nakavusterezou komentáře u knih
Má první kniha od autora. Abych byla upřímná, musela jsem si na styl psaní zvykat a když jsem si na něj konečně zvykla, povídka skončila a já si říkala: "Co to sakra bylo?".
Povídka mě zprvu přišla zajímavá a čekala jsem, co se stane, ale konec mi přišel nemastný, neslaný. Zřejmě nebudu jeho skalní fanynka.
Určitě mám v plánu si přečíst jeho nejslavnější dílo. Uvidíme, třeba poté změním názor.
Úžasná kniha, která toho v sobě má tolik! Ale jsem toho názoru, že knihu by měli číst alespoň lidi od 15 let, ne proto, že je to nepřístupné, ale proto, aby pochopili, co Kája chtěl napsat, co chtěl tou danou větou říct a hlavně aby se obě strany vyhly nepříjemnostem, které by mohly nastat.
Já jsem s knihou spokojená a doporučuji ♥
Jen ty básničky šly trochu mimo mně - nemám nadání na poezii a ani cit:)
Nebudu říkat, že je to skvělá kniha, protože to téma skvělé rozhodně není. Ale musím poprosit lidi, kteří se chystají pořídit si pejska, přečtěte si tuhle knihu, prosím!
ObrázkyObrázky v knize a celkové grafické zpracování krásné, na oko hned zaujme, ale textově mi tato kniha skoro nic nedala. Vše jsem znala a například svíčky, či chlupané ponožky, to zná snad každý a praktije každý, a to nemusí žít v Dánsky či "používát" hygge.
Této knize nemám opravdu co vytknout!
Skvělá, úžasná, dokonalá. Nic mi na této knize nechybělo a nic mi tam nepřebývalo.
Kniha byla skvělá!
Líbilo se mi, jak autorka vychytala detaily, díky kterým jsem se dokázala krásně vcítit do kůže hlavní hrdinky. A kdybych řekla, že jsem na konci knihy neuronila ani jednu slzu, lhala bych.
Nejvíc na knize se mi líbilo to, jak si Hazel a Gus dokázali dělat srandu ze svého smrtelného onemocnění.
Skvěle napsaná YA kniha, která je špičkou hory v tomto žánru.
Líbí se mi messege, kterou kniha nese a jsem moc ráda, že je tam zmíněná, je třeba o tom mluvit, obzvlášť v této digitální době.
Kniha má skvěle propracovaný a uvěřitelný svět, který mě vtáhl do děje a poskytl silný základ pro celý příběh, pro čtenáře, kteří milují worldbuilding je kniha jako dělaná.
Zpočátku mi však kniha zamotala hlavu příliš postavami s komplikovanými jmény, ale jak se příběh soustředil na hlavní postavy, četlo se to snáz. Bohužel, pomalý děj a nedostatek akce a napětí neodpovídaly mým očekáváním, těšila jsem se na fantasy zasazené do starověkého Říma s detektivní zápletkou, ale bohužel jsem čekala asi až příliš.
Přeci jenom je to určeno pro mladší čtenáře a bylo znát, že nejsem cílovka:)
Když mě oslovila jedna z autorek (jedná se o povídkovou knihu), jakmile jsem viděla obálku, měla jsem jasno - tuhle knihu chci! :D
Jedná se o mix žánrů romantiky a magie, celkem netradiční, ale věřte, že to dává smysl:)
Mám tu nějaké fanoušky seriálu Black mirror? Jestli ano, kniha Na nevěrné časy se seriálu - nepatrně - podobá. Čím? Tím, že jsou příběhy zasazené do našeho světa, ale v případě knihy do našeho života zasahuje - v každé povídce jinak - magie a ovlivňuje lidské životy. (Co se BM týče, tak do běžného života zasahuje vyspělá technologie).
Až na jednu povídku, která mě moc nezaujala, se mi všechny povídky líbily a s čistým srdcem vám knihu mohu doporučit:) škoda, že kniha není víc vidět, zaslouží si to:)
Dávala jsem si rereading (proč? Protože jsem na mateřské a potřebuju občas číst fakt jednoduchou literaturu, u které můžu vypnout a tohle mi přišlo pod ruce jako první:D).
Příběh je napsaný tak, že se čte hezky a zároveň poutavě, takže čtete dál a dál a je vám úplně jedno, že má kniha přes 600 stránek -_-
Když si ale rozebereme jednotlivé části a chování pana Greye, vyplyne nám z toho, že je to psychopat a Ana měla vzít nohy na ramena:D manipulace, toxický vztah, podřizování se druhému ... všechno špatně :D
Chápu, že když kniha vyšla, měla obrovský hype, nic podobného v tu dobu u nás nebylo. Ale! Anastazie a její vnitřní bohyně -_- bože. Kolikrát to tam bylo zmíněno. HODNĚKRÁT :D:D
No mé hodnocení je spíše podprůměrné, ale i tak jsem se pustila do druhého dílu :D
Hodnocení píšu v momentě, kdy má na DK 100% (39 hodnocení) a zřejmě nemá cenu se tu nějak rozkecávat.
Kniha mě bavila, pan Dvořák je sympaťák (ač na obálce knihy může působit trochu děsivě) a ještě než jsem dočetla tuhle knihu, na cestě jsem měla už rozhovor s panem Benešem i Marešem a moc se těším, až se na ně vrhnu.
Pohlazení po duši:)
Nic víc k tomu není třeba dodávat.
Těším se na další díl.
Některé povídky mě bavily, jiné jsem ani nedočetla, protože mě zkrátka nezaujaly.
Byla jsem překvapená, že třeba povídka od Aleny Mornštajnové mě zas až tak nebavila a naopak povídka od Viktorie Hanišové mě bavila moc. Díky této povídce jsem objevila novou českou autorku, která mě baví (četla jsem Rekonstrukci).
Povídka od Petry Soukupové za mě byla nejlepší! Já mám autorku hrozně ráda a vyhlížím vždy její novou knihu.
Určitě, ač jsem knize dala průměrné hodnocení, knihu doporučuji. Může se stát, že díky ní objevíte nového autora/autorku a rozšíříte si tam čtecí obzory.
Když překonáte prvotní šok, který vás čeká hned na první stránce knihy (anální kolík) a hromadu sprostých slov, která jdou z úst Jakuba, knihu si užijete. Zároveň vás Třeštíková hned připraví na to, co vás čeká v celé knize.
Já jsem byla spokojená. Ačkoliv jsem za začátku nadávala na Jakuba, protože to byla postava, která mi vadila, když přišel na scénu Marek, za Jakuba jsem byla velice ráda. A ač se divím sama sobě že to říkám, já jsem tým Jakub.
Obyčejný příběh o životě hlavní postavy Dagmar, který je ještě maličko oživen něčím, co čtenář nečeká, že se stane. Za mě nejlepší kniha, co jsem od autorky četla (nečetla jsem jen Veselí).
Opět příběh od CH, který v sobě nese lásku, zklamaní, zlomená srdce ... zkrátka všechno, co od CH můžeme čekat. No.. a jestli to není právě kámen úrazu. Možná by si CH mohla najít maličko jinou zápletku než tu, kterou praktikuje v podstatě ve všech svých knihách.. nezačíná to být už trochu ohrané?
Já knihu CH miluju a už mi chybí přečíst už jen 2 knihy a mám ji komplet přečtenou, ale ...! V tomto případě mi přišel příběh až moc předvídatelný a nalajnovaný. Zkrátka se v příběhu Samsona a Beyi nestalo nic, co by vás šokovalo. Popravdě jsem čekala maličko něco víc.
Kniha se čte krásně, jsou zda i poměrně krátké kapitoly a do příběhu opravdu vlujete, ani nevíte jak.
Za mě jedna z těch slabších knih od CH, co jsem četla.
Kniha označovaná jako "Senzace na TikToku", musela jsem to zkusit.
Prvoplánový příběh, u kterého už od začátku víte, jak skončí. Zápletka nic moc a přišlo mi, že je tam jen na sílu (jako aby se tam něco stalo), jak rychle zápletka přišla, tak i tak rychle odešla.
Výrazy jako "číča" nebo "štěrbinka" .. jako pardon, ale to mě opravdu rozesmálo :D
Abych nebyla jen kritická. Do příběhu jsem se začetla opravdu snadno, je to psané čtivým a hlavně jednoduchým stylem, takže vám stránky samy mizí pod rukama.
Občas si ráda přečtu tento žánr, ale tohle šlo fakt úplně mimo mě.
Jelikož jsem nikdy fantasy nečetla, obávala jsem se, že mě kniha nebude bavit, ovšem ... to jsem se pěkně spletla! Začátek byl pozvolný, ale jakmile se vlak rozjel, nebylo cesty zpět! Hlavní postavy super, svět skvělý a Lucian? Mé number one!
Jediná věc, která mi vadila byla, že v závěrečné části knihy měla Feyre (hlavní hrdinka) opravdu z prdele kliku a na základě toho mi bylo jasné, jak celý první díl skončí.
V paměti mi utkvěla jedna věta, o kterou se chci podělit.
"Nikdy si nevyčítej, že děláš něco, co ti přináší radost."
Kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Jednoduchý styl psaní, děj nad kterým nemusíte přemýšlet a hlavní hrdinka, kterou si oblíbí každý. Žádná převratná literatura, ale v tom tkví to kouzlo.
Nepatřím mezi čtenáře, kteří tento žánr čtou, o to víc jsem byla mile překvapená, že mě příběh tak pohltil. Avu jsem si oblíbila hned na začátku, protože jsem v ní viděla sebe. Neviditelná, s pár kamarády; holka, co utíká od skutečného života do knih a k filmům.
Miluju tě, já vím se mi líbia víc než Navždycky a už teď se těším, co za příběh mě čeká v knize Letní noci.
Kdyz jsem si procitala (pred ctenim) komentare na tuto knihu, slovum typu “tohle je spatny” jsem neverila, rikala jsem si, ze je to BLBOST, Nesbø pise jen dobre knihy…… opak se stal pravdou.
Z cele knihy me bavila jedna jedina povidka, a to ta prvni. Povidky Nesbømu nejdou.
Snazil se nacpat vsechno dulezite do co nejkratsiho textu, ale neslo mu to. On je mistr v detektivnim pribezich, ktere jsou detailne propracovane, dava si na vsechno cas a nic se nesnazi uspechat. Takhle kniha je opravdu spatna.
Fanousky Nesbøho, tuhle knihu vynechte.
Dve hvezdy jsem dala proto, ze autora miluju a dat mu jen jednu hvezdu by mi zlomilo srdce :D