EL.ZA komentáře u knih
Nikdy jsem nic podobného nečetla. Čtete a jste tam v té vesnici, cítíte vůně i pachy, cítíte vítr, déšť, horko. Příběhy zdánlivě všední, někdy hororové. Většinou nedopadnou nijak a o to větší je prostor pro vaši fantazii. Jen z poslední povídky jsem na rozpacích, její zařazení jsem nepochopila. Někdy se ke knize vrátím, protože postavy z příběhů se objevují v dalších povídkách a já si špatně pamatuji ta hebrejská jména. Třeba tam najdu pointu předchozího příběhu.
Jedním slovem, je to "divné" čtení. Začala jsem před nedávnem číst a odložila. Pak mi dcera řekla, že se jí to líbilo a tak jsem to zkusila znovu od začátku. Zajímavé historické reálie, ale mě to místy nebaví, zatím mě nezaujala žádná hlavní postava, jejich chování mě dráždí, někdy je to až nechutné. Kniha se mi nelíbí a vracím ji nedočtenou.
jedno je jisté, Karin Lednická odvedla perfektní práci a smekám před jejím talentem. Díky tomuto zpracování historie Karvinska si člověk uvědomí, jak je těžké se v některých situacích rozhodnout správně, jak je důležité nepodléhat snadnému a rychlému odsouzení člověka, když neznáme jeho osud a důvody, které ho formovaly. Díky spisovatelce čtenář chápe všechny hlavní postavy a soucítí s nimi. Kdykoli teď pojedu kolem karvinského šikmého kostela, vzpomenu si na tuto knihu, díky paní Karin chápu teď "Šikmý kostel" jako památník.
Má oblíbená kniha. U této knížky jsem si uvědomila, jak je důležitý dobrý překlad. Po ztrátě knihy jsem si zakoupila nějaké novější vydání a to se vůbec nedalo číst.
Jsou knihy literárně dokonalé a pak jsou knížky, které psal sám život. Toto je jedna z nich. Je to poutavé čtení. Takovou knihu napíše autor většinou jen jednu. Obdivuji Janet White, její odvahu splnit si svůj sen. Vůbec nechápu, jak mladá dívka mohla zvládnout sama farmaření na ostrově. Dobré čtení, poutavé popisy přírody na Novém Zélandu i v Anglii.
Láska k přírodě, k rodině a všem živým bytostem, těžké i krásné chvíle.
Tak to byla lahůdka, moc dobré čtení. Už se těším, až si knížku přečtu podruhé. Musí se číst pozorně, v tichu, jen tak vám neunikne např. drobný náznak něčeho a vy pochopíte, proč se co stalo. Poetické, zdánlivě všední příhody.
Drsné, nevěděla jsem, že odsun Němců z Brna byl až takový. Ve válce se tyto věci bohužel dějí. Vidět ale po válce fotografie z koncentračních táborů, tak se za svůj národ, být Němkou, hluboce stydím (slabé slovo) a mluvím o 2. světové válce šeptem.
Na základě hodnocení jsem si knihu koupila a jsem zklamaná. Čekala jsem krásný světový román, ale poslední stránky jsem jen prolistovala...
Nikdy víc knihu od Dickera. Falešné, překombinované, plytké.
Skvělý román, co víc napsat? Kniha ke které se dá podle nálady vracet a nezklame. Byl by to i krásný film nebo seriál.
Po letech jsem přečetla znovu a fakt nesdílím nadšení z Milana Kundery. Po přečtení Směšných lásek, této knihy i Neuvěřitelné lehkosti bytí, cítím mírnou nevolnost.
Kniha se mi líbila, ale narozdíl od "Klubu nenapravitelných optimistů" ji nemusím číst podruhé a posílám ji dál.
Pan Palán má dar ptát se a naslouchat. Čtivé, zajímavé. Tolik skvělých a chytrých lidí tu žije a volit není koho...
Dočteno. Stupnice pěti hvězd je málo. Můžete plakat, dojímat se i smát, přemýšlet nebo jen tak vnímat krásnou hru se slovy. Pokud se dojmete příliš, vzpomeňte si na výrok Janičky při cukrování hrdličky a Josefa. Paráda....
Neskutečné! Jak to, že se o této pandemii neučí ve školách a vůbec více neinformuje? Měli by si přečíst všichni odpírači opatření proti koronaviru. První vlna španělké chřipky se projevovala jako nachlazení... Popsáno vyčerpávajícím způsobem, spousta dat, informací a popisů lidských osudů. Hluboký obdiv lékařům a sestrám té doby! Čtivě napsáno, drobné chyby v překladu nejsou podstatné.
https://www.mujrozhlas.cz/zelny-rynk/co-je-zert-musi-byt-neco-vazne-aby-varovalo-pta-se-sylvie-richterova-nad-poslednim
Po přečtení knížky "Dvě slova jako klíč" jsem byla zvědavá, kam se tvorba pana Formánka posune. Měla jsem pocit, že v závěru řekl vše. Novou knihu jsem si dnes přinesla, začetla se do úvodu a hned vím, že to bude za mě 5 hvězd a neskutečně se těším. Jak jinak by se mohla jmenovat než "Kniha o tichu". Díky...
Kniha má jeden vážný nedostatek, nemá pokračování!
Nádhera! Odnesla jsem si knížku z knižní budky, kam dávám knihy, které už nebudu číst. Milé verše a úžasné obrázky Adolfa Zábranského.
Co napsat? Kniha okomentovaná vyčerpávajícím způsobem. Všem, kterým se líbila, doporučuji přečíst také "Zapomenutou Ostravu" od Josefa Filgase, "Paměti" Alžběty Babrajové a "Zprávu o státu halda" Věnceslava Juřiny.