pajaroh komentáře u knih

Jako velký filmový neznalec jsem neviděla jediný autorův film. I tak je kniha zajímává, protože se podle mě jedná o inteligentního člověka, silnou osobnost a tvrdý charakter. To, jak dokáže využít těžkou životní situaci, ve které by se většina lidí hroutila, a obrátit ji ve svůj prospěch, je obdivuhodné a velmi inspirativní (kéž by se takto místo fňukání chovalo více lidí).
Více mě zajímaly kapitoly o cestách či pobytu v Austrálii, Amazonii a především nomádský život než dětství, natáčení, detailně popsaný zápas, ale chápu, že se jedná o zpracování deníků a to vše bylo pro autora podstatné a určující.
Nesedl mi překlad knihy, a to srovnávám jen otisklé štítky a zápisky (se skřípěním zubů).
A přes zimu snad doženu tu filmovou neznalost alespoň jedním filmem, protože prý "to charisma!"

8 04.12.2021

Na to, že byl originál vydán roku 1888, je tento národopisný obraz Sámů překvapivě živý a zajímavý. Především popisované reálie ze života Laponců i okolí, obchod, tradice, jazyk a také náboženství. Tak výrazný vliv křesťanství i pozitivní vztah Sámů k němu bych nečekala a vyvstává otázka, zda to není přidaný pohled/přání autora. Ona se taky kniha v angličtině jmenuje "...nový příběh" nikoliv přeložený "národopisný obraz".
Autor byl významný znalec sámského jazyka a já měla velkou radost, že jsem několik chybějících stran v mé knize zrovna o vzdělání a knihách v laponštině mohla přečíst na internetu (kdyby to nějakého severského nadšence zajímalo, tak celá kniha je zde: https://archive.org/details/lajlaanewtalefi00friigoog/page/n6/mode/2up)
Ať už je to příběh pravdivý nebo ne, velmi pěkně se o životě sámské rodiny, sobech, psech, vlcích a mrazivé zimě čte.

7 29.11.2021

Skotsko miluji, ale tohle jsem prostě nepochopila, vlastně mě neoslovila jediná báseň. Možná nešťastný výběr autorů, možná jsem na "současnou" skotskou poezii příliš tradiční.

7 27.11.2021

Děj tohoto dílu se vrátil na ostrov Barrøy, což mě potěšilo pro jeho ojedinělou odlišnost, atmosféru, která tvoří 80% příběhu. Postava Ingrid se mi trochu vzdálila, stejně tak si z předchozích knih nepamatuji až takovou strohost vyprávění. Ale to nic nemění na tom, že je Roy Jacobsen výborný spisovatel a těším se na pátý díl.

11 26.11.2021

Silný psychologický román (tvářící se zezačátku jako kovbojka) stavící na jemném nátlaku na soucit, empatii čtenáře. Zajímavě je zachycen vnitřní svět postav (hlavních i vedlejších), kdy jsou důležité myšlenky vsunuté mezi řádky, a přesto působí úderně. Příběh nutící k opakovanému zamyšlení, který nezapadne.

20 23.11.2021

Dalo by se říct, že podobně laděných knih je na trhu stále více, ale za mě jich může být v prodeji klidně stonásobně, pokud budou tak pěkně zpracovány, jako je dílo Žít lehce.
Přiznávám, počáteční skeptický opatrný přístup s myšlenkou "ejhle, někdo chce opakovat Samotáře?" se rozplynul už při čtení úvodního poděkování (Úplně jsem cítila radost z toho, že je tolik dobrých lidí) a opravdu si kniha drží svou osobitou linii.
Manželé Sedlářovi upřímně a zajímavě (z pohledu čistě ženského i toho chlapského, který mi kupodivu sedl více) popisují svou cestu za přírodou, domovem a komunitou, osoby, které účelově zpovídají a postupem času se z nich stanou blízcí přátelé. Chvílemi jsem si říkala, že to nemůže být až tak sluníčkové, ale brzy jsem si uvědomila, že nikdo nezkresluje svůj život a nemaluje si ho na růžovo, jen se na něj dívá tím dobrým pohledem, neskuhrá, připouští chyby, těžkosti a učí se z nich.
Hodně duchovně a částečně i prakticky laděný text doplňují fotografie, bez kterých by byla kniha a představy čtenáře poloviční (jakkoliv jsou občas přebarvené).
Netvrdím, že je má cesta podobná nebo že 100% souhlasím s pohledem Sedlářových (jen tak 80%) a občas mě zašimrala alergie na "extrémní biomatky", za což ale autoři nemůžou... ale to vůbec nevadí, protože manželé popisují čistě cestu svou i podobně naladěných lidí a nikoho nenutí a nehlásají, že tohle je to správné. Naopak zdůrazňují, že každému sedí jiná cesta.

Doporučuji k přečtení nejem hledačům a útěkářům z města, ale tak nějak všem, kteří se o životě hlouběji zamýšlejí.
(Když jsem před mnoha lety jedla na Valašsku perníčky od "medové" paní, netušila jsem, že na ni narazím v této knize).
Za poctivou práci, mnoho podnětů k zamyšlení, fotky a celkově pocit z knihy dávám vysoké hodnocení.

Takový bledý příběh, pro mě tam nebylo ani dost reálií z Norska či zajímavostí, něco, co by mě obohatilo nebo naladilo. Postavy byly anonymní (k čemuž přispívalo neosobní pojmenování otec a matka) a příběh, jakkoliv mohl být zajímavý, byl dle mého odvyprávěn nudně a prostoupen přílišným kazatelstvím.
(Ale jsem vděčná i za průměrné knihy, protože pak si člověk váží těch dobrých).

9 16.11.2021

Někdy mám prostě takové šťastné knižní období, kdy se mi do rukou dostávají čtecí poklady a čím jich je více, tím větší mám jistotu, že další kniha bude zklamáním. Naštěstí v případě Šepotu včel jen pokračuji v tom dobrém čtení.
Velmi pěkně napsaný příběh rodiny, vesnice, jejich životů doplněných náznaky historie země.
Magický realismus se jemně projevuje v poctě středoamerickým archetypálním postavám (stará chůva Reja je skvěle vylíčena), přesně tak to mám ráda.
Prostě dobrý příběh od první věty až do poslední, stejnou měrou servíruje krásu i smutek. No a ta druhá část mě vcelku rozsekala.

24 14.11.2021

Tohle jde do hloubky problémů, společnosti, lidských duší. Kniha psaná reportážním stylem, která v sobě nese nejen silné příběhy nomádů, ale také sympatickou osobnost autorky a její cestu. Přináší zajímavý pohled na americké nomádství "z donucení", názory bezdomů (nikoliv bezdomovců), výhody i úskalí tohoto života, svobodu, která možná je, možná není, ale které se všichni snaží uvěřit, co jiného zbývá.

Mnoho lidí láká volnost bydlení v karavanu (mě nevyjímaje, ale je rozdíl v dobrovolném výstřelku a nutností). Vůbec nejde o výhledy z dodávky na zapadající slunce nad Grand kaňonem, romantické vaření ranní kávy v přírodě, ale především o hodiny dřiny ve skladu Amazonu, hledání parkovacího místa, odkud vás hlídka může v noci vyhodit, trable s autem... a že přesto je tento způsob života smysluplný a výjimečný, stejně jako komunita, kterou přitahuje.
V americké ekonomice a jistotách jsem měla velkou mezeru.
Výborná, objektivně napsaná kniha a Linda a Swankie Wheels jsou mé hrdinky.

"Uvidíme se na cestě."

16 07.11.2021

Rodinná severská sága se silnými psychologickými prvky, výborně zpracovaná, plná osudů, které ze začátku působí černobíle, ale s dějem se vše velmi přirozeně odkrývá, ukazuje. V knize je (stejně jako v severských studených osudech) hodně tmy a krutosti, melancholie, rodinné podivnosti, uzavřenosti, ale také tiché úpřimnosti a naděje v život, jeho smysl a lidský odkaz .
Kdyby se příběh odehrával v jiném prostředí, asi budu kritičtější. Ale Švédsko, severní Finsko, Karélie...

13 01.11.2021

Krásná, silná, ale i smutná kniha - jako mizející divočina uprostřed Evropy. Autor mi mluví z duše (a pevně věřím, že mnoha lidem), zaujatě dovede popsat toulání Tichou a Kôprovou dolinou, pozorování zvířat a za silnou obsahovou stránkou nezaostává ani ta stylistická. Fotografie vše nádherně dokreslují a samozřejmostí je pustit si autorovy filmy Vlčie hory, Strážca divočiny a Tajomné Karpaty.
Povinné čtení pro horské duše (umyslně se bráním názvu "milovník hor", za kterého se považuje každý masový návštěvník Pusteven).

9 31.10.2021

Mám ráda severské mýty, ságy a (tak trochu kruté) pohádky, jejich možný původ a specifičnost, obzvláště když jsou odvyprávěné s literárním citem a se znalostí severské povahy. Přesně jako je tomu v této knize. A ze skupiny severských mýtů mám úplně nejraději islandské a faerské pro jejich ostrovní život a energii, snad i izolovanost.
Krásně se čte o Álfech z pahorků, Trollech ze skal a Nykurovi z jezera, tato část o nadpřirozených bytostech se mi líbila nejvíce. A z osobností jsem si samozřejmě oblíbila moudrou Marjun Lavarsdóttir.
Velmi pěkné zpracování a grafika.

10 25.10.2021

Temná, beznadějná atmosféra chladného pobřeží a tíseň pout náboženských maniaků (ne všech, Maska vede) jsou popsány výborně. Co postava, to podivín, co obraz, to bizarnost, občas autor až příliš tlačil na pilu. Styl vyjadřování se mi líbí, ale dějová linie je jaksi přetrhaná, zauzlovaná a na konci roztřepená.

8 24.10.2021

Ač bych nevěřila, že někdy dám detektivce plný počet, tak ano, pátý díl kanadské série si to prostě zaslouží a tento žánr daleko přesahuje. Moc mě bavil Poustevníkův příběh, jeho tajemství, samota se dvěma židlemi. Někdy mám pocit, že autorka otevírá tolik pro mě zajímavých témat (umění, ekologie, ale i problémy, které v Kanadě řeší) a vedlejších linií, že je nestačím pořádně sledovat a prozkoumat do hloubky. Snad se objeví i v dalších dílech, na které se opravdu těším.

13 18.10.2021

V současné době, kdy na nás odevšad denně vyskakují skvělé kvalitní fotografie a jen těžko uvěřitelné záběry, je nesnadné si držet svůj styl. To dokáže jen opravdu dobrý fotograf - jako je například můj nejoblíbenější finský Konsta Punkka - nebo Karol Kaliský. Nevím, čím se přesně jejich fotky odlišují od jiných, zda odstíny, tématy nebo spíš jakousi energií. Prostě ty obrázky mají duši a cítím z nich hodiny a hodiny trpělivosti a žití v přírodě.
Kniha Rok v divočině přibližuje blízkou přírodu Tater. Autor dokáže zachytit podstatné v několika popistných větách a drobné detaily, pomíjivost mlhy i monumentálnost hor ve fotkách napříč celým rokem. Z fotek i textu je cítit láska k přírodě, úcta k horám a apel na ochranu divokých míst. A takových lidí - a knih - není nikdy dost.
Bohatý ten, kdo najde celý svět v kousku starého dřeva.

"žiadne slová nikdy nenahradia hrejivé lúče jarného slnka či poryv vetra v korunách starých stromov. Žiadne maľby či fotografie nedokážu zachytiť vôňu limbového pralesa (...) Obrázky v tejto publikácii nám ale môžu poodhaliť, v čom spočívá skutočná cena divočiny pre nás ľudí."
... a taky probudit tuláckou krev.

9 09.10.2021

Na tento žánr opravdu nejsem odborník, ale myslím, že v rámci "tajemna" či hororu je tohle hodně dobrý kousek. Samozřejmě prim hraje atmosféra - konec zimy, stará nevlídná samota, bahnité temné pole s pohřbenými kořeny, ale i dějová linka rozdělená do časových rovin je dobře zpracovaná, napětí nebo spíše jakési mrazivo graduje, zlo se plíží jako podzimní mlha... A stará dobrá Anglie se k podobným legendám tak hodí.
Jako milovník všech zvířat jsem nikdy nerozuměla své averzi k zajícům. Teď už vím!

10 08.10.2021

Moc se mi to nelíbilo, dětský pohled sice mnohé připomněl, ale záliba v bizarních situacích a věcech mě neoslovila. Jednotlivé obrazy dobré, ale jako by tomu chyběla... literatura, styl. Přebal českého vydání 2019 je pěkný.

6 05.10.2021

Pro mě nejpovedenější zpracování starých islandských ság, autentické, nejpůvodnější a přesto blízké současnému čtenáři.
Když jsem kdysi putovala Islandem, náhodně jsem narážela na místa spojená s některými ságami a často to zjistila náhodou nebo až zpětně.
Ráda bych se někdy znovu vypravila na ostrov a tentokráte cíleně po stopách těchto příběhů (a přírodních krás, samozřejmě).

10 04.10.2021

Výborně zpracovaný román o Králi Šumavy, D. J. Žák odvedl kus dobré práce při zjišťování informací a následném psaní. Kolikrát jsem si říkala, že se to snad ani nemohlo stát (samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že se jedná o životopisný román) - ale stalo.
Styl psaní se mi líbil, dobře přiblížil tehdejší atmosféru, strach, drsnou Šumavu i různé povahy lidí. Je rozdíl, když máte vzdálenou představu o chlápkovi, co převáděl lidi na druhém konci republiky a štval SNB, a pak když se dovídáte detailněji o jednotlivých událostech, převodech, útěcích, nebezpečí, vztazích, osudech blízkých.
Není to lehké čtení, ale je to silné a potřebné čtení.

17 04.10.2021

Příběhy, které uvádí jednotlivá témata, jsou velmi pěkně odvyprávěné, málokdy se mi (většinou kvůli stručnosti) do indiánských mýtů podaří tak vcítit jako u této knihy. Osobní filozofování mě už tak nezaujalo, ale také přináší zajímavý vhled a okrajově porovnání se současnou civilizací. Nejméně mi sedla poslední povídka, která jakoby tématicky i stylem do knihy nepatřila. Ale kvůli pár slabším stránkám knihu zavrhovat nebudu, protože je to celkově velmi pěkné dílo k zamyšlení o indiánském tématu, přírodě i současném životě.

10 02.10.2021