Nejnovější komentáře

Čtrnáctá kolonie

„výborný díl“
— Merlin_CZ

Pan Pracháč

„Začátek slibuje dobrý příběh, který se ale nakonec nekonal. Tento díl byl hrozně nudný až nezajímavý. Čtu sérii knihu po knize a už mám pocit, že i když jsou hlavní postavy a příběh pokaždé jiné, i tak působy - tak nějak stejně, jak se říká na jedno kopyto. Jdu na poledni díl "počítám s horším, doufám v lepší.".“... celý text
— miruska1

Chlorid sodný

„Po ponekud hubene Obeti (ktera byla spise thriller, nez krimi) se autor opet priklonil vice k detektivni linii. Sice si porad zahrava s nepravdepodobnym napetim (zapinani mobilu, vyhrocena zaverecna scena s Gordonem), ale prislo mi to lepsi, nez minule :) Kazdopadne pekny oddechovka!“... celý text
— IHT

Skrýt reklamy

Chobotnice

„Chtěla jsem si čtení spestřit lahvinkou něčeho ostřejšího, ale udělalo se mne špatně hned na začátku. Odstrašující případ. Až druhý večer, když už jsem byla začtená za polovinou knihy, jsem si dala Proseco. Pak jsem si pustila Ve znamení Raka. Ten film, o kterém píše v závěru knihy, a který hrál pod parou, nevím zda to byl právě Ve znamení ...., tam běžel kolem sanitky, nikoliv z a s kufříkem, a mluvil zde. Že by to byl ten o tom Kašparovi? Ale to zase neodpovídá časově. Podle mě v těch odmašťovnach byl od r. 1964. Asi si ho oblíbil rejža Herz, že ho obsazoval do asi 4 filmů. Černik ve své biografii nevzpomíná na Večerní Brno.“... celý text
— Lili2

Slovodějky

„Doplujte na místo, kde slova znamenají moc… SLOVODĚJKY Tohle fantasy dílko , které napsala česká autorka se opravdu povedlo. Smekám za super nápad a fantaskní prvky čarovné knihovny. Milujete knihy??? Že se vůbec ptám , tak v této knihovně najdete úplně vše , hlavně knihy plné zaříkávadel. Jen tak najít ty správné dveře , protože tahle knihovna vám to jen tak neukáže . krásně vykreslené postavy, magie, kouzla, zášť a podlost , to vše se tady prolíná s láskou a pokorou. Budete se smát, plakat adržet všechny palce, aby vše dobře dopadlo stejně jako já . Příběh o Amálii, slovodějce, která po smrti svého otce převzala tuto štafetu s magií spojenou a je rozhodnuta očistit jméno svého otce a obhájit své místo . Setkává se s přáteli , kteří jsou ochotni ji pomoci. Jenže jsou tu lidé , mocní , kteří už nechtějí , aby ženy byly SLOVODĚJKY a dělají všechno pro to, aby ani Amálie neprošla zkouškou … Město se mění a lidé jsou nedůvěřiví. Přijíždí sem v podivně vypadajicim vozidle Artur, klavírista , jenž sem přiváží energii, svěžest a Amálie je jeho šarmem okouzlena. To jí tak trošku komplikuje její plány očistit jméno svého otce … Nebo jí naopak bude velkou oporou a ještě jí navic prozradí své tajemství???? Dokáže ochránit svou rodinu ???? SLOVA JSOU MOC A MNOHDY DOKÁŽOU ČLOVĚKA POKOŘIT , POVZBUDIT, ALE TAKÉ ZABÍT. Kniha se mi moc libila a já za ni děkuji samotné paní autorce v rámci spolupráce a těším se na její další knihy. Dávám z 5“... celý text
— traceybeegee

Celý život. Výbor z deníků 1948–1984

„Několikrát jsem rozečetl Zábranův "Celý život " a odložil,protože mne odrazovala častá skepse(oprávněná)vyzařující z textu, a také počet stran.Proto jsem přívítal rozhlasové zpracování knihy a děkuji člověku, který mi dal něj tip. Rozhlasový výběr a zpracování je podle mě excelentní,myslím že v něm jsou nejdůležitější se Zábranových vzpomínek a úvah. Po poslechu jsem znovu rozečetl text, ovšem časem se v něm objevuje více temnoty než v Mordoru a zatím to prostě nedávám dočíst. Optimističtější jsou jeho Povídky, které tímto doporučuji. Zábrana byl sice pevný a nekompromisní, ovšem zhořkl a zcyničtěl.Co prožíval při tom všem, co prováděli jeho rodičům a jemu, se tomu vůbec nedivím.Na druhé straně existují lidé (tak narychlo mě napadá Zahradníček, Opasek),kteří útlakem bolševiků nezhořkli. Čím to je nevím,každopádně obdivuji všechny, kteří prošli jakýmkoliv nátlakem, útlakem a nedali se zlomit.“... celý text
— tonysojka

Po stopách magie

„Kniha Po stopách magie od Elišky Sladovníkové je fascinující fantasy příběh, který vás vtáhne do světa plného magie a nadpřirozených bytostí. Vyskytují se zde mágové i dlaci a to především vlkodlaci, pumodlaci i liškodlaci. Hlavní hrdinka Annabell Goldbergová, která je pumodlakem, pracuje jako agentka Útvaru magické činnosti a chrání lidi před nebezpečnými magickými tvory. Protože si o ní všichni myslí, že je jen člověk, má možnost jednat jak s mági, tak i lidmi a magickými tvory zároveň. Stává se tak dvojí tajnou agentkou. Problém však vyvstane, když se tyto dva světy - svět mágů a svět dlaků začnou prolínat a její kamarádka se stane nezvěstnou. Jak to vše dopadne? Bude její kamarádka zachráněna? To vše a ještě více se dočtete v této skvělé knize. Kniha je plná akce, tajemství a napětí, což mě často nutilo číst dál a dál. Annabell je sympatická postava s cynickým humorem, který dodává příběhu zábavný kontrast. Romantická linka je přítomná, ale není hlavním motivem příběhu, což může být osvěžující pro ty, kteří hledají více akční a dobrodružné čtení. Osobně jsem ocenila rychlé tempo a neustálé dění, ale občas jsem měla problém s množstvím postav a jejich zapamatováním. Kniha má otevřený konec, což naznačuje možné pokračování, na které se moc těším. Celkově je kniha Po stopách magie skvělou volbou pro milovníky fantasy, kteří hledají napínavý a dobře napsaný příběh s originálními postavami a světem.“... celý text
— Theryinka

Cena krve

„Knížky od DF mě vždy bavily. Tato není výjimkou, i když musím přiznat že z těch co jsem četl je spíš slabší. Motivace mi připadala nevěrohodná, hlavní důvod krádeží už tuplem. A nejvíc mě prudily ty deprese. Jak v takovém stavu mohl něco vymyslet a dokonce uskutečnit? Obecně žádná z postav nebyla moc sympatická. Ale samozřejmě knížka byla napínavá, takže se dobře četla i tak.“... celý text
— toni-az

Zlaté ruce

„Knihu jsem četla před mnoha lety, věřila jsem, že jde o autobiografii. Dnes to vidím jinak. Dohledala jsem si jak příběh dvojčat dopadl a nemyslím si, že byl Boží záměr je oddělit. Zjistila jsem si i informace o panu doktorovi a on sám přiznává, že si dost věcí do knihy vymyslel. Kniha je takovou pohádkou pro dospělé.“... celý text
— kam.o.ska

Má sestra je sériový vrah

„Ahojte "Román o láske, o Lagosu a o tom, že krv je hustejšia ako voda. A hlavne sa horšie odstraňuje z koberca." Dnešná recenzia bude od nigerijskej autorky Oyinkan Braithwaite s názvom Moja sestra je sériový vrah... Príbeh rozpráva o dvoch sestrách Korede, ktorá pracuje v nemocnici ako zdravotná sestra a Ayoole, ktorá je síce krásna a obľúbená, ale tiež možno aj šialená... Mala priateľa, ale ten je bohužiaľ už po smrti,tak ako aj dvaja pred ním... Jedného dňa zavolá Ayoole svojej sestre, že potrebuje jej pomoc... Korede ako správna sestra vie, čo už má v takomto prípade robiť a tak prichádza svojej sestre na pomoc... Keď začne Ayoole chodiť s doktorom z nemocnice kde pracuje Korede a ktorej sa už dlhšiu dobu páči,nevie čo má robiť... Korede vie, že krv nie je voda a preto váha, má zradiť svoju sestru a udať ju na polícií? A zachrániť tak muža, ktorému prechováva city? Alebo... 3.5*/5* Štafetka č. 73/2024 Za štafetku veľmi pekne ďakujem @citam_teda_som a vydavateľstvu @hostbrno https://www.instagram.com/p/DAMubdDIzVh/?igsh=MXM5ZWR5YncxMWE4eA==“... celý text
— Stanislava27

Modrá jiřina

„Prostě Nora ;)“
— Evkaha

Bratři ve zbrani

„V tomto díle nebylo tak nějak nic moc nového či zajímavého. Jo, číst to pořád jde, postavy a jejich kamarádi jsou stále sympatické, protivníci někdy taky. Ale připadá mi, že jak se dostal Cato na velitelskou pozici, tak to začalo být dost jednotvárné a ztratilo se to nejzajímavější, a to různé špionážní mise. Tentokrát na můj vkus obzvlášť moc politiky a málo boje a jiné akce.“... celý text
— toni-az

Tajnosti

„Příběh je o jedné ženy (matky),která se svou dcerou přijme práci,kde musí dohlížet na dum,ale netuší,že majitel domu je mladý a taky skrývá tajemství.Celý příběh je o tajemstvích,které mužou vztah mezi nimi vyřešit líp,než je skrývat.Určitě si přečtu i ostatní knížky od autorky.“... celý text
— Szilvia1

Narcis a pivoňka

„Po dlouhé době konečně čtivá kniha. Líbilo se mi jak bylo ze začátku velmi vtipná a nostalgická, a pak přešla do vážnějších témat. Jsem ráda, že existuje kniha, která nastínila pojem ,,love bombing". Kolikrát si člověk není vědom, že něco takového zažil.“... celý text
— Domieeele

Blackout – Zítra bude pozdě

„Nebylo to rozhodně špatné. Vlastně to bylo překvapivě dobré. Možná i proto, že jsem na základě komentářů zde neměla vysoká očekávání. Je pravda, že kniha je o hrstce "vyvolených", kteří se mohou dostat k jídlu či elektřině i ve chvíli, kdy zbytek Evropy mrzne a hladoví, ale je dobré si uvědomit, že tito vyvolení asi opravdu existují a svou nadřazenost si zdůvodňují třeba právě tím, že "oni to celé musí nějak řídit". To, že nemocnice nechává beznadějné případy umírat pomalou smrtí (dehydratací, vyhladověním, podchlazením) a opouští je a přitom nějaký hotel je pod proudem a zásobený jídlem protože se zde přece ubytovávají poslanci a členové parlamentu mi tedy přijde trochu moc přitažené za vlasy. Ne, že bych nevěřila tomu, že si to tak někdo nastaví, ale nevěřím tomu, že by tam už dávno nevtrhl rabující dav hladových a zmrzlých lidí. I když možná v té části Evropy, kde slušný člověk nesmí u sebe nosit na veřejnosti ani nůž (a rabiát se na povolení neptá) to tak může opravdu dopadnout (ovšem zase jen do chvíle, než lidi vezmou dlažební kostky, kusy tyčí apod., aby se bili za svůj hlad a za své blízké).“... celý text
— Sitting-Bull

Obrysy a stíny

„Měl jsem audiobook, který nebyl rozdělen, takže to shrnu pro oba díly. Z toho co jsem od autora četl mi tato kniha přijde nejslabší. Trochu místy překombinovaná, vadila mi neznalost počítačové bezpečnosti a hlavně mi připadalo, že to je dost recyklace předchozích knih. Možná kdybych četl v jiném pořadí, tak by bylo hodnocení jiné. Každopádně to není špatné čtení, je to celkem příjemná oddechovka s celkem povedeným koncem (na Hetešu). Audiokniha - Třebický je pro mě takový zlváštní čtenář. Je poznat, že není herec a zpočátku mi to vadilo. Ale už od druhé knihy když si člověk na to zvykl, to má své kouzlo. Přijde mi jeho přednes tak nějak autentičtější.“... celý text
— toni-az

Noční pták

„Začátek dobrý, ale pak jsem začala ztrácet zájem. Myšlenka dobrá, ale nesedlo mi to.“
— AlexandraBane

Šedozelené oči Ley Lynseyové

Ve službách zla

„Četbu třetího dílu jsem před několika hodinami dokončila a musím uznat, že byl ještě tvrdší než-li ten předtím. Tedy co se týče brutality vražd, které dle mého hraničily s nekrofilií. No hnus. Já jsem narozdíl od jiných velmi ráda, že vrah se vyloupl z těch, o nichž se v knize píše nejvíc. Nějaká další postava navíc by mi přišla jako oslí můstek a důkaz, že autorka nevěděla, kudy kam. A moc kvituju ty kapitoly z pohledu vraha, kterého jsem samozřejmě zase neodhadla. Jinak nám přibyla další zajímavá postava - Kudla - ráda bych tohoto zajímavého člověka potkala ještě v nějakém dalším dílu. Vztah Cormorana a Robin se pohybuje z extrému do extrému a jsem zvědavá na začátek čtvrtého dílu. Ale jinak titul největší šmejd knihy získává... tatadá... Matthew. Dál už se nemá cenu rozepisovat, nerada bych prozradila cokoliv. Je potěšení číst tuto sérii. 90%“... celý text
— elenai

Vraždy v lázních

„Pěkná série, příjemné čtení. Pohodička v křesle...“
— kolacky

Dýka s hadem

„Poslechla jsem si jako četbu na pokračování v ČRo - skvělé ztvárnění s laskavým hlasem pana Lukavského. Takový oddechový čas a moc hezký jazyk.“
— rohlajda

Odkaz Hawthornů

„Úspěšně luštit rébusy, to je jedna věc. Ale vymýšlet je, aby byly zajímavé, zábavné a dokázaly pracovat s napětím kolem příběhu, to je teprve umění. Před autorkou klobouk dolů, před překladatelkou, která dokázala to kouzlo přenést i do češtiny také. Děj jako takový si dokázal stále udržovat mou pozornost. A určitě mě zajímá i to, co bude dál.“... celý text
— Rowana

Zmije a křídla noci

„Nebudeme si hrát na to, že tohle je kniha, nad kterou se budete zamýšlet ještě několik týdnů po přečtení. Ale pokud hledáte příjemnou oddechovku, máte rádi upíry a nevadí vám taková ta love-hate romance, tak se do Zmije a křídla noci klidně pusťte a nebudete zklamaní. Autorka nám tu představuje svět, ve kterém vládnou upíři a lidskou dívku, kterou před lety upírský král zachránil z trosek jejího domu a vychoval ji k obrazu svému. Jelikož však Oraya stále žije ve strachu, protože je jen člověk obklopený upíry, zúčastní se Kejari, brutální soutěže, kde vítězi bohyně Nyaxia splní jakékoliv přání. Oraya se chce samozřejmě stát upírem a stát po boku svého upířího otce (ne, nejde, aby jí pouze přeměnil, protože ne vždy přeměna v upíra končí dobře). No a pak tu máme dalšího soutěžícího, Raihna, který však patří do klanu znepřátelených upírů. Ale i tak se s Orayou spojí, aby společně překonali zkoušky Kejari. Problém je v tom, že soutěž může mít pouze jednoho vítěze... Asi je všem jasné, kam tohle jejich spojenectví povede. Pokud vám však vadí přehnané postelové scény, tak u téhle knihy se moc bát nemusíte. Ano, něco tam je, ale rozhodně to není nějak přehnané a celkem to zapadá do děje. A konec knihy má dobrý zvrat. Protože celou dobu si říkáte, že za tím vztahem Orayi a upířího krále je něco víc a pravdu se dozvíme skoro až na konci knihy. Do pokračování se určitě pustím, protože mě zápletka zaujala a konec první knihy celkem dobře ukázal, kam se děj nejspíš bude posouvat a mě zajímá, jak to mezi Orayou a Raihnem bude dál.“... celý text
— Anushka1

Myšlenky na každý den

„Dala jsem tomu šanci, opravdu jsem se snažila Terezii z Lisieux pochopit, ale asi jsme prostě nekompatibilní, jako bychom se vyskytly ve zcela jiném vesmíru. Výkřiky typu: "...Ježíšův výkřik na kříži: ´Žízním!´... ve mně rozněcoval neznámý, palčivý žár... Chtěla jsem svému miláčkovi dát napít a přitom jsem se sama cítila být stravována žízní po duších... Ještě to nebyly duše kneží, jež mne přitahovaly, ale duše velkých hříšníků..." nebo "Ježíši, nevýslovná sladkosti, proměň mi v hořkost všechny pozemské útěchy!" nebo "Pochopila jsem, že mám-li se stát svatou, musím hodně trpět... Nechci být svatá jen napůl,... já si vybírám všechno..." jsou prostě naprosto nepochopitelné, zvláště ve spojení s jejím životem a zní mi nepokorně, strojeně a pokrytecky.“... celý text
— Sitting-Bull

Číslo 20

„Já nevím no....ve čtvrtce knihy jako bych měla déjá vu, že už jsem tuhle knihu nedávno četla.Pak mi to došlo, o jakou knihu jde(nechci spoilerovat, takže knihu jmenovat nebudu)a zajímalo by mě, kdo koho okopíroval. Epilog zajímavý, vypadá to, že bude další díl. Mně osobně se tedy víc líbil Kopírák, byli mi i víc sympatičtí hlavní vyšetřovatelé.“... celý text
— JitkaHambi

Ostrov šedých mnichů

„Autorka tentokrát změnila prostředí a zavedla nás do Švédska. Do země s ledovým mořem, neustálým větrem a přesto s jistým kouzlem. Sem přijíždí J. Bergman, aby byl nápomocen své dávné přítelkyni, jejíž manžel byl zavražděn. Opět jsem si pěkně početla.“... celý text
— lenkaabooks

Nelítostný princ

„Instagram misha_cte_eroticke.romany erotická mafiánská romance irská mafie hate to love/ od nenávisti k lásce enemies to lovers/ z nepřátelů milenci dva znepřátelené klany domluvený sňatek hrdinka, která nejde pro ránu daleko age gap/ věkový rozdíl 10 let střídání pohledu Aidy a Calluma Tak tohle byla pořádná jízda! S Aidou a Callumem jsem se bavila od začátku do konce. Pro někoho může být zklamáním, že se děj točí více kolem politických cílů, než mafie, ale mně to nevadilo. Od prvního setkání lítaly mezi Aidou a Callumem blesky. Italský temperament vs irský? Dokonalé kombo! Autorka píše čtivě a protože není kniha nějak extrémně dlouhá, tak vše pěkně šlapalo, děj byl svižný a tak jsem se ani chvíli nenudila. Moje oblíbené dějové linky zaručily, že jsem si příběh zamilovala. Smála jsem se, když se ti dva do sebe pustili a nebyli si nic dlužní - např. depilace a oblek. Pořádně to jiskřilo, takže jsem si erotiku užívala. Žádné sladké řečičky, ale živočišný a vzteklý sex, žárlivý sex = to je moje. A taky asi potřebuji limuzínu PS : vulva patří na blacklist hned za broskvičky a mušličky, to mi vypaluje sítnici a nic erotického na ní není Aida nebyla žádná mafiánská princezna, která se připravuje na svou roli manželky. Byla od rány, žila si podle sebe, pohrdala konvencemi a zbohatlíky. A do domluveného manželství rozhodně nevstupovala s pokorou. A od toho namyšleného zbohatlíka si rozhodně nenechá rozkazovat! Aida byla hrdinka přesně podle mého gusta. Callum, nejstarší syn nejbohatší mafie v Chicagu, se soustředit na politické cíle. Když mu ale dcera nepřítele podpálí knihovnu, vezme pomstu do vlasních rukou. Nakonec to dopadne tak, že se s tou potvorou musí oženit. Jeho vize? Zlomit a převychovat k obrazu svému. Skutečnost? Tvrdohlavá manželka, která s ním bojuje na každém kroku. Těším se na pokračování, hlavně na příběhy bratrů.“... celý text
— Mishaacka

Mužům vstup zakázán

„Muslimky se mají hůř než my? Nevím, jak funguje jordánská ekonomika, ale očividně líp než naše, když u nás všichni makají a nepatří nám ani střecha nad hlavou, tam bydlení nestojí celou výplatu. Ani muži, co jen obtěžují a nechtějí se starat, tam nemají šanci. V Jordánsku můžou ženy být s dětmi doma, chrání je buď manžel, nebo bratr, v nemocnici je s člověkem kromě personálu celá rodina... Jistě, omezení tam jsou, ale proti našemu stresu bezvýznamná. Kniha mně dost otevřela oči.“... celý text
— Víla

Asher Black

„V rámci žánru je to spíše průměr… Kniha se velmi dobře četla a celkově mě i bavila. ALE! Mafián byl podezřele hodný a celkově rozuzlení bylo dost zrychlené a už od začátku celkem jasné.“... celý text
— katallinka

Světelný klam

„Je to už týden, co jsem dočetla další zdařilý díl této série. Zdá se, že každý díl je lepší a lepší. Znovu jsme se vrátily do malé skryté vesničky. Asi neprozradím moc, že Claře se podařilo prorazit v umění. A na Petera to bohužel mělo neblahý vliv. A tak po velkolepém úspěchu výstavy padneme rovnou do řešení vraždy. Tento díl nás zavede do zákulisní života umělců. Podlosti kritik, překonávání vlastních obav, nalézání své tvořivé cesty. A na druhé straně je tu život policie a jejich rodin. I tady dochází k velkému posunu. Každý, kdo se zúčastnil přestřelky v továrně přehodnotil svůj život. A uvidíme, jak s ním v dalších dílech naloží. Zvláště osud Beavoirova bude velmi zajímavý“... celý text
— tinka1974

Skrýt reklamy