Amazonka72
komentáře u knih
Pobřežní cesta
Raynor Winn
Za mě nádherná kniha! I když se přiznám, že bylo těžké příjmou skutečnost, jakým způsobem se Ray a Month ocitli "na ulici". To, že Raynor tuto situaci vyřešila tak, že zbalila oběma batoh a rozhodla se vyrazit na cestu, je něco, čemu rozumím a to velmi dobře. I já mám povahu, kdy se snažím problémy řešit tak, že si před sebe postavím nějaký úkol, který je potřeba překonat. Cesta je to pravé - nemá cenu se neustále litovat, hrabat ve svých problémech, protože to ničemu nepomůže. A ve chvíli, kdy člověk musí řešit základní věci pro to, aby přežil - kde bude spát, jak se zahřát, jak sehnat jídlo, otevře se mu úplně jiný svět... I pro člověka, jako je Month, který trpí nevyléčitelnou nemocí, se cesta najednou stane elixírem, životabudičem. Není to první případ, kdy fyzická zátěž nemocného člověka "uzdravila", i přesto, že lékaři nic takového nedoporučovali.
V knihovně mám již připravený druhý díl a moc se na něj těším.
Knihu rozhodně doporučuji všem, kteří mají duši dobrodruha a jenou nohou jsou stále na cestě...
Snědla dětem sladkosti
Martina Formanová
Takové milé příběhy z rodinného života. Příjemné a oddychové čtení na cestu do tramvaje - co se týče velikosti knihy i délky kapitol. Popis obyčejných a všedních zážitků, ale vždy popisovaných s nadhledem i se sebereflexí. Martina Formanová se nesnaží dávat na obdiv svůj "život s panem řižisérem světového formátu", ale popisuje úplně běžné situace, které prožívá každá máma a každá manželka.
A souhlasím s předchozími komentáři - naprosto otřesná obálka (přebal knihy). Ten je potřeba odstranit, aby nekazil celkový dojem.
Pod sněhem
Petra Soukupová
U knih paní Soukupové oceňuji, že jde, co se vztahů mezi lidmi týče, opravdu na dřeň. A většinou se věnuje rodinným vztahům, tedy oblasti, která je velmi citlivá a každý z nás více či méně čelí různým úskalím rodinného soužití.
Tato kniha mě však rozčilovala... Měla jsem pocit, že by každá ze tří sester, které spolu prožívají road story při cestě autem na návštěvu k rodičům, zaloužila pár pohlavků... aby se trochu probrala. Je pochopitelné, že každá z nich prožívá danou situaci po svém, že si sebou "do auta" nese své bolesti, starosti, problémy, strachy... A nedá se říci, která z nich je na tom "hůře" a která "lépe", protože vnímání problémů je vždy velmi individuální a je těžké se vžít do kůže toho druhého. Pokud by každá z nich komentovala danou situaci pouze v duchu, sama pro sebe (tak, jak to obvykle děláme) a neventilovala ji navenek, byla by to velmi zdařilá kniha. Mě však velmi rozčilovalo, jak spolu sestry komunikovaly. V každé větě sprostá slova (i před dětmi v autě), neustálé osočování té druhé či třetí, téměř nulová empatie. Zkrátka každá si sobecky vede svou a vůbec ji nenapadne být alespoň trochu milá ke svým sestrám.
Možná jsem již "starší generace", která nerozumí tomu, když lidé jednají s despektem k ostatním. Nemusíme spolu souhlasit, ale je příjemné se v těžkých chvílích podržet.
Příběh rodičů je již popsán klidněji. V této části knihy vynikne dar Petry Soukupové vystihnout myšlenky a pocity hlavních hrdinů . Vyjádřit to, co si o dané situaci myslí a jak ji prožívají.
Dračí královna
William Andrews
Asi po roce jsem se vrhla na druhou část této volně navazující trilogie. Přiznám se, že se mi první díl (Dcery dvouhlavého draka) líbil více, asi to bylo dáno dobou, ve které se děj odehrává. Každopádně velké překvapení a velmi zajímavý náhled do naprosto odlišné kultury a historie. Dračí královnu jsem "milovala", byla na svou dobu velmi odvážná a především vzdělaná. Vzhledem k tomu, že je kniha inspirována skutečnou královnou a skutečnými událostmi v Korei, je její osobnost a odvaha o to více obdivuhodná. A když si uvědomíme, jak je to s Koreou v současnoti, celá mozaika nám krásně do sebe zapadá.
Knihu určitě doporučuji a rozhodně si přečtu i poslední knihu - S odvahou draka.
Domek u jezera
Jasinda Wilder
Romantická kniha se vším všudy. Nebylo to špatné čtení a vzhledem k tomu, že jsem si ji záměrně vybrala (zkrátka někdy mám chuť si přečíst zamilovanou knihu... :-)), nebyla jsem zklamaná...
Při čtení mě napadaly různé myšlenky - jedna z nich dokonce padla i v knize samotné... pokud by oba dva hlavní protagonisté neměli dostatek financí, asi by těžko mohli opustit práci, domov a vydat se hledat sami sebe... Představa ženy, vdovy, které zesnulý manžel nezanechá pohádkové jmění, je úplně jiná - nemá čas truchlit, musí se velmi rychle postavit na vlastní nohy a postrat se sama o sebe. Je to zkrátka takový "americký sen".
Další věc, která mě v knize trochu obtěžovala - nemyslím si, že romantické knihy musí být knihami erotickými. Nemám nic proti erotickým scénám, ale čeho je moc... aby byl příběh romantický, není potřeba vše popisovat do detailů, naopak si myslím, že trocha "tajemství" je někdy mnohem větším přínosem než podrobně vylíčená milostná scéna. Je to v poslední době, bohužel, neřest i romantických filmů.
Kdo očekává příbeh plný opravdové lásky a chce se trochu zasnít, tak ať si knihu klidně otevře, nebude zklamaný. Je to hezká pohádka.
Dilema
B. A. Paris (p)
Příjemné čtení na dovolenou. Příběh byl velmi lehce odhadnutelný, od prvních stran jsem tušila, jak vše dopadne, takže nic překvapivého. Dle mého mohla být kniha i o 1/3 kratší, přiznám se, že mi přišlo zbytečné dopodrobna popisovat každý detail oslavy, někdy toho bylo již příliš... a vzhledem k tomu, že jsem tušila, jak vše dopadne, ve druhé polovině knihy jsem se doslova těšila, až vše "praskne".
Den
Michael Cunningham
Asi se budu opakovat jako v přechozím komentáři - po přečtení vlastně nevím, co napsat. Kniha rozhodně nebyla "veselá", byla hodně o pocitech, kterým jsem ale někdy nerozumněla. Podivná. Měla jsem trochu problém se některými částmi prokousat, žádný a aktérů mi neutkvěl v paměti a někdy mi připadalo, že se všichni chovali "tak nějak divně". Takže vlastně netuším, co si o ní mám myslet... Ale věřím, že si své příznivce mězi čtenáři najde, pro mě však, tak trochu, zklamání.
Nejhezčí dny našich životů
Claire Lombardo
Příběh rodiny Sorensových - o manželském páru a jejich 4 dcerách, z nichž každá si nese do života určité tajemství. Zdánlivě idilycké manželství rodičů, které, jak v knize zjistíme, během života procházelo také určitými fázemi.
Byla jsem knihou nadšena, líbilo se mi velmi citlivé líčení příběhu každé z dcer, které byly tak odlišné, ale přeci jenom je něco spojovalo. Líbilo se mi, že příběh byl napsán tak, jak život plyne - bez růžových brýlí - zkrátka někdy "je vše jak má být", a někdy se "hroutí jako domeček z karet". Jako záchranný člun však stále funguje rodina, která dokáže vše překonat a vždy drží členy posádky pohromadě. Je to příběh plný naděje.
Myšlenky za volantem 2
Marek Eben
Moc ráda jsem v knihkupectví sáhla po 2. díle Myšlenek za volantem, protože první díl se mi velmi líbil a jednotlivé sloupky jsem si opravdu užívala... Druhý díl byl trochu zklamáním. Ano, opět se zde najdou příběhy "ze života", nad kterými se mi obličej rozzářil do úsměvu. A kdy jsem si říkala: "ano, to je přesně ono, to znám!" (třeba příběh s "víčky"). Nemohla jsem se však zbavit pocitu, že některé příběhy už pan Eben (kterého si velmi vážím) trochu psal trochu z nutnosti něco dalšího napsat, aby kniha měla dostatek stránek a mohla tak ještě letos vyjít. Možná i v tomto případě platí zkušenost s 2. díly úspěšných filmových sérií či knih... je velmi těžké navázat na trhák, kterým 1. díl byl.
Každopádně - vše psáno s noblesou, s nadhledem, krásnou češtinou, takže jako odpočinkové čtení lze určitě doporučit.
Kočičí kavárna
Charlie Jonas
Komentář k této knize bude asi dosti kritický, přiznám se, že jsem ji nakonec ani nedočetla, i když jsem se velmi snažila. Měl to být dárek pro moji maminku k vánocům, protože je vášnivou milovnicí koček a o dvě kočičky se stará. Popis kočičí povahy byl snad to jediné, co lze v knize ocenit. Styl, jazyk, popis - zkrátka to, jak je příběh napsán a interpretován, to bylo jako číst slohovou práci žáka ZŠ (i když v dnešní době spíše SŠ). Vůbec nechápu, proč se takové knihy překládají do češtiny. Je však také možnost, že v originále má kniha větší úroveň, ale český překlad je mizerný. Říkala jsem si, že dnes již může napsat knihu opravdu každý. Příběh je velmi banální, ale to bych knize až tak nezazlívala, i banální příběhy s dobrým koncem (a láskou) občas potřebujeme.
Takže za mě - je to ztráta času, kniha ničím neobohatí, a to ani milovníky koček :-)
Zlatá země
Barbara Wood
Co se této knihy týče. Nejsem pravidelnou čtenářkou "historických románů", obvykle, co se pohledu do historie týče, začínám na konci 19. století... U této knihy jsem opět pochopila proč... asi mě nebaví, z pohledu ženy, to věčné čtení o šňerovačkách, krinolínách, společenských konvencí v dobách minulých. Takže jsem musela tyto popisy v knize jednodušše přetrpět. Každopádně knize nelze upřít jistou dávku feminismu, mnohdy až trochu přehnanou. Přeci jenom si nedovedu představit, jak samotná mladá žena v polovině 19. století, obstála tímto způsobem mezi muži. Navíc v daleké a právě kolonizované Austrálii. Hannah byla jistě na svoji dobu velmi emancipovaná, a věřím, že se jí i mohlo podařit ve světě medicíny a mužů nakonec obstát, její cesta k profesi lékařky bla však mnohdy těžko uvěřitelná. Ale fandila jsem jí, měla moje sympatie, to musím autorce přiznat.
Co se mi líbilo, byla část, která se odehrávala uprostřed Australského kontinentu. Setkání s domorodým kmenem, jejich život a putování, rituály, spojení s přírodou.
Dalajlamova kočka
David Michie
Velmi milá kniha a čtení... Poklidné zamyšlení nad smyslem života, nad obyčejnými starosti a problémy, které si vytváříme sami ve své mysli. Vše popisované z pohledu kočky, tedy tvora, který je veskrze náladový, vždy dělá pouze to, co sám chce a rozhodně se nenechá nikým omezovat. :-)
Čtvero ročních období v Římě
Anthony Doerr
V Římě jsem nikdy nebyla, ale podívat se do tohoto města je mým snem... Kniha pana Doerra byla příjemným nahlédnutím do atmosféry této evropské metropole... spíše o pocitech než o příběhu či turistickém průvodci.
Díky tomu, že jsem od knihy nečkala nic závratného, se mi nakonec docela líbila. Oceňuji velmi lyrické popisy místní přírody a architektury, obyčejných lidí a jejich příběhů, protože "prožít město" není o návštěvě turistických atrakcí a známých památek, ale spíše o vstřebávání místní atmosféry, kterou máme možnost procítit pouze ve chvíli, kdy vstoupíme do města jeho obyčejných obyvatel.
"Řím viděl, jak přichází a odchází taková spousta umělců, a zanechal na nich všemožné stopy, že já nestojím ani za zmínku, nejsem ani stéblo trávy. To Řím samotný a jeho pojem přetrvá, přežije všechny jedince, kteří jim projdou. Lidé se mu na chvíli věnují a pak je obíhající ruce ročních období smetou pryč. Řím je neosobní, téměř nehmotný. Řím je to, co existuje mezi domy, pod trávníky, ukládá návštěvníkům povinnost rozpoznat, co je skryté."
Život po francouzsku
Jean-Paul Dubois
Velmi zajímavá kniha, určitě literární lahůdka, co se týče stylu psaní, jazyka, formy... Život hlavního hrdiny Paula Blicka zasazený do francouzských dějin 2. poloviny 20. století. Náročné pro nás, kteří tyto dějiny nemáme "v malíčku" a pouze si matně vzpomínáme, jak jsme jména francouzských prezidentů slýcháváli ve sdělovacích prostředcích. Mnoho reálií, odkazů na slavné osobnosti. Bez podrobného rejstříku na konci knihy pro mnohé z nás "ne úplně srozumitelné čtení". Jde o to, že právě díky jazyku a stylu psaní byly "jemné niance" ve smyslu odkazů na různé reálie, pro dokreslení příběhu velmi důležité. Za mě celkem náročné čtení, ne však ztráta času!
Pavouk
Lars Kepler
Další z Keplerovek... jsou to knihy, které nikdy nezklamou. Vždy plné napětí a nečekaných zvratů. Těžko říci proč, ale pro mě zatím asi nejslabší díl. Každopádně téma opět nezklamalo, celý příběh mě drželo v napětí, kdopak ty záhadné figurky posílá... a kdy se podaří tento řetězec prolomit.
Potrhaná křídla
Ruta Sepetys
Další zajímavá kniha od R. Sepetys do mé sbírky. Musím se však přiznat, že u této knihy mně asi nejdéle trvalo ponořit se do děje... Těžko říct, možná to bylo prostředím, ve kterém se kniha odehrává.
Každopádně, opět velmi zajímavé čtení, citlivě napsaný příběh Josie, která nemá vstup do světa dospělých zrovna jednoduchý. Nefunkční matka, ale fungující komunita zdánlivě bizarních postav, které Josie rodinu nahrazují. Sen o studiu na univerzitě, který se rozplývá v nedohlednu. Jak težké je vymanit se z marastu čtvrti, ve které jsme se narodili a ve které žijeme... a která nám jako jediná nabízí "domov".
Knihu určitě doporučuji jako dalš střípek do mozaiky Rut Sepetys.
První den mého života
Paolo Genovese
Zajímavé téma, jak již bylo uvedeno v předchozích komentářích. Dát lidem možnost podívat se na svůj život z jiné perspektivy, ve chvíli, kdy jste opravdu "na dně". Je ukončení života vždy tím nejlepším a jediným řešením? Pokud bychom měli ve chvíli "padnutí na úplné dno možnost vzít si několik dní na rozmyšlenou, rozhodli bychom se stejně?
V knize bylo patrné, že autorem je především filmový scénárista. Ač beletrie, tak jsem místy měla pocit, jako kdybych četla scénář k filmu. Jsem zvědavá, zda film podle této knihy skutečně vznikne, mohl by to být zajímavý biják... otázkou je, zda se podaří tento příběh citlivě natočit.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Příjemné čtení na dovolenou. Splnilo přesně moje očekávání, kniha je napínavá, čte se velmi lehce, čtenář je určitě zvědavý, jak všechno dopadne...
Každopádně, žádná "dokonale promyšlená" zápletka to rozhodně není. Přiznám se, že jsem již před polovinou knihy tušila, jak vše dopadne. Myslím si, že velmi mnoho prostoru bylo věnováno všem těm příhodám, kdy Cass zapomíná, nebo si myslí, že zapomíná... všeho moc škodí. Zkrátka už toho bylo opravdu moc. Na druhou stranu je nutné podotknout, že tento motiv je hlavní náplní děje knihy, takže pokud by tyto situace z příběhu zmizely, nebylo by vlastně v polovině knihy už o čem psát.
Ale protože se mi příběh četl dobře a u knihy jsem si opravdu letně odpočinula, dávám mu 4*.
Pařížská knihovna
Janet Skeslien Charles
Není to žádná velká literatura, každopádně velmi oceňuji námět příběhu. Byla jsem velmi potěšena, když jsem na konci knihy zjistila, že je opravdu založen na skutečných událostech a osobách, které v době války v knihovně pracovaly.
Hlavním tématem jsou pak knihy - je zde tolik krásných vět řečených o knihách. A opět si při čtení člověk uvědomí, jak jsou knihy důležité. A to i v době UI, elektronických čteček apod. Možná o to více! Každý totalitní režim se jako první věc snaží zničit "kulturu"... knihy nevyjímaje..., potřebuje lidi ovládat. Knihy nám dávají moudrost, ale i nadhled, učí nás vnímat život z více perspekvit, být ohleduplnější, přemýšlet nad naším jednáním a jednáním ostatních.
Za mě 4 * pro zajímavý příběh opírající se o skutečné události.
Běžkyně
Peter May
Neznám žádné další příběhy Petera Maye, nečetla jsem ani jednu předchozí knihu z čínské série. Po knize jsem sáhla z důvodu jejího názvu, a také mě zaujalo téma - prostředí sportu a dopingu.
Nijak zvlášť mě nezaujala, příjemné oddychové čtení, zajímavé prostředí komunistické Číny a sportu.
Určitě nelze přehlédnout dvojí tvář Pekingu - tu, ve které se odvíjí život obyčejných lidí a bublinu, ve které žijí ti "vyvolení".
Autor ani kniha mě však nepřesvědčili k tomu, abych si další díl z dané série přečetla, či abych v brzké době sáhla o nějaké další knize P. Maye.
Co se týče trillerů, mám asi oblíbenější autory...