lulucinax
komentáře u knih
Orgie v chomoutu
Carlton Mellick III
Tak tohle teda nebylo vůbec pro mě. Bizarní, nechutné, divné a hodně šílené. Ale četla se dobře.
Asi chápu na co autor narážel. Scifi scénář zavedený do extrému. V rámci ochrany dětí nemůže žena vychovávat dítě sama, takže pokud otěhotní, musí si ji muž vzít a musí s ní setrvat až do smrti. (Jako kdyby manželství bylo zárukou šťastného vztahu.)
Plus další absurdní pravidla.
Hlavní hrdina si má vybrat, zda půjde na 18 let do vězení nebo se ožení s lehce výstřední ženou. Možná kdyby věděl, co se bude dít dál, rozhodl by se jinak a nebo možná ne. Hrdina mi byl krajně nesympatický, vůbec mi ho nebylo líto a čekala jsem, že projeví více iniciativy ve své situaci. A jeho matka se chovala extrémně, ale rozumím tomu, na co autor naráží.
Buď hodná
Irena Piloušková
Kniha mě zaujala na první pohled obálkou i anotací. Trochu jsem tušila o čem bude. Ale nesedlo mi zpracování, respektive první půlka se strašně táhla, druhá už byla lepší.
Autorka přeskakovala mezi různými časovými rovinami a občas jsem se ztrácela, tolik mě to nevtáhlo, přišlo mi to takové rozvláčné.
Rozčilovaly mě skoro všechny postavy, některé méně a některé více a měnilo se to v průběhu čtení.
Nicméně kniha, kvůli tématu, stojí za pozornost a pokud máte rádi psychologické romány, jděte do ní.
Batoh, medvěd a osm kartonů vodky
Lev Golinkin
Jaké to je být malým židovským klukem v Sovětském svazu osmdesátých let?
Žádná procházka růžovým sadem.
Autor ve svém autobiografickém románu popisuje, jak se žilo jemu, jeho rodině a jak se rozhodli emigrovat do Ameriky.
Jejich cesta je popsána místy černým humorem, ale některé momenty byly dost děsivé.
Četlo se to docela dobře, ale někde jsem se ztrácela v myšlenkách, když například více zabředl do politiky.
Postupem času mi přišlo, že děj upadal a skákal dost mezi roky. Chybělo mi pár vět o tom, jak nakonec dopadli jeho rodiče a sestra.
Hlasy v bouři
Darcy Coates
Knihu jsem dostala zdarma k nákupu a už dlouho mi ležela v knihovně. Jsem ráda, že na ni konečně došlo a s klidným svědomím se jí můžu zbavit, protože mi absolutně nesedla.
Horory všeobecně nevyhledávám, ale tahle ani moc strašidelná nebyla, občas jsem se i zasmála nad činy hlavních hrdinů. V knize jsem objevila několik nelogických věcí. Chápu, že adrenalin může udělat svoje, ale Dorran mi přišel jako superhrdina a lezl mi na nervy, jak nerespektoval Clare a hrál si na hrdinu.
Celkově se mi zdál příběh dost nevěrohodný a od „Královny hororu“, jak se píše na obálce, jsem zkrátka čekala víc.
Za co dávám dvě hvězdy a co se mi líbilo je čtivost a krátké kapitoly, díky kterým stránky rychle odsýpaly.
Transfer
Bianca Bellová
„Nikdy si nemůžeme být jistí, kde přistaneme."
Čtyři povídky, čtyři lidé, čtyři příběhy.
Další povídková kniha od BB, kterou jsem četla, příště už zkusím román/novelu.
Styl psaní autorky mi sedí. Píše čtivě a jsou to příběhy, nad kterými se zamyslíte. Možná pak popřemýšlíte nad svým životem a možná taky ne.
Všechny povídky mě něčím zaujaly a čtení jsem si užila. Ale teď po týdnu, už si je popravdě moc nevybavím, ale ty pocity tam zůstaly a to je důležité. Nejvíce mě zaujala první povídka Lindy, která se vrací z karu.
Adelaide
Genevieve Wheeler
Čekala jsem romantickou oddychovku, ale dostala jsem velmi dobrý psychologický romantický román, který mě donutil k zamyšlení.
Rory - chlap (ne ta mladá Gilmorka :)) mi lezl na nervy už od prvního okamžiku a nějak jsem se mu nedostala pod kůži a pořád jsem si říkala, co na něm Adelaide vidí, kromě toho, že vypadá jak princ z disneyovky. Příběh začíná koncem, kdy Adelaide kvůli tomu mizernému chlapovi skončila na dně. Styl autorky se mi líbil, velmi dobře se kniha četla a dokázala jsem se do Adelaide vcítit.
Kniha mě na první pohled zaujala obálkou. Doporučuji čtenářkám CoHo.
Trápení všeho druhu
Mariana Leky
Autorka v knize milým způsobem vypráví o starostech každodenního života. Jednotlivá vyprávění mají plus minus tři a půl strany. Tyto postřehy ze života působí někdy humorně, někdy laskavě a někdy jen tak vyšumí. Čtou se velmi pěkně, ale abych pravdu řekla, moc mě neoslovily, ani kresbičky na konci každé části. Knihu jsem brala jako fajn oddychovku.
Je to má první kniha od autorky a podle názvu jsem spíš čekala, že to bude jedno velké trápení za druhým. Takže, kdo by měl podobné obavy, vůbec se nebojte.
Každopádně mám v plánu zkusit i autorčinu předchozí knihu Co je odtud vidět.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Velmi silné biografické vyprávění kluka, který to v životě nemá vůbec lehké. Hned první větou mě zlomil. Vyrůstá v chudé rodině s několika sourozenci, s obyčejnou chladnou mámou a agresivním otcem, který se dme pýchou, že nikdy neuhodí své děti, ale ono násilí nemusí být jen fyzické. Ve škole ho šikanují a posmívají se mu jaký je, jak mluví, jak vypadá, prostě zkrátka proto, že vůbec je.
Kniha vzbuzuje hodně emocí, hlavně soucit, bezmoc, hněv a zuřivost. Celou dobu mi ho bylo líto a přála jsem mu někoho, kdo by ho měl aspoň trochu rád takový jaký je.
Omylem jsem rozšlápl černou kočku
Filip Zawada
Vyprávění šesti až sedmiletého chlapce, který žije v sirotčinci a vychovávají ho jeptišky. Je mu 6-7 let, protože ani nevědí, kdy přesně se narodil.
Vypráví, jak to vidí on a používá “rozumy dospělých, které vyznívají humorně. Nebojí se mluvit upřímně a na rovinu. Jeho dny v sirotčinci, ačkoli působí většinou vtipně, cítíte z nich smutek a bezmoc. Kniha je doplněna originálními ilustracemi s popisky. Viz další fotky.
Přišlo mi, že od půlky zápisky ztrácí drive a konec jakoby vyšuměl, nicméně není to špatná kniha. Polské autory a autory mám ráda.
Příběh akvamarínu
Miriam Blahová
Moc pěkný romantický příběh s historickou linkou z dřevařské kolonie v Lomné z 19. století.
Hlavní hrdinka Jasmína žije se svou matkou, která se zabývá esoterikou a ztrpčuje jí tím život na vesnici. Jasmína na mě působila trochu hloupě a tak nějak nevěděla, co se sebou a se svým životem, ale bylo jí teprve 22 let.
Až když se začne scházet s Joachimem, posléze i s Oskarem a potká nové kamarádky, získává sebevědomí a začne žít svůj život. Nevím proč, ale žádná z postav mi nepřirostla k srdci.
Příběh byl čtivý a skvěle napsaný, jen jsem měla trochu problém se zázraky, které se děly, a které jí umožnily vídat se s Joachimem.
13!
Pavel Tomeš
13! (čti „třináct faktoriál“) - je soubor třinácti povídek, které můžete číst v jakémkoli pořadí. Vzájemně spolu nesouvisí, avšak pozorný čtenář si všimne jistých souvislostí. A každá povídka má na konci extra bonus.
Povídky jsou napsané stand-up komikem a pokud máte rádi humor, místy hodně černý humor, tak se vám budou zcela jistě líbit.
Řekla bych, že autor dodal černému humoru další rozměr. Stejně tak spojení “přitažené za vlasy. Nasmála jsem se u ní hodně, možná až moc.
V souboru je pár slabších kousků, které jsou třeba jen úsměvné, ale ty ostatní stojí za to a uvíznou vám v paměti. Já třeba nezapomenu na Jeden den s igelitkou, Schrödingerovu kočku nebo Co byste poradil začínajícím autorům?
V knihovně mám už delší dobu Až na ten konec dobrý a letos si ji určitě ještě přečtu.
Pět ročních období
Jiří Klečka
Další kniha z Edice Tvář a u této jsem si nepřečetla anotaci a byla jsem dost překvapená. Začátek knihy byl hodně silný, až jsem z něj pocítila úzkost a nechtělo se mi číst dál. Ale protože čas všechno zahojí, muselo to být už jen lepší. A taky, že bylo. Kniha se mi četla dobře a byla čtivá. Co mi ale trochu vadilo, a je to jen můj problém, tak to byly “sny hlavního hrdiny. No zkrátka fantasy, kterému se spíš vyhýbám.
Také na mě působilo poněkud nevěrohodně, že si hlavní hrdina s dalším krokem buď přesně věděl rady, i když to nedávalo smysl a nebo naopak vůbec nevěděl, když to bylo evidentní. Navíc jsem si k němu nevytvořila vztah.
Celkově mi tento příběh úplně nesedl, ale na další knihy autora se těším.
Století na vlnách
Markéta Hejkalová
Mé první setkání s autorkou a jsem z její knihy trochu rozpačitá. Každá kapitola je z jiného časového období a netradičně jde pozpátku. Začíná v roce 2022 a končí 1887.
Z čeho jsem byla zmatená, byly postavy, vyskytovalo se jich v knize příliš a některé poté, co se objevily, hned zase zmizely. Například mě zaujala postava Jitky a její rodiny z první kapitoly, která se tam pak už neobjevila. Celkově na mě kniha působila trochu povídkově, přestože děj byl propletený, ale netvořil celek. Respektive jsem ho neobjevila a je to možná jen má chyba, že jsem se dobře nesoustředila.
Kromě toho jsem se lehce ztrácela v politických situacích a intrikách. Na Carla Gustava Emila Mannerheima jsem si neutvořila názor. Přestože je kniha o něm, přijde mi, že se v ní jen mihnul.
Styl psaní autorky se mi líbil a je čtivě napsaná, jen jsem v ní zkrátka trochu bloudila. Možná ji zkusím někdy znovu.
Firma
John Grisham
Grisham je moje srdcovka a už mám od něj přečteno víc jak deset knížek. Neměla jsem velká očekávání, protože ji napsal jako druhou knihu a příjemně mě překvapila, že je prostě také skvělá.
Velmi dobře vykreslil hrdiny, kteří vedou bezvadné dialogy, občas doplněné vtipnou poznámkou. Příběh je napínavý a pěkně plyne.
Grisham je moje sázka na jistotu při výběru knihy a já se těším na další příběh, co si od něj přečtu.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Radka Třeštíková je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek, takže jsem si nemohla nechat ujít její novinku. A je opět skvělá.
Líbí se mi autorčin styl, její myšlenkové pochody, její humor a vždy mě něčím překvapí.
Ze začátku jsem byla trochu rozpačitá z Jakuba, ale ten byl nakonec v pohodě, naopak Marka jsem nesnášela od začátku do konce. A Dáša? Dáša byla taková.. no přečtěte si sami ;)
Téma je bezesporu důležité.
Zajímavé na knize je, že má proházené kapitoly, takže se už v pořadí třetí kapitole dozvíte, jak skončí.
Někdy si ji přečtu podle kapitol chronologicky :)
Lady Aradia: Skutečný příběh české dominy
Lenka Blažejová (p)
Lady Aradia je velmi intimní zpověď české dominy. V knize se střídají kapitoly z jejího života, jak dospívala a jak se dostala k této profesi a kapitoly ze studia, ve kterém prováděla své konzultace.
Rozhodně jsem se dověděla o různých typech zvrhlostí a fantaziích lidí, které jim Lady Aradia ráda plnila a vyžívala se v tom. Místy jsem si říkala, jo to by šlo, ale ve většině případů jsem jen kroutila hlavou a říkala si, jestli ti lidé spíš nepotřebují nějaké psychiatrické léčení.
Nejsem puritánka a chápu, že každého vzrušuje něco jiného. Ale přišlo mi, že toho ponižování tam bylo prostě moc a bylo mi z toho občas dost špatně.
Každopádně oceňuji upřímnost autorky a její odvahu takovou knihu podle pravdy napsat.
Rozvod
Moa Herngren
Kniha, která mě upoutala obálkou na první pohled a nepřekvapivě je o rozvodu, muže a ženy. O tom, jak se vám manželství může rozpadnout pod rukama, aniž byste něco tušili.
Líbila se mi moc. Cítíte z ní spoustu emocí a dokážete se do obou z hrdinů vžít. Skvělé bylo vidět pohled z obou stran. Divím se, že s Beou Niklas vydržel tak dlouho. Nejvíc mě vytáčely ty její zprávy plné vykřičníků a dalších interpunkčních znamének.
Zkrátka pokud hledáte vztahovku, která vás chytne za srdce, tak rozhodně doporučuji.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
První setkání s autorkou a bylo celkem fajn. Asi chápu, co na ní všichni mají. Byl to velmi dobře promyšlený a zamotaný thriller, který se těžko odkládá a vy musíte číst stále dál a dál, dokud se vše nedozvíte. A pokud si myslíte, že už víte, tak nevíte. Samozřejmě, že některé věci jsou pak tím pádem přitažené za vlasy, ale ono je těžké děj vybalancovat tak, aby nebyl ani málo ani moc.
Nevím proč, ale hlavní hrdinka mi k srdci moc nepřirostla. Přestože jsem se do ní nedokázala vžít, měla jsem pro ni pochopení. Každopádně jsem byla zvědavá, jak to s ní dopadne.
Dalším knihám se nebráním, ale počkám, až mi dojdou thrillery v mé knihovně.
Nevrlý Ruda říká NE!
Suzanne Lang
Úžasná kniha o opičákovi, který zkrátka někdy nemá náladu, stejně jako děti. A nebo my :D
Příběh je přečtený za chvíli, má v sobě skvělou pointu a chytí vás za srdce, podobně jako první díl. Na první pohled zaujme barevnými a trefnými ilustracemi. A já budu doufat, že se k nám dostanou další díly tohoto opičáka. Jen nedoporučuji číst před spaním, protože děti celkem rozdivočil. A na oznámení, že se jdu už spinkat, řekli jako opičák: Ne!
V pořadí již druhý díl jsem náhodou objevila na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě, kde jsem byla o víkendu. Rozhodně si Rudu kupte, pokud ho neznáte.
Umění války
Sun-c'
Zajímavý text, avšak v dnešní době z většiny části nepoužitelný. Jelikož jsem poslouchala jako audioknihu, myšlenky mi utíkaly pryč. Nedokázala jsem se tolik soustředit. Spousta pouček a kdy a jak útočit, když je na bojišti vodní příkop, když je proti vám větší nebo menší armáda apod.
Za poslech jsem ráda, některé rady lze přenést do "normální života" například, že nejdůležitější je znát svého nepřítele.
