knihovna22
komentáře u knih

Přečetla jsem celou sérii Sila a měla velká očekávání. Čtivost a umění vtáhnout čtenáře do děje se nedá upřít ani Písku, ale po "technické" stránce jsem Písek prostě nepobrala. Potápění se v písku a různá kouzla s ním, vynášení objemných předmětů na povrch a dokonce pak i vynesení celé stavby na "hladinu"... já tomu nerozumím :-(


DriftBooks -moc pěkně napsáno a popsáno dětství na h....


Jedním slovem - sladkobolné. A Graham na Zemi nejspíš přiletěl z Venuše :-)


Přečetla jsem s nadšením všechny knížky od Charlotte Linkové - ale toto? Přišlo mi to spíš jako parodie .... Zlouni, kteří každého na potkání trýznivě mučí a pak mu podříznou krk. Na druhé straně bídné, úplně nejnej trpící oběti a štvanci. Všechno zlo a utrpení dokola velmi zdůrazňováno. K "hrdinům" neustále promlouval jejich vnitřní hlas, či intuice ... Na to, že narazí na zkorumpovaného policistu čtenáře autorka taky "nenápadně" připravovala od samého začátku... Za mě tedy opravdu velké zklamání.


Měla jsem hrozné dilema jak hodnotit. Autor mě jednoznačně zaujal, skvěle vystihl atmosféru doby, vytvořil spoustu uvěřitelných postav, jejichž osudy jsem hltala. Ale hodně mi vadila perverznost vyšetřovaného zločinu. Proboha, proč? Když jsem pochopila, čím bude muset zhýralý mladíček zaplatit za svou bezstarostnost a dluhy, úplně mě přešla chuť číst dál. Odhodlala jsem se dočíst jen s předsevzetím, že do žádné další knihy od tohoto autora se už rozhodně nepustím. A bylo to čtení, které bolelo. Škoda. Čekala jsem, že autor tohle zvěrstvo nějak obhájí, ale nestalo se tak. Bylo to přes čáru a pro běh knihy absolutně zbytečné.


Tentokrát mě Peter May zklamal. A na rozdíl od ostatních mě nebavila ani ta ufňukaná linka s hluchoslepou Annou ...


Já půjdu proti proudu - ani třetí kniha Aleše Palána mě nenadchla a do další už se pouštět nebudu. Proč psát o nemakačencích, alkoholicích a bláznech? Nejvíc nadějí jsem vkládala do poslední "hrdinky" Lenky, pasačky krav. Měla jsem pocit, že by to mohla být spřízněná romantická duše, milovnice zvířat. A ono hov.. . Množírna psů ve velkém, koňská handlířka bez vztahu ke zvířatům a neuvěřitelná pohádkářka. Zajímavá a hodna obdivu je jen Petrova pouť do Jeruzaléma. O té bych se ráda dočetla víc. Na druhou stranu - studoval tři VŠ, ani jednu nedokončil a propadl víře v Boha - škoda ho ... :-)


Patřím k těm, co se naprosto ztráceli v postavách. Od strany 100 jsem se vrátila zpět na začátek, vzala si tužku a papír a vypsala si jména, vztahy a hlavní charakteristiku postav. Pak už mnohem lepší :-) . Bylo to napínavé, četlo se samo, ale možná zbytečně dlouhé. Občas jsem už měla těch primitivních dialogů plný zuby a musela si dát pauzu. Jo - a to se někde ke konci vynořila i nová postava - Zita :-))))) Překlep ve jméně Dita :-)


Čtivé to ano, ale takové nereálné, překombinované ....


Pokud mají anglické sedmdesátnice tolik energie, šíleného módního vkusu a bláznivých nápadů, můžeme jim my, češky, jenom závidět :-) . Já měla stále tendence vyhledávat sedmdesátnice ve svém okolí a zkoušela si je představit v roli "babiček na tahu". Na mě poměrně nereálná četba. A humor jsem v ní hledala marně. Takové to "nenadchne, neurazí".


Tak to je moje teprve druhá kniha, kterou jsem, jako notorický dočítač, prostě nedala. Utla jsem to konečně na straně 132 . Nepovedená napodobenina Jonase Jonassona. Až do strany 60 jsem nechápala v komentářích to přirovnávání ke Kameňáku - ale pak se ty vtipy začaly valit :-(


Po Beru to na sebe mě tohle zas až tak nebavilo. Občas mi přišlo, že autorka píše jen proto, aby splnila nějaký vytyčený plán.


Nejslabší, co jsem od S. Lapeny četla. Taková napodobenina Deseti malých černoušků - skupinka lidí odříznutých od civilizace a mezi nimi vrah ... Nevybavenost takového hogo-fogo hotelu pro případ sněhové kalamity je těžko uvěřitelná a chování některých postav prostě postrádá logiku.


Nedočteno - a to je co říct ... Nenecháván knihy nedočtené, ale tady jsem se trápila asi 130 stran - a pak si řekla "Proč?" Budu k sobě upřímná - nejsem asi takový intelektuál, abych tohle dala :-)


Po knížce jsem sáhla, protože se mi kdysi dost líbil Dokonalý cizinec. Ale byla jsem zklamaná - nebavilo mě to.


Příjemná oddechovka - taková moderní červená knihovna napsaná chlapem, tudíž psána s nadhledem a humorem. Přečteno za 3 dny, žádné úmorné trápení :-)


Knížka se moc dobře četla, hnalo mě to číst dál a dál. Čekala jsem, kdy se osud Unni konečně zlomí a bude líp. A zatím padala hloub a hloub, i když čtenář měl pocit, že hůře už být nemůže. Zatím, co Kara se měla relativně dobře a dopouštěla se takových odsouzeníhodných zhovadilostí ... Dvě naprosto protikladné ženy. Jen bych té tíže Unni přeci jen trochu ubrala, tohle nebylo k žití :-)


Dle hodnocení mi tahle kniha přijde kapku přeceňovaná. Vlastně to není poprvé, co jsem se pustila do knihy, kterou doporučuje dle obálky Barack Obama - a kupodivu, dost podobné téma - útisk černochů, homosexualita - a stejná nuda. Asi tak - neurazilo - nenadchlo.


Kniha, která se mile vymyká ze záplavy psychothrillerů, které teď vychází. Dostalo mě hlavní poselství - Abelovo desatero - NEBUDEŠ LHOSTEJNÝ. Více takových Jakobů ...


Pokud budu stručná - čtivé ano, ale "přitažené za vlasy" :-) , moc vykonstruované ...
