Luciela
komentáře u knih
Les v domě
Alena Mornštajnová
Věděla jsem, že to bude zase náročné čtení a taky, že bylo. Od autorky jsem přečetla všechny knihy, ale poslední dvě knihy jsou bolestné, náročné, násilnické... negativní. Stačí jednou a dost. Nelámu nad autorkou hůl a určitě po její další knížce sáhnu, ale doufám, že i trochu dobra v budoucnu v jejich knihách bude.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Jaká kniha je? No, začátek je velmi depresivní, a jak tu jiní psali, i já měla pocit, že ji přes tu negaci odložím. Nakonec jsem to neudělala a knihu dočetla. Závěr: staré dávné ponaučení... Nelitovat! Vše co uděláme je z nějakého důvodu a jsme díky těmto rozhodnutí, tam, kde jsme. Trochu jsem se viděla v hlavní postavě... někdy ty nejjednodušší otázky, jsou ty nejtěžší a s tím spojené odpuštění sobě samotné.
Máme kolem sebe plno krásy jen nesmíme být slepí "není důležité na co koukáme, ale co vidíme".
Kde zpívají raci
Delia Owens
Neskutečně napsaný přírodovědný román s detektivní zápletkou a okořeněný láskou nejen k přírodě! Já teda v knize našla vše! Kniha mě vtáhla do děje, na místa v bažině a nejen tam, nedokázala jsem se odtrhnout.
Řekla bych, že nejlepší kniha, kterou jsem letos četla a možná i ze všech mých zatím prečtených. Vřele všem doporučuji!
Hana
Alena Mornštajnová
Kniha mě úplně rozdrtila. Autorka píše skvěle a touto knihou mě zaujala natolik, že jsem si musela přečíst i její předcházející dvě knihy a na její novinku se už moc těším.
Osvětimská ukolébavka
Mario Escobar
Ta kniha mě úplně dostala. Nemám slov, pohltila mě, nutila číst dál a dál... a konec pravdivý... člověk chce doufat, že bude krásný, ale byl pravdivý. Kniha je víc realistická, vyvolá přímé pocity okamžiku té doby. Za mě ta kniha v mém žebříčku stoupá nahoru!
Listopád
Alena Mornštajnová
Pocity z této knihy jsou opravdu diskutabilní. Na začátku si člověk musí uvědomit, že se jedná o smyšlený příběh, jak na to autorka upozorňuje. Moje tchýně ji odložila po pár stránkách, že takový blábol číst nebude. Jenže já jsem mladší, tak jsem toto období nezažila, tudíž jsem nebyla takto ovlivněna. Jako matka jsem nedávala situace, kdy matku oddělili od dětí, v podstatě na začátku knihy a pak se dělila kniha na dva pohledy a životy dcery a matky. Těžko si to člověk umí přestavit a ani nechce. A v knize čekáte snad v nějaké lepší zítřky, jenže už jsme si trochu zvykli, že paní Mornštajnová nemá ráda sladké konce, končí i tato kniha smutně.
Knihu bych určitě doporučila, stojí za přečtení, hned bych jí nezavrhovala, vtáhne vás do děje, i když až později.
Tatér z Osvětimi
Heather Morris
Nevím jak popsat takovou knihu, ve které se píší fakta o skutečnosti života stráveném v Osvětimi, o smrti a lásce. Moc se mi líbila!!!
Láska ve špičce italské boty
Blanka Malá
Moc pěkná kniha, dobře se čte, člověk se zasměje, je zde hodně italských receptů, romantika. Mě se líbí, když jsou knihy skutečné a tato je.
Ozvěny run
Christina Courtenay
Neskutečný příběh, nemohla jsem se odtrhnout. Chtěla jsem nějakou odlehčenou knížku a zvolila jsem dobře. Je v tom příběh 2 časových linií, které nenarušují děj, vše do sebe zapadá. Plno pěkné nenásilné romantiky, která je do poslední chvilky velmi napínavá.
Historické romány nečtu, ale po tomhle možná změním názor.
Velmi dobře napsáno, čtení bez problémů, žádné komplikované pasáže a nudné stránky.
Vila v Itálii
Julie Caplin
Moje prvotina od této autorky a musím říct, že nezklamala. Člověk vypadne, odpočine si od všedních starostí. Vše je předvídatelné a nakonec pohodový konec s náznakem na Hospůdku, kde by měl vystoupit do popředí Leonardo.
Kniha splnila má očekávání a ve výsledku se mi líbila z pohledu Itálie i umělecky (kreativita textilního umění).
Cilčina cesta
Heather Morris
Chtěla jsem Cilku číst hned po "Tatérovi", ale nešlo to. Tatér z Osvětimi mě tenkrát zasáhl jako rána z čistého nebe. Možná je to tím, že byl má první kniha na toto téma. A tak Cilka čekala a čekala... až letos jsem už vzala opět knihu do rukou a nelituji! Kniha se mi tak líbila jako "Tatér". Musela jsem číst dál a dál. Ten osud byl neskutečný, neuvěřitelný a přesto i v temnotě najde člověk světlo, radost, potěchu a možná i naději na lepší zítřky...
Jen a jen doporučuji!!!
Moje vina
Mercedes Ron
Kniha mi ležela v knihovně dlouho a vůbec mě tyto románťárny nezajímají, ale prokládám těžké témata těmi odlehčenými. A padla volba na tuto knihu, jelikož jsem shodou okolností viděla film a tak jsem byla zvědavá na rozdíly.
Rozdíly samozřejmě byly! Ve filmu je závěrečná honička v autech, ta v knize není a najdeme tam více rozdílů, co je v knize, pak ve filmu vůbec není. Ale co mě neskutečně bavilo a těšilo, byly rozdílné kapitoly. Někomu to asi vadí, ale mě to nadchlo. Pohled Nicka a pak kapitola z pohledu Noah. Vždy jsem se těšila na Nicka. Mě se kniha líbila moc a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Chtěla bych si určitě přečíst pokračování, i když kniha končí, jako by žádné být ani nemělo.
Poslední restaurace v Paříži
Lily Graham
Kniha se mi moc líbila. Příběh ve dvou časových liniích. 2 část knihy se mi líbila nejvíc. Konec už byl takový opakující se, ale za mě pěkná kniha.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Kniha se mi moc dobře četla, pohltila mě, netušila jsem jak skončí a najednou byl konec.
Oproti předcházejícím knihám se mi až tak nelíbila, ale nad paní Morštejnovou jsem nezanevřela a těším se na další knihu!
Válečný kůň
Michael Morpurgo
Nejprve jsem četla knihu - dojala mě a hltala jsem stránku po stránce. Pak viděla film a můžu říct, že kniha je lepší.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Nejprve jsem myslela, že knihu nedočtu. Vůbec jsem se nemohla do příběhu vžít, ale pak to začlo a nemohla jsem se odtrhnout!
Rusovláska z Osvětimi
Nechama Birnbaum
Knihy z 2. sv. války čtu často a pokaždé, když se k nějaké, kterou jsem ještě nečetla dostanu, moc si ji chci přečíst. I na tuto jsem se "těšila". Ale čím víc knih mám přečtených, tím lépe dokážu hodnotit. O samotném tématu nemluvím, téma těžké, náročné. Ale tyto životopisné romány z ortodoxních rodin se mi čtou velice těžce. Zvládám přečíst kapitolu, max. 2 na jedno čtení a musím knihu odložit. Určitě stojí za přečtení, ale podruhé bych se k ní už nevrátila.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Od autora je to moje první přečtená kniha. Je rozdělená na dvě samostatné knihy. Četla jsem nejprve Veroniku a pak Jáchyma. U Jáchyma jsem se nemohla dostat do toho čtení, přišlo mi to takové opakování, což bylo samozřejmé, ale i doplnění některých událostí, které u Veroniky nebylo dotažené do konce, asi záměr. Nakonec to byla pěkná kniha s dějovou linkou, která se ve skutečným životě prostě může takto stát a osudy lidí jsou někdy propojené víc než si myslíme.
Dcera Osvětimi
Tova Friedman
Kniha je moc pěkná, je čtivá, velmi citlivě napsaná. Není přeplněná židovskými výrazy. Myslím, že to byla 1.kniha, u které jsem se setkala s velmi rychlým vyprcháním radosti z osvobození Rudou armádou, kde popisuje autorka o opilosti a zvýšené agresivitě ruských vojáků.
Ale z této knihy číší láska mezi matkou a jejím dítětem... neskutečné štěstí, obě přežily a pak se setkaly ještě i s otce. Kolik takových rodin mělo takové štěstí se po válce znovu setkat?
Kniha se mi líbila a můžu jen doporučit. Obsahuje i pár fotografií, které doplňují samotné vyprávění.
U čtení jsem neměla pocit, jako by mi to vyprávěla stará paní, ale úplně mě vtáhla do samotné doby a na ty konkrétní místa.
