juliesze
komentáře u knih
Sůl moře
Ruta Sepetys
Zajímavý výběr postav, přiblížení hrůz a popularizace zbytečných smrtí. Moje hodnocení je zkreslené tím, že jsem před tím četla Karikovu Na smrt, která ovšem paní Sepetysové nesahá ani po kotníky. Krátké kapitoly a svižné tempo způsobují relativně jednoduchost čtení, děj ubíhá. Co chválím u autorky je to, že ne vše vždy dopadne dobře. Navíc pany Sepetys má skutečně cit pro zvolení tématu - přiblíží svým čtenářům neotřelá a zajímavá témata již tak často použivaných v historických románech.
Na smrt
Jozef Karika
Kniha mě zcela odzbrojila. I když jsem ji odkádala pro svoji tloušťku, nakonec jsem po ní sáhla a rozhodně se jednalo o jednu z nejlépe popsaných románů z druhé světové války. S autorem jsem se setkala v Trhlině a rozhodně jsem vůči němu byla hodně skeptická. Pocity z této knihy ovšem předčily vše, co jsem si dokázala představit.
Autorovi se výborně podařilo zachytit vliv okolí na formování osobnosi, rozpory mezi morálem a ospravedlněním nemorálna. První část knihy má velmi pomalý rozjezd, ale teď zpětně vím, že to bylo citlivé seznamovní s dobou. Autor své čtenáře nehází do rozjetého vlaku, ale citlivě a opatrně popisuje život dvou hlavních hrdinů a nejlepších přátel. I když je na můj vkus v knize "trochu moc náhod", rozumím, kam autor své čtenáře chtěl dotlačit. Rozhodně jedna z nejlépe popsaných a propracovaných knih, jaké jsem kdy četla.
Listopád
Alena Mornštajnová
Autorka prostě umí a my čtenáři to moc dobře víme. Je skvělé, že pořád hýří nápady na něco neotřelého a jiného. Všechny autorčiny knihy jsou tak nějak zcela nesrovnatelné a musím říct, že mě pořád stále baví.
Nástin jedné z mnoha verzí toho, jak to mohlo dopadnout mi připadal až mrazivě realistický. Výchovná zařízení, odcizování dětí, restrikce, vojenský převrat. Síla armády a neštěstí lidí. Jak jednoduché je zaškobrtnout a spadnout. Vynikající dílo. Smekám. Přečteno jedním dechem!
Najdu odvahu: 770 km po trase hrdinů SNP
Lenka Vacvalová
Knížka byla něco mezi autobiografií, sportovním cestopisem a motivační knihou. Skutečně velice zajímavé spojení. Autorku znám spíš z instagramu a jsem neskutečně překvapená, jak člověk může něco chtít tak silně a jít si za tím takto odhodlaně (jako Lenka vším co dělá).
Nerada bych, aby mé hodnocení knihy přešlo do hodnocení samotné autorky místo jejího literárního počinu. Hodnotím kladně pěkně poskládané kapitoly, vyprávění, prostřihy do jiných scén a celkově přiblížení pocitů a života autorky. Co mi neskutečně chybělo a podle mého názoru knize hrozně ubírá je absence mapy cesty SNP. Určitě by mi to poskytlo mnohem lepší představu o místech, úsecích apod. Také mi teda trochu chybělo lepší přiblížení samotného SNP a jeho spojení s místy vedoucími trasou. Ve výsledku jsem si říkala, že mohla běžet kdekoliv jinde a kniha y byla obsahově stejná. Za tyto dvě věci strhávám tu jednu hvězdičku. Jinak samozřejmě zajimavé, motivující a obohacující.
Pačinko
Min Jin Lee
Kniha zobrazuje opravdu nelehký společenský problém, který je pro mě strašně neznámý a nový. Rovněž jsem se bála, jestli se trochu nebudu ztrácet v postavách, názvech a dějích, ale nakonec to skutečně vyplynulo pěkně, a to zejména z toho důvodu, že autorka se krotila v počtech postav, dějové lince a geonázvech. Příběh se nemotal, obsahoval některé velmi zajímavé zvraty a celkově byl osud rodiny opravdu zajímavě vykreslen. První část spíše popisovala to, jakým způsobem se japonská nenávist Korejců vyvinula, druhá její polamý vývoj a vše to bylo zakončené důrazem na současnou situaci. Velmi povedené dílo, i když ubírám hvězdičky hlavně za to, že jsem četla knížky o Číně a byly trochu lepší. Ale díky takovým knihám mám aspoň skvělý pocit, že se mi rozšiřují obzory a neblbnu jen čtením hloupých ženských románů.
Květ železného stromu
Laurie Forest
Autorka rozhodně nenechává čtenáři čas na rozkoukání se. Prostě ho hodí do vody. I když už byla Černá čarodějka několik desítek knih za mnou, trošku jsem se toho lekla. Možná by nebylo od věci prostě tak trochu shrnout co se stalo vlastně naposledy. Tak dobře, nějak jsem se chytla. Postavy jsou trochu vyspělejší, někam se posouvají. Bohužel pro mě pořád málo. Ten věk a jejich myšlenky mi to ta knějak narušují. Já rozumím, že jde autorce hlavně o nějaký vývoj a "prozření", nicméně na mě to prostě působí jako young adult. Toť k negativnům. Autorka má rozhodně smysl pro fantazii a vytvořit svět a podobnou fantastickou realitu je pro mě naprosto nepředstavitelné. Líbí se mi, že vše jenom není sladce dobré, ale také nastanou nepříjemné chvíle. Líbí se mi důraz autorky na předsudky, odlišnosti náboženství a rivalitu mezi rasami a z ní vyplývající rasismus mezi tak různorodými druhy. Líbí se mi, že žádný z národů není vykreslen jakožto bezchybný a že žádný z druhů není černobílý. Dívala jsem se, že v angličtině vychází už 4. díl a mezi ním existuje mezilinka před prvním dílem a mezi prvním a druhým dílem. Možná tato mezilinka bude pohledem nějaké dospělejší osoby a dodá tomu správný říz. Jsem zvědavá na pokračování.
Bostoňanka
Anita Diamant
Ačkoli se dle hodnocení zde zdála kniha být super milá, musím uznat, že mě tedy přišla tak nějak nezajímavá. Možná to skutečně bylo vyprávění autorčiny babičky - kdo ví. A kniha tak byla její uctivou památkou. Ale na mě příběh vůbec tak nějak nezapůsobil a trochu se bojím, že za týden už nebudu vědět, ani o čem byl. Hodnotím kladně přímé oslovení vypravěčky, čímž si autorka získala moji pozornost jako posluchačky. Poslední kapitoly jsem již tak nějak přeskakovala a už mě vlastně ani moc nezajímalo, jak to končí.
Laserový muž
Gellert Tamas
To bylo tak neskutečně jiné, než jsem zvyklá! Začátek byl úplně skvělý. Každá kapitola začínala malým prostřihem do minulosti, následně byl v krátkosti popsán život každé jednotlivé oběti a potom samotný útok. Vše bylo krásně dějově podtrženo počátkem vyšetřování. Skvělá práce a netradiční v rámci samotného žánru mi přišly "prostřihy do doby po 10 letech", tedy například co o něm jaký kamarád z dětství vypoví po 10 letech. Bylo vidět, že autor si dal práci a sesbíral mnoho materiálu, který spojil v krásný kompaktní celek. Právě uvedené dávkování nezpůsobilo, že by mě politická situace a vyostřující se společenský přístup k uprchlíkům po nějaké delší pasáži začal nudit. Takže i tato část mi přišla snesitelná a měla jsem pocit, že mě kniha i napůl vzdělává. Protože já jsem tedy o rasismu a ultrapravicových stranách ve Švédsku vlastně slyšela poprvé. Závěrem se klaním za skvělý psychlogický rozbor pachatele!
Dětské zoubky
Zoje Stage
Autorku velice moc chválím za absolutně neotřelé téma! To jsem ještě nikdy nečetla, žádný obdobný thriller. Vtáhlo mě to, děsilo mě to, bylo mi jich líto. Krásně popsaný vztah zamilovaného dítka do svého rodiče (což je asi běžné), že si chlapci chtějí vzit maminku za manželku a děvčátka tatínka za manžela. Problém nastane, když má dítko určitou dysfunkci a dovede to do dokonalosti. Jediné co mi trochu nesedělo byl ten věk (skutečně byla tak chytrá, googlila, tiskla a tak rychle a skvěle četla a všemu rozuměla)? To mi trochu nesedělo, tedy ubírám hvězdu. Ale výborně vykrasleno, nic nechybělo ani nepřebývalo. Pocity nebyly ani okrajové a ani se v nich moc nepitvalo. Ale příjemné čtení to teda nebylo, uznávám, že mě to trochu vystrašilo.
Vitka
Kateřina Tučková
Paní Tučková si umí vybar výborné a zajímavé téma, které ještě zajímavěji zpracuje (románem, divadelní hrou, krátkou reportáží) a čtenáře, který o věci vůbec nic nezná a čte poprvé dokáže zaujmout. Právě mnohotvárnost děl autorky mě baví. Rozumím kritice použité mluvy (viz doslov), nicnémě i tak mi dílo přišlo zajímavé a jako žena jsem na takovou osobnost byla pyšná.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Ach jo, my si prostě s Petrou Soukupovou moc nerozumíme. Úplně na začátku jsem se výborně bavila, ty seznamovací popisy naštvaného páru a jejich neporozumění bylo trefné, satirické a skvělé - myslím, že tyto pasáže byly napsány původně a jsou opravdu úžasné. Za tuto první část dávám ty hvězdy. Nicméně druhá část už byla slabší. Nicméně autorce se opravdu povedlo vykraslit úplně obyčejný život, ve kterém jsou všechny postavy strašně nešťastné. To vše jen kvůli tomu, že chlap nerozumí a žena nevysvětlí. Ale rozumím, že někdy je vše marné. Knihu by si měli vzít všichni jako povinnou četbu - spíš jako párovou terapii!
Sestry
Bernard Minier
Za mě Sestry asi nejslabší díl. Ne samotnou podstatou propracovanosti zločinů a vyšetřování. Ale tak nějak mi připadalo, že Martin byl úplně nějaký celý divný. Možná to bylo těmi průsvity do minulosti, kde samozřejmě vůbec nebyl tak skvělý vyšetřovatel. Nicméně mně to nějak nesedlo. Námět byl zajimavý a zase se dostávám do zcela jiného tempa, úvah, což se mi na této sérii líbilo. Hvězdičky ubírám za to, že mě to prostě nevtáhlo, nebudila jsem se nedočkavostí a tak nějak se mi nelíbilo ani nezodpovězení mnoha otázek. Jsme zvědavá na Údolí - čím mě zase překvapí.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Moje druhá kniha autorky (po Zuzaninu dechu), a musím říčt, že tato byla mnohem lepší. Ne lepší - byla skvělá. Pokud si chcete přečíst knihu se svižným tempem, satiristickými poznámkami a spoustou nezodpovězených otázek, a bez nějakého významého strhujícího závěru, pak jsou Němci to pravé.
Musím říct, že surové popisy takových problesků ze zcela jiných životů a příběhů mě bavily. Tyto poznámky způsobily, že se v rámci jednoho příběhu tak nějak něnápadně mihly ale zdůraznily případnou absurditu scény (například mžik do života ženy vyrábějící bombu, která spadla na zámek). Autorka zcela zvýrazňuje, že každá ze stran si může skutečnost vysvětlit různými způsoby a celé další generace si je pak nesou s sebou. Autorka citlivě ukončila dílo i přesto, že zůstalo spousty nevyjasněných otázek. Vynikající četba, skvělý jazyk a výborný spád.
Dlouhá trať
Viktorie Hanišová
Ta ponurost a deprese je přímo hmatatelná. Velice zajímavě zvolené postavy. Za mě tedy nejzajímavější byla povídka o neútěšné touze udržet při životě nemocné dítě, které vlastně ani žít nechce - ten hněv vůči matce, která ho pro svoji lásku podrobuje tolika operacím, že se vlastně tak trochu vyvrací harmonie přirozeného života. Tato tématika mě zasáhla strašně moc, a to hlavně s ohledem na vývoj zdravotní péče, která umožňuje prodloužit životy - ale za jakou cenu? A chtějí to vůbec? Brilantní konec této povídky ukazuje, že i špatný život je dar. Opravdu mě při čtení mrazilo. Další povídky byly také výborné. Vlastně se mi jejich krátké verze velice líbily, protože při dlelším románu se mohou takové osudy trochu okoukat a jste jimi přesycení. Vynikající, smekám.
Cilčina cesta
Heather Morris
Dala jsem si dvě díla s lágrovou tématikou pěkně za sebou, takže moje hodnocení může být trochu zkreslené s tím, že před tím jsem přečetla Krvavé jahody. Je samozřejmě strašné, že někdo, kdo přežil hrůzy spojené s koncentračním táborem byl souzen a odeslán na 15 let do lágru. To je opravdu hrůzné a autorce se skvěle povedlo hrát na tenkou strunu Cilky jakožto "mazačky" a znalé procesů a stydící se za své postavení, které vlastně po celou knihu "odčiňovala". Je děsivé, že postava Cilky skutečně existovala. To, že se Cilce podařilo dostat do práce v nemocnici prostě opět ukazuje, že jejím osudem nebylo tam zemřít, ale přežít. Kniha se četla dobře, děj plynul a ubíhal. Přeřazováním Cilky na jiná oddělení se čtenář dozvídal více o postupech v pracovních táborech. Děkuji autorce, že hrůzám se vyhla obloukem (těch jsem měla dost právě z Krvavých jahod) a líbilo se mi, že byl prezentován i z jiného pohledu a oblasti než jen hrůzy a děsů umírání. V tomto se autorce opravdu klaním, protože vybrat tak specifické postavy (tatéra, zdravotní sestru) s sebou nese vysoké nároky na to, aby postava byla skutečná a uvěřitelná.
Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnosti
Světlana Alexijevič (p)
Je to vynikající dílo. Výborně posbírané názory každého jednotlivce, které skutečně ukazují i na to, jak každý jednotlivec vnímal událost jinak. Některé příběhy byly až mrazivé, u jiných mi bylo až zle z toho, jak se kdo zachoval. Opravdu velice zajímavé bylo to, jak se novinář přijel podívat na radioaktivní sklad automobilů, které je už dávno rozebrané a rozkradené. Nedozírné následky spojené s tutláním důsledků katastrofy. Nemožnost režimu zlikvidovat potraviny, použití biologických robotů (tedy lidí) místo těch technických, čekání na smrt dospělých i dětí. Výborné dílo, ale jednu hvězdičku ubírám za překlad. Pokud bych nemluvila plynně rusky, ůbec bych tu větnou kontrukci nepochopila, ale v ruštině se spousta sloves vynechává, věty vůbec nemusí žádné mít. Jenže v češtině to zní trochu krkilomě a některé věty se mi četly opravdu strašně těžce. Tohle mi trochu zkazilo zážitek z knihy, která byla ale opravdu výborná!
Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Na knihu jsem se tak dlouho těšila, až mě trochu zklamala. Popis prvotních situací a okamžiků malé rodiny uprchlé Rusky byl brilantní - odsun zajatců, jejich cesta i první začátky byly vykresleny až mrazive. Atmosféra ve vlaku i v prvním lágru byla skvělá. Druha polovina knihy byla trochu slabší. Autorovi se krásně podařilo zvýraznit, že ani po návratu to neměly sestry lehké a naopak se jednalo spíše o "podpásovku" od vlastních. Líbilo se mi výběr postav (skupinkování v lágru, postava Moti a také neoprávněně držených osob). Kdyby kniha zůstala bez doslovu, asi by se mi líbila trochu více. I když samozřejmě chápu, že autor asi nechtěl končit ponuře a smutně.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Knížka, která se dá přečíst za pár dní, jelikož je napsána jasným a jednoduše srozumitelným textem. Samotný příběh, podstata a okolnosti postav mi připomínají takový ten holywoodský triler, kdy hlavní postavy žijí v krásném drahém domě, jsou všichni strašně hezcí sexy a krásně oblečení. V tomto knihu hodnotím spíše podprůměrně. Co knížku zvedá je hra autorky s tím, jak skutečně lidé potom autora a jeho hlavního hrdinu vnímají. Jak jednoduše za spisovatelem vidí chování smyšlené postavy a skutečně si ho takto představují (což se tedy často děje i například v seriálových hercích). Závěr se autorce velmi povedl a skutečně nechává čtenáře v pochybách, jaká je tedy skutečnost a co je smyšlená verze událostí.
Křídla ve větru
Sue Monk Kidd
Na knihu jsem se těšila, ale nakonec mě docela zklamala. Samozřejmě rozumím, že život hlavních hrdinů byl úplně jiný než dnes a Sarah je bezesporu velmi výraznou osobností, a to i přes to, že to co provedla je z dnešního pohledu hrozně drobné, ale tehdy to bylo neskutečně významné. Nicméně já jsem v tom jejím životě sebeupírání pořád cítila, že se zcela zbytečně sama svazuje okovy. Určitě to bylo velice zajímavé a prolínání dvou osudů otrokářky a otrokyně bylo určitě zajímavé. Nicméně tak nějak mi nesedlo ani to podivné zašívání příběhu do deky, ani jiné postavy v knize. Asi nejvíc se mi líbila matka Sarah, která opravdu prošla zajímavým vývojem své postavy. Kniha mi spíše ukazuje, jak se doba opravdu zrychluje a to, co tehdy trvalo mnoho generací dnes lze provést během pár let.
Záhrada kostí
Tess Gerritsen
Nadějný rozjezd lehce napínavé historické krimi se zvrhnul ve slátaninu romantické slátaniny z pera podřadné Austenové. Trochu mě tenhle zvrat a pro mě úplně nepředstavitelný konec ať již historického i současného příběhu vůbec nenadchnul. Hvězdičky dávám vlastně jen za popis z doktorského odvětví a způsobu práce dobových lékařů při operacích a dalších zákrocích. Zdůraznění tématu čistoty a šíření nemocí, na které vymřela téměř 1/4 rodiček bylo velmi zajímavé a rozhodně doporučuji. Zbytek (tedy vyšetřování, bádání nebo vztahy mezi hrdiny) mi přišlo tak nějak moc zalité sluncem - a to množství náhod? Neuvěřitelné.