mnohoknih
komentáře u knih
Narrenturm
Andrzej Sapkowski
Posloucháno jako audio, 24 hodin mi četl Ernesto Čekan. Za začátku to bylo náročné, nejen textově, ale i hlas mi trošku vadil. Ale po třetí kapitole zlom. Musím zodpovědně říct, Ernestův hlas se k historické fantasy opravdu hodí. I když fantasy je to jen trošku, jen pár kouzel. Za to historické je to hodně. Autor si musel dělat obrovské rešerše a mít hodně nastudováno z našich i polských dějin. Většina děje zní tak, že máte dojem, že se to opravdu stalo nebo minimálně skoro tak stalo. Velmi věrohodný text. Vzhledem k tomu, že se děj začíná odehrávat v roce 1425, je tu opravdu hodně politikaření. Ale vždy následuje akce, takže politika nenudí. Na rozdíl od latinských citátů. Jasný, přibližuje to dobu. Samotné postavy také zaujmou. Tedy pokud neočekáváte druhého Geralta. To Reinmar de Bielau opravdu není. Je též zvaný Reynevan a je, slušně řečeno, mladý a blbý. Řízením osudu potká Šarleje a Samsona a ti mu nejen mnohokrát zachrání krk, ale i mu ukážou sílu přátelství. V čem je ale Reinmar opravdu nepoučitelný, to je láska. Do většiny problémů by se nedostal, kdyby myslel hlavou a ne rozkrokem. Ale to bychom zase přišli o zábavný příběh inspirovaný našimi dějinami.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Anotace to vystihla přesně. Pohodový a poučný příběh postavený na přátelství dvou chlapců Pavla a Ludvy. Zároveň na postavě Pavlova tatínka vidíme, jak těžké je říct ne. Na postavě Ludvíkova tatínka zase vidíme, jak je někdy pro rodiče těžké podporovat děti v jejich snech. Samotní chlapci zažívají různá dobrodružství, ať již objevováním krásné přírody nebo boji s tajemnou Tarantulí. Je to výborný příběh o tom, jak se mají přátelé chovat. A jak snadno se dá podlehnout škodlivinám. Ráda jsem si příběh po tolika letech přečetla znovu.
Dcera zimy
Vladimíra Šebová
Příběh ze slovanské mytologie? To by mohlo být zajímavé. A bylo. Zároveň je to rodinné, komorní drama. Moc postav tu nenalezneme. Ale ty, co tu vystupují, bohatě stačí. Sestry Moranu a Vesnu potkáváme ve chvíli, kdy se už naposled snaží zlomit prokletí, které je odsoudilo k věčnému, ale nijak úžasnému životu. Holky se chovají jako pravé sestry, to je hodně osvěžující. I když více se mi líbí vedlejší postavy. Vesna je totiž trochu připitomělá a Morana zase zbytečně moc ochranitelská. Za to Jadwiga je moudrá a správně sarkastická, Milton miláček a Andrei věrný druh. Děj se odehrává ve 2 časových rovinách, což je většinou skvělé, ale tady jsem chvílemi nevěděla, kde jsem. A to mají kapitoly, jak názvy, tak občas i rok. Taky jsem nepochopila, proč holkám objevení některých důležitých aspektů trvalo tak dlouho. Jako 600 let je fakt masakr. No ale konec se odehrává v Praze a tím se slabší části nulují :-) Rozhodně se jedná o neotřelou, neobvyklou fantasy za použití mystických prvků, které všichni známe. Ale tady si je můžeme užít v novém hávu.
Pod šeptajícími dveřmi
TJ Klune (p)
Velmi roztomilý, laskavý, blankytně modrý příběh. Ačkoliv se pohybujeme mezi mrtvými, není vůbec depresivní. Pokud se tedy nezaměříme na to, že čas běží a že fakt nestihneme přečíst všechno, co máme v plánu. Autor velmi jemným způsobem vystihl podstatu "pozdě bycha honit" a ukazuje nám, že nikdy není pozdě. Ani na vylepšení charakteru, ani na lásku. Wallace je právník a opravdu sobecký právník. Hugo je velmi snaživý majitel čajovny a převozník duší. Mej je pekařka v čajovně a zároveň Smrtka. Pak je tu ještě děda Nelson a pes Apollón, kteří prostě odmítli opustit Huga, ačkoliv jsou už také po smrti. Mě si získali úplně všichni, protože jsou lidští a chybující. Na to, že nejsme o smrti zvyklí mluvit, je to opravdu vydařený příběh. Chvílemi i vtipný, se slovními hříčkami. Wau efekt na konci se ale nekonal. Již jsem četla Dům v blankytně modrém moři, takže jsem byla připravená na malilinkatou romantiku.
Usedlost
Maria Turtschaninoff
Nenápadný vzhled obalu skrývá nápadně dobrý příběh. Jedná se o kroniku jednoho úžasného místa, vyprávěnou lidmi zde žijícími. Na pozadí tohoto příběhu se i lehce dozvídáme něco z finských dějin. Každá kapitola je jedno časové období, jeden člověk vypravěč. My se náznakovitě dozvídáme o předešlém vypravěči, v podstatě autorka nechává na čtenáři, zda si informace pospojuje. Každý vypravěč má svůj styl vyprávění, každá kapitola - období - svůj název. Ačkoliv se jedná o období zhruba 400 let, děj pěkně plyne. Také je toho dost k zamyšlení. Člověk přišel, snažil se a zmizel. Tenhle příběh není o tom oblíbit/neoblíbit si jednu postavu. Je to o tom uvědomit si, že jako člověk i lidstvo jsme tu jen na chvilku, že nám příroda tu nádheru kolem jen půjčila. A že prohráváme.
Zlatá vařečka
Jessa Maxwell
Nejsem sledovač pečících soutěží, takže tenhle příběh šel mimo mě. Taky proto, že z detektivky tam byli fakt jen střípky. Kdyby se jeden ze soutěžících nejmenoval Gerald (promiň Zaklínači), tak to snad ani nedočtu. Kdyby šlo jen o vraždu v soutěži, mohlo by to být fajn. Jenže tady je ještě dávné tajemství a sabotáž pořadu. Takový pejskokočičí pel-mel. A konec nejspíš utekl z plotny. Za to výběr postav musím pochválit, to byla sice taky všeho chuť, ale tak to má při soutěžích být. I tu trapnou náhodu s tajemným balíčkem bych zkousla. Ten se v historických domech nachází často. I to, že každou kapitolu vypráví účastník ze svého pohledu, chválím. Ale celkový dojem je jednoznačně nedovařený.
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
Neskutečné, co se dá vykouzlit z pověr, babských povídaček, pověstí a legend. K tomu reálná krajina, zasazení do reálné nedávné historie, parta reálných vědců a horor je na světě. Autorka příběh nazývá pohádkou pro dospělé, ale já doporučuji tomuto označení nevěřit. Většinu času jsem se klepala strachy a žádný princ se neukázal. Děsivá a záhadná atmosféra je vykreslena za pomoci pár cárů mlhu, tmy a šeptajících světel. Odpočinek od tajemných situací nacházíme při čtení vyšetřovacích spisů, jimž jsou časti děje odděleny. Ale ten konec! To nebylo od autorky vůbec pěkné! Znáte ten pocit, kdy jsou v příběhu všichni šťastní, ale do konce zbývá ještě 40 stran a vy se bojíte, protože se může ještě cokoliv pokazit? Jak říká v příběhu Laco:"Mal by si sa bať."
Černý dort
Charmaine Wilkerson
Mohl to být zajímavý příběh, ale spíše měl tendenci člověka nudit. Mohl to být tajemný a napínavý příběh, ale pro první náhodě bylo jasné, jak bude zhruba pokračovat. Ani nechápu, proč se kniha jmenuje Černý dort. Kvůli kusu buchty v mrazáku? Nebo je to alegorie, když hrdinové jsou převážně černoši? Benny a Byron jsou sourozenci, kteří spolu toho času nemluví. Jako obvykle kvůli jednomu nepochopení. Lidi se všeobecně málo vnímají a následky je pak překvapí. Jejich matka to vyřešila šalamounsky, nahrávkou, kde vysvětlila svůj život, svoje rozhodnutí. Podle mě příběh ukazuje jediné. Tak strašně se snažíme, aby se naše děti měli lépe než my, až se mají daleko hůř. A je jedno jaké jsou národnosti.
Kozí válka
Václav Bárta
Poviňák pro Plzeňáka (škoda, že text nedokáže předat tu naši intonaci). Ale přesto je plzenština cítit z každého řádku tohoto malebného příběhu. Vypráví nám ho jedenáctiletý Váša zvaný Bimbas, toho času velitel bojové jednotky Fidlačky. A my se tak dozvídáme, co zásadního se dělo nejen v jeho životě, ale i ve vsi Hromice. Překlad pro neplzeňáky: Hromnice. Kapitoly jsou krátké, svižné a opravdu máte pocit, že vám vypráví pubescent o svém roce na konci války. Zažijeme bitvy, lásky, divadelní představení, nálety, průšvihy. Ale nejlepší je opravdu to nářečí. Všichni ti Šintlerojc, králíkom, Denkojc, esli, klucí. Člověk si připadá jako doma. No a přitom se i dozví, jak vznikla demarkační čára a jak to bylo s Rusákama a Amerikánama na konci války.
Krámek s fantazií
Tabitha Bird
Tak tohle je fantasy, která, kdyby se lidé trochu snažili, by šla uplatnit v životě. Je to o tom, že je lepší komunikovat než mlčet, že i bolavá pravda je lepší než rádoby laskavé mlžení. A že nejhorší věta na světě je: "To je mi líto." Tedy alespoň já ji k smrti nenávidím. A o smrti je i tahle kniha. O našem přístupu k ní. O pocitech ztráty, o výčitkách, ale i o úlevě, za kterou se vzápětí stydíme. A taky je to příběh o snech, na které jsme zapomněli. Naštěstí kočka Nakládaná cibulka má fantastické schopnosti a dokáže před vás upustit dárek, který vám sen připomene a podpoří vás v jeho realizaci. Opravdu hodně by mě zajímalo, na jaký svůj dětský sen jsem zapomněla a co by mi Cibulka položila k nohám. Je to takový kapesníčkový příběh. Hodně emocí, dojetí a krásné fantazie.
Zimní bouře
Karen Swan
Protože jsem očekávala pokračování Posledního léta, tak jsem byla zpočátku trochu rozlazená z toho, že jsem zase na začátku příběhu. Naštěstí autorka ví, jak přitáhnout pozornost, takže mě Mhairin osud brzo pohltil. Musí se vdát a na ostrově není žádný vhodný mládenec a tak je odvezena na sousední ostrov, na seznamovačku. Zároveň příběh Effie sledujeme z Mhairina pohledu, čímž se ta jedna vražda stává zamotanější než to vypadalo v Posledním létě a motiv vraždit mělo mnoho dalších lidí. Dost mě překvapilo řešení jedné situace, vzhledem k tomu, že Mhairi vystupuje jako nevinné děvče. Konec mě uvrhl do očekávání dalšího dílu. Zjevně uvidíme stěhování ze St.Kildy z pohledu poslední kamarádky a snad se dozvíme, kdo je vrah.
Údolí mrtvých
Tim Weaver
Velmi napínavá zapletenina, u které musí David opravdu hodně myslet a být velmi bystrý. Ze začátku mi vadilo, že příběh dělá z policistů takové blbce. Jenže pak se ukázalo, že oprávněně. Bylo opravdu zajímavé sledovat, co všechno je člověk ochoten udělat pro svoje zvrácené potřeby a ospravedlnění se. V příběhu je několik dějových linek, které možná souvisí a možná ne. Pár náhod pomůže v posunu vyšetřování a poprvé se zde setkáme s Colmem Healym. Kdo čte na přeskáčku, toho to potěší. Davidovu spřízněnost s tímhle člověkem ale nechápu. Tedy tu ve smutku ano, v tom zachraňování ne. Konec dopadl dle předpokladů a byl velmi akční.
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Roztomilá pohádka s antidiskriminačním přesahem, kterého si skoro nevšimnete. Příběh je to vlídný, laskavý a když už někdo musí být malilinkato zlý, tak ho to samozřejmě trápí. Zajímavé je, že to vůbec není nuda. Od začátku tušíme kudy se bude příběh ubírat, ale vůbec mu to neubírá na čtivosti. Mika je čarodějka a stane se učitelkou tří dětských čarodějek, takže o humorné situace není nouze. Taky je tu zachmuřený knihovník, starší manželský pár a hospodyně. Postav tak akorát, aby příběh pěkně běžel. A abychom zjistili, že každý z nás má moc udělat ten náš svět o malilinkato lepší než je.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
Vzhledem k množství dýňového latté by se kniha měla číst na podzim. Ale situace, do kterých se Olive dostává vlastními rozhodnutími, jsou tak vtipné, že se příběhem prohihňáte v jakémkoliv ročním období. Výborné je prostředí, kde se romantika odehrává. Asi si nevzpomenu na jiný milostný příběh přímo z akademického prostředí. Dodávalo to situacím šmrnc. Jinak je to klasická oddechovka. Ona ho nemá ráda, on ji má rád. Pak ona ho má ráda a nechce mu ublížit. A pak to dobře dopadne. Četlo se to opravdu svižně. Bonusová kapitola ani být nemusela, protože bylo celou dobu všem, samozřejmě kromě Olive, jasné, jak to Adam myslí :-)
Pláč němého boha - 1. svazek
Tereza Matoušková
Na tento příběh nejde mít jednoznačný názor. Na jedné straně výborně propracovaný podmořský svět. Na druhou nechápu, proč by si bozi tvořili něco tak ošklivého. Rozhodně oceňuji v příběhu chrliče, ale proč musí být kati? Za to ale autorka nemůže, že jsem radši, když chrlič pomáhá. Také mi trvalo než jsem se zorientovala v postavách. Zjevně to bude vícedílná fantasy, tak je pochopitelné, že jich musí být hodně, aby bylo z čeho příběh splétat. Jenže k srdci mi nepřirostla ani jedna. V podstatě kdyby je autorka všechny zabila, se mnou to nehne. Děj je čtivý, v kapitolách přeskakujeme mezi územím i postavami. Jen není moc napínavý. V klidu ho odložíte, protože víte, že na těch hadech moc daleko neujedou. A pak je najednou konec a já mám dojem, že jsem nic z příběhu nepochopila.
Anděl v podsvětí
Juraj Červenák
Pro Plzeňáka rozhodně nejlepší díl, protože se odehrává kde? V Plzni. Takže víc než děj, zaujme tentokrát prostředí. Steinův bratr Leopold bydlí v Masokrámské ulici, dnešní Pražská, ovšem Masné krámy se zde nacházejí stále. Větší část příběhu se odehrává v plzeňském podzemí, i to zde stále máme. A kdo se byl podívat v Plzeňské radnici, jistě ho zaujala divnost rozdělení pater a naprosto nelogické schody. My víme proč a po přečtení tohoto dílu, to bude vědět taky. Na scéně se objeví právě i císař Rudolf II. a spousta dalších vysoce postavených činitelů. Detektivní zápletka je zapeklitá a ačkoliv to zase vypadá, že za vše může ďábel, zjistíme, že je jako obvykle v rouše člověčím. Na scéně jsou všichni naši tři známí vyšetřovatelé a vypadá to, že u nich dochází k jistému vývojovému posunu. Doufám, že se v dalším díle dozvím víc. A zase ho přečtu jako nic.
Píseň krve
Anthony Ryan
Tohle je naprosto epický fantasy příběh. Chvílemi je tak obšírný, že když se autor vrátil k začátku děje, nevěděla jsem, čí jsem. Vélin Al Sorna, bratr Šestého řádu, před jehož bránu ho odložil otec, měl před sebou jasný život. Bojovat za Víru a bránit ji. Jenže tím, že byl vždy v rozhodující chvíli na, jak se později ukázalo, nesprávném místě, nabral jeho život směr spíše dramatický. Možná je to i tím, že má jistou mystickou vlastnost. Kde ji vzal, se však nedozvíme. Tím, že se jedná o výpravnou fantasy, je tu taky neskutečné množství postav, ve kterém je opravdu pracné se zorientovat. Král Janus je ovšem všechny ke svým intrikám potřebuje. Taky je tu spousta bitev, krve, mrtvol a pomsty. Konec není nijak překvapivý a já si ho nechám koncem definitivním. Další díl manipulací a masakrů nezvládnu.
Píseň L.
Veronika Opatřilová
Tenhle příběh je o pocitech, o poetice, o lásce, o životní filozofii. O nalézání nečekaného. O odmítání očekávaného. A hlavně o lese. Les si na nic nehraje, přijme Tě takového, jaký jsi. A možná Ti i něco daruje. Náladu, pírko, zamyšlení, setkání. V příběhu se prolínají 2 příběhy, Laurencův ze středověku a Vincentův ze současnosti. A ačkoliv je dělí mnoho let, není to důležité. V obou případech je hlavní hrdina les a na postavách je, aby si něco o sobě uvědomili a přiznali. A aby nám čtenářům nastavili zrcadlo, že je dobré občas jen tak být. Přestat muset a potřebovat a jen být. Nádherný příběh. Už Počkej na moře bylo nevšedním zážitkem. Píseň L. je ještě o level snovější, chápavější a neuchopitelnější.
Jantarové slzy
Sofía Segovia
Román inspirovaný skutečnými událostmi. Jak historickými, tak i lidskými. Sledujeme životní cestu Ilsy a Arna a jejich rodin od roku 1936. Ve vyprávění se střídají ještě s polským "podčlověkem" Januszem. Pohled na válku očima obyčejného člověka mě vždycky dostane. Nějaký psychopat se rozhodne pro ještě větší moc, nehledíc na následky. Prostý člověk většinou nevěří, že se ta zvěrstva dějí, je snadné zavřít oči a být hluchý k informacím. Dokud se ho válka nedotkne, dokud nemusí vzít do ruky zbraň. Autorka velmi citlivě popsala vývoj postav, utnutí dětství i přerod ze statkáře na vojáka. Naštěstí vybrala rodiny, které jsou prodchnuté láskou a tím pádem i nadějí. Tak jako u Šepotu včel i tady můžete mít dojem, že se příběh táhne, ale není to na škodu. Jde o to prožít si pocity postav a nezapomenout, jaká hrůza je válka.
Klára a Slunce
Kazuo Ishiguro
Sci fi příběh vyprávěný pohledem robotky Kláry, která spadá do kategorie úpéček, která se mají starat o dospívající, aby si nepřipadali osamoceně. Jejím prostřednictvím se ocitáme ve světě v nedaleké budoucnosti, kde je život rozdělen do kast a kde si již lidé pomáhají genovými úpravami. A kdo není upraven, nemá v systému moc šancí na uplatnění. Také můžete být nahrazeni nebo odzaměstnáni. A to vše na základě výživy od Slunce. Nebo alespoň tak si to myslí Klára. Sice je dost empatická, ale to je vše na základě jejich pozorovacích schopností. Vzdělaní a informací do ní moc nenahráli. Její život se odehrává v obchodě, poté v rodině a na závěr odchází vyhasnout do Dvora. Myslím, že celý příběh je alegorie, abychom se zamysleli nad tím, čeho jsme jako lidé schopni, kam až dokážeme zajít kvůli úspěchu, co obětujeme pro dítě. A hlavně, kde se skrývá "to" co dělá člověka člověkem.
