sgjoli komentáře u knih

Ronju jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho, ale nakonec jsem se k ní dostala až nyní v dospělosti. Nevím, jak moc by mi kniha sedla, když bych četla jako dítě, nicméně nyní jsem zůstala na půl cesty. Nápadem určitě skvělé, rukopis Astrid Lindgrenové z toho je určitě patrný. Přesto jsem se bohužel na několika místech přistihla, že se občas nutím a nemůžu se na několika místech začíst. Což je zvláštní, protože celkový dojem po dočtení jsem měla vlastně spíš pozitivní než negativní.
Nakonec tedy 3 hvězdy. Nápad velmi dobrý, pár zajímavých myšlenek a jako bonus vydání, co jsem měla půjčené z knihovny, bylo doplněno o krásné ilustrace. Ale jako čtenářka odkojená Dětmi z Bullerbynu jsem možná přeci jen čekala o trochu víc.

54 23.04.2023

Od Astridy Lindgrenové mám moc ráda Děti z Bullerbynu, a tak jsem chtěla vyzkoušet i další její dětské příběhy. Zkusila jsem tedy Emilovy skopičiny.
Psané je to velmi čtivě, je to svižné a zábavné čtení. Emil jako postava má sice dobré srdce, ale je dost impulzivní a své "hraní" nepromýšlí dopředu, takže to nejednou končí katastrofou. Jasně, u pětiletého dítěte to člověk asi moc nečeká, že bude dopředu přemýšlet o následcích svých činů. Ale zároveň chápu dospělácké postavy, proč jsou z Emila a jeho skopičin na mrtvici a nejradši by mu nafackovali.
Místy jsem se docela bavila. Asi bych nechtěla být na místě postav a čelit následkům Emilových nápadů, ale jako čtenářce mi to přišlo docela zábavné.
Přesto dávám jen 3 hvězdy. Děti z Bullerbynu mi přeci jen k srdci přirostly víc.

44 23.04.2023

Po Caveově "Oslici", která byla dost hutná a silná a kterou jsem četla před touto knihou, jsem čekala bůh ví proč něco podobného - hutného, nadupaného, drásavého. O to víc mne překvapilo, že "Zajda Munro" je vlastně dost opačný. Ale určitě ne horší, to v žádném případě. Prostě odlehčenější a ne tak apokalyptický.
Je to dost jízda, v níž je potřeba očekávat s tím, že skoro na každém kroku potkáte sex a alkoholové opojení, občas střihnuté dalšími omamnými látkami. Hlavní hrdina, věčně opilý, je tak trochu slizoun, kterýho zajímá jen to, jak se ženským dostat pod sukně. Ale čím víc jsem ho poznávala, tím víc mi ho vlastně bylo líto. Ne, že by to byl typ člověka, kterého bych chtěla mít ve svém životě, ale vlastně mi ho bylo líto v tom, že on vlastně nikdy nepoznal jiný způsob života, než který žil.
Zajda Munro je taková zkrachovalá existence potácející se životem. Sice může tvářit jako největší drsňák a znalec světa, ale vlastně je vyděšený ze zodpovědnosti, které se neumí postavit čelem. A v tom je to hrozně smutný čtení, ačkoliv je to celé zabalené do dost odlehčeného způsobu vyprávění.
Autorův styl tvoření textů se mi dost líbí. Na jedné straně dokáže být poetický, květnatý, ale přitom to umí kombinovat s jazykem vulgárním, skoro až olezlým. A přitom to nepůsobí jako pěst na oko, ale naopak dost kompaktně. Jazykově je Cave vybaven neuvěřitelně. Už v "Oslici" to bylo velmi silně patrné. Tady možná trochu méně, ale i tak jsem si to po téhle stránce užila.
Asi to nebude úplně čtení pro každého. Nicméně pod tou slupkou příběhu chlápka závislého na sexu je vlastně dost silný příběh člověka, co nedokáže kočírovat svůj život. A právě v tom, co nemusí být nutně patrné na první pohled a co čtenář musí hledat mezi řádky, je tahle kniha tak silná. Protože je lidská, ačkoliv vám hlavní hrdina nemusí být vůbec sympatický.
Nakonec 4 hvězdy. Musím přiznat, že "A uzřela oslice anděla" na mne přeci jen udělala silnější dojem. Ale i tuto knihu mohu doporučit.

74 16.04.2023

Po nějaké době jsem chtěla vyzkoušet další dílo od Františka Kotlety a nakonec moje volba padla na Příliš dlouhou swingers party. Poslouchala jsem jako audioknihu, kterou namluvil Libor Terš - ten si s tímhle titulem poradil velmi dobře.
Tohle určitě nebude čtivo pro každého. Pokud vám v literatuře vadí velké množství sexu, místy dost explicitně popsaného, tak čtení této knihy vás bavit fakt nebude, protože zrovna sex tu zabírá dost značnou část prostoru. Autor se s tím teda dost nemaže a určitě v tomhle ohledu nechodí kolem horké kaše. Naše ústřední čtveřice, poněkud nesourodého složení, vyšetřuje dost neobvyklé případy, které zahrnují magii a nadpřirozené bytosti, spjaté se sexuální energií. Bytosti s nekalými úmysly, kterých je třeba se zbavit a zabránit jim ty nekalosti dělat. Na pořadu dne tu tak jsou zaříkadla, masakrování, doprovázené všelijakými divokými orgiemi a to vše je psané dost svižným jazykem, díky němuž to dost odsýpá. Pořád se tu něco děje, čtenář si nemá šanci oddechnout.
Nečekejte žádnou vysokou literaturu - kniha si na to ostatně ani nehraje. Nenajdete tu žádné komplikované zápletky, ani hutné psychologické ponory do nitra postav. Je to hlavně nenáročné a oddechové čtení, u kterého člověk prostě vypne. Nakonec 3 hvězdy z 5. Jsem ráda, že jsem tuhle audioknihu zkusila, bylo to zase něco trochu jiného, než běžně čtu/ poslouchám. Nejsem ale běžný konzument podobného druhu literatury, a tak se do dalších dílů z téhle série už pouštět nebudu.

70 16.04.2023

Tento titul jsem poslouchala jako audioknihu a byl to vcelku zajímavý poslech. Obsahově se to zabývá tématem, které se týká vlastně nás všech - fyzickou láskou. Autor tu docela otevřeně, ale přesto velmi civilně a srozumitelně píše o tradicích a praktikách v otázkách sexu napříč kontinenty a národy. Některé věci mohou pro nás třeba být cizí a nepředstavitelné, ale v jiných končinách světa to může být naprosto normální. Ale v tom právě podle mne tkví přínos této knihy - autor čtenáře seznamuje právě s všelijakými rozmanitostmi a rozšiřuje tak obzory. Samozřejmě nikoho nenabádá, co přesně má kdo se svým sexuálním životem dělat. Jedná se skutečně hlavně o popis toho, co je kde v kterých končinách běžné, třeba i s ohledem na historii - zobrazeno na příkladu některých národů - tak, jak to pan autor při svých cestách coby entomolog vyčetl či zjistil při povídání si s domorodci či jinými kolegy-entomology.
Pokud vás otázky sexuality a různých podob fyzické lásky zajímají, tohle by vás mohlo bavit. Je to psané srozumitelně a poutavou formou. Vcelku otevřeně, ale ne nijak pohoršlivě či za každou cenu vulgárně.

62 16.04.2023

S tvorbou Jana Štiftera už mám nějakou zkušenost - a to dobrou, takže když jsem zjistila, že panu autorovi vyšla nová kniha, věděla jsem, že si ji budu chtít přečíst.
Paví hody začínají docela nenápadně - nějakou dobu bylo těžké říct, jakým směrem se bude děj stáčet. A možná právě proto jsem měla zpočátku potíž se do knihy více ponořit, začíst se - a možná proto moje hvězdičkové hodnocení skončilo na průměru. V druhé polovině knihy jsem se ale pořádně začetla a začala si knihu více užívat.
Autor umí skvěle zachytit atmosféru a popsat postavy, jejich svět. Dějová linka se může zdát zdánlivě jednoduchá, ale čtenář přesto musí číst pomalu a obezřetně, protože řada detailů se skrývá mezi řádky. Ve výsledku se tak ze zdánlivě jednoduchého příběhu stává příběh docela velký. Malá obec, nenápadné obyčejné postavy, ale přesto velké dějiny, které se dotýkají všech.
Jazykově je to skvostné dílo, které lahodí oku i duši. Pokud máte rádi poeticky laděnou a květnatě psanou literaturu, která je trochu náročnější, tady byste si mohli přijít na své.
Pokud se vám tvorba Jana Štiftera líbí, mohu doporučit - a uvidíte sami, jak vám to bude sedět.

61 16.04.2023

Tento svazek mne bavil o něco víc než díl nazvaný "Anglie" - možná to bylo dané tím, že Ohavný Londýn je asi tak o polovinu kratší, takže jsem neměla pocit, že bych v druhé polovině knihy zabředávala do uvadajícího humoru, jako se mi to stalo u té Anglie.
Opět to je hlavně zábavné čtení o historii - spíš než naučná publikace, po které by člověk sáhl kvůli informacím. Mladé čtenáře to podle mne zaujme, dospělého možná méně. Ale stejně jsem ráda, že mi to prošlo rukama. V době mého dětství tahle série docela dost frčela, ale mne to bůh ví proč míjelo. Tak si aspoň takto zpětně doplňuji přehled.
3 hvězdy mi přijdou na místě.

50 16.04.2023

Nepředpokládám, že by tituly ze série Děsivé dějiny někdo bral jako seriózní zdroj informací, z nichž čerpat. Osobně to spíš vnímám jako zábavné čtení o historii, kde bych však ta fakta možná brala spíš s rezervou. Už jsem takhle četla titul o Egypťanech a přišlo mi to docela zábavné.
Tady mi to bohužel úplně nesedlo. Zpočátku mi to přišlo skutečně jako humorně napsané povídání, ale nějak mi přišlo, že s přibývajícími stránkami se ten humor začínal dost opotřebovávat a spíš mne to začínalo nudit. Navíc mi úplně nevyhovovalo to, že tu autor čas od času přeskakuje v časech, takže jsem se občas ztrácela.
Nevím, jako dítě by mne to možná bavilo víc - přeci jen to je určeno hlavně dětskému čtenáři. Ale jako dospělé se mi to do vkusu úplně nestrefilo. Nakonec tedy za dvě hvězdy, no...

50 16.04.2023

Od Juraje Červenáka jsem si velmi oblíbila jeho sérii Stein a Barbarič, a tak jsem chtěla vyzkoušet i něco dalšího z pera tohoto autora. Nakonec jsem tedy sáhla po audioknize Vládce vlků. Mno, co k tomu říct.
Nejsem úplně čtenářka, která by běžně vyhledávala fantasy literaturu, ale čas od času ráda zabrousím i do tohoto žánru, abych si rozšířila obzory. Občas to vyjde a kniha se mi líbí, ale tady to bohužel v mém případě úplně nedopadlo.
Pravda - dějově je kniha docela dost svižná, plná akce, bojů (dost drsných - vyhřezlá střeva a useknuté hlavy na běžném pořádku). Drsná mluva, drsné prostředí, znásilnění... to tu najdete též. Také hodně magie a "magických/nadpřirozených" postav.
Co mne docela zaujalo, bylo zasazení děje do našich končin (pomezí Čech a Slovenska, jestli jsem dobře pochopila) a zapojení slovanské mytologie. Člověku to tak nějak dává pocit něčeho známého, čeho se při čtení může chytit.
Ale musím bohužel přiznat, že i když to dějově bylo vcelku akční a pořád se tam něco dělo, nedokázalo mne to do sebe vtáhnout natolik, abych tím příběhem žila a nechala se jím pohltit. Ani nevím, jestli bych měla zájem knihu dočítat, když bych ji četla v papírové podobě. Hlavně v druhé polovině jsem se kolikrát přistihla, že je mi to vlastně dost jedno, co s postavami bude dál a jestli tu řežbu přežijí. Určité věci byly navíc docela předvídatelné, takže pokud autor počítal s momentem překvapení, bohužel se u mne nedostavil ani jednou.
Nakonec tedy jen za 2 hvězdy a do dalších dílů se již pouštět nebudu.

71 09.04.2023

Knihy Larse Keplera jsem chtěla vyzkoušet už dávno, abych zjistila, proč se mezi čtenáři těší takové popularitě, ale dost mne odrazovala délka jednotlivých titulů. Takže byť Hypnotizéra mám doma v tištěné podobě, pořád jsem ho odkládala, až jsem to nakonec vyřešila audioknihou, což se ukázalo jako dobré řešení.
Pravda je, že už mám těch detektivek a thrillerů načteno docela dost, tak mne už tyto žánry asi nemají moc jak překvapit. Poslední dobou mám dojem, že čtení těchto žánrů mne v papírové formě vlastně už moc neláká, nenaplňuje a mám problém dočítat. Ale s radostí musím uznat, že Hypnotizér mi jako audiokniha přeci jen dokázal přinést k práci příjemné rozptýlení a napětí - hodně tomu pomohl skvělý přednes Pavla Rímského, jehož hlas se mi dobře poslouchá, a také hudební a zvukové předěly mezi kapitolami.
Dějově je to docela zamotané - člověka to nutí přemýšlet, kdo stojí za jednotlivými událostmi. Teorií si člověk vymyslí určitě dost sám. V tomto ohledu to bylo docela fajn. Trochu mne překvapilo, že vyšetřovatel Joona Linna, podle něhož se jmenuje celá série, tu hraje o dost menší podíl, než jsem čekala.
I když tu napínavé pasáže určitě najdete, přesto jsem měla dojem, že kniha zároveň obsahuje dost pasáží, které působí trochu výplňově, jako by Kepler záměrně natahoval. U čtenářů pak asi záleží, co komu v knihách vyhovuje. Mne by to v papírové podobě asi rozčilovalo a považovala bych to za zbytečné, nejspíš bych přeskakovala, ale v rámci audioknihy to bylo z mého hlediska snesitelné.
Obsahově to není nijak objevné - pokud už z žánru detektivek/thrillerů máte načteno hodně, asi tu skutečně nenajdete nic, co byste neviděli už někde dřív. Ale nutno podotknout, že Lars Kepler (aka manželská dvojice píšící pod tímto pseudonymem) umí vymyslet příběh, co má více méně hlavu a patu. Záměrně ale píšu "více méně", protože tam bylo pár momentů, které bych asi chtěla trochu líp rozepsat, vysvětlit či uzavřít.
Ve výsledku dávám 3 hvězdy. Nebylo to vysloveně špatné, nicméně pár "ale" jsem tu holt našla, no... Asi dám šanci i dalšímu dílu a uvidím, kam a jak moc se Kepler posunul a jestli mi to třeba bude sedět více...

83 09.04.2023

Atomové návyky jsem poslouchala jako audioknihu a přiznám se, že jsem na počátku neměla kdovíjaká očekávání. Self-help knihy jsem vždycky brala tak nějak spíše s rezervou, ale v případě této publikace jsem docela mile překvapená.
To, co autor v knize uvádí, mi dávalo docela smysl. Jednotlivé kroky, jak si vybudovat nové návyky a jak se postupně zbavit zlozvyků, tu má autor popsané dost srozumitelně a jednotlivé kroky, jak toho dosáhnout, tu jsou popsané jednoduše a v nějaké návaznosti.
Je potřeba podotknout, že aby si člověk nějaké nové návyky budoval a zbavoval se zlozvyků, musí tomu být otevřený, chtít to a mít zájem, protože jinak to prostě fungovat nebude, když si budete o všem s negativním přesvědčením říkat, že to je nemožné něco měnit. A je jedno, jestli si budete číst podobnou literaturu nebo se o to budete pokoušet sami.
Určitě není na škodu, když o tom člověk zkouší kriticky přemýšlet a nějak ty návyky a různé postupy formovat na svoji o sobu a na svoji životní situaci. Ale o tom to je - být ochoten o tom alespoň přemýšlet, co vám autor v téhle knize nabízí, jestli by to třeba nemohlo fungovat i u vás. Neměla jsem pocit, že by si hrál na nějakého dogmatika, který by jen slepě nařizoval. Vychází ze své praxe a praxe lidí kolem sebe a prostě nabízí návod, který jemu fungoval. A je na vás, jestli to budete chtít aplikovat i na sebe.
Já teda některé postupy již zkusila zahrnout do svého života a zatím to vypadá nadějně. Zkouším to, jsem s tím však teprve na začátku. Asi si ale koupím i tištěnou knihu, protože některé věci si člověk na jeden poslech úplně nezapamatuje. Nemluvě o tom, že audiokniha nedisponuje grafickými přílohami (zcela logicky) a člověk si to musí dohledávat na stránkách nakladatele...
Každopádně za vyzkoušení to určitě stojí.

63 09.04.2023

Uf uf, tak tahle divadelní hra mi teda příliš neseděla. Úplně jsem cítila, jak se do čtení musím nutit. A vlastně po přečtení ani nevím, o čem přesně to bylo a co přesně se autor snažil předat. Teď nevím, do jaké míry je to chyba knihy do jaké míry si za to mohu sama.
Tato hra nemá příliš rozvitý děj. Jak je psáno již na titulní straně, jsou to výjevy z vesnického života a spíš než rozvitý děj to skutečně najdete spíš takové střípky ze života postav. Je to takové filozofování o životě a o světě, o údělu postav, které vlastně neví co ze životem, který jim protéká mezi prsty a postavy to neumí zastavit. Taková trochu bezmoc, zdá se mi.
Nakonec dvě hvězdy - pár pasáží, kde postavy filozofují, se mi docela líbilo (viz třeba ukázky, které ve svém komentáři uvedl Marek Herman), ale celkově to prostě nebyl můj šálek čaje a nevím, jestli by se mi někdy chtělo tohle vidět na jevišti.

55 09.04.2023

Po rozhovoru s neurochirurgem Vladimírem Benešem, který jsem poslouchala jako audioknihu, jsem sáhla po dalším rozhovoru Martina Moravce, tentokrát s bývalým kriminalistou Josefem Marešem. A opět to bylo dost zajímavé povídání.
Myslím, že to téma vyšetřování vražd, které je s Josefem Marešem neodmyslitelně spjaté, může být pro hodně čtenářů dost lákavé - když si člověk uvědomí, kolik ročně vychází detektivek a thrillerů, které mají na světě tisíce čtenářů. Nemluvě o oblíbenosti podobně laděných seriálů a filmů. Takže si umím představit, že by takové čtenáře mohlo lákat si přečíst něco o tom, jak to vypadá i v reálném životě - z pohledu člověka, který se vyšetřování vražd věnoval velkou část svého života.
Obsahově je kniha rozdělená do několika oddílů, které se věnují různým aspektům práce vyšetřovatele. Mluví se tu o vyšetřování samotném, o pachatelích, o svědcích, pozůstalých. Dozvíte se, jak takové vyšetřování probíhá nebo co musí vyšetřovatel umět, nebo čeho se naopak při své práci vyvarovat. To vše pan Mareš samozřejmě uvádí s ohledem na svoji vlastní praxi. Dozvíte se tu i o konkrétních případech, které pan Mareš měl na starosti. Jelikož se pan Mareš nakonec stal i scénáristou nejednoho kriminálního seriálu, nakousne se tu v knize i toto téma.
Pokud vás zajímá osobnost Josefa Mareše nebo obecně práce vyšetřovatele na oddělení vražd, mohu tuto knihu určitě doporučit.

74 09.04.2023

Tato publikace je docela zábavným a praktickým doplňkem k různým učebnicím angličtiny, která vám může rozšířit slovní zásobu o zajímavé fráze. Graficky je to zábavné dílko a k učení docela nenáročné, řekla bych. Na každý den v roce jedna fráze, to není mnoho - naopak. Navíc doplněno o český překlad a příkladovou větu. Tohle se mi dost líbí a určitě mohu doporučit.. :-)

54 09.04.2023

Teda, na to, že je tahle hra poměrně krátká, trvalo mi to, než jsem se jí prokousala nakonec. Asi proto, že jsem měla dost odlišná očekávání. Údajně má jít o komedii, jak se píše hned na titulní straně, ale o komedii rozhodně nejde. A nebo měl Čechov o komedii úplně jiné představy než já. Podle mne spíš o divadelní hru s tragickým nádechem.
Celkově touhle hrou čtenář proplouvá s pocitem marnosti, bezmoci, melancholie a toho, že jde všechno strašně do háje. Postavy se tu plouží a souží se nad tím, že jim život utíká mezi prsty - bez toho, že by se jim v životě dostalo toho, co ty postavy chtěly. Takové dost děsivé míjení se s životní náplní. Pro mne dost splín teda! Vůbec mi to přišlo takové lítostivé a zoufalé.
Člověk tuhle hru musí číst poctivě a pozorně, protože některé události se tu podle mne odehrávají tak jako omylem a člověk se o těch událostech dozvídá z náznaků v jednotlivých replikách. Tak je na to potřeba dávat pozor, aby vám něco neuteklo.
První polovinu hry mi trvalo, než jsem se do děje pořádně ponořila a začala se konečně orientovat, kterým směrem to zhruba půjde a o co se autor snaží. Ale prostě to trvalo, no...
Postavy se mi zdály trochu zahleděné do sebe, hlavně herečka Arkadinová, která mi tu přišla jako děsně sebestředná drama queen - nijak zvlášť mi k srdci nepřirotla. Některých postav mi bylo naopak hrozně líto, jak se jejich osud vyvinul (Konstantin, Nina).
Celkově průměrné hodnocení. Obsahem a emocemi to není špatné drama, ale je matoucí, když čekáte komedii a dostanete prostě něco úplně jiného... a ten rozjezd byl na mne dost pomalý.

54 09.04.2023

Tahle kniha se ke mně dostala náhodou jako nečekaný dar. A nakonec jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Anglicky se učím už léta a bylo fajn si pročíst něco, co vám se studiem může potenciálně pomoct, ale přitom to není úplně typická učebnice. Možná právě proto hodnotím vysoko, že to prostě není typická učebnice, kde byste měli tunu cvičení či kilometrové seznamy slovíček, co vám budou připomínat Zlatý stránky, nebo něco podobného.
Jde spíše o publikaci, která se vám snaží předat praktické tipy k tomu, jak ke studiu přistupovat. Jak o učení přemýšlet či jak se k němu vůbec dokopat, když vám chybí motivace. Kniha je přehledně rozdělená do kapitol, které se postupně věnují všem aspektům jazyka - mluvení, psaní, gramatika, poslech, čtení nebo problémy s Czenglish. Je to obecně o učení jazyka, jaké metody můžete používat v jednotlivých částech jazyka nebo čeho se při učení třeba naopak vyvarovat. Tady je to dost o tom, najít si k tomu učení vztah a najít si ten svůj způsob učení, který vám bude nejvíc vyhovovat. Navíc na konci každé kapitoly dostanete několik tipů na různé online aplikace či návody, které můžete vyzkoušet.
Co mi přijde jako skvělý bonus navíc, je to, že podobné přístupy, které pan autor popisuje v této knize, se dají modifikovat na jakýkoliv jiný jazyk, který se chcete učit. Pravda, řada těch online vychytávek, které se tu uvádí na konci té které kapitoly, jsou zaměřené na angličtinu. Ale některé se dají použít i na jiné jazyky a taky vás to může inspirovat k tomu, abyste si hledali nějaké obdobné varianty pro ten jazyk, který vás zajímá.
Pravda, nedávám plný počet hvězd. Řadu věcí, které tu pan autor zmiňuje, jsem si už za léta učení se zjistila nebo se naučila sama (buď stylem pokus-omyl nebo na rady svých učitelů). Nicméně je tato publikace dost zajímavým počinem a mohu určitě doporučit minimálně k prolistování, pokud stále v učení jazyků tápete a chtěli byste zkusit něco odlišného, než co znáte z klasických učebnic.

62 02.04.2023

Již před delší dobou jsem od pana autora četla knihu Není úniku, což jsem hodnotila tuším že průměrně. Nyní jsem se rozhodla dát autorovi ještě jednou šanci, tentokrát jsem sáhla po Mostu sebevrahů - v podobě audioknihy, kterou namluvili Martin Stránský a Jitka Ježková. No a opět budu hodnotit průměrně - a tentokrát je to asi fakt už naposledy, co se s autorem setkávám, protože to asi fakt nebude autor úplně pro mne.
Začnu pozitivy - námět zní zajímavě, anotace lákavá. První polovinu knihy bych označila za vcelku svižnou - vtáhne vás to a prostě chcete vědět, co se stalo. Kdybych knihu četla v tištěné podobě, označila bych je za čtivou - v případě audioknihy bych ji označila jako dílo, které se prostě dobře poslouchá a je velmi dobře zpracované - po té audio stránce. Navíc Jitka Ježková je moje oblíbená interpretka, takže o to víc mne to z tohoto hlediska bavilo.
Jenže tady moje nadšení jaksi končí. Hlavně po té obsahové stránce, protože čím víc se děj blížil ke konci, tím víc jsem měla pocit, že je to prostě příliš překombinované a čím dál tím hůř uvěřitelné. A to byl pro mne hlavní kámen úrazu. S každou další stranou přibývá akce, přibývají určité zvraty - což by u thrilleru mělo být i žádoucí. Ale pro mne to bylo od určité chvíle prostě za hranou toho, c je pro mne ještě snesitelné, a moc mne to nepřesvědčilo.
Postavy nejsou úplně důvěryhodné, což na jednu stranu může být plus - v tom smyslu, že to autor nechává na čtenářích, komu co uvěří. Nespolehlivý vypravěč je poměrně obvyklá záležitost, hlavně v thrillerech - a to tu najdete. Pokud je tohle prvek, který vás baví, asi si to užijete. Ale mně tu úplně nesedělo to zpracování. K postavám jsem si nedokázala najít nějaký vztah, jejich osudy po mně ve výsledku spíše stekly.
Ve výsledku to je tak pro mne průměrné dílo, na které časem prostě zapomenu. Nic významného to ve mně nevyvolalo. Nebylo to vysloveně špatné čtení, pár kladů jsem tu našla, ale mělo to i své mouchy. Takže 3 hvězdy a tímto panu autorovi dávám sbohem.

63 02.04.2023

Knihu jsem poslouchala jako audioknihu namluvenou samotným autorem a budu si to muset poslechnout ještě jednou, protože obsahově to nabízí spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení, a to na téma, které se týká nás všech - vztahy, hlavně tedy partnerské. A proč budu chtít poslouchat ještě někdy znova? Protože asi nelze všechny postřehy, které v této knize najdete, obsáhnout najednou a to, čeho jste si nevšimli poprvé, můžete zaregistrovat třeba až napodruhé.
Takhle - některé věci, které tu autor uvádí, jste asi možná slyšeli už někde jinde, nebo si je během vlastního života odvodili sami. Myslím však, že nikomu neuškodí si tu a tam některé věci zopakovat. Zvlášť když to slyšíte/čtete takhle kompaktně od člověka, který se vztahy zabývá v rámci své profese už hodně dlouho a řekne vám to třeba s nějakým střízlivým odstupem. A třeba si na řadě míst uvědomíte pár věcí, které by vás ohledně vztahů a řešení problémů třeba nenapadly, a vy tak díky tomu dojdete jakéhosi "aha" momentu. Snad to teď říkám dostatečně srozumitelně.
Skvělé mi přišlo to, že autor prokládá každé podtéma konkrétními příklady ze své praxe (samozřejmě anonymně), takže tu člověk může načerpat určitou inspiraci či motivaci z reálných situací reálných lidí, které vám mohou připomínat něco, co znáte sami ze svých vztahů. A třeba vám to díky tomu pomůže pochopit, proč se v některých vztazích třeba zaseknete na nějakém problému. A pomůže vám to třeba líp pochopit, jak s určitými vztahovými věcmi pracovat a jak to řešit.
Sám autor zároveň na rovinu uvádí, že na řadě míst této knihy psal obecně a zkratkovitě, aby z toho nebyla odborná publikace. Ale myslím, že vzít si s toho může člověk vzít ledacos. Za sebe určitě mohu doporučit.

55 02.04.2023

Uff, co k téhle cihle napsat. No, hned zpočátku bych asi uvedla, že mi čtení téhle knihy dalo docela dost zabrat, a to celkem nečekaně. Podle anotace to znělo jako něco pro mne - a když jsem pak autorku slyšela číst z knihy ukázky (v rámci programu EKGA v Divadle Archa), byla jsem nalákaná ještě víc.
Nicméně - určité úskalí pro mne představovalo dost velké množství postav, které je mezi sebou vztahově dost propletené. Dost dlouho mi trvalo, než jsem se aspoň trochu zorientovala v tom, kde je s kým jak příbuzný, kdo má s kým jaké dítě, kdo si s kým kde štrejchnul, aby si pak vzápětí vzal někoho jiného. Kdo s kým kde a co. A i když je v úvodu seznam postav, stejně mi to dělalo problémy. V druhé polovině knihy jsem se bohužel čím dál častěji přistihla sama za sebe, že ztrácím pozornost, protože jsem v tom prostě měla hokej, co kde kdo dělá. Asi to na mne bylo prostě moc, no.
Přitom obsahově je to podle mne dost hutná a silná kniha - zabývá se skutečnými postavami, které žily v Sudetech. Autorka, věnující se v knize osudům svých vlastních předků, zde popisuje to, jak v oblasti Sudet žili lidé německé i české národnosti, kteří kolikrát žili ve smíšených manželstvích. A jak tato smíšenost ve vztazích ovlivňovala lidské osudy v době od první světové války až po dobu těsně po druhé světové válce. Jak moc to bylo komplikované, jak to z přátel dělalo nepřátele a jak to dokázalo znesvářit i blízké členy rodiny. V tom je asi síla téhle knihy - že se to věnuje naší české historii z pohledu reálné rodiny, která si to zažila na vlastní kůži. Autorka tu tak předkládá dost autentický obraz jednoho výseku našich dějin, které jsem já třeba v literatuře zas tolik nezaznamenala.
Knihu odkládám po dočtení se 3 hvězdami, což je teda hlavně způsobeno tím mým chaosem v hlavě, co se postav týká. Ale je dost možné, že si za to možná z části mohu sama a určitě to z knihy nutně nedělá špatné dílo. Za pozornost tato kniha určitě stojí, především pro to své téma. Určitě tedy radím knihu minimálně vyzkoušet, dát jí šanci - a uvidíte prostě sami, jak vám to čtenářsky bude sedět.

58 02.04.2023

Tuto básnickou sbírku jsem četla během svých studií na VŠ, ale zjistila jsem, že si ji vlastně vůbec nepamatuji. Vzala jsem ji tedy znovu do rukou. A nyní už vím, proč jsem si k ní za boha nedokázala vůbec nic vybavit. Při druhém čtení jsem ji ani nezvládla dočíst a po 20 stranách jsem odložila. Obsahově, atmosférou, ani emocí se mě přečtené básně vůbec nijak nedotkly - jen to po mně steklo a nic nezanechalo. Nerozumím, co se básník snažil říci, nic to ve mně nevyvolalo - vyjma nudy a neochoty pokračovat ve čtení. Nevím, co přesně básník svými texty zamýšlel předat svým čtenářům, asi bych k tomu potřebovala nějaký zasvěcenější výklad nějakého odborníka. Protože já se absolutně ztratila.
Hvězdami nehodnotím - neumím a ani nevím, co přesně bych vlastně měla hodnotit.