Jana5330
komentáře u knih
Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
"Pondělí 23. června 1958: Zítra je svatého Jana a to je pro náš dům velký svátek. Budeme od dnešní noci sbírat nezralé ořechy a z nich dělat ořechovku, likér, naložíme je na kyselo, na sladko i do slaného nálevu. Jak já se těším! Později sem dopíšu i recepty, které mi tatínek nadiktuje."
Dočetla jsem včera...ach jooo, já chci zpět do Dluhonic, do Svatojánského domu, za jehož zdmi je prý zlo, ale já jsem ho tam necítila. Bylo mi tam s nimi dobře. Opět vynikající kniha. Děkuji Vám, paní Chalupová!
Sůl moře
Ruta Sepetys
Největší evakuace v dějinách dostala název Hannibal, jednou z mnoha lodí byl Wilhelm Gustloff, jehož tragické potopení chtěl utajit i sám Hitler a jedna z největších Hitlerových ztrát-Jantarová komnata, kterou už nikdo nikdy nenašel... kniha popisuje strastiplnou cestu z východu Třetí říše na západní pobřeží, kde byly připraveny lodě na záchranu obyvatelstva. Válka očima mladých lidí prchajících za svobodou, skupinka tak rozmanitá, že by se za normálních okolností vůbec nepotkali. Každý si nese své tajemství a všichni se snaží o jediné...přežít. Kniha byla pro mě obrovským přínosem z hlediska doplnění historických událostí, silný, krutý příběh, který se přesto těžko odkládá.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Jaké to asi je, ocitnout se v deseti letech bez rodiny v úplně neznámé zemi, kde nikomu nerozumíš ani slovo? Kde nic není jako doma? Kde vítr fouká jinak a slunce svítí méně, kde české jídlo v kontrastu s řeckým vypadá poněkud směšně? Máš vlastně vše, co k životu potřebuješ, někdy i víc, přesto Ti stále něco chybí? Šťastný budeš teprve tehdy, až uvidíš moře!
Nádherná kniha.
Páté jablko
Lenka Chalupová
To bylo skvělé!! Jak mně se z rodiny Francových nechce odejít! Až po dočtení oceňuji důmyslně zvolený název knihy...není jablko jako jablko. Ale nebudu raději nic prozrazovat. Vřele doporučuji, jako ostatně všechny knihy autorky.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Paní Mornštajnová, co mi to děláte? Doposud byl pro mě les oázou klidu a pohody. Silné téma, čtivé jako vždy...přesto mi tam chvílemi něco vadilo.
Neděle odpoledne
Viktorie Hanišová
Nesuď člověka za jeho činy, když neznáš jeho příběh.
Tohle bylo hodně dobré, silné, možná nejsilnější z dosavadní tvorby. Titul si rozhodně zaslouží nějaké ocenění.
Vděk
Delphine de Vigan
Přečte-li 20letý, může se docela pobavit. Přečte-li 40letý, donutí ho kniha k zamyšlení. Přečte-li 50letý, půl knihy propláče. Jsem poslední kategorie a děkuji za tuto knihu.
Pouta
Delphine de Vigan
První kniha od této autorky. Tohle se Ti bude líbit, každý se v tom tak trochu najde a možná to nebude příjemné, ale stojí to za to! Pravila kolegyně. A stojí! Našla jsem se hned na začátku knihy a příjemné to opravdu nebylo. Na 160 stranách tolik obsahu. Pravdy, bolesti, zklamání a poučení. Kdybych směla, dám hvězdiček nejmíň 10.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
A tak já těch 5* dám. Knihu jsme si koupila, postavila do knihovny a vysvětlila ji pěkně, že tam musí počkat, až na ni přijde řada :o) Mezitím jsme v létě projížděli Krušné hory, mimochodem těm tedy dávám 5* taky, za tak nádhernou, čistou a klidnou krajinu. Teď při čtení jsem byla v duchu stále tam. Ze začátku knihy se mi strašně pletlo velké množství postav, byla jsem zaskočená, nestává se mi to často. Lehce kolem poloviny
jsem se zorientovala a nic už nebránilo prožít mnoho silných příběhů z pohraničí, kde spolu žili a následně pak proti sobě bojovali obyvatelé dvou obcí. Smutné je, že zloba a nenávist nikdy nevznikla v žádné z hlav těch chudých a obyčejných lidí.
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Na tak málo stranách a tolik obsahu! Příběh je poutavým svědectvím nelehké doby. Jasně vystihuje dobu okupace ruskými vojsky a pokračuje až do doby Sametové revoluce. Hlavní hrdinka je velmi silná žena, nejsem si jistá, zda bych něco takového vůbec zvládla. Tohle rozhodně stojí za přečtení.
Klikař Beny
Simona Bohatá
Beny, budeš mi chybět! A nejen Beny, i kluci ze sběrny a Víťan. Výborné to bylo. Při četbě jako bych se vrátila do svého mládí a bylo mi u toho fajn. Všechno mi bylo důvěrně známé, tak trochu, jako když listujete retro knihou a říkáte si, jé to znám, to si pamatuju, to jsem měla...několik silných momentů...starý Loupáček a jeho dcera byla teda pořádná nálož. Docela bych uvítala pokračování, jak to s Benym bylo dál...
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Za mě...s mysteriózní Trhlinou nesrovnatelné, napětí ani strach se nedostavily, dočetla jsem jen ze zvědavosti, jaký důvod mělo počínání té skupiny životem znuděných přátel. Aspoň, že ten konec nebyl úplně mimo. Kdyby mi bylo 14, tak si to asi i užiju. Ale abych nepsala jen kritiku, plus jsou krátké kapitoly a děj knihy docela odsýpá.
Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
Podbrdské ženy to nejsou...ano, nejsou. A ano, byly lepší. Od teď musí být všechny knihy jako Podbrdské ženy nebo Hana a jejich autorky si rozhodně nemohou dovolit napsat nic slabšího. Za mě si kniha zaslouží vysoké hodnocení. Minimálně proto, že nám představí neuvěřitelně silnou a schopnou ženu, poslední šlechtičnu z rodu Battaglia, žijích na území Čech. Pro mě doposud neznámá. Kdo čeká baronku v sukních, která vyšívá a čte knihy, tomu prozradím, že tohle je tedy úplně jiná jízda. A to doslova.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Knize prospělo, že autorka opustila serii s detektivem Bergmanem. Z ní jsem četla jen jednu knihu a už pokračovat nebudu. Tohle bylo jiné! Dobré! Na pozadí příběhu ze současnosti se odkrývají stará rodinná tajemství, nevyřešené vztahy a nechybí ani zajímavá zápletka. Přidanou hodnotou je informace o příchodu rumunských Slováků do vysídleného pohraničí, pro mě tedy doposud neznámá. Jelení Hora je vykreslena tak dokonale a divoce, že mám chuť tam strávit pár dnů v létě.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
No...tak to byla jízda! Od začátku do konce, bez zbytečných obalů. Psáno v přítomném čase, to mi na začátku trošku vadilo, ale rychle si zvyknete. Krátké, stručné věty, nikoli však obsahem. Příběh plný zvratů a překvapujících momentů. Možná proto, že ji válka zastihne v dospívajícím věku, nebere ji Zuzana nijak zvlášť tragicky. Anebo možná proto, že je to výjimečně silná dívka. Anebo je to všechno tím cukrem? Mimořádně silný čtenářský zážitek.
Listopád
Alena Mornštajnová
Tak nakonec mi asi nevadí, jakého máme prezidenta a v jaké době žijeme...mohlo by být hůř, daleko hůř!! V listopadu 1989 jsem byla na gymnáziu a prožívala převrat jako asi všichni studenti...s nadějí, že to má smysl a že vyhrajeme. Kdyby to nedopadlo, mohl by naprosto reálně probíhat děj knihy. Příkladem jsou vojenské, komunistické státy, kde život běží úplně jiným směrem a práva lidí jsou přehlížena. Po dočtení jsem hodně přemýšlela. O Marii, její dceři, vězení, o ústavu a nespravedlnosti. Možná by se kniha mohla číst na středních školách jako povinná četba.
Pomněnkové matky
Lenka Chalupová
Moje první kniha na toto téma. Námět silný, možná se z toho dalo vytěžit víc. Nicméně, jakmile jsem se zorientovala v postavách, už mi nic nebránilo ponořit se do příběhu tří žen, kterým osud zamíchal karty života dost divoce. Každá z nich přišla o dítě jiným způsobem a každá se se svým osudem vyrovnává jinak, po svém. Konec velmi překvapující, kniha graduje rozuzlením rodinného tajemství a také vemi svérázným řešením situace jedné z hrdinek. Pro mě ještě přidaná hodnota, místa, kde se děj knihy odehrává, jsou mi vemi blízká. Určitě stojí za přečtení.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Rybí krev, Selské baroko, Dešťová hůl...super. Ale tohle ne. Ani jsem v tom pana Hájíčka nepoznala. Přečteno asi 70stran a odloženo. Potřebuji se na knihu těšit, zalézt si po náročném dni s knihou, která mi něco předá. Tohle bylo od první stránky ponuré, nudné a utahané. Ale myslím, že z takového tématu se nic víc vytáhnout nedá. Škoda.
Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Tak tohle bylo hodně silné! Kniha si rozhodně zaslouží nejvyšší hodnocení.
Příběh začíná v červnu 1944, končí v červnu 1945. Prožijete poslední válečný rok v jedné vesničce nedaleko Přerova. Nádherný příběh, kterému nechybí vůbec nic. Kniha dokonale vtáhne do děje, připadala jsem si, že jsem jednou z obyvatelek vesničky. Dnes jsem dočetla, neodkládá se mi vůbec lehce. Jsem myšlenkami stále s hlavními hrdiny. A konec, ten mě tedy dostal! Ten rok byly třešně opravdu hodně kyselé!
Drak spí
Michaela Klevisová
Hm...tentokrát nějak nevím, něco mi tam chybělo. Přečteno na doporučení, detektivky nejsou úplně můj oblíbený žánr. Napětí ve mně kniha moc nevyvolala, policejní dvojice byla sympatická, ale víc než vyšetřování mi to přišlo jako jejich dovolená v malebné vesničce v České Kanadě. Co musím tedy ocenit, je dokonalé vtažení čtenáře do života několika rodin ve vesnici, skvělá charakteristika postav a možná napínavější než samotná zápletka bylo rozklíčovávaní jejich osudů. Kdo miluje Českou Kanadu jako já, bude se mu kniha líbit.
