akce se dočkáme až v epilogu, kdy se v
listopadu podařilo obsadit francouzské hraniční pevnůstky.
"Harper se nemohl odnaučit oslovovat Sharpa povinným slůvkem "pane", jak byl zvyklý. "To není normální, pane." "Co?" "Říkat vám, teda tobě..." Nedopověděl a jenom pokrčil rameny. "Dicku?" "To nemůžu!" zavrtěl mohutný Ir hlavou, celý rudý. "Musíš! Však si na to zvykneš."
Kniha přináší 18 povídek a dvě básně na motivy Šípkové Růženky. U některých jsem nepochopila, co jimi chtěl autor sdělit. Nejvíc mě zaujaly (abecedně): Nové víno, Rudá jako krev, bílá jako sníh, Tančící světýlka, Trollí most a Vílí vlkodlak vs. vampýrská zombie.
Skupina kočovných divadelníků se vydává na každoroční štaci po královstvích, v nichž funguje magie a žijí mágové a čarodějnice, ale i prostí lidé si mohou zakoupit pár kouzel, třeba Zpěvandule nebo Pradlenky. Principál Gaspar, jeho manželka Amélie, jejich dvojčata Adam a Zina a členové divadelního ansáblu nacvičují nový kus - muzikus Kočky, což jim značně zkomplikuje zhrzený mág Dimitri a pomstychtivá královna. Naštěstí je tu tetička Filippa a její kamarádka Róza. Laskavý příběh o rodinné sounáležitosti, o životě kočovné herecké společnosti, magii a plnění snů je skvělé čtení na odreagování.
Osmnáctiletý Renetar, nejmladší syn hraběte z Trojvěží, se stává držitelem magického meče, který je součástí Jedenáctera mečů ukovaných před staletími z hvězdné hory, která spadla z nebe. Páni z Trojvěží vlastní ukecanou Pětku. Renovi při jeho cestě za dobrodružstvím zkříží cestu létající Osmička, tlupa lapků, démoni, žoldáci lačnící po jeho meči i krásky v nesnázích. Nejvíc mě zaujala akční scéna na prámu s rukojmími a putování klášterní knihovnou. Sympatický hrdina s ostrým Mečem a jeho dobrodružství jsou příjemným počtením s humornými průpovídkami a napínavými souboji. Ráda si přečtu pokračování ze Šerých krajin.
Viktor z Bukoviny se kvůli matce stává členem SS, po těžkém zranění na Ukrajině se stává dozorcem v Osvětimi, kde potkává svou lásku z dětství. Příběh je volně inspirován osudem Viktora Pesteka (1924-1944). Autor Viktora sleduje v různých situacích, kdy čtenář netuší, kde se tam vzal a co jsou zač osoby, s nimiž je v interakci, což román činí značně nepřehledným. Nějaké vysvětlující a uvádějící pasáže zde nenajdete.
Korpulentní operetní diva (57 let), která měla údajně každý rok jednoho milence (celkem 39) z řad kolegů, flirtuje s novým sousedem a ujme se jeho dospívající dcery trpící mindráky ze své postavy. Nenáročná oddechovka s happyendem.
Sbírka opět přináší 14 prací, z nichž byly zejména povídky na vysoké úrovni. Povídka Šrot jsi a v šrot se obrátíš právem získala cenu Mlok. Zaujala mě i Roklina kostí a Soumrak v Mezimočálí.
První povídka Předehra k válce se odehrává mezi 7. a 8. dílem série. Atticus se radí s věštkyní a Granuaile si vyřizuje účty s Lokim. V dalších dvou příbězích si Oberon hraje na Sherlocka Holmese a s nepatrnou pomocí svého mazlíčka Attica a nového parťáka Starbucka pátrá po únosci psích šampionů a po vrahovi Atticova dvojníka. Nenáročné jednohubky se psími miláčky.
Kniha přináší 14 povídek (čtyři sci-fi, tři historická fantasy, tři alternativní současnost, čtyři fantasy) nejvíc mě zaujala historická fantasy (řazeno abecedně) 16. červen 1919, S císařem na věčnost, Za Hronem temný les, příběh ze světa okřídlených lidí Noc zázraků a Žoldnéř.
Dá se říci, že se Karel Šíp pokusil napsat delší fejetony, v nichž vzpomíná své dětství, kdy mu bylo šest let, dále vypráví o žádostech o tanec, kterých byl svědkem v tanečních kavárnách, v nichž vystupoval jako hudebník, o tatínkovi karbaníkovi, který od rozehrané hry nikdy neodcházel, o tom, jak na filmové škole psal maturitní práci o Vojtěchovi Jasném, jak v roce 1977 přepisoval v práci text Charty 77, který mu svěřily kolegyně, protože uměl psát na psacím stroji nejrychleji z baráku, jak se pokoušel psát si deník, jak v roce 1963 zaskakoval jako baskytarista neumětel bez znalosti not v barové kapele, následuje úvaha o tom, co je a není kýč, fiktivní dopis Williamu Shakespearovi o jeho totožnosti, zamyšlení o hodnotě autogramu, o slavení státních svátků, o kategoriích majitelů řidičských průkazů, o podivné logice ustálených rčení a o korupci (co se má dávat za pozornosti dobrým lékařům). Knihu doplňují čtyři písňové texty.
Povídačky o svatbách, nevěstách, rozlučkových párty, shánění svatebních šatů, žádostech o ruku, rozchodech atd. jsou místy vtipné. Jako doplněk jsou přidané rady a best of (např. Jak naznačit muži, že se chcete vdávat, Jak nežádat o ruku, 13 věcí, které zjistíte, když plánujete svatbu, Velké české svatební bingo, Hlášky šílené nevěsty, 5 tipů na svatbu, jakou svět ještě neviděl, Typy nevěst při vybírání svatebních šatů, Bingo dívčích rozluček se svobodou, Písničky, které si zaslouží vyškrtnout ze svatebního playlistu, Typy hostů, které potkáte na každé svatbě, Velké bingo svatebních projevů, Typy holek na rozlučce se svobodou...). Nejvíc mě zaujalo vyprávění o párty s klucima v kryptě kostela v Resslově ulici, svatbě Rusky se Skotem a o tom, jak se to před svatbou nemá přehánět s dietami.
(SPOILER) Červená knihovna o namlouvání Toníka Mírských a spanilé Kristy Konvalové, která se straní lidí a před chlapci dává přednost četbě. Mládež si z ní dělá srandu a považuje ji za prostoduchou, proto jí říkají divoká. Krista se s Toníkem potkává každou neděli v kostele, navzájem si jsou sympatičtí, ale neřeknou si ani slovo. Když Kristu obtěžuje baron, který pobývá na loveckém zámečku, Toník mu dá facku. Celý podzim a zimu po sobě zase jen pokukují. O Kristu se začne ucházet mlynářův syn, ale Krista ho odmítne. On ji za to pomlouvá v hospodě a všem vykládá, že ho uháněla a košem ji dal on. Toník se jí zastane a popere se s ním. Odnese to rozbitou hlavou. Krista se vše dozví od služky a miluje Toníka ještě víc. V létě jde s bratrem na pouť do vedlejší vesnice, kde jí společnost dělají Toníkovy sestry. Při tancovačce se kolem ní točí syn bohatého statkáře. Toník si pak myslí, že s ním chodí, a opět ji neřekne, že ji má rád. Když jde Krista na stráň na maliny, uklouzne a zřítí se do tůně, kde uvízne zaklíněná pod kmenem. Námořník Toník pro ni skočí a zachrání ji. Konečně si vyříkají, že se milují. Nakonec se konají tři svatby: Krista s Toníkem, její bratr s Toníkovou sestrou a druhá sestra s Toníkovým kamarádem.
(SPOILER) Pětadvacetiletá vdova anglická lady Tamara se vydává do Egypta, kde se seznámí s ruským knížetem Gríšou. Když odjede do Petrohradu za svou kmotrou, opět se setkávají. Carský důstojník Gríša je proslulý svými pijatykami, večírky s tanečnicemi a cikánskými kapelami. Mezi ním a Tamarou to jiskří. Tamara svým chladem a odtaživostí Gríšu rozčiluje, přitom ho miluje. Když ji vyláká do opuštěné chaty, vyhrožuje mu, že se raději zabije, než by mu byla po vůli, a míří si jeho pistolí na hlavu. Po několika hodinách, umdlévá. Když se ráno probudí, má roztrhané šaty a myslí, že byla znásilněna. Gríša ji nic nevysvětluje a požádá ji o ruku. Tamara přijímá, aby nepřišla do řečí. Myslí si, že ji Gríša nemiluje a bere si ji jen proto, aby splnil svou povinnost a odčinil svůj zločin. Bojí se svatby, ale o svatební noci se vše vysvětlí. Stoletá červená knihovna s rozervaným a vášnivým hrdinou a krásnou lásku dosud neproživši naivkou.
"Pamatuješ se ještě, dušičko, jak jsi mne vyzývala a mi vzdorovala? Miláčku, moje srdíčko, získal jsem tě a dobyl přes všechno. Nesmíš se již vzpouzeti, patříš mně. Ale jedno mi ještě musíš říci. Tvoje duše, není-li pravda, mi patří také? Jednou jsi řekla, že na ní nebudu mít účasti, Tamaro, rci mně, že mi také ona náleží! Je tomu tak?" A spěšně šeptala Tamara: "Jest tvoje," Její hrdost jí byla lhostejna - vzdala se každého boje, bylo jí rozkoší dáti se přemoci. Její celé bytí v něm vzcházelo."
Monology Aleny (ročník 1942) o svém dětství, dospívání, láskách, studiu v Paříži, zaměstnání a roli živitelky v manželství s nepraktickým a maniodepresivním malířem Járou skáčou napříč jejím životem a jednotlivé střípky tvoří mozaiku života v komunistickém Československu, kdy hlavní roli hráli kádrováci a udavači.
Publikace, v níž převažují fotografie nad textem, mapuje život vrchního strážmistra Karla Kněze a jeho rodiny. V závěrečné části se autorka dělí o své vzpomínky na babičku Annu (1902-1973) a dokumentuje pietní místa a pietní akty na památku jejího dědy po roce 1990 včetně udělení státního vyznamenání Medaile za hrdinství v říjnu 2019. V knize nalezneme jednak rodinné fotografie, fotografie členů odboje a jejich potomků, četnické záznamy o Knězově kariéře, dobové pohlednice a fotografie míst, kde Knězovi žili a která navštěvovali, fotografie osobních věcí a vybavení domácnosti (hodiny, porcelánový servis, mycí souprava), které rodina uchovává. Kapitoly: Dětství a mládí, V pohraničí, Ve Vrbatově Kostelci, V odboji, Život rodiny po smrti Karla Kněze, Babička Anna, Přílohy.
(SPOILER) Autorka líčí příběh třicetileté ukrajinské vysokoškolačky, která se v květnu 2021 rozhodne odjet za svou láskou do rakouského Klagenfurtu. Cestou si plánuje udělat mezizastávku v Praze. Nakonec v Česku zůstává, protože se vyvolený necítí na trvalý vztah. Máša si hledá práci, zjišťuje, že těžká manuální práce uklízečky či baličky zboží není nic pro ni. V baru se seznámí s mužem, který pořádá večírkové zájezdy pro prachaté cizince se společnicemi a drogami. Máša pro něj začne pracovat a rychle si zvyká na život v luxusu. Po čase převezme veškerý jeho byznys a najde si další lásku, s níž stráví dovolenou v Itálii. Jediné, co ji trápí, je vízum, které má jen na tři měsíce. Máša je velmi nesympatická osoba, na instagram dává fotky svého idylického života, aby jí bývalé spolužačky na Ukrajině záviděly, žije se ženatým mužem a má sex s přítelem své nejlepší kamarádky, která ji u sebe nechává bydlet. Je to sobecká namyšlená kráva. Příběh končí vypuknutím války na Ukrajině. Chtělo by to druhý díl, v němž se z Máši stane zapálená vlastenka, která odjíždí do domoviny, aby se stala ošetřovatelkou raněných vojáků.
Myslím, že český název není přesný, měl zůstat originální Ukrainky.cz. Podle anotace jsem očekávala příběh české anorektičky, které vysmívané Ukrajinky pomohou překonat její problémy, ale dostalo se mi povídání o ukrajinské zlatokopce, která loví chlapy.
Hlavní hrdinka skáče ve svém vyprávění jednak v čase, jednak místopisně. Chvíli jsme v Los Angeles, Berlíně, Londýně, Brně, Praze, Itálii a v rodné vísce a stále se řeší milenci, koukání na porno, herecké konkurzy a mindráky z postavy. Nemá to hlavu, ani patu. Milenci jsou označováni přezdívkami. Srovnává se také česká a americká mentalita a postavení žen, kdy trpně snášejí mužskou dominanci a jsou dobrovolně v pozici služek a souložnic a nechávají se mlátit (vše začíná mlácením holčiček o Velikonocích).