SSTknihy komentáře u knih

Emil Kintzl byl bezpochyby legenda. Člověk, který znal každý kout milované Šumavy jako málokdo. Měl rád její přírodu, chránil ji, sbíral dávno zapomenuté příběhy, psal o místní historii, sportoval, učil, vyprávěl, sbíral vše, co by se mohlo jednou hodit, natáčel televizní pořady. A hlavně si naplno užíval života, přestože to často vůbec nebyla procházka růžovou zahradou.
Jeho život vyhasl náhle, uprostřed sjezdovky po srážce s jiným lyžařem. Odešel v plné síle a při činnosti, kterou miloval. Kniha je mozaiku vzpomínek jeho přátel, blízkých a známých, propojená historkami a informacemi o jeho životě. Je to milé, laskavé a vtipné vyprávění přesně v tom duchu, jako by to vyprávěl on sám. Ztracená Šumava díky Emilovi už nikdy nebude ztracená...

81 13.03.2024

Já mám ty japonské autory opravdu ráda! Tohle byl opět krásný, dojemný, laskavý, moudrý, vtipný a velmi lidský příběh, po jehož přečtení vám na tváři zůstane tichý úsměv a v oku slzička. Putování hlavního hrdiny po stopách vlastního života prostřednictvím návštěvy dávných přátel je skvělý způsob, jak postupně poznat nejen je, ale především jeho samého i důvody jeho cesty. Výborně jsem se bavila u pasáží, které jsou psané z pohledu kocoura Nany, který jednotlivé situace nejen komentuje, ale dává jim i nový rozměr.
P. S. Přísahám, že už nikdy své kočce nekoupím obyčejnou gumovou hračku :-)

93 05.03.2024

Velmi intimní vzpomínky hlavní hrdinky (autorky) na několik lidí, kteří v určitém okamžiku vstoupili do jejího života, aby v něm nejen pobyli různě dlouhou dobu, ale zároveň její život zásadním způsobem ovlivnili. Vzpomínky na přátele, lásky i rodinné příslušníky se prolínají s dobovými reáliemi a společně vytvářejí neuvěřitelně barvitý mix, který vás postupně pohltí a vtáhne do svého víru.
Jedna z postav charakterizuje styl autorčina psaní slovy "teskný cit pro detail". To je přesné - hutný text, plynoucí téměř bez přímé řeči a s minimem odstavců je doslova napěchován detaily, díky nimž se postupně čím dál víc skládá obraz nejen portrétovaných, ale především samotné vypravěčky. A přestože nejde o žádné výrazně smutné nebo tragické vzpomínání, ta teskná nitka se celý čas táhne skrz každé slovo, větu, každý detail.

73 05.03.2024

Boží! Opět skvělý rozhovor od pana Moravce, který se čte jako dobrodružný román. Marek Dvořák vás provede fungováním letecké i pozemní záchranné služby, přiblíží práci na urgentním příjmu, připomene základy první pomoci, vyvrátí nejeden mýtus, prozradí mnohé ze svého života a v neposlední řadě vás rozesměje i rozpláče při líčení příběhů, u kterých působil jako lékař a záchranář.
Dokud nepřečtete poslední stránku, neodtrhnete se!

94 28.02.2024

Nostalgické vzpomínky na dětství strávené na městské periférii počátkem 60. let minulého století. Válečná léta rezonují už jen tam, kde válka ublížila nejvíc a lidé se navíc po temných 50. letech naučili o mnohém mlčet. Pravda proto zůstává často pečlivě ukrytá jen v náznacích a občas neopatrně pronesených poznámkách.
Právě z takových střípků a díky dětské fantazii a prázdninové nudě postupně vyvstává na povrch pravda o tragických událostech, které by jinak zůstaly ukryty za hradbou mlčení a nepotvrzených domněnek. Tajemství s sebou navíc přináší víc než jen jedno odhalení a léto roku 1963 se tak pro hlavního hrdinu stává nejen pomyslným mostem mezi minulostí a budoucností, ale i mostem mezi dětstvím a dospíváním.

67 22.02.2024

Lidská bolest může mít nekonečné množství podob. Živená navíc lhostejností a strachem dokáže zničit i poslední zbytky štěstí a naděje. Kde není láska, zbývá místo jen pro černočernou tmu. Ano, bohužel takové příběhy nejsou ojedinělé a dějí se pořád. A ne vždy vede z temnoty přímočará cesta ven.
Takový je i příběh Cácory. Autorka ho podává jednoduše, bez zbytečných odboček, často jen v náznacích, ale o to působivěji. Možná by si zasloužil ještě pár stránek navíc, možná špetku naděje v tom moři beznaděje, lemované jen další bolestí, nenávistí a zlobou.

118 22.02.2024

Frustrace, nuda, neukotvenost, náhlé záchvaty vzteku, nadšení, nebo naopak lhostejnost, touha po tělesném kontaktu a strach z intimity, vztek, pohrdání autoritami, hledání sebe sama... Všechen ten zmatek se odehrává v mysli i těle sedmnáctiletého Holdena během jeho putování předvánočním New Yorkem. Co na tom, že tahle kniha byla napsaná před víc než 70 léty a teenageři mají dnes trochu jiné záliby a cíle. Podstata zůstává stejná. A tahle je navíc hodně dobře napsaná.
P. S. Jen by tomu slušel modernější překlad, protože krindapána (= ty vole), s těmi tajtrdlíky (= magory) se vážně nedá mluvit celý večer o pohlaví (= sexu) :-)

88 21.02.2024

Kdo by to byl řekl, že může být kniha tak intenzivně pachová... Při čtení životní cesty Jean-Baptista Grenouille doslova cítíte z každé věty všechny pachy světa. Všechny pachy, vůně, aromata, smrady, odéry, zápachy - doslova se vám chvěje chřípí... a obrací žaludek. Protože cesta tohohle človíčka, narozeného v největším smradu a bídě Paříže není žádná procházka růžovou zahradou. Navzdory všem překážkám tvrdošíjně putuje za svým zvráceným cílem, bez výčitek svědomí, stopy studu či soucitu. Musíte jít s ním až na samý konec a pak si teprve oddechnout, vydechnout a konečně se nadechnout...
Není to čtení pro každého. Pokud znáte film, tak se připravte na to, že kniha je sice psaná úžasně barvitým jazykem, ale je velmi popisná a detailní. Ano, jde opravdu o "příběh vraha", ale rozhodně nečekejte detektivku nebo akční thriller. Ale za přečtení to tedy stojí!

92 14.02.2024

Krásná, originálně zpracovaná rodinná sága. Průlet téměř stoletými dějinami naší země, nahlížený postupně různými členy jedné česko-německo-židovské rodiny. Líbilo se mi střídání historických období, míst a úhlů pohledů a tomu přizpůsobený styl a jazyk vyprávění. Jako puzzle se postupně skládají osudy celé rodiny Schillerových, některé tragické, jiné úsměvné, nad jinými zůstává rozum stát a nezbývá než bezmocné skřípění zubů či nechápavé vrtění hlavou. Závěrečné propojení generací v dojemném odkazu houslových tónů pak snad konečně směřuje k novým lepším časům.
Škoda, že se toho do knihy nevešlo víc. A nenechte se zmást označením "povídky", jde v podstatě jen o chytře sestavený text do jednotlivých kapitol. Skvělý nápad je rodokmen umístěný v úvodu knihy, který hodně napomáhá orientaci v tom, kdo je kdo.

81 14.02.2024

Tahle série (Klekánice, Vodník) mě začíná bavit čím dál víc. Poctivá česká detektivka, bez rozsekaných mrtvol, vyšinutého pachatele a psychicky labilních vyšetřovatelů alkoholiků. A funguje to! Dialogy nešustí papírem, vyšetřování má hlavu a patu, náhledy do soukromí postav i policistů nejsou jen zbytečnou vycpávkou, je to vtipné i patřičně dramatické a všechny dějové linky se pěkně sbíhají do smysluplného finále.
Název knihy a úvodní citát vás sice logicky navedou jistým směrem, ale vůbec to nevadí, protože o to víc vás bude lákat pěkně rozplést celé to zamotané klubko a odhalit všechny souvislosti. Já to zhltla jako malinu do poslední stránky.
P. S. Co bude asi příště - Zlatý kolovrat? Svatební košile? Už teď se těším :-)

95 01.02.2024

Zpočátku spíš takový románek pro náctileté - patnáctiletá Jana prožívá své první lásky, trable se spolužáky i otravnou ruštinářkou, vydává se poprvé tajně na zábavu, ochutná první alkohol. Jenomže pak se objeví záhadný sešit s ještě záhadnějšími poznámkami a Janě začíná pomalu docházet, že s pravdou to v její rodině nebude tak jednoduché. Střípek po střípku se pomalu skládá minulost, která měla zůstat utajená, a jejíž odhalení neodvratně převede Janu z naivních školních let do počátku dospělosti.
Oceňuji detaily, díky nimž se autorce podařilo vykreslit především atmosféru 80. let. Navíc mám ráda, když se kromě příjemného čtení dozvím i něco nového z historie. Tenhle příběh splnil obojí.

90 31.01.2024

"Kouzlo poezie spočívá v tom, že ji objevíme, když je nám jí třeba."
Co k tomu víc dodat. Jednoduché básně, často na hraně citátu, samostatné myšlenky nebo jen pocitu sestaveného do jedné věty. Nemusíte to číst od první do poslední stránky, můžete jen listovat, vracet se k již přečtenému, přemýšlet nad novým významem. První část nazvaná LÁSKA je asi neprocítěnější a nejpravdivější, ale věřím, že každý si tu najde to, co zasáhne jeho duši nejhlouběji. Ideální knížka na noční stolek.

92 30.01.2024

Protagonisté a protagonistky těchto povídek vám asi nebudou moc sympatičtí. Někteří se chovají podivně, jiní zvláštně, mnozí nepředvídatelně. S jejich řešením životních situací můžete bouřlivě nesouhlasit nebo naopak tiše přitakávat, v každém případě vás ale něčím zasáhnou a přinutí se zamyslet.
Aňa píše čtivě, lehce a její příběhy nekloužou po povrchu. Je znát, že o svých postavách přemýšlí, a tak trochu vidí i za obzor. I proto stojí za přečtení.

82 22.01.2024

Královský písař tentokrát za pomoci svých společníků Petra a Rozárky rozplétá komplikovaný případ, kde jde o život hned několika zlatovlasým dívkám. A aby toho nebylo málo, před branami města stojí cizí velvyslanci a nebezpečí možná hrozí nejen krásným pannám, ale i celému království!
S detektivkami pana Vondrušky je to tak, že se lehce čtou, baví vás, oblíbíte si postavy, trochu si zahrajete na detektiva a až po přečtení vám dojte, že děj měl tak trochu trhliny, že se některé postavy chovali poněkud zmateně a že pachatelem měl být asi někdo úplně jiný. Jenomže nad tím mávnete rukou a po čase sáhnete po dalším dílu. Protože se to lehce čte, baví vás to, oblíbíte si postavy :-)

84 18.01.2024

Nenechte se ošálit poetickou atmosférou s nádechem nostalgie, která na první pohled panuje ve vyhlášeném nevěstinci Café Groll. Anděl svádí ďábla, ďábel anděla, ale za krajkovými podvazky a hedvábnými košilkami se skrývá tvrdý byznys a neúprosná realita všedního dne. To vše nahlíženo pohledem mladého začínajícího lékaře, jehož touhy, očekávání i první životní prohry se prolínají z životními osudy budějovických obyvatel 20. let minulého století.
Vzpomínková část běží paralelně se současností, odehrávající se na počátku 50. let, kdy už začíná být jasné, že z krásných nostalgických časů zbude sotva pár zaprášených vzpomínek a zažloutlých fotografií. A co víc - nezapomeňte, že staré hříchy vrhají dlouhé stíny a nikdy nevíte, jak vám osud (nebo spíš ďábel) zamíchá karty.

101 16.01.2024

Ať už jste zapřisáhlý milovník Vinohrad nebo jen občasný návštěvník Prahy, tahle kniha by vás neměla minout. V podstatě jde o bedekr, který vás sice spíš jen tak lehce inspiruje a navnadí k dalšímu průzkumu, než že by vás zahltil informacemi, ale přesto dokáže vykouzlit skvělou atmosféru, kterou ještě víc umocňují rozhovory tematicky propojené s jednotlivými kapitolami. Kdyby kniha obsahovala mapku, byla by dokonalá.

83 15.01.2024

Bohužel, tohle se moc nepovedlo. Povrchní, plytké, nevěrohodné v chování postav i policistů, bez akce, navíc se spoustou klišé i faktických chyb. Nepřidává tomu ani žánrová nevyváženost a řada docela zbytečných pasáží i postav. Děj nedrží pohromadě a působí spíš jako dvě samostatné části spojené dohromady. Dočetla jsem, ale za mě promarněná příležitost a velké zklamání :-(

79 12.01.2024

Zajímavý pokus o návrat do časů Agathy Christie. Osamělý dům, uzavřený okruh podezřelých, prohnilé rodinné vztahy a jeden z nich je vrah...
Jenomže Julii Stárkové chybí pronikavá inteligence malého Belgičana a svým šedým buňkám mozkovým napomáhá praktikami lehce na hranici parapsychologie. I když se autoři snažili, je celkem těžké najít si k ní cestu a vykřesat nějaké sympatie. Nepomáhá tomu ani její oddaný "Watson" Sidney, který je většinu času degradován do role poslušného pejska, co stáhne ocas (řečeno obrazně), kdykoliv ho panička pokárá.
Čte se to dobře a rychle, to zas ano, děj je přehledný, bez záludností a skrytých významů. Jenomže ve srovnání s předchozí sérii je to bohužel nuda. Moc se nevyšetřuje, spíš se popíjí (hodně) a jí (luxusně). Asi v polovině knihy mi začalo být docela jedno kdo že to vlastně vraždil a proč. Závěrečné grandiózní odhalení to vylepšilo jen o kousek.

91 10.01.2024

Působivý příběh obyčejného člověka, otce od početné rodiny, který se rozhodne nezištně vykonat dobrý skutek navzdory následkům, které mu takový čin s největší pravděpodobností přinese. Nesentimentální poselství lidskosti a lásky k bližnímu. Přestože se příběh odehrává v Irsku v polovině 80. let minulého století, svou atmosférou jako by na vás dýchly staré časy Dickensovy Vánoční koledy.
Z historického hlediska pak zajímavé upozornění na nechvalně proslulé Magdaleniny prádelny, které přinesly utrpení a bolest tisícům nevinných žen.

103 09.01.2024

Jak jednoduše se dá napsat kniha, která v podstatě řeší smysl lidské existence. Docela obyčejný příběh, který by se vlastně mohl stát komukoliv z nás. Těch pár stránek vás ale jednoduše zasáhne svou hloubkou a opravdovostí. Navede vás k zamyšlení se nad tím, jak moc jsou pro nás důležité věci i živé bytosti, kterými se obklopujeme v našich životech. Jak důležité jsou pro nás přátelství, láska, soucit, vzájemné pochopení a odpuštění. A že nikdy není pozdě na nápravu. To vše bez zbytečného sentimentu a s jemným nádechem humoru.
Ano, přiznávám, pobrečela jsem si...

99 09.01.2024