Kuci12
komentáře u knih
Teorie zmizení
Lucie Brejšová
(SPOILER) "Hledala jsem poznání a našla pokoru, hledala jsem prožitek a našla mír. Hledala jsem svět a světem jsem se stala."
Za mě to nebyla kniha, která vás okamžitě vtáhne do děje. Upřímně většinu času jsem si říkala, proč má tak vysoké hodnocení a pak najednou se to stane a vy pochopíte a pochopíte možná i něco víc. O strachu, o smrti, o životě, snech a plánech a času, jak málo ho všichni máme a přesto s ním plýtváme, jako s neobyčejnější věcí na světě.
"Nezáleží na posledních momentech. Záleží na celku, na vztahu jako takovém, na obyčejných událostech, na všedních nedělních obědech, při kterých nikdo neodjíždí a nikdo neumírá."
Sůl moře
Ruta Sepetys
(SPOILER) "Kolik chcete za toho kluka?
Není na prodej, odvětil jsem.
Každý má svou cenu, namítla.
Ale ne každý má zřejmě duši."
Příběh o válce, síle, odvaze a touze po životě i když už nic nezbývá a pak najednou potkáte básníka v botách, Klause, tu holku s růžovou čepicí, rytíře, sestřičku a máte rodinu. Wilhelm Gustloff loď, o jejímž příběhu jsem neměla nejmenší tušení. Díky autorce, že odkrývá a přibližuje čtenářům fakta, která by neměla být zapomenuta.
"Válka je katastrofa. Rozbíjí rodiny na kousky, které už nikdy nikdo neposkládá dohromady. Ale kdo zmizí, nemusí být ztracen."
Trable s láskou
Jules Wake (p)
Sladký příběh, který si upřímně nebudu za půl roku pamatovat. Ona ho miluje, on miluje jí, ale je tu ještě jedna žena a ta miluje hlavně sebe.
"Vím, že je to můj kousek lega. Pasujeme k sobě."
Odvaha
Markéta Lukášková
"Ale já o vás nic nevím. A kdybych byla s člověkem, co tenhle režim podporuje, hnusila bych se sama sobě. Ale budete mít život."
Pro mě osobně velké překvapení. Skvěle popsaná doba, kdy šedivá, rudá, strach a zmar byly všudypřítomné. Co by bylo kdyby - koho z nás to někdy nenapadlo. Líbilo se mi, jak příběh gradoval a postupně jsme našli všechny dílky z příběhu, který nesoudil. Pouze dával různé pohledy na život. Nikdo z nás nevím jak by se zachoval, kdyby stál před takovou volbou. Ráda bych chtěla věřit, že tohle už nebude muset nikdo zažívat.
"Všichni jsme podezřelí, všichni jsme podezřelí.
"Vypadá to tu všechno jinak. Co myslíš? Všechno. Jako by to zvadlo. Zrezlo. Zvětralo. Nevím, jak to pojmenovat."
Hotýlek v Itálii
Phaedra Patrick
(SPOILER) Třičtvrtě knihy jsem si říkala, že nechápu tak vysoké hodnocení a musím říct, že linka Curtise se mě dotkla a v podstatě jako jediná. Ginny nechápu, otevřený konec už vůbec ne. Tak s kým bude, nebude? Edna byla fajn, ale zbytek já vám nevím. Chápu koncept, že zlomená srdce potřebují společnost. Itálie v poslední době funguje a tak je součástí dosti románů. Tentokrát, ale její kulisy pro mě nezafungovaly.
"Člověk má jenom jeden život, takže vám radím, abyste se hodně smáli, zkoušeli nové věci a povídali si s lidmi. Ostatně proč, ne?"
Vila v Itálii
Julie Caplin
Další země a další příběh, kde hned víte, jak to dopadne. Ale kulisy slunné Itálie a Raph spolu s Liou se opravdu snažili, aby to nebylo tak fádní. Dokonalost Ernerstovi rodiny občas hraničila s telenovelou, ale jinak to bylo perfetto. Už se těším na další tentokráte pražskou zastávku a pokračování příběhu Leonarda.
"Poprvé se Raph cítil jako součást celku. Druhá ponožka ze stejného páru. Takhle vypadala láska?"
Lepší než ve filmu
Lynn Painter
"Občas se tolik zamotáme do své představy toho, co si myslíme, že chceme, že nám úplně uniká úžasnost toho co bychom doopravdy mohli mít."
Knížky, kde je hlavní hrdinka na střední škole už moc nečtu, tak nějak jsem si v hlavě stanovila, že to už je dlouho, co jsem byla s nimi na stejné lodi a asi by mě to spíš vytáčelo, než bavilo. Ale s Liz a Wesem to bylo jiné. Bylo to, jako když si pustíte starý známý romantický film a pak už se jen těšíte. Wese si musí zamilovat každá holka a pak si jen říkáte, Wes do každé třídy na střední.
"Je úchvatná. Ale co to vlastně znamená? Teda pokud nechci sedět a zítra na ni jako člověk, který se dívá na oceán nebo pohoří. Krása je jen na pohled."
"Jen říkám, že mám rád holku, která mě umí rozesmát, to je všechno. Holku, se kterou se bavím, ať už dělám cokoli."
"Život není předvídatelný. Nehledě na to, jak moc něco plánujete a jak moc hrajete na jistotu, vždycky se vynoří něco, co vaším světem zatřese."
Dýchej za mě
Eva Střihavková
"Nedostatek jídla, nedostatek tepla, nedostatek spánku, obyčejných radostí, lásky. Kdo vyhraje? Ten, jehož charakter nepodlehne nepohodlí nebo ten, kdo zavře oči, dokud všechno neskončí?"
Příběh dvou sester, kdy každá je jiná, ale k sobě je pojí velké pouto. Z počátku mi příběh vůbec nepasoval do doby, ve které se udál. Postupem času už, ale válka začala prosakovat do všeho kolem. Možná někdy zbytečně dlouhé a neuškodilo by příběh lehce zkrátit. Konec od začátku tušíte, ale i tak velice zajímavý příběh, díky kterému jsem poznala českou malířku, která kdyby se narodila v jiné době, by dobyla svět umění.
Ester
Markéta Prášková
(SPOILER) "Pro vítězství zla stačí, když slušní lidé nebudou dělat nic."
Pro mě neznámá česká autorka a krásný román o hrdinech. Ne těch na bojištích, ale těch kteří den za dnem žili a navzdory všemu se nevzdali. V životě není všechno, tak jak se zdá. Jak, ale za války poznat komu věřit a komu ne. Jak se obhájit, když už zlo prohrává a jak zůstat člověkem. Skvěle zpracované téma, plus ta láska - po dlouhé době za mě popsána, tak že jsem si říkala prosím ať ho nezastřelí.
"Češi přece nemají naději na vítězství. Dokud existují lidé, kteří jsou ochotní za nás bojovat naděje vždy zůstává..."
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Ani nevíte, jak a jste v půlce knížky. Celou dobu si říkáte, tak kdo z nich to byl a už jsem si byla celkem jistá, abych potom zjistila, že jsem byla kompletně mimo. Je to svižné, má to děj a obrátku na konci. Za mě spokojenost.
"Až protrhne se ticha hráz, břehy až strhne proud, poznání zkáza čeká nás, naděje vyblednou."
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Číst jakýkoliv příběh po Šikmém kostelu není snadné, ale tady byl cítit propastný rozdíl. Když pominu reálnost propojení díky mateřídoušce, tak příběh ze současnosti byl smutně naivní a historický příběh za mě také notně pokulhával.
Šikmý kostel 3
Karin Lednická
"Život je prostě furt dokola.
Nahoru dolů, dopředu a zpátky."
Po strhujícím druhém dílu jsem se bála, jaké osudy čekají hlavní postavy po válce v dobách červených a rudých. Musím říct, že nyní plynul děj poklidněji i když čtenář ví, že zářné zítřky se konat nebudou.
„Když se jich budeme pořád bát, tak s náma teprve zametou. Teprve pak prohrajeme všecko – i sebe samé.“
1 704 stránek a je konec. Zmizelo město a s ním i jména a tváře lidí, kteří zde prožili svoje životy a navzdory nelehké robotě, zde dokázali najít svoje štěstí, přestát ústrky doby a režimů. Co naspat kromě poklony autorce, která bravurním způsobem zvládla popsat nejen dějinné události v městě Karviné – ať už psáno jakkoliv, ale hlavně do těchto reálií zasadit příběh jedné rodiny u které bych klidně věřila, že se takto odehrál.
„Cokoli ti dá osud, to snášej, a zvítězíš nad ním.“
Ignis fatuus
Petra Klabouchová
"To, co má člověk přímo před očima, bývá nejvíce neviditelné."
Šumava moje srdcová záležitost, každé léto od dětství jasně daná prázdninová destinace. Je krásná a příroda tu může vyprávět historii, ale nikdy mě nenapadlo, že až tak krutou. Nejsem někdo, kdo by cíleně sáhl po knize u které se bude asi bát, ale po přečtení U severní zdi, mě lákala tajemná obálka, jako světla v mlze.
Mělo to atmosféru, podzimní chlad i pach tlejícího listí. Čas se zastavil, ale příběh běžel dál, až na za mě zbytečně překombinovaný konec jsem spokojená.
"Vyděšenejm se nejlíp vládne, ať si hraješ na boha, kněze nebo na vojáčky."
Aristokratka pod palbou lásky
Evžen Boček
Už to bylo takové nastavované a za mě je škoda, že Bendova svatba se vlastně vůbec neudála. Poslouchala jsem, jako již tradičně v podání skvělé Veroniky Kubařové, ale už jsem se tolik nesmála. Nic to nemění na tom, že díky za Aristokratku a její příběhy.
Vánoce na skotském hradě
Donna Ashcroft
Ano venku je červenec a horko, takže vůbec nevadilo schladit se na kopcích Skotské Vysočiny a přečíst si Vánoční pohádku. Bylo to milé a nebylo to přeslazené, ideální nejen Vánoční čtení.
"Když si člověk neřekne o to, co potřebuje, nedostane to."
Všechny květy Paříže
Sarah Jio
"Pořád je tu víc květin než plevele."
Jímavý příběh z Paříže, který se prolíná ve dvou časových rovinách, dvě ženy, dva muži a dvě malé holčičky. Zatímco, Caroline hledá svoji minulost, Céline se snaží přežít pro svoji budoucnost. Prolnutí obou příběhů bylo až moc nereálné, ale kdo ví, co se všechno může stát, a za mě mít možnost si znovu Paříž - krása.
"Usoudila jsem, že ty nejdůležitější věci v životě jsou podle mě vděk, odpuštění a láska. Maminka mě učila, že mám být vždycky vděčná. A že lidi potěší, když jim někdo poděkuje. A odpuštění je důležité, protože život je příliš krátký, abychom se na sebe zlobili. A v neposlední řadě láska - protože lásku, kterou chováš v srdci, ti už nikdo nevezme."
Stačí si počkat
Mariana Zapata
(SPOILER) Při čtení jsem se začala bát, že jsem snad zestárla a už jsem z knížek od Zapaty vyrostla. Protože ač jsem si po přečtení anotace řekla, jo tak tohle bude fungovat. Opak byl pravdou, neumím moc říct proč, ale už jsem si říkala, ať už se někam konečně pohneme a je konec. Plus Diana víte asi už to bylo moc, domácí násilí, skok do ohně, ztráta bratra a výchova jejich synovců, bláznivá matka jednoho z nich - větší superhero už bychom hledali těžko. Tak snad příště si znovu potvrdím, že jsem určitě nezestárla.
"Nemůžeme žít ve strachu z věcí, které nemáme pod kontrolou. Musíme se prostě jen radovat z toho, že jsme naživu, a užívat si to, co máme."
A co bylo dál
T. L. Swan
"Na konec naší éry a začátek nové, na splněné sny, naděje a fantazie. Na příští generaci Milesů."
Taky jste si představili, jak vyjde další série, kde bude Harry, Fletcher, Patrik, Edie a další z řady Milesů hledat svoje štěstí? Krásný doslov k velmi povedené sérii. Těším se na další knížky od autorky.
Jen mezi námi
T. L. Swan
"Protože taková je podstata lásky. Že upřednostníš jednoho člověka před všemi ostatními. Svěříš mu své srdce."
Čtvrtý bratr a poslední příběh velké lásky. Trochu jiný scénář, než u předchozích dílů a za mě jsem ráda, že se vyměnily kulisy a najednou tu byla Barcelóna, Řecko, moře, sníh, hory a venkov. Jedno, ale zůstalo - pohádka.
"Některé věci si nemůžeš vybrat. Ony si vyberou tebe."
Bez zábran
T. L. Swan
"Mohlo to být horší drahá, mohla jste být na jednom z těch tvrdých povrchů."
Nejvtipnější scéna z celé knihy. Třetí bratr ze série a, co k němu říct komplikovaný a trochu, jako ty kachny - když nemá co chce, nebezpečný. Linka s obrazy už na mě byla moc překombinovaná a i osud se bral až moc osudově, ale ano bavila jsem se.
"Ukázalo se, že i já věřím na pohádky. A na osud. Nikdo to nevzdávejte, on si vás najde. Navždy okouzleni."
