LucaEx.
komentáře u knih
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Krásná obálka je jen začátek.
Mnohavrstevný román mě obejmul jako teplá deka. Ze začátku jsem si jím nebyla úplně jistá, ale pak mě omotal a několik dní nepustil.
Po dočtení cítím smutek nad celým příběhem, zadrnkal mi na emoce, ale i naději, kterou autorka nešetřila. Stejně jako smrtí, jako nedîlnou součástí života.
Hlavní hrdinku Violette jsem si zamilovala a nejraději bych ji v průběhu čtení adoptovala, nebo aspoň obejmula.
Krásný román z nevšedního prostředí, kdy ani za půlkou netušíte, o čem budou další stránky.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Jedním slovem parádní.
Kniha má přesně to, co si pod pojmem psychothriller představuji.
Hlavní hrdinka Grace není žádná superhrdinka. Žije v Londýně, stará se o mladší sestru s Downovým syndromem a pomalu se vzdává naděje na vážný vztah a vlastní děti. Ve své naivitě, okouzlení a zamilovanosti sedne na lep prvotřídnímu psychopatovi Jackovi, který jí dostane do smyčky, ze které už chudinka nemůže ven. A já trpěla s ní, nenáviděla toho odpornýho magora a byla napnutá, jak to dopadne.
Moje první kniha od autorky a hned se mrknu po další. Snad budou taky tak vydařené.
Buď jako řeka
Shelley Read
To byla nádhera.
Kniha, která mě bez milosti pohltila a prvních 200 stran vůbec nechtěla pustit. Představila mi bolestný příběh z údolí řeky Gunnison ve státě Colorado pár let po válce, kde čas plynul pomalu ve stále stejném rytmu, narušeném rodinnou tragédií. A mladá Torie se s tím musí nějak popasovat, potkat svou první velkou lásku a zažít věci, které nechce zažít žádná z nás.
Je to příběh o síle jedné ženy, kterou jsem v mnoha okamžicích obdivovala, cítila její smutek i zoufalství. Příběh o souznění jedné ženy s krásnou a drsnou přírodou a hlavně příběh o lásce, k jednomu klukovi, rodinnému dědictví, dítěti.
A navíc krásně napsaný, který mě nenudil ani vteřinu a na jehož konci jsem litovala, že nám autorka nedopřála ještě pár stránek navíc.
Návrh
Elle Kennedy
Heeej, jak to, že mi Elle Kennedy dokázala tak dlouho unikat? Moje první kniha od autorky a jsem nadšená a mám co dohánět.
Po přečtení prvního dílu série Off-Campus se nemůžu dočkat, až se vrhnu na další. Doufám jen, že hlavní postavy budou aspoň tak sympatické, jako Garrett a Hanna. A budou sršet vtipem, sarkasmem i romantikou.
Skvělá oddechovka, kde se sice objeví ne úplně příjemná témata jako je domácí násilí nebo dokonce i znásilnění, ale vyváží je spousta vtipných dialogů. A pojďme si říct narovinu, tým universitních hokejistů, kde je jeden hráč pěknější než druhý taky není k zahození. To prostě chceš číst.
Hory zpívají
Nguyễn Phan Quế Mai
Po přečtení Hory zpívají si opět říkám, že jsem vděčná, kdy a kde žiju, protože to, co popisuje tato rodinná sága o životě ve Vietnamu v minulém století bych opravdu zažít nechtěla. Hrůzy války, strach, hladomor, boj s komunismem. Brrr, je to příběh plný drsných životních situací, boj o holý život nejen hlavní hrdinky, ale i jejích malých dětí, zároveň představuje obrovskou lásku k rodině i jejich předkům.
Pro mě hodně poučné, protože jsem dosud žádnou knihu od vietnamské autorky nečetla a o Vietnamu nic moc nevěděla.
Ze začátku jsem měla trochu zmatek ve vietnamských jménech, ale zorientovala jsem se a příběh hltala.
Dvě časové linky, dvě hlavní hrdinky, vnučka a babička a jejich strastiplný život ve Vietnamu.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Nejsem cílovka, ale i tak jsem byla zvědavá, co za zázrak Ali Hazelwood napsala. A jsem spokojená.
Jasně, četla jsem spoustu podobných i lepších romanťáren, ale bavilo mě to. Knize se nedá upřít čtivost, zajímavé vědecké prostředí a hlavní hrdinka, která by už pomalu mohla dospět.
Zato její protějšek, Adam, uf, ten byl skvělý.
Příjemná oddychovka, která mladší čtenáře má čím okouzlit.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Páni, to bylo dobré. Čtivé, svižné, napínavé.
Příběh o záměně novorozenců v Anglii, kdy jeden z rodičovských párů záměnu odhalí až ve dvou letech dětí. Úřední mašinérie, sociálka soudy a navrch jeden prvotřídní okouzlující psychopat.
Co víc si přát na udolání čtecí krize. Já jsem si čtení užila a doporučuji.
Omyl
Elle Kennedy
I já se zařadím do zástupu spokojených čtenářek a můžu říct, že i druhý díl série Off-Campus byl fajn. Čtivý, vtipný, jen o něco málo slabší, než díl první.
John Logan je vtipálek, skvělý hokejový obránce a samozřejmě mega pěkný. Když jednoho večera narazí na Grace Iversovou, je sám překvapen, že ho přitahuje trošku jinak, než všechny jeho klasické úlety.
Příjemné, vtipné čtení okořeněné nějakou tou žhavější scénou. Navíc Loganova rodina není úplně ukázková, takže i nějaké to smutnější téma k přemýšlení v knize je.
Zapomeňte na neděli
Valérie Perrin
Moje první setkání s Valerií Perinovou a musím říct, že jsem z něj nadšená.
Příběh i styl psaní mi ze začátku přišel trošku zvláštní a hlavní hrdinka Justine vyjímečná. Už jen tím, že pracovala v domově důchodců a ráda.
Vyprávění plynulo jemně až křehce a ukazovalo nám nejen životní příběh Helén, o kterou Justine pečovala, ale příběh jejích vlastních prarodičů, včetně tragických okamžiků, které život všem nachystal a tu a tam nechala vyznít myšlenku, která by stála za zapsání.
Nádhera, na Zapomeňte na neděli budu ještě dlouho myslet a doporučovat na každém kroku.
Nikdy, nikdy
Colleen Hoover
Já jsem společné dílko Colleen a Tarryn zbaštila i s navijákem.
I když jsem měla pochybnosti, jak bude tato spolupráce fungovat, po pár prvních stránkách jsem byla chycená a nemohla přestat číst.
Příběh je o dvou středoškolácích Silasovi a Charlie, kteří jasně vypadli z pera Colleen Hoover. Ale dějí se jim tak zvláštní věci, že tam je jasný nápad zase Tarryn Fisher, která si libuje v psychothrillerech.
Oba hlavní hrdinové jsou sympatičtí, chemie mezi nimi funguje a já jsem se bavila. Nechala se strhnout, držela jim palce a byla zvědavá, jak to dopadne.
A to, že to dopadlo, jak to dopadlo se mi líbilo. Krásná pohádka.
Velké naděje
Ava Reed (p)
Ava Reed nezklamala a připravila skvělý koktejl romantiky z lékařského prostředí.
I já zapadám do škatulky milovníků seriálů o doktorkách a doktorech, takže jsem se na Velké naděje moc těšila. A jsem spokojená.
Knížka, která mě hned upoutala krásnou obálkou, uvnitř potěšila stejně hezkou grafickou úpravou a příběhem Laury a Nashe, pracujících v nemocnici Whitestone ve Phoenixu. Oba velmi sympatičtí hlavní hrdinové vyprávějí příběh ze svého úhlu pohledu, přitahují jeden druhého, ale jsou kolegové a to je trochu brzda.
Laura je tvrdohlavá a odvážná, stejně jako křehká a zranitelná. A Nash? Prostě k sežrání.
Autorka nešetří odbornými lékařskými termíny, ale v míře snesitelné a pro úplného laika přikládá i slovníček.
A když už máte pocit, že bude vše jen růžové a zamilovaná dvojice se chytne za ruce a odtančí do západu slunce, tak bum a je tu hodně otevřený konec. A je jasné, že druhý díl prostě musíte mít.
Pan Masters
T. L. Swan
Pan Masters mě dost zklamal.
Styl autorky je skvělý a v ničem nepokulhává za výbornou sérií Milesův klub, ale celý ten příběh má dost trhlin.
Samotný soudce Masters byl možná sexuální bůh, ale za některé výroky vůči hlavní hrdince a za chování k vlastním dětem by sám zasloužil soudit.
A ženská hlavní hrdinka? Holka z Austrálie s inženýrským titulem? To jako vážně? Chovala se jako puberťačka, nechala sebou zametat a vůbec byla hooodně submisivní. Jen její vztah k dětem byl okouzlující.
Zkrátka jsem měla co dělat, abych knihu dočetla a nevím, jestli se k téhle sérii ještě vrátím.
Skóre
Elle Kennedy
Jooo, tak tenhle díl opět bavil. A Dean docela dost.
Bezstarostný krásný, bohatý sportovec, který svůj život dělí mezi školu, hokej a holky. Hodně holek. No a světe div se, on se vážně zamiluje. Do Allie. Ambiciózní talentované herečky ze stejné školy.
Opepřeno velkou dávkou sexu, sem tam nějaký problémek, který má řešení a na konci si říkáte, že to bylo celkem fajn čtení na odreagování. Na dovču ideál.
Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
Taylor Jenkins Reid je rozhodně spisovatelka s velkým S.
Její Carrie Soto se vrací je příběh, který postupně nabírá na síle a čtenáře napíná a vtahuje do děje, že si to ani neuvědomí a děj hltá.
Výborná kniha z prostředí světového tenisu. A i když nejste sportovec a ani bůhvíjaký fanoušek tenisu, uhrane vás.
A samotná hlavní hrdinka je skvělá. Silná, drsná, ambiciózní a někdy vážně protivná “čubka, jak ji přezdívají i samotní novináři, ale to jak si jde za svým, dře se jako kůň, i když by se na to mohla klidně vyprdnout, je obdivuhodné.
Její krásný vztah a vzájemná spolupráce s otcem ji staví do mírnějšího světla a lehká romantická linka z ní nakonec dělá normálního smrtelníka.
Před autorkou smekám, Carrie jsem si užila, i když bych jí v životě asi potkat nechtěla :-).
Tři
Valérie Perrin
Poslední týden jsem strávila ve společnosti TŘÍ. A i když má román bez mála 600 stran, byl to čas strávený příjemně, s příběhem, který měl hlavu a patu a nebyl nijak natahovaný.
Tři desetileté děti - Nina, Etiénne a Adrien, se potkají na školním dvoře a jsou společně přiřazeni do jedné školní třídy. A tady začíná celý příběh, který postupně mapuje jejich život více než třicet let. Přeskakujeme v čase ze současnosti do budoucnosti a zase zpět. Sledujeme jejich rodiny, lásky, vztahy, bolesti, nemoci.
Opět moc krásně napsaný příběh z Francie, kde podle mě, nechybí vůbec nic.
Valérie Perrinová mi opět potvrdila, že její tvorbu se vyplatí sledovat.
Paříž pro jednoho a jiné povídky
Jojo Moyes
Milé a příjemné čtení od mé oblíbené Jojo. I když je to kniha povídek, tento formát mě bavil. Některé příběhy byly přímo z Paříže, některé z Londýna a všemi se jako provázek proplétala láska.
A má krásnou barevnou ořízku, jen tak mimochodem.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
O knihách Miriam Blahové už nějakou dobu vím, ale zatím jsme se vzájemně míjely, až do teď.
Po Příběhu akvamarínu jsem v naší knihovně sáhla hned, jak jsem do ní po letních prázdninách opět vkročila. Byla to ta správná chvíle.
Příběh se mi moc líbil a ač nejsem velkým fanouškem fantasy, trocha záhadna a nadpřirozena mi vůbec nevadila.
Do Jasmíny jsem se úplně nedokázala vžít, ale chápala jsem její ostýchavost a introvertnost. V závěru se mi líbilo její odhodlání se svým životem něco udělat a někam se posunout, protože to bych do ní na začátku knihy neřekla.
A informace o její nemoci pro mě byly opravdu zajímavé.
Život Joachima mi učaroval, jeho čistá a prostá duše byla balzám. Ráda jsem se dozvěděla, jak se žilo na Jablunkovsku před 200 lety.
Moc povedené a čtivé dílko. Čtení jsem si moc užila a doufám, že mi do cesty brzy přijdou i zbylé autorčiny knihy.
Těším se.
Teorie zmizení
Lucie Brejšová
Právě jsem dočetla a musím říct WOW!
Takový příběh jsem nečekala, anotaci jsem si úplně zapomněla přečíst a postupem doby jsem si při čtení říkala, že mi kniha sedí jak pr… na hrnec.
Padesátileté Marii jsem naprosto rozuměla, i když úplně nesouzním s jejím řešením “krize, nebo slepé uličky, jak chcete, tak jsem obdivovala její odvahu k danému řešení. Klobouk dolů.
Prostřední pasáž knihy, kdy se do knihy vkrade pandemie covidu mi přišla lehce zdlouhavá, ale asi to tak mělo být, abychom pochopili smýšlení i život hlavní hrdinky.
Autorce rozhodně tleskám za velmi čtivý styl psaní, sympatické postavy a krásně bohaté a barvité popisy Paříže i bretaňského pobřeží. Chvílemi jsem měla pocit, že se tam toulám spolu s Marií.
Nemůžu jinak než knihu doporučit. Na dlouhé podzimní i zimní večery.
Prokletý princ
Erin Watt
Tahle série mě vážně zabije!
Když se pustíte do čtení, nedá se přestat. Autorky si evidentně libují v otevřených koncích a to dost.
Celou dobu při čtení druhého dílu jsem si říkala, že dobrý, ale na první díl to úplně nemá. Posledních dvacet stran to změnilo.
Vracíme se k Elle a Reedovi, tentokrát je vyprávění okořeněno i pohledem Reeda, což je fajn. Oba jsou sympatičtí a šikana na jejich škole je brutáln, fuj. Ella mi už trošku lezla na nervy, ale dalo se to. No a pak ten konec? Wtf?!
Já nemůžu začít číst druhý díl, mám jiné plány milí Royalové, jak to mám asi udělat?!
Ok, jdu na třetí díl.
Takže info pro vás, počítejte, že se od téhle série jen tak neodtrhnete.
Dítě prachu
Nguyễn Phan Quế Mai
Moje druhá kniha od autorky a opět skvělé čtení.
Potom, co jsem přečetla Hory zpívají pro mě už nebyly tolik překvapivé hrůzy války ve Vietnamu. Díky ní jsem měla větší představu o celém tom hrůzném válečném konfliktu a to, jaký obrovský dopad to mělo na tamní nevinné civilní obyvatelstvo.
Tentokrát se autorka věnuje jinému důsledku války, než je bída, hladomor a smrt vojáků. Nastiňuje nám krutý osud “válečných dětí. Dětí, které se narodily z prchlivých vztahů většinou velmi mladých a naivních vietnamských děvčat a amerických vojáků, žijících za války ve Vietnamu. Protože většinou tyto děti nikdo nechtěl. Jejich matky neměly jak se o ně postarat, samy byly ještě dětmi a obrovská hanba před jejich rodinami je hnala do sirotčinců, kde děti nechávaly. A děti se musely protloukat životem samy, mnohdy na hraně života a smrti, vyřazeni ze společnosti. Protože vypadaly jinak. A každému vietnamcovi bylo po válce na první pohled jasné, kdo jsou jejich rodiče.
Děti prachu - nechtěné, ale bojující o přežití.
Skvělý román, který moc doporučuji.
Styl autorky mě opět vtáhl do čtení a o krůček mi opět rozšířil obzory o tomto vzdáleném koutě světa.