Nejnovější komentáře
Modrá jako safír
„První díl Rudá jako rubín mě příliš nezaujal, ale když jsem zjistila, že vznikla filmová verze druhého dílu, rozhodla jsem se ho přečíst - a byla jsem mile překvapená. V knize ubylo romantických řečiček (ne, děkuji) a přibylo humoru (yes!). Ten má na svědomí především chrlič a démon v jedné osobě Xaverius, který se hlavní hrdince Gwen zjevuje. Rovněž se mi na knize líbí, že docela neotřelým způsobem pracuje s dynamikou ústředního páru Gwen/Gideon a zajímavě pojímá vztah mezi nimi (na Gwen v knize čeká nejedno nehezké překvapení, které na do té doby zdánlivě dokonalého Gideona vrhne úplně jiné světlo).“... celý text
— Joy
Žena dvou mužů
„Ne, tohle se mi nelíbilo :/ nemělo to nápady, cokoliv, co by mne zaujalo. Bohužel šlechta se v té době brala z politických důvodů a láska v takovýchto spojeních neměla místo... Ale tady se do sebe dva zamilují a pak už se to všechno mydlí jako v nepovedeném seriálu. Slabý manžel si nechce nechat líbit, že se jeho zákonná manželka zakoukala jinde.
A všichni ti "úžasní chlapi" - hlavně Bakič i bývalý zbojník se jen posmívají slabším a kdykoliv všechny hravě porazí a zesměšní.
Ne, nelíbilo se mi to. Naprosto zbytečné pokračování (dle mého). S Čachtickou paní to prakticky nemá nic společného, jen několikrát je v knize zmíněna.
A ten, kdo překládal ze slovenštiny a nechal tam špatné předložky s/z by zasloužil...“... celý text
— knihovnička007
Hannibal
„Chystala jsem se podívat na film, ale ještě předtím jsem si chtěla přečíst knihu, která mi již delší dobu ležela v knihovničce. Hannibal je podobně strhující jako Mlčení jehňátek (další dva romány jsem zatím nečetla). Dokonce je možná ještě o chlup lepší, protože více rozpracovává postavu doktora Lectera a umožňuje čtenáři poznat doktorovo uvažování a pohnutky. Román je v některých místech morbidní a nic pro slabé povahy, osobně mi nejvíce v paměti utkvěla celá dějová linka ohledně lidožravých prasat.“... celý text
— Joy
Sirotčinec v údolí
„Měl jsem z toho trochu strach .) , ale zbytečně, skvěle se těch téměř 400 stran čte.“
— adevr
Tatér z Osvětimi
„No, příběh je zajímavý, ale je to asi ta nejlehčí kniha o holocaustu, kterou jsem četl. Z mého pohledu o skutečné hrůze holocaustu čtenáři neříká nic. Chápu, že to psala podle skutečné události, ale je to pořád kniha, kde autor má nějaký prostor. Ani detailní popis faktů na konci knihy sílu příběhu nepřidal.“... celý text
— lovermann
Nevinné
„Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Jako oddechovka se jednou dá přelouskat, ovšem v paměti neutkví. Knihu jsem četla jako e-book, v knihovně byla věčně rozpůjčovaná.“... celý text
— Joy
Královnina noc
„Vynikající román o kusu historie gruzínského království za vlády královny Rusudan, drancování země, cti velitelů, mazanosti nepřátel, krutosti, lásce k vlasti a dalších takových věcech. V románu je mnoho hrdinů, všechny linie se prolínají a odehrávají se na pozadí velkých historických událostí. Kniha se mi moc líbila. Přečteno doslova na jeden zátah.“... celý text
— lovermann
Čepel entropie
„Super čeština a styl, ale koncovka - děs a hrůza, mám takový dojem, že se autor nějak ztratil v tom, co vlastně píše: nejasná směs masa, zvěrstv, postav.. Děj v knize neexistuje, ale četl jsem tenhle literární výtvor s potěšením a vlastně kvůli tomu, JAK je napsán.“... celý text
— lovermann
Deníček psychiatričky
„Já ani pořádně nevím, kam bych zařadil tento typ knížky, asi tam, kam patří zápisky do deníku. Jak jsem pochopil, existuje více důvodů, proč ta kniha vznikla: pro autorku je to zřejmě cesta nebýt sama a to druhé, profesní, - destigmatizace oboru. Většinu vtípků jsem také slyšel nehledě na to, že je mi jasné, že vystudovat medicínu není žádná prdel. A asi je fajn, když někdo podniká kroky k tomu, aby boural mýty ohledně psychiatrů :)
Já bych si o úskalích této práce přečetl klidně i víc. Nu co, popularizaci zaslouží všechny vědní obory :)“... celý text
— lovermann
Za olivovým hájem
„Kniha mě moc nenadchla.“
— zdehan
Není úniku
„Obyčejná detektivka na jedno přečtení. Taková kniha, kterou asi je zbytečné mít doma ve knihovně..“
— lovermann
Čeština je jazyk vtipný
„Krásná kniha o češtině, psaná ještě tou "starou" češtinou, kterou v současné literatuře již nepotkáš. Jílek nepíše jen o humoru, ale o různých aspektech jazyka, původu slov a čtenář najde hodně dnes už zřídka používaných výrazů (hovorových a nejen). Tuto publikaci bych mohl doporučit všem těm, kdo si chce připomenout, jak bohatá a krásná čeština je.“... celý text
— lovermann
Jak číst čísla: Deset pravidel pro orientaci ve statistikách
„Velmi zajímavá kniha o tom, jak vnímáme informace a jak na to májí vliv naše emoce nebo názory. Mohu doporučit všem, kdo chce pěstovat kritický pohled na svět informací. Mam vystudovanou informatiku a statistiku, pracuji jako analytik a v případě, že mě někdo chce zařadit do té oné odborné veřejnosti, tak si myslím, že kniha super :)“... celý text
— lovermann
Love Paris : láska na hraně
„Já nevím, jestli se tomu dá říkat přímo kniha, je to spíš takový deníček, tu a tam nějaký pokus o hlubší myšlenky, ale zase - slovy spíš teenagera..“
— lovermann
Megi, gruzínské děvče
„Je to velice zajímavá kniha a je škoda, že jsem o ní nedozvěděl dřív. Příběh o dívce, jejím těžkém osudu a smutném příběhu. Kniha není velká, ale najdete tam vše: lásku, války, oddanost, vraždy, vlastizradu, znásilnění, zabíjení dětí, historii Gruzie a krásu této země s těžkým osudem. A i "obálka" příběhu, který vypraví autor je zajímavá sama o sobě.
Úplně separé bych chtěl ohodnotit práci překladatele. Tak bohatý jazyk se těžko překládá. V češtině je psán tou "starší" češtinou, což strašně moc pomáhá čtenáři velmi hluboce cítit a barevně malovat atmosféru děje.“... celý text
— lovermann
Alžběta Báthoryová a její oběti: Pravda o čachtické paní
„Aneb pravda o jedné z nejznámějších a největších sadistek v historii. Obnovené vydání zjevně vzniklo jako reakce na práce Dr. Szádeczky-Kardoss a Dr. Lengyelové, které ve svých pracích/knihách Báthoryovou obhajovaly jako oběť spiknutí. Už jen fakt, že obálka knih pana Kočiše a paní Kardoss jsou zcela identické, je dost výmluvný.“... celý text
— LuckaK.088
Tři minuty věčnosti
„Toto vydanie na mna z kniznice pozeralo uz v 1988, ale to som bol este ziak zakladnej skoly v tvrdom socializme, takze toto dielko "zjavne" pre dospelych .. flaska s chlastom a rybka opita .. som do ruk ani nebral. Casovo predchadzajuci "diel" - zbierku poviedok "Kto by uz kradol nohy" som uz precital, lebo ved povedzte, ten nazov si to sam ziada.
A islo o zasah mojho zivota. Scifi. Mrakodrap o vyske jednej namornej mile. A v nom byvajuci charizmaticky detektiv. Prehnita amerika tesne pred kolapsom, doslova za zeleznou oponou, minovym polom oddelena od zvysku sveta. Timothy Truckle - sukromny detektiv s vlastnou AI, pocitacom menom Napoleon. Bol som skutocne sokovany, ked som zistil, ze ta cudna kniha - Tri minuty vecnosti je pokracovanim tej Kto by uz kradol nohy.
Obe knizky su aj teraz za mnou na policke a opakovane ich citam. Vhodnejsie skor pre dospievajucich ale Timothy Truckle, Napoleon, cele ich univerzum je pre mna fanusika Bladerunnera neodolatelne. Dokonaly material na dramatizaciu a sfilmovanie !“... celý text
— mance42
Zákon věčnosti
„Suprová kniha o lidské duši, o komunistech, o církví, o lidských vztazích, o hříších a o životě! Nodar Dumbadze velice jednoduchým jazykem rozebírá v historkách svých postav velice tajemná zákoutí lidské duše. Knihu si čtu podruhé a nelituji toho.“... celý text
— lovermann
Adibas
„Kniha v podstatě nemá děj a vypravení je složeno z úryvků o politice, sexu, drogách a konzumerizmu na pozadí napadení Ruska na Gruzii. Jelikož jsem v Gruzii žil, tak spousta popisovaných věcí v knize se mi nezdají být "Realitou 2.0", ale fakty a spíše satirickým pohledem na mladou gruzínskou generaci, líčícím její nechvályhodné stránky a to vše málem se lhostejností k tomu, že hlavní město země, Tbilisi, je právě bombardováno.
Velice nevšední čtení a z recenzí jsem pochopil, že pro některé je problém to dočíst do konce :) Jasně, že se dá, kniha se čte za pár hodin na jeden zátah úplně v klidu (musíte ale mít ty pravé "čtenářské koule"!) :D
Hlubší myšlenka románu se spočívá v názvu (falešný Adidas jako narážka na falešný glamour, falešnou společnost, falešné hodnoty atd).“... celý text
— lovermann
Hrob
„Celkově hodnotím knížku pozitivně. Určitě se mi líbila více než první díl, ale místy nebylo úplně snadné udržet nit v neustále se střídajících dějových liniích.“... celý text
— Duchoslp
Probudím se včera
„Pokud sledujete české filmy, určitě znáte filmovou komedii Probudím se včera, kde hlavní role hrají Jirka Mádl a Eva Josefíková. Věděli jste ale, že existuje i její literární zpracování? Já teda rozhodně ne.
Na třídním srazu si čtyřicátník Petr uvědomí, že v životě miloval opravdu jen jednu ženu. A to svou spolužačku Elišku. Tu ale během studenských let ani neoslovil. Když se mu naskytne možnost cestovat do minulosti, neváhá ani chvilku. Vrací se do června roku 1989 a má 30 dní na na to, aby zaujal dívku svého srdce. Podaří se mu to? Zahrávat si s časem ale není žádný med...
Byla jsem mile překvapená, že kniha není jen přesným opisem filmového scénáře. V knize jsou některé věci jinak, některé scény jsou dokonce navíc. Pro mne jako fanouška, tohoto filmu, krásné překvapení. Tyhle jiné scény jsem doslova hltala, protože pro mne byly nové.
Příběh je oddychový, romantický a hodně vtipný. Jak jinak když se z roku 2012 ocitáme v roce 1989, kde jsou ještě u moci komunisté a vše je úplně jinak. Náš hrdina ale ví, co se stane, takže o zábavu není nouze. Navíc o Elišku nebojuje jen on. Na scéně se objeví i Roman. Sok, který mu nedá nic zadarmo.
Ačkoli je kniha super, myslím, že bych si ji více užila předtím, než jsem viděla film. Co si budeme povídat naši herci jsou vážně skvělí a já v hodně scénách prostě ten film viděla úplně živě.
Nejvíce mne bavily hlášky a vtípky rodičů Petra. Ty neměly zkrátka chybu.
Kniha je navíc doplněna i fotkami z filmu. Hlavně nepovedených záběru, které mají naprosto božské popisky.
Knihu určitě doporučuji. Ať už jste fanouškem filmu stejně jako já, ale spíše těm, kteří film ještě neviděli.“... celý text
— lucyvase4
Rty s příchutí vína
„Od autora Aleše Novotného jsem si už hodně dlouho chtěla nějakou knihu přečíst a hodně mě zaujala právě tato. Bohužel nějak mi nesedla. Kniha je čtivá, i když mě příběh chvílemi nudil, ale i tak jsem ji přečetla velmi rychle.
Největší problém jsem měla s hlavní hrdinkou Elenou, které na mě byla až moc „vyhraněná“. Nedokázala dělat kompromisy a myslela si, že zná všechno nejlépe. Situace, které se týkali sexismu, byli na jednu stranu velmi dobré, protože si myslím, že knihy čtou spíše mladší čtenáři, takže alespoň dostanou nějaký pohled na tento problém. Na druhou stranu mi to přišlo spíše úsměvné a trochu na sílu.
Ano, její bratr byl hrozný … a otec, který ho kryl taky za moc nestál a ani se mi nelíbil jeho dvojí pohled na tuto problematiku. Ale myslím, že to mohlo být trochu jinak zpracované.
Romantická linka mě neoslovila a zklamalo mě, že v knize nebylo více prostředí vinic, na které jsem se těšila.
Celkově to pro mě bylo spíše průměrné, ale určitě dám šanci i dalším knihám od tohoto autora, které jsou žánrově jiné.
2,5*“... celý text
— Wajny
O češtině s Karlem Olivou
„Češtinu mám strašně rád, byť není mojí mateřštinou. Za mě - super publikace, dokonce jsem se během čtení nachytal na myšlence, že nemám radost z toho, že zatím nepřečtených stránek ubývá :) Formát publikace, rozhovor, zřejmě nepředpokládá delší povídání na nějaké téma, ale já bych uvítal i podrobnější vyprávění o užších tématech (když se odbočuje mimo). Dodal bych také i to, že kniha bude určitě zajímává i pro ty, kteří mají rádi cizí jazyky, nejen češtinu.“... celý text
— lovermann
Podzemí slov
„Hezké, zajímavé a občas i vtipné vyprávění o původu a významů některých českých slov a výrazů. Publikace je pro neodbornou veřejnost, milovníky češtiny a nejen.“... celý text
— lovermann
Třetí ucho
„Po jedničce která mi moc nesedla jsem na základě oslavných hodnocení tady dál šanci druhému dílu. Byl teda mnohem lepší než první a co mně potěšilo jediná sympatická postava z prvního dílu přežila což jsem rád. Objeví se nová postava a většina z nich mně neskutečně vytáčí. V první polovině knihy jediný klad byl příběh lékaře ten mně bavil. V druhé polovině se z těch největších kokotu kteří mně hrozně štvou začnou se objevovat i kladné vlastnosti a začne se u nich objevovat i lidská stránka a lepší stránky osobností. Uvidíme kdy vyjde další díl asi tomu šanci dám jen si vzpomenout pak na děj předchozích dílů bude náročné.“... celý text
— rimar
Slovo nad zlato
„Mám strašně rád způsob, jak vystupuje pan Oliva a tahle publikace nejenom že je krásná obsahově, ale také příjemně se drží v rukou.“
— lovermann
Poslední přání
„Knihu,jsem přečetla díky čtenářské vyzve.Jestli budu pokračovat ve čtení dalších dílu ještě nevím.“
— travaisik
Můj rok 1949
„Knížku jsme letos dali mojí mamince k narozeninám. Narodila se do nelehké doby… V knize je hodně zajímavých informací.“
— Andyska007
Richard Ramirez: Night Stalker
„Jednu hvězdu nakonec přece jen ubírám a to kvůli příliš vleklému soudnímu procesu, který zabírá snad většinu knihy.
Jinak je to fascinující čtení. Hnusy, co Ramirez spáchal; jeho fanynky, které po něm prahly a hořely touhou; jeho drsné dětství (a to nepocházel z rozvrácené rodiny a nevyrůstal na ulici); Doreen, která mi lezla na nervy víc než ostatní ženy, co se do něj zamilovaly; to, že po odsouzení s ním ve vězení jednali jak s celebritou, dovolili mu svatbu, nosili mu sladkůstky a knihy, s vyšetřovateli si dával movie night sedánky..
No uf. Tohle budu vstřebávat dlouho.
Znásilňovat, zabíjet a mučit lidi v noci v jejich domovech, které mají být místem klidu a bezpečí. A pak ničeho nelitovat a ještě být za celebritu.
Neumím si ani představit frustraci pozůstalých a přeživších obětí. A ani si ji představovat nechci.“... celý text
— MrsPascal
Hrad ve Skotsku
„Kniha opět nezklamala je to pohodové čtení u kterého sice víte dopředu jak dopadne ale přesto vás tak pohltí že si to přečtěte. Já ji měla přečtenou za 2 dny a to nejsem nijak velká a rychlá čtenářka.“... celý text
— Wewík