lenisko
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
A tak si říkám, proč dávat přednost zahraničním titulům, když se i u nás vydává kvalitní literatura a kolik lidí vůbec zná Alenu Mornštajnovou - paní spisovatelku? Její román Hana je opět originální, uvěřitelný a její styl psaní mě nenudí, ba naopak, je hodně čtivý. A co víc? Příběh se odehrává v mém rodném městě, což ještě více umocňuje čtenářský zážitek, protože v knize poznávám místa, kde hlavní hrdinka žije, kde prožívá největší štěstí i bolest. I díky tomuto románu vím, že česká literatura není na ústupu, že se zde rodí kvalitní spisovatelé, jen je mi líto, kolik čtenářů dává přednost větší mediální reklamě, krásnějším obálkám, slavnějším jménům...
Líbí se mi myšlenka, že by se romány od Aleny Mornštajnové daly krásně zfilmovat, dokážu si také představit nějakou minisérii či seriál... Stejně jako kniha Jozova Hanule od Květy Legátové, která se stala předlohou k filmu Želary, tak i tyto romány mají šanci, aby se dostaly do širšího diváckého povědomí. Jen je někdo objevit (viz komentář od Vichis).
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Na knize se mi líbí, že mi dala nahlédnout do historie více než kdejaká učebnice dějepisu. Je mi jasné, že si autor příběh upravil tak, aby fungoval, ale stejně.. Poslední část knihy byla strhující, tolik odhodlání a síly, kterou měli hrdinové v závěrečném boji, byla neskutečná. Jsem ráda, že si autor dal tu práci a napsal knihu o posledních měsících života parašutistů, že je popsal jako normální lidi se svými starostmi i radostmi, s cílem bojovat pro svou vlast. Škoda zmařených životů, ale historii už nezměníme. Díky za knihu!
Listopád
Alena Mornštajnová
Když to shrnu, tak příběh se do poloviny táhl a spíše jsem se ke čtení musela nutit, od poloviny začal pomalu nabírat grády.. V hlavě jsem měla možné konce s jakousi představou, jak by to celé mohlo dopadnout. Spíše naivně jsem se domnívala, že závěr bude strhující, že se stane něco nečekaného.. Nestalo se.
Jako ukázka hrozby co by, kdyby.. byla kniha zajímavá. Myslím, že spousta lidí si díky této knize uvědomila, jak dobře se vlastně má.. Ovšem to je tak vše, co o knize mohu pozitivního říci. Tak snad příště..
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Tak i tohle je jeden z důvodů, proč se mi začíná více a více líbit česká literatura. Líbí se mi vypravěčský styl, doba i téma, jenž autorka zvolila.. Kniha se čte velice pěkně, i když zrovna hrdinky nezažívají nejlehčí období v životě.. Nemám ráda, když se příběh zbytečně rozpitvává, zbytečně natahuje, až se v něm člověk doslova ztrácí, ne li se začíná nudit... U Slepé mapy to ovšem nehrozí. Příběh krásně plyne stoletím a co víc - je uvěřitelný... A to mně baví.
P.S. děkuji paní spisovatelce za krásné věnování :-)
Jozova Hanule
Květa Legátová (p)
Moje srdová záležitost.. Přečteno už poněkolikáté a stejně pokaždé mě tento příběh dojme... Děkuji za něj!
Nepatrná ztráta osamělosti
Eli Beneš
Zdánlivě "obyčejný" příběh o jednom přeživším, který se vrátil "domů". Otázkou však zůstává, jestli je to stále ještě domov nebo jen místo, které kdysi bylo jeho domovem. I teď, pár hodin po přečtení myslím nejen na hlavního hrdinu a jeho útrapy, ale i na jeho sparing partnera v boxu - Icka. Jeho osud byl pro mne ze všech nejbolestnější.
Musím říct, že i když se kniha nečte snadno (mně to trvalo delší dobu), tak přesto to byl zážitek. Rozhodně na ni jen tak nezapomenu. Též se mi líbí popis toho, jak to u nás po válce vypadalo a že to nebyl žádný med (to asi nikde, ale obzvlášť pro Židy to nebylo jednoduché). A samozřejmě mě teď nejvíc zajímá, jak pokračoval příběh Petra Steina a jeho Ilse..
Živě si knihu představuji v obrazech. Bylo by krásné ji vidět ve filmu nebo v minisérii..
Díky za knihu.
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Skvělé téma, jenž přesně zapadlo do období, ve kterém se odehrává. Velice čtivý román k jehož dokonalosti stačilo málo. I tak děkuji za příjemně strávený čas u této knihy.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Ano, příběh je čtivý do poslední stránky a to je dobře, protože strávit nad ním delší dobu bych nemohla. Při čtení na mne přicházela úzkost a konec také nebyl moc radostný. Hlavní postavy nesympatické a ty, které za něco stály, z příběhu smutně odešly bez jakéhokoliv dovysvětlení.
Kde je naděje na konci příběhu, která byla například ve Slepé mapě nebo v Haně? Poslední dobou mi u knížek paní spisovatelky hodně chybí...
Návrat Krále Šumavy
David Jan Žák
Tak tohle je přesně ten typ knihy, kdy se bojím číst až do konce, protože mám strach o hlavního hrdinu a jeho známé. Josefu Hasilovi, jeho rodině a přátelům jsem přála hezký život. Ne vždy však jejich osudy dopadly "dobře". Žili totiž v šílené době. Ale co se stalo, stalo se... Teď jen pevně věřím, že už se historie nebude nikdy opakovat.
Skvěle napsaná kniha. Díky za ni.
Maus – Souborné vydání
Art Spiegelman
Jestli se dá o nějaké knize říct, že je úžasná, i když její příběh je o největších zvěrstvech druhé světové války, tak právě toto je ta kniha. Líbí se mi na ní ztvárnění národností různými zvířaty, také příběh, ve které Vladek přežívá válku i jeho složitý vztah k synovi Artiemu. Vše do sebe krásně zapadá a hlavně pochopíme, proč je Vladek takový, jaký je. Kniha, ač s děsivým tématem, se moc dobře čte a její grafické zpracování umožňuje ještě větší čtenářský zážitek. S klidem bych ji doporučila i dětem, které se s holocaustem teprve setkávají.
Moje srdcovka..
Před touto knihou jsem četla jinou, též s tímto tématem - Nepatrná ztráta osamělosti od Eliho Beneše. Příběh o člověku, který přežil koncentrák a vrátil se do své vlasti, ale jaksi nic už nebylo jako dříve.. A hned mě napadlo srovnání, že takto nějak mohl vypadat i Vladkův život, když se vrátil "domů"..
Vánoce v Šípkové ulici
Alena Mornštajnová
Nádhera..! I když je příběh docela kraťoučký, tak nás zaujal svým dějem, nádhernými ilustracemi, vánoční atmosférou... Je to zkrátka milý vánoční příběh a troufám si říct, že jej v klidu mohu číst svým dětem (nebo ony mně) rok co rok a nikdo se nebude zlobit...
Velké díky paní Mornštajnové a paní Holasové.. hou hou!
Tajemství Velkého Vonta
Jaroslav Foglar
I když jsem se k Foglarovi a jeho knihám dostala poměrně pozdě (až kolem třicátého roku života), vůbec nelituji. Není vůbec na škodu, když se člověk vrátí do mladých let a prožívá dobrodružství s jeho příběhy... Stínadelská trilogie ale byla pro mne TOP, jenž vévodila skvělá atmosféra, tajemno, spoustu nápadů, hrdinové čestní a odvážní.. Jasně, někdy to bylo až k neuvěření, ale co.. Jsou to přece knihy psané pro mládež a ty si to můžou dovolit. Poslední díl jsem si stejně jako předchozí dva užila, což naplat, že za pár let mi bude čtyřicet.. To není překážka.
Knihu s ilustracemi od Jiřího Gruse mám doma na čestném místě. Dotisk z roku 2023. Je nádherná... Jedinou vadou na kráse jsou redakční chyby.. a že je jich tam dost a člověka to bije do očí... Tohle by asi čtenáři TAM - TAMu neodpustili...
Raci v hlavě
Rudolf Král
Každá válka, každé zlo páchané na člověku dokáže změnit jeho osud a osud jeho potomků na několik desítek let (ne li na celé století) dopředu. Ačkoliv je v knize válka jen okrajově, ovlivnila celý její příběh. Z osudů hlavních postav si ale naštěstí bere jen to pozitivní a to se později odráží i na budoucí generaci. A aby toho nebylo málo, v příběhu se odráží i magický realismus, který se naplno rozvine až ke konci a všechno tak konečně propojí v jedno..
Mou nejoblíbenější postavou v knize je Nestor, který je osudem nejvíce zmítaný, ale jen díky jeho dobrosrdečné povaze a osudové náhodě se může odehrát tento nádherný příběh.
Bílá nemoc (komiks)
Jan Štěpánek
Velice povedený grafický román, ve kterém je napsáno vše podstatné a nádherné kresby ještě umocňují čtenářský zážitek. Postavy tak, jak jsou ztvárněny, mě nápadně připomínají herce z filmu Bílá nemoc z roku 1937. Netuším, jestli to byl záměr, ale na druhou stranu mě to vůbec nevadilo, ba naopak, ještě více mě to vtáhlo do děje. Za to moc děkuji.
Kniha i po tolika letech je stále až děsivě aktuální...
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Celou dobu jsem čekala, že se hrdinka o něco zásadního pokusí, aby ten děj dostal grády, ale ona si to nechá až na posledních pár stránek. A i těch pár posledních stránek bylo strašně odfláknutých a nelogických. Pak příběh skončí.
Celkově by knize prospělo, kdyby byla o polovinu kratší a snad taky možná, kdyby měla jinou hlavní hrdinku a jiné její kamarádky a tomu jejímu manželovi Jackovi daly všechny pěkně za vyučenou...
Téma bylo rozhodně zajímavé.
Století Miroslava Zikmunda
Miroslav Zikmund
Letos uplyne sto let od založení republiky a tak je namístě si o tom něco přečíst. Respektive o někom, kdo je jen o rok mladší než republika. Miroslav Zikmund toho za těch bezmála sto let prožil požehnaně, až se to zdá neskutečné. Ale ono se to opravdu stalo. Kniha je takovou poctou tomuto člověku. Moc děkuji panu Zikmundovi a autorům za tento skvost.
Tryskošnek
Dan Černý
Tryskošnek je dle mého to nejlepší, co může nabídnout současný Čtyřlístek. A čím je Tryskošnek starší, tím je lepší.. Kniha je dobrá, jen bych si představovala, že bude mít pokračování. Od autora také zbožňuji Kňoura a Mníka a také Tritonky..
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah. Nejen že se dobře četla, ale také se na knihu dobře dívalo ;-) ... mimo jiné teď už vím, že kdybych chtěla pozvat pana faráře k nám na návštěvu, nenabídnu mu sušenky a čaj z obchodu, ale upekla bych mu výborné domácí máslové a uvařila čaj z bylinek z naší zahrádky. Myslím, že by byl spokojen ;-) :-D
Pohádka o Československu
Lucie Seifertová
Příběh o Československu je napsán hodně stručně, ale přitom srozumitelně a s humorem. Baví mě to a také mé děti. Troufám si říci, že kdyby jsme se tenkrát na škole učili tímto stylem, dějepis by jistě byl mým nejoblíbenějším předmětem. Já osobně bych knihu klidně doplnila o více informací. Děti jsou zvídavé a ptají se...
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Krásný, čtivý a uvěřitelný příběh až do poslední stránky. Je to něco jako vychutnávat si svůj oblíbený dezert dokud nespolknete poslední sousto. A právě to poslední sousto bylo pro mne na knize to nejlepší. A klidně bych si i přidala... Asi tak. Díky za knihu.
Obálka se moc povedla.
