sgjoli komentáře u knih

Moje druhá kniha od autora a i tady to pro mne byl krásný, poeticky laděný literární zážitek.
Autor zde pracuje s tématem nespolehlivého vypravěče - nespolehlivého pro jeho paměť, která jako by měla tendence některé věci zapomenout či si záměně přibarvovat. Čtenář řadu věcí musí vyčíst mezi řádky a nespoléhat na vše, co mu autor naservíruje na první dobrou. Ale mně se tento typ textů líbí, když jsem na ně správně naladěná.
Jedná se o pomalejší čtení - kniha není příliš dějová. Děj je záměrně upozaděn na druhou kolej. Důraz se klade spíše na myšlenkové pochody postav, emoce, atmosféru, prožívání teď a tady, ale také na vzpomínky a hloubání nad určitými aspekty života. Kniha je hodně melancholická, s náznakem lítostivosti, ale také občasné ironie, i když ta tu pro mne nebyla tak silná, jak uvádí oficiální anotace.
Určitě to stojí za to, aby člověk s knihou strávil ten čas, který si kniha vyžaduje, protože ta emocionální rovina a také jazyková a literární práce s textem, kterou vám tato kniha nabízí, to je prostě krásné pohlazení po duši. Já se v té melancholii tady tak nějak našla.
V určité míře je tato kniha i dost skličující - autor zde naťukává několik tragédií a nedořešených témat, u nichž jsem měla spoustu otázek, které ale zůstaly bez odpovědí. Budu nad nimi přemýšlet ještě hodně dlouho.
Nicméně i když mne čtení knihy bavilo, přeci jen mne kniha nezasáhla tolik, co třeba Malíř pomíjivého světa, kterého jsem od autora četla dříve. Hodnotím tak slabšími 4 hvězdami.

80 12.06.2021

Začátek knihy mi připadal trochu pomalejší, ale pak jsem se začetla a nakonec to bylo vskutku fajn čtení. Dějově se mi to zdálo vcelku napínavé a s velmi příjemně tajemnou atmosférou a s nádechem nadpřirozena. Jako určitě to není ta nejděsivější kniha, co jsem kdy četla, ale ta atmosféra s mnoha otázkami a podtónem něčeho neznámého se mi líbila.
Je pravda, že to téma na první pohled dokonalé rodiny, které ale není dokonalá ani trochu, už bylo v literatuře mnohokrát, není to vůbec originální. Nicméně to pojetí, kterým se tu autor vydal, mi vlastně celkem sedělo. Ty postavy tady jsou tak trochu divné, každá svým způsobem - ale přišlo mi to skoro až kouzelně bizarní, že jsem se u toho vlastně bavila.
Závěr mi trochu zamotal hlavu, od čtenáře se vyžaduje trochu více soustředění, aby pochopil, kde je hranice reality a představ. Autor si navíc očividně rád se čtenářem hraje a těch otázek, kdy nevíte, na čem jste a čemu máte věřit, tu je dost.
Hodně otázek vyvstává z toho, že autorovo psaní se mi v této knize zdá docela úsečné. Řada věcí tu kolikrát není vyřčena naplno, příp. vůbec a čtenář si tak spoustu věcí musí domyslet sám. Na někoho to tak může působit stroze. Mezi jednotlivými událostmi v ději jsou kolikrát větší časové úseky, o nichž se čtenář nic nedozví, takže to může dělat dojem určité roztříštěnosti a slabé návaznosti mezi jednotlivými událostmi. Mně to tolik nevadilo, ale někomu by mohlo. Navíc některé věci jsou vyprávěné jen z jednoho úhlu pohledu, takže se čtenář kolikrát ptá, co autor skrývá a proč? A hlavně co skrývají postavy?
Nakonec i tak hodnotím vysoko - 4 hvězdy. Něco mi tam trochu chybělo. Ale jinak to byl fajn čtenářský zážitek.

87 07.06.2021

Tahle kniha mi bohužel nesedla tolik, jak jsem doufala. A přitom ten námět je fakt zajímavý a lákavý!
V tomto románu vystupuje na můj vkus až příliš mnoho postav, z nichž ale téměř žádná nedostane dostatek prostoru na to, aby ji autorka pořádně vykreslila. Skoro všichni hrdinové mi přišli děsně ploší, povrchní a já k postavám neměla moc jak přilnout. Během čtení jsem sice s postavami prožívala intenzivní příběh, ale brzy pro mne budou všichni snadno zapomenutelní, což je škoda.
Úplně mi nesedl ani styl psaní. Většinu knihy jsem měla pocit těžkopádnosti, kvůli níž jsem se nedokázala pořádně začíst a cítila jsem potřebu přeskakovat, což jsem nakonec dost často dělala. A přitom nemám pocit, že bych o něco přicházela, když jsem tu a tam vynechala nějaké slovo či celou větu. Kniha ve mně bohužel vyvolávala dojem, že se v ní vlastně skoro nic neděje, ač autorka rozehrává vícero dějových linií. Možná to zní zvláštně, ale takhle ta kniha na mne prostě působila.
Až cca poslední třetina konečně přišla s vygradovaným závěrem, kde to konečně všechno začalo zapadat do sebe. Bohužel mne autorka ale nedokázala příliš překvapit, protože zápletku se mi podařilo rozplést ještě před tím, než s rozuzlením přišla autorka samotná.
Výsledkem tak je pro mne slabší průměr. Námět skvělý, závěr napínavý, vygradovaný, ale celkově má pro mne kniha určité nedostatky...

88 29.05.2021

Tak jsem se konečně i já dostala k přečtení Marťana.
Přiznám se, že na začátku jsem měla trochu problém se začíst. Jednak to bylo dáno asi mojí čtecí krizí, co jsem trochu pociťovala, a také tím, že kniha sama o sobě je prošpikovaná značnou řádkou technických/vědeckých údajů, kterým já jako naprostý laik příliš (či skoro vůbec) nerozumím.
Tyto technické/vědecké informace, na které jsem si musela chvíli zvykat, jsou nedílnou součástí příběhu a já obdivuji autora, že to takhle dokázal dát dohromady a zakomponovat to do děje tak, aby to nebylo rušivé, ale naopak to působilo přirozeně, což se nakonec povedlo. To, že jsem měla problém si některé věci představit či chápat, je pak moje mínus - určitě to nevnímám jako chybu knihy. Ale je to pro mne důvod, proč ubírám jednu hvězdu - nedokázala jsem na 100 % pojmout vše, co autor v knize uvádí.
Ale jinak jsem s knihou dost spokojená. Jde o napínavý příběh o přežití a o vůbec o té vůli přežít. Hlavní hrdina je velmi inteligentní, vzdělaný, dost zručný, hodně hodně trpělivý a sám o sobě dost svéráz se smyslem pro humor. To, jak se s celou situací popral, bylo obdivuhodné. Přirostl mi k srdci a obdivuji jeho vnitřní sílu. Je fakt, že jako astronaut asi musel mít za sebou velmi náročný a pečlivý výcvik. Ale to, čím si prochází, je i tak neuvěřitelná fyzická i psychická zátěž, kterou by jen tak někdo neunesl, takže klobouk dolů.

120 28.05.2021

Po letech jsem si znovu přečetla tento biograficky laděný komiks a opět to byl silný zážitek.
Linie, v níž autorův otec Vladek vzpomíná na své děsivé zážitky z války, kdy on, jeho žena a jejich příbuzní skončili v koncentračních táborech, je hodně tíživá a silná. Autor tu navíc jako zkušený kreslíř využívá metaforického vyjádření (Židé zobrazeni jako plaché myši vs. nacisti zobrazeni jako kočky "hrající si" s myšmi), které o to víc zdůrazňuje tu hrůzu a tíživost všech zážitků.
Druhá linie sledující autorův vztah s otcem ale také není příliš optimistická. Velmi výrazně se tu projevují mezigenerační rozdíly a odlišné vnímání světa, vycházející z toho, že jeden z aktérů je přeživším holocaustu a do konce života si nese následky všech hrůz, které se mu děly a kterých byl svědkem. Zatímco syn, narozený až po válce, tuto zkušenost nemá a okolní svět a život vnímá zcela jinak.
Tyto rozdílné zkušenosti tak vytvářejí určitou propast ve vztahu otce a syna, kterou je občas těžké překlenout. Tato druhá linie vycházející z osobních zážitků autora je tak také určitým svědectvím o tom, jakým způsobem válečné události ovlivňovaly vztahy ještě dlouho potom, co již válka skončila.
Za sebe toto dílo rozhodně doporučuji.

106 23.05.2021

Tahle série je dost drsná jízda plná násilí, krutosti, bolesti a psychického vyčerpání. Tuto charakteristiku si nese i závěrečný díl. Bohužel však musím přiznat, že jsem z tohoto svazku trochu na rozpacích. Nejsem si zrovna jistá, že mi vyhovuje to rozuzlení a vůbec vysvětlení celé zápletky, kterého se mi tu dostalo. Celá série směřuje k určitému cíli, který jsem ale úplně nedostala. Nebo aspoň ne v té podobě, která by byla pro mne přijatelná.
Ano, je tu spousta zvratů, které s celým dějem pokaždé průběžně zamávají, ale to hlavní odhalení a ten hlavní zvrat na konci mi moc neseděl. Což je mi dost líto, protože celý příběh měl našlápnuto dost dobře.
Každopádně autor jde i tady dost na dřeň a s ničím se nemaže. V tomto duchu to šlapalo po celou dobu série, což jsem ráda, že si autor dokázal udržet vlastně až do konce.
Asi to celkově nebude čtení pro každého, nicméně pro mne je tato manga série objevem roku a jsem ráda, že se mi to dostalo do rukou. Škoda jen toho závěru, který bohužel v některých bodech tu sérii trochu zazdil.

72 21.05.2021

Tento díl mi přišel o chloupek slabší než ty předchozí, ale jen o málo. I tak hodnotím poměrně vysoko. Je to o trochu klidnější a méně brutální část, ale i tak se tu děj utěšeně posouvá kupředu. Přichází nové informace a je tu skvělý posun k tomu odhalit, kdo stojí za všemi událostmi. To se mi na téhle sérii líbí - že to nestojí na místě.
Postavy se potácejí na hranici svých možností, snaží se uspořádat myšlenky a vstřebat události posledních dní. To vše, aby na konci přišel další zvrat.
Tato série si mne prostě získala. Nečekaně, ale o to jsem radši. :-)

69 21.05.2021

Třetí díl je dost nářez a neuvěřitelné psycho - vzhledem k tomu, co všechno se tam děje. Postavy se psychicky rozkládají a nevědí samým zoufalstvím, co dál, aby je královská hra nedohonila.
Akční, svižné, dynamické.... pro někoho možná celkový koncept přitažený za vlasy, ale já touhle sérií prolítávám rychlostí blesku, protože mne to chytlo a nedokážu se od toho odpoutat. Jsem nadšená a nemohu se dočkat, co za zvraty přinesou další díly...

68 21.05.2021

I druhý díl byl skvěle napínavý a protknutý temnou a dusnou atmosférou. Ve vzduchu stále visí otázka, kdo za tím vším stojí, a to napětí se tak díky tomu dá krájet. Rozhodně jsem si i tuto knihu užila. Akce, emoce, hutná atmosféra, děj posouvající se kupředu, skvělá kresba, dynamika, napětí, zvraty... všechno tu je poskládané tak, jak se mi to líbí a jak jsem v tomto pokračování očekávala. Za mne skvělé.

60 21.05.2021

Listopád byl pro mne jednou z velmi očekávaných knih tohoto roku a jsem ráda, že mne kniha vlastně nezklamala. Alena Mornštajnová přišla opět se zajímavým příběhem o pohnutých lidských osudech ovlivněných politicko-společenskými událostmi naší země. Tentokrát to autorka ovšem zasadila na své poměry netradičně do alternativní verze naší historie.
Samotný děj knihy je dost deprimující, ostatně jak už to u knih Aleny Mornštajnové bývá. Nelehké životní události postav, neutěšená atmosféra, napjaté mezilidské vztahy. Autorka zde na osudech svých postav vykresluje fungování společnosti, která žije v sevření přísných vládních restrikcí, nevědomí, dezinformací, udavačství a strachu z vězení, kam se člověk mohl dostat i za naprostou maličkost. Neveselé čtení o věcech, které se sice po roce 1989 naštěstí nakonec nestaly, ale které až moc nápadně připomínaly skutečný život v 50. letech a za doby normalizace.
Pravda, Listopád se mne možná nedotkl tolik, co autorčiny předchozí knihy Hana a Tiché roky, každopádně se jedná o velmi čtivé dílo, od kterého se mi těžko odcházelo. Ačkoliv musím přiznat, že mi postavy občas v některých místech přišly trochu plošší a popis daného režimu bych možná snesla také trochu detailnější a z širšího úhlu pohledu - ne jen vyprávěný z pohledu ženy-vězeňkyně a z pohledu dívky z dětského domova.
Každopádně knihu za sebe mohu doporučit. 4 hvězdy jsou rozhodně na místě.

136 16.05.2021

Už jsem to psala vícekrát, ale pokaždé je pro mne těžké hodnotit knihu zobrazující reálné osudy skutečných lidí...
Faktem nicméně je, že osudy Sungdžu Leeho nejsou opravdu lehké na čtení a vnímání. Knihu, byť není zas tak dlouhá, jsem si musela dávkovat a prokládat i jinými tituly, protože číst o tom, co zažívají lidé v Severní Koreji, je prostě síla. Skoro to místy až působilo jako z jiného světa. Tahle kniha je tak dost deprimujícím svědectvím člověka o světě chudoby, hladu a všelijakých krutostí, které autor jako dospívající chlapec musel zakoušet.
Pokud má čtenář o Severní Koreji nulové či jen minimální znalosti, v této knize může načerpat alespoň nějakou základní (hodně obecnou) představu. Jednak úvod knihy obsahuje stručný přehled o historickém a politicko-společenském vývoji Severní Koreje po roce 1945, a jednak kniha na pozadí autorova životního příběhu poukazuje na reálný život běžných lidí v době 90. let 20. století a v počátku 21. století.
Kniha je určena především pro dospívající čtenáře - nejen, že na to autor sám upozorňuje v doslovu, ale i samotné provedení knihy tomu odpovídá. Kniha tak možná působí na některých místech trochu zjednodušujícím dojmem, kdy se v popisu jednotlivých událostí možná nejde tolik do hloubky a nezachází se do nějakých detailnějších spletitostí.
Pro mladší čtenáře to tak bude asi plusem a celá problematika bude možná díky tomu srozumitelnější a "snadnější" na strávení. Já jako dospělý čtenář bych možná ocenila naopak hlubší ponor do této tématiky, ale to asi bude spíše problém z mé strany, že jsem jako dospělá sáhla po knize pro mládež než po knize pro dospělé publikum.
Každopádně i tak kniha stojí za pozornost a zajímá-li vás toto téma, mohu knihu určitě doporučit.

74 16.05.2021

Od téhle knihy jsem měla vysoká očekávání, ale nakonec jsem vlastně rozpačitá a trochu zklamaná. Z velké části bude ale chyba u mne. Hlavně proto, že jsem asi nesprávně pochopila anotaci a čekala jsem od knihy dějově něco trochu jiného, než mi kniha nakonec dala.
Pořád jsem měla potřebu se soustředit na jednu konkrétní dějovou linku, na kterou jsem byla velmi natěšená, že jsem se nedokázala knihu pořádně vnímat jako celek. Veškeré zvraty, které se v knize nakonec děly, šly nakonec směrem, který mi příliš neseděl...
Problém jsem měla také s tím se začíst. Prvních cca 70-90 stran jsem se do knihy vůbec nedokázala ponořit, nečetlo se mi to dobře. Výsledkem bylo, že jsem měla potřebu přeskakovat - a to mi bohužel zůstalo po značnou část knihy. Závěr samotný mi bohužel přišel dost uspěchaný a ledabyle napsaný. Vzhledem k tomu, jak se spousta věcí v průběhu knihy řeší celkem detailně, tak v tom konci mi to přišlo šup šup odbyté, se spoustou akce, ale bez nějakého propracovanějšího ukotvení a ukončení.
Takže celkově na pomezí 2,5-3 hvězd z 5. Bohužel jsem se s knihou moc nepotkala...

69 13.05.2021

Tak tenhle psychothriller jsem si nadmíru užila! Kruh je neuvěřitelná jízda - je to akční, napínavé, svižné a plné zvratů, kde si kočka hraje s myší a čtenář dlouho neví, kde je vlastně pravda. A přitom mi to vůbec nepřišlo překombinované (což je rozhodně příjemný plus!).
Kniha se čte velmi dobře. Autorka nezabředává do zbytečných a nicneříkajících detailů, styl psaní působí velmi přirozeně a vypsaně. Ke svižnosti rozhodně dopomáhá nejen to, že se v knize pořád něco děje, ale i to, že autorka využívá krátké kapitoly ukončené vždy nějakou pointou či informací, kvůli níž čtenář potřebuje pokračovat dál. První dvě tři kapitoly jsem si tak trochu zvykala na styl, kterým autorka píše, a pak jsem se začetla natolik, že jsem se od knihy vlastně nemohla odtrhnout.
Jelikož se jedná o psychothriller, hraje se tu především na vztahy, emoce a chování postav. Rozhodně nečekejte žádné brutální násilí a potoky krve. To mi hodně vyhovovalo. Také se mi líbilo, že autorka se nesnaží tlačit na pilu. Zvratů je zde požehnaně, ale přitom mně osobně vůbec nepřišly násilně vtlačené do příběhu a ani mi nepřišly tolik průhledné - v tom smyslu, že autorka se na zvrat nepotřebuje připravovat několik stránek dopředu. Čtenář tak neví, kdy který zvrat přijde, protože na něj není tak okatě připravován.
Tohle jsem si prostě užila. Teorii, kdo za co může a proč, jsem vlastně neměla žádnou, ale bylo mi to jedno - užívala jsem si to, co mi autorka naservírovala, a já se u toho královsky bavila. 4,5 hvězdy z 5 a moc doporučuju!

90 09.05.2021

Lapači prachu jsou hodně syrovým a dost naturalistickým vyprávěním s nihilistickou "antihrdinkou" v hlavní roli. Kniha samotná balancuje na hranici reality, vzpomínek, myšlenek, příčetnosti a trochy šílenství.
Tahle kniha odráží toxické vztahy mezi postavami (i ve vztahu k sobě samým)... mezi postavami, které nedokážou pořádně komunikovat, že je to občas i ničí. Vzniká z toho do určité míry psycho, ze kterého se člověku občas svírá žaludek. Není to příliš pozitivní kniha, spíše naopak. Kniha byla pro mne dost emoční - autorka šla pro mne v tomto ohledu místy až na dřeň. A občas to i trochu zabolelo. A přitom jsem v některých věcech hlavní hrdince tak moc rozuměla. Chce žít po svém, aniž by ji za to někdo odsuzoval, žít si svůj život navzdory zaběhlým konvencím. V tomhle to bylo pro mne dost silné a Anna jako postava skvělá.
Autorka si skvěle hraje s jazykem, střídá se jazyk spisovný i nespisovný, občas se sáhne i k vulgaritě, ale zároveň autorka umí být i krásně poetická.
Nejedná se o knihu se silnou dějovou linkou, děj je zde záměrně upozaděn na vedlejší kolej. Autorka se zaměřuje na nimrání se v duši a mysli hlavní hrdinky. Spousta věcí je tu navíc schovaná mezi řádky a čtenář musí být ochoten se občas zastavit, hledat, přemýšlet, procítit.
Nakonec dávám 4 hvězdy. Nejsem si jistá tím koncem, což může být ve skrze moje chyba, ale zatím si nejsem na 100 % jistá, co přesně jsem si z něj měla odnést. Ale jinak celkově mohu doporučit, pokud máte rádi literaturu, kde víc roli hraje vnitřní svět postav než děj jako takový.

83 08.05.2021

Prvních 50-60 stránek se mi nečetlo příliš dobře, přišlo mi to trochu kostrbaté, nemohla jsem se začíst, vůbec jsem se neorientovala a popravdě mne to moc nebavilo. Ale jsem ráda, že jsem vydržela, protože jsem po dočtení nakonec vcelku spokojená.
Autorův styl psaní je místy trochu zvláštní a člověk si na to musí zvyknout. Ale jinak se z této knihy vyklubal celkem svižný, dynamický příběh, který s přibývajícími stránkami nabírá na grádech.
Atmosféra knihy s každou další stranou dost houstne. Jednak člověk postupně zjistí, proč se postavy chovají tak podivně a na jakém základě jsou lidé nuceni žít svůj život, ale také že se postupně začínají dít "nové" divné věci, s nimiž se hrdinové musí potýkat. Vzniká tak dost dusná a napjatá atmosféra, kterou jsem si dost užila.
Tahle kniha je veskrze negativní - dějem, atmosférou, ale také postavami samotnými, které vlivem okolností samy propadají negativním myšlenkám, ale také že řada postav dělá vlivem okolností řadu špatných a nezvratných rozhodnutí. Na několika místech mne kniha přiměla se zamyslet nad tím, co všechno je člověk ochoten udělat z lásky či z nenávisti, ze strachu, zbabělosti...
Knih o čarodějnicích mám načteno prachbídně málo, ale tahle se mi nakonec dost líbila. 4 hvězdy jsou za mne určitě na místě a za sebe mohu doporučit.

76 06.05.2021

Strašidlo cantervillské jsem zaznamenala již v dětství skrze film z 90. let s Patrickem Stewartem v hlavní roli. Film samotný není sice žádný filmařský klenot, ale mám na něj hezké vzpomínky z dětství. Jako malému děcku se mi to fakt líbilo, i když popravdě uznávám, že filmům vlastně moc nerozumím a můj vkus není kdoví jaký.
Ke knize samotné jsem se pak dostala jako dospělá. Samozřejmě jsem věděla, že musím odhlédnout od filmu a knihu vnímat jako samostatnou věc, jako ten hlavní originální příběh. Ale přiznám se, že mne ten originální příběh zas nebavil tolik, jak jsem doufala. Nevím, co přesně jsem čekala. Možná jsem byla namlsaná Obrazem Doriana Graye, který mám velmi ráda, a tak jsem doufala, že se od Wildea dočkám dalšího skvostného příběhu. Ale nějak se mi ho bohužel nedostalo.
Pro mne z toho vyšla příjemná – lehce nadprůměrná jednohubka na jedno odpoledne, která ve mně nenechala tolik, kolik jsem doufala. Je to vskutku zábavné dílo, svižně a čtivě napsané, ale není to nic, co by vám nějak mělo změnit život či předat nějakou převratně hlubokou myšlenku.

96 02.05.2021

Na tuto knihu jsem narazila během studií střední škole v učebnici literatury, a tak jsem ji četla v domnění, jak si doplním (resp. rozšířím) vzdělání. Doteď si nejsem jistá, jestli to bylo v případě této knihy skutečně nutné. Co se zpočátku zdálo jako zajímavá směska povídek, se proměnilo v jednu velkou táhnoucí se nudu. Kniha svými povídkami popisuje průměrnost, šeď, neměnící se dny hlavních postav. Průměrný život průměrných postav zachycený průměrným způsobem do průměrné knihy. Líp to za sebe bohužel popsat nedokážu. Nemám pocit, že by mi kniha něco přinesla – kdybych ji nečetla, nic zásadního by mi asi neuteklo. Asi tuto knihu nedokážu ocenit. Předpokládám, že hodnotu to asi bude mít, když se kniha probojovala do učebnic literatury, ale já tu hodnotu v tom vidět bohužel nedokážu.

64 02.05.2021

Doteď si pamatuju, jak jsem jako puberťačka byla z téhle knihy dost zmatená. Bůhví proč jsem čekala echt historický román a ona to byla místo toho červená knihovna jak vyšitá. Podle mne to asi není nic, co by člověk nutně musel číst opakovaně. Jak už bylo zmíněno v jiném komentáři, knize chybí jistá autentičnost, kvůli níž kniha nepůsobí příliš uvěřitelně. Tomuto románu ovšem nemohu upřít čtivost – četlo se mi to totiž jinak kupodivu dobře. Akorát jsem obsahem čekala něco trochu jiného. Nakonec se z toho vyklubalo dost průměrné dílo, které nenadchne, ani neurazí.

65 02.05.2021

Tahle kniha mi dala popravdě trochu zabrat, ale za to si nejspíš mohu sama. Asi nebylo nejchytřejší za současné pandemie číst knihu, která se dějově točí kolem epidemie španělské chřipky. Ono stačí v jedné pandemii žít - číst si o pandemii ještě v knize mi na náladě rozhodně nepřidalo.
Popravdě já po této knize sáhla automaticky kvůli autorce, která pro mne dosud byla zárukou silného a dobře napsaného příběhu a anotaci knihy jsem si příliš nestudovala. No, můj problém.
Každopádně autorce musím přiznat, že se jí opět podařilo velmi realisticky popsat atmosféru doby, prostředí, chřipku samotnou. Atmosféra knihy je dost napjatá a hutná, což bylo dáno jednak tématem španělské chřipky a také tím, že se ocitáme v sirotčinci - život v něm autorka pojímá jako něco hodně nepříjemného až strašidelného. Celé to téma chřipky a také prostředí sirotčince autorka vykreslila hodně sugestivně - kniha tak působila dost krušně, napjatě, neutěšeně a tyto negativně laděné emoce se na mne dost přenášely.
Postavy se zde potýkají s řadou překážek a musí dělat mnohdy těžká rozhodnutí, aby přežily. Přesto mi ne všechny postavy přirostly k srdci. Zároveň jsem měla trochu pocit, že by si postavy možná zasloužily propracovat trochu více. Mám pocit, že jsem se k těm postavám neměla moc šanci dostat, že je znám dost povrchně. Něco mi tu prostě chybělo. Nicméně to může být čistě jen můj subjektivní dojem.
Celkově mi kniha přišla tématem hodně silná, místy syrová, námětem i atmosférou hodně neutěšená. A v některých místech jako bych nacházela paralelu se současnou situací.
Nakonec lepší 3 hvězdy. Ale je to do značné míry ovlivněné tím, že jsem knihu asi nečetla v úplně ideální čas. Za jiných okolností bych asi hodnotila lépe.

82 01.05.2021

Mám pocit, že mne čtení této knihy trochu udolalo. Od začátku se jedná o dost hutné čtení - už jen proto, že hned od prvopočátku víte, že příběh postupně směřuje k nevyhnutelné tragédii. A byť se prvních cca 100-150 stran zdá dost pomalých a rozvláčných, je tato kniha vlastně dost temná a ponurá celou tu dobu, co čtete. A čím víc se blížíte k bodu zlomu a poznáváte všechny okolnosti a poté následky dané tragédie, je to čím dál hutnější a temnější.
Tajná historie je dost atmosférické čtení. Autorka si hodně zakládá na pomalém, ale zato poctivém budování atmosféry, prostředí, postav a vztahů. Proto by někomu mohlo připadat, že je kniha až příliš rozvleklá, možná trochu nudná a na řadě míst se zdánlivě nic neděje. Ale to je záměr - autorka se nimrá v zdánlivě nepodstatných věcech, nicméně právě to důkladné poznání prostředí, postav, vztahů mezi nimi, myšlenek a pocitů - vše tu souvisí se vším a právě to spoluvytváří tu celkovou hutnost a temnost příběhu.
Kniha sama o sobě je dost ponurá i z toho důvodu, že příběh nenabízí příliš kladné hrdiny. Byť se zdánlivě zpočátku zdají všichni více či méně sympatičtí, je to vlastně maska, která se postupně bortí, - každý tak postupně odhaluje svoji pravou, v některých ohledech zkaženou povahu. Aspoň takový to na mne dělalo dojem. Na pozitivní náladě to rozhodně nepřidá - stejně tak jako samotné události této knihy. Autorka zde otevírá téma viny, zodpovědnosti a vyrovnání se s následky činu, který nelze vrátit zpět. Postavy tu jsou postupně psychicky vyčerpané - a pocit vyčerpanosti jakoby se přenášel i na mne.
Knihu budu ještě nějakou dobu vstřebávat. Takto čerstvě po dočtení 4 hvězdy z 5. Možná se ale k hodnocení časem ještě vrátím a lehce poupravím.

86 25.04.2021