Nejnovější komentáře
Soumrak mužů
„Chlapi pašují zvířata, jeden se nakazí a ... no dál už to znáte. Vtip je v tom, že kniha byla před dokončením PŘEDTÍM, než vypukl covid. Je to už třetí příběh na toto téma, který vznikl před pandemií, a mě vždycky mrazí z toho, jak se autorky dost přesně trefily do očekávaného průběhu. Trefili se podstatně lépe, než politické a zdravotnické autority. Tady je to nejinak.
Christina si v Soumraku mužů ale vzala přece jen velké sousto. Mapuje období pěti let od dne nula, navíc z pohledu mnoha lidí a navíc z pohledu mnoha témat. Počáteční silný tah jí vydrží jen tak do poloviny, pak už se to trochu motá. Vyprávění z pohledu různých lidí by bylo fajn, kdyby jich nebylo tolik. Opravdu je potřeba vědět, jak se na tytéž věci dívají Catherine, Amanda, Lisa, Elizabeth, Maria, Dawn, Clare, Morven, Rosamie, Toby, Irina, Rachel, Faith a Jamie? A všichni pochopitelně mají manžele, dcery a syny, takže zapamatovat si, kdo je kdo, je fuška. Navíc některé vypravěčky jsou s námi od začátku do konce, jiné se jen epizodně vynoří a pak se buď už neobjeví vůbec (Irina), nebo jen problesknou (Rosamie). Kdyby se autorka soustředila na 4-5 postav, vyprávění by to prospělo.
Uvítal bych i drastičtější editační zásah. Silný příběh, kdy sledujete, jak vám umírají v náručí vlastní děti a nemůžete pro ně vůbec nic udělat, se v druhé části láme do korporátních, politických, sociálních a LGBTQ témat, jako by autorka chtěla vyřešit všechno najednou. Je to zbytečné a působí to spíš jak diplomka na téma "co by, kdyby". Na druhou stranu to ilustruje obvyklý průběh - hrozba promine, lidé přestanou umírat, tak pojďme řešit peníze a transsexuály...“... celý text
— work
Hlas kukačky
„Úžasná kniha, Irma a Edita dvě silné ženy. Udělaly co musely v dosti nepříznivé době.
Knihu jsem četla jedním dechem krásný a dojemný. Doporučuji“
— Licie84
James Cameron's Avatar: Výprava k Na'vi
„Tato kniha byla napsaná podle filmu Avatar“
— Mušketyrpepa
Prokletí domu U Dvou růží
„Dobrá detektivka u úžasná čeština.“
— Licie84
Romance pro křídlovku
„Vyvrcholení Hrubínovy tvorby“
— Mušketyrpepa
Když přišli psi
„První kniha od této autorky a určitě ne poslední. Upřímně jsem ráda, že Slávek dopadl tak jak asi měl. Doporučuji“
— Licie84
Lékaři
„Čtení z lékařského prostředí“
— Mušketyrpepa
Karel IV. - Hrozba temných časů
„Zajímavé čtení“
— Mušketyrpepa
Karel IV. – Prokleté dědictví
„Opět jsem si počet“
— Mušketyrpepa
Láska na druhý pokus
„Na můj vkus trochu příliš alkoholu.“
— astra3
Karel IV. - Vzpoura vévodů
„Opět pěkné čtení“
— Mušketyrpepa
Karel IV.: Stíny minulosti
„Krásně se to četlo“
— Mušketyrpepa
Karel IV. a koruna římských králů
„Nádherně napsané“
— Mušketyrpepa
Boj slepého krále
„Velice krásně napsané“
— Mušketyrpepa
Sadako Sasaki a tisíc papírových jeřábů
„Tato kniha je tak krásná a zároveň smutná, že nechápu proč jsem ji již dávno nepřečetla. Určitě to dám i přečíst mě dceři, až se budou o válce učit ve škole. Je to velice emotivní kniha,kterou jsem měla slzi v očích.. Tak takhle mě tento rok žádná kniha ještě nedostala. Doporučuju!!!“... celý text
— Princezna22
Jed pro kralevice
„Těším se na další pokračování“
— Mušketyrpepa
Válka královen - Eliška Přemyslovna a Eliška Rejčka
„Toto období dějin mám moc rád“
— Mušketyrpepa
Sny umírají s králi
„Krásné čtení“
— Mušketyrpepa
Mezi koly
„Moc pěkné čtení“
— Mušketyrpepa
Tulení mládě zmizelo!
„Nikdy neomrzí!“
— Lovehorses366
Město nebeského ohně
„I tento díl byl moc pěkný“
— Mušketyrpepa
Rosemary má děťátko
„Díky čtenářské výzvě se ke mně dostala tato skvělá knížka. Je velmi čtivě a napínavě napsaná. Musela jsem číst dál a dál. Nemohla jsem se odtrhnout. To se mi stává jen u těch nejlepších z nejlepších kousků.
Ano, Rosemary je strašně naivní až hloupoučká. Tak nějak víte, co bude následovat, ale to rozhodně na bodech knížce neubírá. Ze mě jen malinké mínus za otevřený konec. Nicméně doporučuji všemi deseti! Prostě si ji musíte přečíst!“... celý text
— kajka.w
Město ztracených duší
„Podle mě kdo si přečte tuto sérii určitě nebude litovat“
— Mušketyrpepa
Město padlých andělů
„Tento díl se opět líbil“
— Mušketyrpepa
Justina a Julietta
„Markýz De Sade patrí bezpochyby medzi najkontroverznejších autorov v dejinách literatúry. Jeho diela sú plné šokujúcich, perverzných sexuálnych a násilných činov, ktoré bezpochyby dokážu zhnusiť čítanie nielen čitateľom, ktorí nevedeli do čoho idú, ale aj čitateľom, ktorí majú akú takú predstavu.
Ja som svojo času (asi okolo roka 2014 prečítal prvú časť tohto zväzku, teda Justinu. V období, kedy som vyhľadával extrémne a (a často samoúčelne) šokujúce umenie, ktoré sa vymyká mediánu normality, ma aj cez to toto všetko prekvapilo svojou brutálnosťou. Kým som však nasával tú bezodnú brutalitu, tak trochu mi unikal filozofický presah - ktorý som si po tých rokoch vychutnával viac ako takmer bezobsažné násilie. Podstata a filozofický presah diela mi príde škodlivý, ak sa na to čitateľ pozerá krátkozrako, a tak úplne nezobrazuje stav spoločnosti, ktorý sa nám prostredníctvom opisovaných formálnych a neformálnych väzieb snaží autor opísať a predstaviť. Obidve novely sa nám snažia sprostredkovať informáciu, že morálne a etické hodnoty, a hodnoty spravodlivosti sú len frašky, ktoré nám v skutočnom živote nielenže nepomáhajú, ony nám škodia. Úspešný, významný a materiálne spokojný jedinec môže byť iba ten, ktorý sa povznesie nad tieto spoločenské zásady a bude vykonávať ich presný opak.
Akoby pravidlá, na ktorých sa spoločnosť dohodla a ich dodržiavanie udržuje homeostázu bola nejaká pasca pre slaboduchých ľudí. De Sade týmito dvoma novelami tvrdí, že pravidlá dodržiavajú ľudia, ktorí sú skôr korisť, a predátori - ľudia nečestní - využívajú tento priestor plný zákonov a pravidiel ako lovný revír. Tieto - nielen - moje interpretácie, ktoré vnímam ako autorom celkom zaujaté hodnotenia a prístup k životu (hoci netvrdím, že v období francúzskej revolúcie bol život jednoduchý, spravodlivosť nezaujatá a poctivosť sa vypláca vždy a za každých okolností viac ako podvod a nezákonnosť) reflektujú frustráciu a bezradnosť obalenú do tých najnechutnejších opĺzlostí a úchyliek, ktoré pôsobia - ak máme na zreteli dané časové obdobie, v ktorom autor tieto diela napísal - ako chyba v matrixe.
Dva príbehy zachytávajú osud dvoch sestier zo zámožnej rodiny, ktoré prídu o svojich rodičov. Obidve dievčatá vo svete plnom skrytého zla a nebezpečenstva sa pokúšajú uchopiť osud do svojich rúk. Jedna si vyberie cestu dobra, druhá cestu zla. Prvá časť Justina z podtitulom čili prokletí cnosti sleduje príbeh pokornej, vernej, veriacej ženy, ktorá hľadá pomoc u rôznych ľudí a inštitúcií, u ktorých naivne čaká pomoc. Táto naivnosť ju stojí mnohé utrpenia, je mnohokrát znásilňovaná, mučená a neraz držaná ako sexuálna otrokyňa. V duchu Dona Quijota - dnes by som to mohol označiť ako: v duchu seriálu na pokračovanie - sa vždy práve prostredníctvom svojej naivity - ľudia sú dobrí, ak budem šíriť a vykonávať dobro, Boh mi ho oplatí - dostáva opäť do sérií znásilňovania, obmedzovania slobody a ponižovania.
Druhý príbeh Julietta s podtitulom čili slasti neřesti zachytáva príbeh sestry, ktorá sa prostredníctvom prostitúcie a uspokojovania najnechutnejších potrieb vysokopostavených jedincov, dostáva prostredníctvom nich vyššie v spoločenskom rebríčku a zabezpečuje si tak vysoký životný štandard. Epizódny dej zachytáva postupom času stále horšie a horšie zločiny za čoraz vyššie a vyššie odmeny.
Nie je príjemné čítať tak explicitne popísané zvrhlosti a nechutnosti, ktoré fungujú aj ako veľmi okrajové extrémne porno. Čo ma však zamrzelo najviac, a to konkrétne v tomto vydaní, je priznanie vydavateľa, že nejde o kompletné texty, keďže ide o upravené staré preklady v ktorých vynechali práve tie filozofické pasáže - predpokladám, že to spravili pre zameranie sa práve na erotický obsah. Vydalo to vydavateľstvo Levné knihy cz, takže by som nemal byť prekvapený. Túto knihu v tomto stave skutočne neodporúčam nikomu.“... celý text
— JohnMiller
Nikdy nevíš
„Kniha mě až tak moc nebavila. Ne že by byl příběh úplně špatný, taková šablonovitá detektivka, ale spíš mi vadilo podání hlavní představitelky Sáry a celkově i průběh děje. Sára byla taková otravná, naivní. Furt se dokola řešilo jestli se sejít/nesejít, udělat/neudělat a tak podobně. Většina knihy je u Sáry v domě, kam chodí detektiv Billy a pořád se stejné situace opakují dokola po dobu skoro celé knihy, až je to vlastně otravné a nudné. Škoda času.“... celý text
— mrliš
Město ze skla
„Tento díl byl super“
— Mušketyrpepa
Město z popela
„No trochu slabší“
— Mušketyrpepa
Město z kostí
„Moc pěkné čtení doporučuji“
— Mušketyrpepa
Mechanická princezna
„Tento díl byl taky moc pěkný“
— Mušketyrpepa