Kuci12 komentáře u knih

(SPOILER) "Ne Jarčo, v tom není žádné hrdinství! To opravdové spočívá v tom, že nebereš v prvé řadě ohledy na sebe, ale na své blízké! Že klidně zradíš svoje svědomí, jen aby se těm, které máš ráda, nic nestalo!"

Kdo byl hrdina, ten který se nebál a pro svoje přesvědčení byl několik let vězněn, nebo jeho blízcí a rodina, kteří doma museli vše snášet a žít bez něj, či ti kteří naopak mlčeli v zájmu svojí rodiny a snažili se ohnout záda, ale né zase tolik?

Pominu epilog, který byl za mě taková úlitba nám všem, který chtějí dobrý konec. Ale jinak se mi nešlo ubránit slzám a zas a znovu si položit otázku, proč? Proč si nechceme pamatovat naši historii, tak jak byla v celé své nahotě a proč jsme si tohle navzájem způsobili?

"Vzali mu tady úplně všechno, i radost z obyčejných okamžiků lidského štěstí. Ale tu vzpomínku, která se mu právě honila hlavou, mu vzít nedokázali."

Velká poklona autorovi, který připomněl naši ne tak vzdálenou historii a nebál se u toho nazývat věci pravými jmény a velké díky všem hrdinům, kteří v boji za pravdu ztratili rodiny, přátelé, lásku, zdraví, budoucnost, ale dokázali si udržet víru.

"Nezlomí nás! Pamatujte si, tohle jsou jen okolnosti, nic, co by bylo trvalé. Každá krutost jednou pomine."

9 01.02.2025

(SPOILER) "Podle mě jsme svým způsobem všichni jen kousky svých vzpomínek, nemyslíš?"
Vánoce bez někoho, koho milujete jsou vždycky těžké. Nezáleží, jestli jste ho ztratili napořád nebo jen již nefiguruje ve vašem životě. Jak zvládnout svoje vzpomínky a jak se nimi vypořádat to je něco k čemu každý přistupuje jinak a chce to svůj čas. Ano knížka byla kýčovitá a celá vesnička vypadala, jako místo, kde sníh nikdy nepřestává padat a perníčky jsou vždy teplé a vytažené přímo z trouby, ale to mi upřímně vůbec nevadilo.
"Willow je buď kapitola, která skončila, nebo tématem celého tvého života. Je to tvoje volba. Necháš ji, aby to rozhodla ona?"

4 21.01.2025

(SPOILER) Patřím ke generaci, která vyrostla na Gilmorkách a cením, že sexy farmář se jmenoval Logan a i téma kavárny. Pokus o navozeních Stars Hollow a i odkrývání o jakých dalších láskách budou další díly všechno dobré. Ale chyběla jiskra a obrat v ději. On se bál a byl zraněný, ona se bála a nevěděla jak být někým jiným než sama sebou. Všechno milé, maloměstské, ale nejsem jsi jistá jestli sáhnu po dalších dílech.

6 15.01.2025

(SPOILER) "Když se tak nikomu neukážeš. Prohra je vždycky bolestná, ale pokud víš, žes ani nevynesla svou nejlepší kartu, je o něco snesitelnější. To je od tebe vážný předpoklad - že moje pravý já je nejlepší karta. A od tebe je hloupé předpokládat, že není."
Moje první knížka od autorky a rozhodně ne poslední. Už dlouho se mi nestalo, že bych obětovala spánek na úkor "romantické knižní lásky". Chcete číst dál a víc, ale zase nechcete, aby to brzy skončilo. Líbilo se mi akademické prostředí, že Elsie nedostala vysněnou práci, která by nutně vedla ke scéně, kde by si to rozdali za katedrou - to byl můj prvotní předpoklad po přečtení anotace. Místo toho dostanete mnohem víc. Příběh, který bude možná trochu jiný než, jaký očekáváte a při kterém Vás občas napadne, jak často jste sami sebou a kdy hrajete předem připravenou roli. Zároveň získáte další jméno na potencionální seznam knižních manželů.
"Líbí se mi vidět tebe. To teda nechápu proč. Mám rád vzácné úkazy."

7 10.01.2025

(SPOILER) "Dostat se na vrchol je možnost, ale dostat se dolů je povinnost."
Knížka jejíž obálka musí milovníky filmu Prázdniny lákat, jako světlo můru. Čekala jsem hodně vzhledem k hodnocení, ale můj první týden s knížkou byl rozpačitý, nebyla to láska na první ani druhou kapitolu. Po naordinované pauze, kdy jsem znovu zkusila najít, proč je knížka hodnocena, tak vysoko, se to stalo. Úplně mně okouzlilo vyprávění o putování za bohyní sklizně a celá pouť za přízraky a stíny minulosti. Nedokázala jsem se odtrhnou od příběhu Duffyho s Mů. Když pominu slabší místa a nereálnost žití dvojího života, tak dlouho, tohle by byl skvělý námět i na film.
"Levá noha, pravá noha. Tohle byl jediný způsob, jak se dostat tam, kam měl namířeno. Celý živost se vešel do jediného dalšího kroku."

7 04.01.2025

(SPOILER) "Protože kdo se nezapojil, byl podezřelý. A stejně už bylo v podstatě úplně jedno, co za války dělal. Už byla nová doba. Doba, ve které potvrzení s razítkem bylo důležitější než paměť."

Díky za v podstatě šťastný konec, kdy zlo aspoň to v rodině bylo poraženo, ale u moci bohužel stále zůstalo, historie se holt nedá měnit. Nebo dá? Jak je možné, že i po tolika letech se najdou lidi, kteří si nepamatují nebo nechtějí pamatovat, že komunisté byli úplně stejní a možná horší než Němci.

"Ne horší to bylo, tehdy se báli Němců a udavačů, to byli jasní nepřátelé, ale pak, po válce, nikdo nevěděl, co jeden na druhého ví, tak se bál každý každého, soused souseda, příbuzný příbuzného."

16 18.12.2024

(SPOILER) "Na lásku. Lásku, která nevězní, ale osvobozuje. Lásku, která nevyvolává strach, ale euforii. Lásku, která nezanechává modřiny, ale je tichá a radostná. Na lásku."
Slunečnice a maják .....Evan se zařadil na můj seznam potencionálních knižních manželů a celá jeho osmiletá láska, je tak strašně - ano nereálná, ale taky no vždyť víte - nutí se holky culit, jako trubky. Nejsem zklamaná, jako většina čtenářek, protože já jsem nic neočekávala a dostala jsem příběh, který není jen o lásce, ale i o nalezení důstojnosti a způsobu, jak žít dál.
"Je to moje oblíbená květina. Skládá se z tisíc maličkých květů. Tisíc krásných drobností, které tvoří celek. Máš v sobě tolik života. Vždycky jsi měla. Každý den záříš o něco víc. A nemůžu se dočkat, až se otočíš ke slunci."

8 07.12.2024

(SPOILER) Čtivá knížka o lásce a manipulaci. Bohužel i takové matky jsou mezi námi a upřímně většinou to nemá takový "HappyEnd."

12 24.11.2024

(SPOILER) "Hledala jsem poznání a našla pokoru, hledala jsem prožitek a našla mír. Hledala jsem svět a světem jsem se stala."
Za mě to nebyla kniha, která vás okamžitě vtáhne do děje. Upřímně většinu času jsem si říkala, proč má tak vysoké hodnocení a pak najednou se to stane a vy pochopíte a pochopíte možná i něco víc. O strachu, o smrti, o životě, snech a plánech a času, jak málo ho všichni máme a přesto s ním plýtváme, jako s neobyčejnější věcí na světě.
"Nezáleží na posledních momentech. Záleží na celku, na vztahu jako takovém, na obyčejných událostech, na všedních nedělních obědech, při kterých nikdo neodjíždí a nikdo neumírá."

8 20.11.2024

(SPOILER) "Kolik chcete za toho kluka?
Není na prodej, odvětil jsem.
Každý má svou cenu, namítla.
Ale ne každý má zřejmě duši."
Příběh o válce, síle, odvaze a touze po životě i když už nic nezbývá a pak najednou potkáte básníka v botách, Klause, tu holku s růžovou čepicí, rytíře, sestřičku a máte rodinu. Wilhelm Gustloff loď, o jejímž příběhu jsem neměla nejmenší tušení. Díky autorce, že odkrývá a přibližuje čtenářům fakta, která by neměla být zapomenuta.
"Válka je katastrofa. Rozbíjí rodiny na kousky, které už nikdy nikdo neposkládá dohromady. Ale kdo zmizí, nemusí být ztracen."

20 09.11.2024

Sladký příběh, který si upřímně nebudu za půl roku pamatovat. Ona ho miluje, on miluje jí, ale je tu ještě jedna žena a ta miluje hlavně sebe.
"Vím, že je to můj kousek lega. Pasujeme k sobě."

7 28.10.2024

"Ale já o vás nic nevím. A kdybych byla s člověkem, co tenhle režim podporuje, hnusila bych se sama sobě. Ale budete mít život."

Pro mě osobně velké překvapení. Skvěle popsaná doba, kdy šedivá, rudá, strach a zmar byly všudypřítomné. Co by bylo kdyby - koho z nás to někdy nenapadlo. Líbilo se mi, jak příběh gradoval a postupně jsme našli všechny dílky z příběhu, který nesoudil. Pouze dával různé pohledy na život. Nikdo z nás nevím jak by se zachoval, kdyby stál před takovou volbou. Ráda bych chtěla věřit, že tohle už nebude muset nikdo zažívat.

"Všichni jsme podezřelí, všichni jsme podezřelí.
"Vypadá to tu všechno jinak. Co myslíš? Všechno. Jako by to zvadlo. Zrezlo. Zvětralo. Nevím, jak to pojmenovat."

16 20.10.2024

(SPOILER) Třičtvrtě knihy jsem si říkala, že nechápu tak vysoké hodnocení a musím říct, že linka Curtise se mě dotkla a v podstatě jako jediná. Ginny nechápu, otevřený konec už vůbec ne. Tak s kým bude, nebude? Edna byla fajn, ale zbytek já vám nevím. Chápu koncept, že zlomená srdce potřebují společnost. Itálie v poslední době funguje a tak je součástí dosti románů. Tentokrát, ale její kulisy pro mě nezafungovaly.
"Člověk má jenom jeden život, takže vám radím, abyste se hodně smáli, zkoušeli nové věci a povídali si s lidmi. Ostatně proč, ne?"

6 13.10.2024

Další země a další příběh, kde hned víte, jak to dopadne. Ale kulisy slunné Itálie a Raph spolu s Liou se opravdu snažili, aby to nebylo tak fádní. Dokonalost Ernerstovi rodiny občas hraničila s telenovelou, ale jinak to bylo perfetto. Už se těším na další tentokráte pražskou zastávku a pokračování příběhu Leonarda.
"Poprvé se Raph cítil jako součást celku. Druhá ponožka ze stejného páru. Takhle vypadala láska?"

11 06.10.2024

"Občas se tolik zamotáme do své představy toho, co si myslíme, že chceme, že nám úplně uniká úžasnost toho co bychom doopravdy mohli mít."

Knížky, kde je hlavní hrdinka na střední škole už moc nečtu, tak nějak jsem si v hlavě stanovila, že to už je dlouho, co jsem byla s nimi na stejné lodi a asi by mě to spíš vytáčelo, než bavilo. Ale s Liz a Wesem to bylo jiné. Bylo to, jako když si pustíte starý známý romantický film a pak už se jen těšíte. Wese si musí zamilovat každá holka a pak si jen říkáte, Wes do každé třídy na střední.

"Je úchvatná. Ale co to vlastně znamená? Teda pokud nechci sedět a zítra na ni jako člověk, který se dívá na oceán nebo pohoří. Krása je jen na pohled."
"Jen říkám, že mám rád holku, která mě umí rozesmát, to je všechno. Holku, se kterou se bavím, ať už dělám cokoli."

"Život není předvídatelný. Nehledě na to, jak moc něco plánujete a jak moc hrajete na jistotu, vždycky se vynoří něco, co vaším světem zatřese."

7 26.09.2024

"Nedostatek jídla, nedostatek tepla, nedostatek spánku, obyčejných radostí, lásky. Kdo vyhraje? Ten, jehož charakter nepodlehne nepohodlí nebo ten, kdo zavře oči, dokud všechno neskončí?"
Příběh dvou sester, kdy každá je jiná, ale k sobě je pojí velké pouto. Z počátku mi příběh vůbec nepasoval do doby, ve které se udál. Postupem času už, ale válka začala prosakovat do všeho kolem. Možná někdy zbytečně dlouhé a neuškodilo by příběh lehce zkrátit. Konec od začátku tušíte, ale i tak velice zajímavý příběh, díky kterému jsem poznala českou malířku, která kdyby se narodila v jiné době, by dobyla svět umění.

10 20.09.2024

(SPOILER) "Pro vítězství zla stačí, když slušní lidé nebudou dělat nic."
Pro mě neznámá česká autorka a krásný román o hrdinech. Ne těch na bojištích, ale těch kteří den za dnem žili a navzdory všemu se nevzdali. V životě není všechno, tak jak se zdá. Jak, ale za války poznat komu věřit a komu ne. Jak se obhájit, když už zlo prohrává a jak zůstat člověkem. Skvěle zpracované téma, plus ta láska - po dlouhé době za mě popsána, tak že jsem si říkala prosím ať ho nezastřelí.
"Češi přece nemají naději na vítězství. Dokud existují lidé, kteří jsou ochotní za nás bojovat naděje vždy zůstává..."

15 06.09.2024

Ani nevíte, jak a jste v půlce knížky. Celou dobu si říkáte, tak kdo z nich to byl a už jsem si byla celkem jistá, abych potom zjistila, že jsem byla kompletně mimo. Je to svižné, má to děj a obrátku na konci. Za mě spokojenost.
"Až protrhne se ticha hráz, břehy až strhne proud, poznání zkáza čeká nás, naděje vyblednou."

15 25.08.2024

Číst jakýkoliv příběh po Šikmém kostelu není snadné, ale tady byl cítit propastný rozdíl. Když pominu reálnost propojení díky mateřídoušce, tak příběh ze současnosti byl smutně naivní a historický příběh za mě také notně pokulhával.

8 18.08.2024

"Život je prostě furt dokola.
Nahoru dolů, dopředu a zpátky."

Po strhujícím druhém dílu jsem se bála, jaké osudy čekají hlavní postavy po válce v dobách červených a rudých. Musím říct, že nyní plynul děj poklidněji i když čtenář ví, že zářné zítřky se konat nebudou.

„Když se jich budeme pořád bát, tak s náma teprve zametou. Teprve pak prohrajeme všecko – i sebe samé.“

1 704 stránek a je konec. Zmizelo město a s ním i jména a tváře lidí, kteří zde prožili svoje životy a navzdory nelehké robotě, zde dokázali najít svoje štěstí, přestát ústrky doby a režimů. Co naspat kromě poklony autorce, která bravurním způsobem zvládla popsat nejen dějinné události v městě Karviné – ať už psáno jakkoliv, ale hlavně do těchto reálií zasadit příběh jedné rodiny u které bych klidně věřila, že se takto odehrál.

„Cokoli ti dá osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.“

23 14.08.2024