Terusha003 komentáře u knih
Velice zajímavý příběh. Kniha mě chytila za srdce. Myslím, že tento příběh mi v hlavě zůstane dlouho. Je to jedna z knih z poslední doby, kterou se vyplatí si přečíst.
Knihu jsem si přečetla na základě několika doporučení. Nejsem fanoušek fantasy, takže jsem byla dost skeptická. Nakonec jsem byla mile překvapená. Prostředí knihovny, různé možnosti kam mohl teoreticky směřovat Nořin život. Kdo z nás nikdy nepřemýšlel o tom, co by bylo kdyby? Kdo nikdy nepochyboval sám o sobě a o svých rozhodnutích. Tahle tematika je mi osobně dost blízká, takže za mě plný počet.
Mornštajnová patří mezi mé oblíbené autorky. Skvělá byla Hana, Slepá mapa i Hotýlek. V závěsu pak Tiché roky. Nejméně mě oslovil Listopád. Co se týče Lesu v domě mě při čtení přepadly dost stísněné pocity. Bohužel, to, o čem kniha je, jsem se trochu nedopatřením dozvěděla ještě před jejím přečtení, ale nic to neubralo na hrůznosti příběhu. Ani si nechci představit, kolik takových dětí a rodin žije mezi námi.
Setkáváme se se s již známými postavami, ale přibývají další nové. Poválečný optimismus vyprchává a nastávají těžké časy. Druhý díl mi přišel ještě o něco lepší než první. Chvílemi mě mrazilo a nemohla jsem se od četby odtrhnout. Snad bude třetí díl stejně dobrý jako předchozí dvě knihy. Já určitě Sudetský dům doporučuji, i když se nečte zrovna lehce.
Pro mě o řád lepší než Prameny Vltavy. Je jenom dobře, že se v literatuře připomínají temné stránky historie. Sice to bolí, ale myslím, že je to potřeba.
Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Doslova jsem se od knihy nemohla odtrhnout a napjatě čekala, jak vše skončí. S. Wilková prostě nezklame.
Pokud máte rádi psychologické romány, pak vám knihu určitě doporučuju. Tragická událost v rodině odstartuje postupný rozpad rodiny. Postupně se retrospektivně dozvídáme historii rodiny a vše, co předcházelo této události. Možná si uvědomíte, že znáte lidi, které mají podobné vlastnosti, jako postavy v knize.
Před četbou jsem měla jakési mlhavé povědomí o osudech Řeků, ale nic velkého. Příběh dvou děvčat, které se řízením osudu dostávají do Československa, stávají se v podstatě sestrami a musí se naučit žít v cizím prostředí. Sledujeme běh jejich životů v podstatě až do stáří, ale jejich přátelství přetrvává.
Moje druhá kniha od S. Wilkové. Zaujala mě stejně, nebo možná o něco více než Až uvidíš moře. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout a s napětím jsem čekala, jak vše dopadne. Jedna z největších knih, kterou jsem v poslední době četla.
Příběh se mi moc líbil. Navíc mě dostal nečekaný tragický konec. Opět jsem se dozvěděla více o válečných útrapách. Knihu každopádně doporučuju a chystám se na další dva díly.
Knih na podobné téma jistě existuje více, ale četla se dobře.
Třetí díl trilogie. Pěkný příběh. Napínavý děj a následné rozuzlení bylo pro mě nečekané. Určitě doporučuji.
Překvapivě snadno jsem zdolala třetí díl. Chvíli mi trvalo, než jsem si připomněla všechny postavy a vztahy mezi nimi, přece jen už uplynula dost dlouhá doba od chvíle, kdy jsem četla dva předchozí díly. Naštěstí kniha obsahuje rodokmen. Poklona autorce za zpracování, věřím, že není lehké něco takového sepsat. Jediné co mi vadilo, byly pasáže, které se věnovaly politice, ale dalo se to celkem snést. Trilogie je ukončena, ale pokračování by bylo možné a myslím, že by ho spousta čtenařů uvítalo.
Konečně jsem knihu přečetla. Není to zrovna příběh oplývající nějakými hlubokými filosofickými myšlenkami, ale je to prostě jednoduché oddychové čtení. Místy mi přišel příběh trochu zdlouhavý, ale nebylo to tak hrozné. Určitě si své čtenáře najde.
Mrazí mě v zádech, když si uvědomím, že Věrka, její rodina i další lidé skutečně žili a co všechno museli prožít. Kolik takových děvčátek asi žilo a dnes je jejich osud neznámý?
Moc pěkné, mohu jen doporučit. Knížka se četla sama, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Konec byl dramatický a překvapivý.
Kniha může klamat názvem, člověk by dost pravděpodobně čekal jiný příběh. Fajn je, že kniha je opřena o skutečné historické postavy a události. Četla se dobře a děj svižně ubíhal.
Knihu bych určitě doporučila. Trochu mi ale vadilo, že jsem z příběhu cítila trochu smutek a beznaděj, ale to jenom můj pocit. Suma sumárum, kniha stojí za přečtení, takže neprohoupíte, pokud jí věnujete svůj čas.
Dočteno. Několikrát už jsem chtěla knihu odložit, ale neučinila jsem tak. Byla jsem zvědavá, jak příběh dopadne. Zajímavé atmosférou, ale podruhé už bych si knihu nepřečetla.
Další kniha od D. Chlupové. Příběh se mi líbil, dobře se četl. O Životicích jsou i jiné knihy, ale myslím, že to vůbec nevadí. Moc jsem zvědavá, jak vše dopadne.