Lehrerin komentáře u knih
Mně se to líbilo... Moc. Nevím, co bych k tomu měla říct (napsat) víc. A ve skrytu duše doufám, že červnová povídka nevznikla jen jako fantazie autorky. (Aspoň co se Denisy týká).
Poslouchala jsem audioknihu a interpretaci a příjemný hlas Richarda Krajča si moc užila. A snad právě proto si nejsem jistá, že by mě kniha bavila stejně, kdybych ji "jen" četla.
Příběh dvou sester je "zručně" odvyprávěný, bohužel konec mě ani trochu nepřekvapil, celou dobu jsem si říkala: Bože snad to nebude takové klišé. Bylo.
Tak já nevím. Na konci Tsunami jsem zůstala s otevřenou pusou, u Čarodějek s očima vsloup. Tak pro tentokrát za 3. Ale na další román Karin Babinské se přesto těším.
Dvojí život jsem zhltla za 2 dny. Byla to moje první kniha od Jany Poncarové a byla přesně taková, jaká jsem čekala, že bude. Je to literatura pro ženy zasazená do historických kulis. Rozhodně nemám nic proti ženským románům, román se čte výborně, dobu, ve které Julie žije, dobře znám a svým způsobem jsem si návrat do mládí užila, ale... Jako bych to všechno už někde četla... Když příslušníci SNB rozeženou koncert, měla jsem před očima téměř shodné scény z Občanského průkazu. A mohla bych jmenovat další příklady... Ano, bylo to tak... Asi se o téhle době jinak psát nedá.
Vedle toho tajemství, které Julie rozplétá, mi bylo jasné od prvního okamžiku, kdy se v knize začne řešit, takže na konci byla překvapená jen Julie.
Nechtěla jsem napsat negativní komentář. Knížka je fajn. Kdo má rád ženské romány a trochu dobového koloritu, určitě si ji užije.
Melancholická atmosféra, jihočeská vesnice, pošramocené rodinné vztahy - Jiří Hájíček jak ho známe a proč ho čteme. Tentokrát nově pocity stárnutí, strach ze "tmy"... Román se mi líbil a souhlasím s předchozími komentáři - škoda, že nebyl delší, škoda rychlého konce. Na jihočeské vesnici bych ráda zůstala déle.
Tentokrát musím ještě moc pochválit obálku knihy - je "hájíčkovská" a je krásná.
Při čtení 3.dílu jsem prošla snad všemi "čtecími stavy". Na začátku nadšení - hurá, jsem zpátky!!! Kolem prostředka to začala být dřina (už samotný fakt, že jsem knihu odkládala a neměla potřebu číst dál, říká vše). A pak přišel strhující konec, slzami zmáčené stránky a znovu pocit (stejný jako u dvou předchozích dílů), že zítra balím kufry a stěhuju se do Mědvědína. Pět hvězd - prostě nemůžu jinak.
Už dlouho jsem neměla z knížky tak rozporuplné pocity. Na jedné straně mě příběh bavil, chytil a nepustil. Dálnici jsem přečetla za tři odpoledne (a teď mě docela mrzí, že už mám dočteno). Na druhou stranu byla v románu spousta jazykových nedostatků a chyb, které mě rozčilovaly (a několikrát jsem byla v pokušení knihu zahodit a
nedočíst). Zhruba na prvních 50-ti stranách 8x něco někoho "vrátí do reality", opakují se slova, pocity hrdinů jsou vyjadřovány stále stejnými otázkami. Některé věty jsem četla několikrát, než jsem pochopila, že opravdu nedávají smysl. (Například: "Žádný otevřený spor mezi sebou neměli, i když si šli vždycky z cesty.")
Během čtení mě několikrát napadlo, proč do konečné úpravy textu nezasáhla redaktorka. Opravdu knihu četla?
Otevřený konec mě nakonec zklamal. Poslední kapitoly působí, jakoby autorka nevěděla, kam se svými hrdiny chtěla dojít.
Suma sumárum je to za tři (hvězdy).
P.S. Metafora "ďábel" v souvislosti, ve které ji autorka používá, je lehce úsměvná.
Knížka mě naprosto pohltila. Nemohla jsem se odtrhnout a četla jsem, dokud jsem nedočetla. Dobu, kterou autorka popisuje, dobře znám, a i když jsem o pár let starší, vrátila jsem se do vlastního dospívání a bylo to jako návrat domů. Moje mládí bylo narozdíl od autorky harmonické, měla jsem štěstí na bezvadné rodiče, kteří se měli opravdu rádi a vydrželo jim to až do smrti.
Ale i tak - beru - autorčino vypravování se vším všudy - prostě palec nahoru.
A pak přišel konec a totálně moje nadšení zchladil.
Za mě nereálný, neuvěřitelný, vůbec mi "nepasuje" ke zbytku knihy.
Škoda.
Nebýt toho konce, bylo by 5 hvězd málo.
Poslouchala jsem audioknihu a skvělé! Moc krásně načteno i napsáno. Autorka umí češtinu používat a - jak už tady v jiných recenzích zaznělo - i když se jedná o "moderní" často opakované téma - líbilo se mi, že příběh Hedviky byl "komorní". Za mě 5 hvězd.
Detektivka jako taková není špatná. Příběh z českého prostředí, jak už tady někdo napsal, netečou potoky krve, sympatické postavy... Ale ten jazyk. Autorka píše čtivě, děj odsýpá a potom najednou vloží větu přes 5 řádků se třemi květnatými básnickými obrazy (minimálně). Nemám nic proti krásám češtiny, ale tohle ne.
Přidávám se k nadšeným čtenářům. Měla jsem teď roční "čtecí" krizi a tahle knížka mě vrátila do hry. Všechny čtyři hlavní protagonistky jsou sice na pěst a nelitovala jsem ani na chvilku ani jednu z nich, ale jsou vylíčené tak skvěle, že vás to prostě baví číst.
Za mě plný počet hvězd a těším se na další knihu autorky.
Podle anotace jsem čekala trochu "odlehčenější" text. Myslím, že věta "Bylo nás 5 za časů normalizace..." je trochu zavádějící. Knížka je docela "drsná" a vzhledem k tomu, že jsem stejný ročník jako autor, jsem moc ráda, že jsem 70.léta prožila v okolí Prahy a ne na Šumavě v hraničním pásmu.
Nakonec musím ale dát 5 hvězd. Příběh mě pohltil a bavil.
Já jsem nadšená. Mám velkou kliku, že jsem jen o pár let mladší než autorka.
Knížka mě vrátila do dětství. A já jsem si ten návrat moc užila.
Mně se knížka líbila. Oceňuji hlavně jazyk, moc jsem si užila neobvyklé metafory a popisy.
Co se týká děje, je to takový dívčí román pro starší a pokročilé, jak už tady někdo napsal. Ale já mám odjakživa tyhle holčičí příběhy ráda
"Nová Soukupová, tak jak ji znáte..."
Líp to asi napsat nejde.
Ani jedna z postav mi nebyla sympatická, šikana, sebepoškozování, alkohol, alzheimer... Všechno, kam se člověk podívá, je špatně.
Přesto si další Soukupovou zase přečtu.
Mně se to moc líbilo. Detektivka přesně podle mého gusta. Ospalé švédské městečko, sousedské a rodiné vztahy, sympatičtí hrdinové na straně spravedlnosti a Agge? Škoda, že bydlí tak daleko (-:
Za mě naprostá spokojenost, těším se na další knihu a jen doufám, že autorka "seversky" nepřitvrdí.
Když jsem si v jedné předchozí recenzi přečetla, že kniha připomíná Kopretiny pro zámeckou paní, neváhala jsem ani vteřinu, a i když zdaleka nejsem cílová skupina, do knihy se pustila.
Po přečtení jsem rozpačitá. Příběh plyne hezky, postavy jsou uvěřitelné a nijak se "nepitvoří". Hrad, léto, prázdniny, láska... V tomhle se kniha Lucie Auzké Kopretinám opravdu podobá.
Ale ten jazyk! Neuvěřitelné šroubované věty typu: "Netušil jsem, že pro tebe případné plány naší budoucnosti tolik znamenají. "
Takhle mladí lidé prostě nemluví. Spisovná čeština a patetická slova v přímé řeči mě přímo tahaly za uši.
Kromě toho by si kniha zasloužila důkladnější korekturu.
V tomhle se má autorka od Stanislava Rudolfa ještě co učit.
Škoda, zkazilo mi to dojem ze čtení.
Bylo to milé, zajímavé, romantické... "Obyčejný" příběh zasazený do "neobyčejného" prostředí. Začátek mě doslova strhnul, uprostřed jsem se chvíli nudila (a kdybych neposlouchala skvěle načtenou audioknihu, asi bych knihu odložila) a na konci zůstala s otevřenou pusou. Nevím, jestli je kniha světový bestseller, ale je jiná, tak proč ne.
Čtu ráda romány pro ženy, mám ráda romantiku a tohle znělo opravdu slibně.
A slibně to i začalo. Přátelství dvou puberťaček, vydržela jsem i patetické věty typu: jsi báječná kamarádka - ty taky.
Jak se děj vyvíjel, přibývalo i amerického slaďáku a kýče. Konec už jsem vyloženě protrpěla a snažila se rychle číst, abych to měla za sebou.
Dávám 3 hvězdy za čtivost a první třetinu příběhu.
Tentokrát se přidávám ke skupině méně nadšených. Koupila jsem si audioknihu v němčině, protože stojí třetinu české ceny! A po třetině poslechu ji "odložila". To bude tou němčinou... Řekla jsem si a koupila si českou verzi, kterou jsem o několik kapitol dál "odložila" taky.
Není to kniha pro mě. Příliš dlouhé popisné pasáže, příliš mnoho politiky a smutku.
(SPOILER) Krásné! Před hodinou jsem dočetla a nemůžu o knížce přestat přemýšlet. Zajímavé téma, čtivé, moc jsem si čtení užila. Proto odpouštím i tak trochu neuvěřitelnou proměnu Sortirie v řeckou vlastenku, jak už napsal někdo přede mnou. Já jsem si happy end přála, takže pět hvězd.