Nejnovější komentáře

„Skvelá a autentická kniha, spomienky legendárneho basistu Red Hotov, úprimné a neprifarbené, Flea sa odhaľuje v kladných aj tých záporných podobách, skvelá sebareflexia.... Prekvapujúce, ale v dobrom....som rád, že do toho nespadol, keď mu to hrozilo....mal svoj basket, knihy, filmy a hlavne HUDBU!!!“... celý text
— Gracian1964

Twisted Hate: Nenávist na ostří nože

„Well, stálo to celkem za nic - čekala jsem od této knihy málo, ale i tak jsem byla docela zklamaná. Hlavně protože i sex je v téhle knize napsaný dost mizerně, celou knihu mi připadal jako holý popis (a to i potom, co se z jejich “f*ck buddies stal reálný vztah) - myslím, že když už tyhle knihy čtu, očekávám od nich trochu víc emocí než od kteréhokoli 18+ videa. (K zápletce a plytkosti se ani vyjadřovat nebudu.)“... celý text
— DarieReed

Přírodní zahrady

„Pěkná kniha, ale spíše obecnějšího charakteru. Na vyhrazeném prostoru poskytuje spíše orientaci v základních pravidlech pro tvorbu zahrady, která bude blízká přírodě, přiláká život, bude dobře prospívat, nikoli nabídce zahradních hypermarketů. Tudíž bych knihu hodnotila pozitivně - můžete na ni navázat studiem podrobnějších knih o zahradě. Jde o dobrý odrazový můstek, pokud toužíte tvořit přírodě blízkou zahrádku :)“... celý text
— Mánička178

Sedm let v Tibetu

„Ale ano, i když tu pár výhrad asi je, tak proč ne? Zvlášť když jste pěkně v suchu a teple... Film se mi ale líbil víc.“
— boxas

Drak Jeho Veličenstva

„První díl jsem přelouskala během jednoho odpoledne, tak moc mě to pohltilo. Hned od začátku jsem si postavu Laurence a draka Temeraira zamilovala. Kniha se věnuje spíše budování jejich vztahu a dalším postavám. Děj tam není až tak nosný. V podstatě dorazí na výcvik a na konci je jedna bitva. Každopádně je to pěkně psané a uvěřitelné. A takové knihy mám prostě ráda. Vypadá to na další sérii s drakem, která by mohla být mou oblíbenou (spolu s Eragonem). Před 2 měsíci jsem četla Čvrté křídlo a říkala si jak jsou aspoň ti draci super... No tak v porovnání s draky zde nejsou.. Tohle bylo mnohem mnohem lepší. Fakt mi mrzí, že je přeloženo jen 5 dílů ze série... Ale hodlám přečíst aspoň těch 5 a uvidíme... Jestli se někdy přesvědčím ke e-knihám, tak tohle budou první knížky v AJ, které bych zkusila.“... celý text
— Neriparra

Noc na Karlštejně

„Tato kniha je za mě průměr. Mnohem více se mi líbí filmové zpracování než knižní. Čtenář se pobaví nad příkořími jednotlivých postav a nad jejich řešením.“... celý text
— 18LenkA12

Hladový hrob

„Tohle byl mnohem lepší díl než předchozí. Autorka upozadila ostatní případy detektivní kanceláře, takže děj se odehrával víc kompaktně. Postav bylo hodně a občas jsem nevěděla kdo je kdo, taky sektářské řeči mě rozčilovaly. Ale všechno tohle vyrovnává a předčí samotné rozuzlení případu a popis pobytu Robin v sektě.“... celý text
— SumýšIrena

Srdce tak bílé

„Jsou tajemství, která by raději neměla být nikdy odhalena? Může vyslovené tajemství změnit celý lidský život? Je tedy lepší některá slova nikdy nevyslovit, a to ani před tím nejbližším člověkem? Nakolik člověk ovládá svůj život a nakolik je řízen náhodnými událostmi? Takové otázky se začaly odvíjet v Juanově hlavě krátce po svatbě s jeho ženou Luisou. Ta, trochu proti jeho vůli, začne odkrývat rodinnou záhadu, která obestírá Juanova otce Ranze. První Ranzova žena totiž zemřela ihned po svatbě. Juan navíc zjistí, že si život vzala sama vlastní rukou. Pro Ranze je to však vzdálená minulost, o níž odmítá mluvit. Všechno je ale mnohem komplikovanější. Srdce tak bílé je kniha, jejíž obsah se nedá shrnout do několika vět. Autor hned od první stránky rozehrává širokou paletu zdánlivě nesouvisejících příhod a myšlenek. Na první pohled to může působit jako podivný slepenec. Vše má ale svůj čas a místo. Všechny události a myšlenky se postupně proplétají a na konci vytvoří pevný, obdivuhodně vystavěný celek, ve kterém vše dokonale zapadne. Srdce tak bílé je filozofický román, který je ale zároveň stále i poutavým příběhem. Obě roviny se vzájemně propojují a jedna bez druhé by nemohly existovat. Celý příběh tedy není jen chatrnou kostrou pro autorovy myšlenky, jak tomu ve filozofické beletrii občas bývá. Autor se zaměřuje především na témata spojená s tajemstvím a nahodilostí života. Život se totiž často odvíjí na základě neovlivnitelných, zdánlivě zcela banálních náhod, které však mohou mít sílu změnit celý lidský život a smazat všechny domnělé jistoty. Takovým okamžikem může být i rozhodnutí zda odhalit tajemství, nebo ho nechat nevyřčené. Kniha je napsána velmi květnatým a naprosto precizním jazykem. Autor skládá dlouhá souvětí, plná různých odboček a slovních her. Postupně na sebe vrství metafory a přirovnání, kterými přesně dokresluje atmosféru jednotlivých událostí. Text je na mnoha místech velmi intenzivní a díky různým tajemstvím i napínavý, místy se mu nedá upřít ani určitá vášnivost. Je doslova radost číst takto chytrý, skvěle vystavěný a úžasně napsaný román. Doporučuji všem čtenářům, kteří hledají filozofický román, jemuž nechybí poutavost a osobitost. 5/5“... celý text
— JakeTheDog

Peníze od Hitlera

„... moje první setkání s autorkou. Příběh se mi nečetl lehce, kolikrát jsem nevěděla, o kom je zrovna řeč. Skákání z jedné linky do druhé, trochu chaos“
— VladkaBU

Strážná věž - Peníze a náboženský podvod

„Svědci jehovovi jsou regulérní sekta a je třeba je potlačovat, kde a jak se dá. Ideálně zakázat provoz jako nebezpečné organizaci. Že se někteří jedinci, postrádající špetku kritického a samostatného myšlení, nechají zmanipulovat a vymýt si mozek, je věc druhá. Věc třetí, skoro všechna náboženství jedou na dost podobném schématu. Slíbí ti všechny ty krásné věci po smrti, protože to nic nestojí a těžko si někdo přijde ztěžovat, ale chtějí něco na oplátku. Některé církve jdou dál, než jiné, ale všechny jsou špatné a propagují život v bludech, iluzích a přeceňovaných mýtech.“... celý text
— vlkodlaq

Klíč k Morgenlandu

„Kniha, která mě chytila za srdce, poněvadž popisuje místa, která velmi dobře znám. Krásný příběh.“
— Alcaca

Ve jménu minulosti

„Čtivé ale hodně lásky z červené knihovny.“
— m2056

Jmenuju se Ozzy

„Ozzy je fenomén a jedna z ikon rockové a metalové muziky. Tato kniha je dle očekávání pecka. Místy i smutná, ale hlavně 100% zábavná. Chvilkama jsem řval smíchy.“... celý text
— jos_sep

Nová přání

„Poslední kniha ze série Láska z Green Valley obsahuje i novelu, která se dějově odehrává ještě před Novými přáními. Jsem strašně ráda, že tak nepřijdeme o žádný příběh, jenž Lilly Lucas napsala. Najdi mě v Green Valley je kraťoučká romance o Saře a Graysonovi. Připadalo mi, jako kdybych někde seděla s kamarády a oni mi vyprávěli svoje seznámení, a jak se dali dohromady. Bylo to miloučké. I Nová přání byl celkem krátký příběh. Tentokrát se v období adventu vrací Rebeka zpátky domů, jenže netuší, že v jejím pokoji bydlí bývalý hokejista Leo. O vtipné scénky tu není nouze, a jak už bývá u autorky zvykem, je to velmi čtivé. Ráda jsem se opět setkala s postavami z předchozích dílů a neskutečně moc jsem si užila poslední návrat do údolí Skalistých hor. Za knihu v rámci spolupráce mockrát děkuji @knihydobrovsky“... celý text
— lena.o.knihach

Aféra Granvillových

„Dalši dil byl ještě pěknějši než prvni dil dobře se to četlo a asi byl i dil posledni.“
— zdehan

Oči zasypané pieskom

„Dobré ploty robia dobrých susedov. Takže vitajte v krajine ostnatých plotov, separačných múrov a bezpečnostných kamier. Na konkrétnych prípadoch úplne konkrétnych jednoduchých ľudí tu autor dokumentuje jednu obrovskú nespravodlivosť, ktorú ale asi nikto nikdy rozumne nedokáže rozriešiť. Kto je právoplatným majiteľom pôdy a zeme? Jeden americký prezident v 19. storočí to definoval tak, že automatický nárok na pôdu nemajú tí, ktorí sa na nej len tak náhodou „vyskytli" (v tom prípade rozumej domorodých amerických Indiánov), ale tí, ktorí ju nejakým spôsobom zveľaďujú a zušľachťujú (poľnohospodársky, priemyselne, hospodársky...). Takúto argumentáciu používa aj štát Izrael. Ale Palestínci sú proste ťažkí pohoďáci, tí k šťastiu nepotrebujú triliónový HDP, potrebujú iba falafel, šawarmu a vodnú fajku. Celá tá do očí bijúca pokrivená spravodlivosť nie je udržateľná na večnosť a ešte sa isto budú diať veľké veci. Táto kniha je mementom a dôkazovým materiálom pre neriešiteľné majetkové, občianske a morálne spory Svätej zeme.“... celý text
— Nyctophile

Temná věž

„Zakončení série Temné věže hodné Mistra. Věže jsem dosáhla a ta mě pokořila. Rozervala mě a zase zcelila, ale už nikdy nebudu jako dřív. DOPORUČUJI Dala bych klidně znovu "Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách..." ale až jednou, někdy, snad, až všechno vyprchá...“... celý text
— Lucuschka

Takové maličkosti

„Dobré dopoledne, přátelé, dnes přicházím s něčím, co v mé knihovně není úplně obvyklé a já se znovu přesvědčila proč. Tolik jsem si přála, aby se mi to líbilo a nakonec jsem z toho akorát mrzutá. I tak si moc přeji, abyste vy měli zážitek opačný. Bill Furlong je obchodník s uhlím a dřevem, manžel, otec pěti dcer a přivádí nás do irského města poloviny osmdesátých let sužovaného prosincovými mrazy. Irsko je země, kde se “moderní doba opozdila proti pevninské Evropě až o několik desítek let. Fronty na podporu jsou pořád delší, bez jeho práce a štědrosti by trpěly desítky lidí. A Bill to dobře ví, proto dál pracuje se sklopenou hlavou a přežívá ze dne na den, aby zabezpečil budoucnost svých dcer. Jeden z Billových klientů je také místní klášter. Když jednoho dne přijede dřív, než bývá očekáván, vidí zubožené jeptišky prosící o pomoc, ale matka představená se přes vše s kamenným výrazem přenese. Kniha byla nominována na Man Bookerovu cenu v roce 2022, komentáře se hemží dojetím. A já.. asi nevím proč. Nastala chyba v překladu? Knížka je tenká, čte se velmi dobře, ale mně osobně se nedotkla. Téma tzv. Magdaleniných prádelen je objasněno na konci příběhu, ale v samotném ději se vlastně nic nedozvíme. Jestliže vám toto téma tedy není blízké nebo jste o něm nikdy předem neslyšeli, knihou se to nezmění. 98 stran čistého příběhu sledujeme Billovu nespokojenost se životem, jen na nějakých 3 stranách se autorka podělí i o dění v klášteře. Konec knihy je věnován ‘recenzi’ na knihu i samotnou autorku a nejsem si jistá, zda je něco takového úplně ideální. Kniha je přirovnávána k Vánoční koledě Charlese Dickense nebo Vánočním vzpomínkám Trumana Capoteho. Ani jednu z knih jsem nečetla, proto si netroufám říct, ale nazývat autorku druhým Hemingwayem mi přišlo úplně mimo. Jestli hledáte rychlovku do nějaké výzvy, určitě si ji přečtěte, ale žádné haló nečekejte. V přípravě je stejnojmenný film s Cillianem Murphym a vzhledem k mé lásce k tomuto irskému herci, se moc těším. Třeba nám film předá něco víc a lépe.“... celý text
— marrie5227

Napoleon - díl I. - Generál Bonaparte (1769–1804)

„V podstatě až teď jsem chronologicky pochopil celý děj a vývoj francouzské revoluce (na začátek revoluce a období teroru si stejně ještě musím něco obstarat). Kniha je zpracována skutečně ve velkém stylu a hlavně k pochopení laickému čtenáři. Čtivě a takřka zábavně je popsán život Napoleone Buonaparta posléze už Napoleona Bonaparta. Líbily se mi různé reminiscence jako například vysvětlení příjmení Buonaparte a jeho významu ve smyslu náležitosti k té správné straně v rámci boje o investituru a kajícné cestě do Canossy. Konečně mi někdo vysvětlil důvody a průběh tažení do Egypta a mohl jsem si v souhrnu přečíst vše o bitvě u Abúkíru nebo u Jaffy. Prostě a jednoduše bylo to ucelené a dávalo mi to smysl. A hlavně, že za každou lumpárnou a válkou v dějinách, hledej Brita. Tohle je skutečně monumentální dílo, co kazí dojem z knihy je naprosto nedostatečná korektura. Nechápu, jak je možné, že v různých slovech chybí litery, dost často je slovo špatně skloňováno a některá potom nedávají smysl. Škoda... No nic, i tak je třeba říct, že v našich luzích a hájích je tohle nepřekonatelný počin a obávám se , že lepší biografii už napsat ani nelze.“... celý text
— Jochen77

Cesta za tajemný Hvozd

„Ačkoli potenciál měla kniha podle mě velký, nevyužila ho. V každé kapitole se prakticky opakuje stejný scénář a děj se nikam nevyvíjí. Škoda“
— keselylenka

Kaligrafie zlomu

„Mizuki má všechno, co by si jen každá z nás mohla přát : Úspěšného manžela, dvě zdravé děti, krásný byt ve výškové budově v centru Tokia. Mizuki se však cítí neuznána a nachází uspokojení jen ve chvílích, kdy poskytuje cizincům konzultace o praktických stránkách života v Japonsku. Když pozná Kijosiho a vznikne mezi nimi zpočátku platonicke přátelství, zda se, že je vše na dobré cestě. Co Mizuki udělá? Velmi dobrá kniha, čtyři hvězdičky.“... celý text
— Nofar197

Dvůr trnů a růží

„Bohuzel se clovek neubrani spoilerovym videim apod. Takze jsem uz pred ctenim vedela, ze s Tamlinem to pak nebude az takove lazo plazo. Nicmene ani tenhle mensi nahled do budoucna pribehu mi nebranil si to uzit. Libil se mi svet a jeho rozdeleni mezi dvory. Co me teda trochu vadilo, ze Feyre skoro az "vyzadovala", aby si vsichni uvedomili, jak je naprosto nepostradatelna - otec, sestry a pak uz i Tamlin a jeho dvur- a pritom se vztekala, ze se tak nedeje. Calanmai byl takovy predel, kdy bylo prvni setkani s Rhysem a soucasne se to i nejak rozhybalo s Tamlinem. Cekala jsem i nejaky techtle mechtle s Lucienem, ale nakonec bylo dobre, ze to byl jen "pritel". Cast pod Horou byla silena. Tam uz to bylo o dost zajimavejsi. Hlavne bylo zajimave sledovat jak rozdilny pristup byl zvolen k Amaranth. A co se tyce Rhyse, asi to nebude nijak cernobile, co? Kazdopadne jsem zvedava jak to bude pokracovat a co se stane s Tamlinem, kdyz by to ve finale nemela byt az tak ukazkova postava.“... celý text
— Kiwicatko

Provazochodci

„Tak to bylo boží, dlouho jsem se u knihy tak nenasmála. Vtipné.“
— Martynia

Leonard a Hladový Paul

„Zas jednou normální oddechový příběh. Nádhera. Místy jsem se i smála nahlas. Bylo to nádherný a na konci prostě jen achhhhh. Jen tak prosté žití dvou lidí a ono to bylo božský.“... celý text
— Martynia

Shledání

„Touto knihou jsem se vyloženě protrápila. Popis útrap postav ve válce byl napsaný velice realisticky. Melzerova rodina se však natolik rozrostla, že všechno bylo ve strašném spěchu a nikomu se nevěnovalo tolik prostoru, kolik by si zasloužil. Nejvíc mě bavilo služebnictvo domu a osud Sebastiana, který byl za opravdového hrdinu. Kdo ale potřeboval dostat po papuli byl Paul. Nedokážu říct, jaký má charakter. Působí na mě odevzdaně a zaslepeně. Je hrozně zabedněný. Za mě doufám, že toto byla poslední kniha série.“... celý text
— Jara.v

Nezapomeň na mě

„Koupeno v akci za 50. Možná proto jsem si ji užila, nic jsem nečekala. A ten konec? No to si snad dělá autorka srandu? Fakt mě to bavilo.“
— Martynia

Společnost lhářů: Román o moru

„Mě to zklamalo. Fakt jsem se těšila na román o moru a nakonec to vlastně bylo o skupince lidí, kteří hledali bezpečí před morem, jejich cestování krajinou. Ano, každý měl svůj příběh. Prostě jsem čekala něco jiného.“... celý text
— Martynia

Čtenářský klub osamělých srdcí

„Miluju thrillery, ale ráda občas jdu i k něčemu jinému. Tohle byla příjemná oddechovka, přečtena za dva dny. Užila jsem si to. Já bych to nikam neřadila, je to prostě příběh. A je krásný, milý, odpočinkový.“... celý text
— Martynia

Temná hra

„To si takhle začnu číst a najednou je konec. Jo, tahle série mě bude bavit. Postupně se určitě bude rozvíjet příběh Forda a už se na to moc těším.“
— Martynia

Číslo 20

„Tak tohle mě fakt bavilo. Užila jsem si to, akorát jsem trochu pátrala v paměti, protože jsem netušila, že to navazuje tak trochu na kopíráka a toho už doma nemám.“... celý text
— Martynia