Bustedka
komentáře u knih
Kluk z kostek
Keith Stuart
Na Kluka z kostek jsem narazila (asi jako většina) díky Listování. Nevím proč, ale autismus mě nějak přitahuje, takže tahle kniha byla na seznamu "chci si přečíst" velmi dlouho.
První část knihy je dost fňukací, krásná ukázka toho, jak někteří otcové prostě tu roli táty nemocného dítěte nezvládají. Jak mají potřebu utéct a hodit to všechno na mámy.
(Sama mám postižené dítě a i ve svém okolí vidím, jak to mužský prostě nedávají).
Pak se to začne rozjíždět a i když je vám úplně jasné jakým happyendem to skončí, nevadí vám to.
Téma super. Jen mám pocit, že to šlo zpracovat trochu lépe.
Životní terno
Fredrik Backman
Taková podivná útlá Backmanovka. O muži s rakovinou se synem, pro kterého nebyl dobrý otec. O malé holčičce taktéž s rakovinou. A paní s deskami.
Backman v předmluvě napsal, že při psaní přemýšlel nad tím, pro koho by byl ochotný zemřít a pro koho by byl ochotný obětovat život. A taky o tom, jaký je vlastně mezitím rozdíl.
"Včera pozdě večer se ta žena s deskami zase procházela po nemocnici. Podívali jsme se na sebe a ona se zastavila. Pochopil jsem, že si přišla pro mě. Přesto jsem neutekl. Vybavil jsem si všechny příležitosti, při kterých jsem ji viděl: když si vzala mého bratra, když si vzala mého nejlepšího kamaráda, když si vzala moje rodiče. Tentokrát jsem se rozhodl, že se jí už nebudu bát, aspoň tuhle moc jsem si chtěl v poslední hodince ponechat. "
Jak jsem sebrala odvahu
Barbora Šťastná
Velmi odpočinková kniha pro ženy ve stylu sbírky novinových sloupků. Zprvu mi teda chvilku trvalo dostat na autorčinu vlnu, ale nakonec jsem se přistihla, jak si říkám "sakra, já to mám úplně stejně".
Navíc, krom toho klasického ženského plkání o životě, autorka zmiňuje obrovské množství zajímavostí a psychologických výzkumů. Za to palec nahoru.
Ztracena v bílém šumu
Javier Castillo
Ze mě jedna z těch lepších detektivek, od které jsem se nemohla odtrhnout. Na druhou stranu, jak o ní spousta lidí mluví jako o tom nejlepším, co za poslední dobu četli, v tom úplně souhlasit nemůžu. Jistojistě to patří k lepšímu průměru, ten příběh je vystaven dobře, ale chybí tam napětí.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Četla jsem už Kodaň, Brooklyn i Paříž, takže mi bylo jasné, co mě na Islandu čeká.
Dokonalý, nezadaný, romanticky založený muž, který se zamiluje do hlavní hrdinky a i přes nějakou krizovku to všechno dobře dopadne. Slabších dialogů tam kupodivu nebylo tolik, až na ty závěrečné stránky. Svůj účel odreagování to splnilo.
Já sice tenhle typ literatury moc nečtu, ale romantické útěky mě docela chytly, protože se v každé knize podívám někam jinam. Často tak u toho googluju ona místa, muzea, budovy i přírodní jevy, o kterých je v knize řeč. Na Islandu toho teda moc nebylo, ale i tak to účel splnilo.
A kdyby dalsí díl nebyl k zapůjčení v rámci eknih jen na Flexibooks, tak už mám rozečtenou i Pláž z Chorvatska. Ale Flexibooks je asi ta nejhorší apka na čtení knih, kterou kdy vymyslel.
Hry, sítě, porno
Michaela Slussareff
Tohle je knížka, která by podle mě neměla zapadnout. Technologie v rukou dětí je totiž důležité téma, které řeší, nebo by aspoň měl řešit, každý rodič.
U nás doma otázku řešíme téměř pořád. Víme, že to není zdravé. Víme, že by děti měly především lítat venku, ale taky víme, že je ten tablet, mobil nebo televize zázračná krabička, která nám může dopřát aspoň chvíli klidu. Řešíme taky ale to, aby nás děti s mobilem v ruce moc neviděli.
Možná řešíte podobné otázky a možná máte podobné výčitky. V tom případě, je tahle kniha právě pro vás. Kromě odpovědí, dostanete i spoustu triků a tipů, jak s dožadujícími dětmi vyjít, jaká nastavit pravidla a na co si dát pozor - moc se mi líbila třeba ukázka smlouvy o prvním telefonu.
Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost
David Attenborough
Věděli jste, že za posledních 80 let ubylo téměř 30 % divočiny? A že jsme vyhubili skoro 90 % velkých ryb v oceánech? Že 50 % veškerých lidských dopadů na živý svět se dá připsat jen nejbohatším 16 % lidské populace?
David Attenborough je asi nejznámější přírodověděc a populizátor, který několikrát procestoval svět a natočil hned několik nezapomenutelných dokumentů. Tím posledním je Život na naší planetě (na Netflixu). Viděla jsem ho už před pár měsíci a už tehdy jsem věděla, že si knihu musím přečíst. Nejlépe s odstupem času, abych si všechno opět připomenula.
"Do dnešní situace jsme se dostali kvůli naší touze po nekonečném růstu světové ekonomiky". O tom, že náš životní styl není udržitelný se dlouhodobě ví. Začít žít ekologicky a udržitelně je nesmírně obtížné, sama to moc dobře vím. U nás doma se sice snažíme, ale máme ještě dost velký prostor ke zlepšení. I tak mě ale fascinuje někdy až neochota lidí aspoň přiznat, že je někde nějaký problém.
Knížka byla super. Ale dokument ještě lepší. Audiovizuál vás osloví přece jenom trochu víc. Vše je jasně a stručně vysvětleno. Chvíli budete mít pocit, že z té cesty není úniku a že se ženeme do pekel. Možná trochu straší, ale možná taky ne.
"Divoké jsme nahradili ochočeným. Zemi považujeme za svou planetu - planetu určenou lidem a spravovanou lidmi. Pro jiné zástupce živého světa toho moc nezbývá. Skutečně divoký svět - svět neovlivněný lidmi - už neexistuje. Zemi jsme si podmanili my."
Něco z Fulghuma I / From Fulghum I
Robert Fulghum
Když se učíte anglicky, je bilingvní vydání super. Někdy bych věty přeložila jinak, ale i tak jsme se pochopili.
Babička pozdravuje a omlouvá se
Fredrik Backman
Knížky a asociálové. Miluju obzvlášť tu kombinaci. A Backman v tomhle ohledu nezklame nikdy.
Ze začátku jsem byla hodně na rozpacích, protože nejsem zrovna fanda fantasy. Pohádkový svět ale v knížce hraje důležitou roli. Postupně se však všechno rozplétá a vše začíná dávat smysl.
Co mě ale hodně mrzí jsou někdy ty recenze u podobných knížek. U Sheldona z TBBT se všichni řežou smíchy, ale jakmile je trochu podivínské dítě (rozuměj s Aspergerem), tak je to hned nevychovaný fracek. Značí to jen obrovskou nevzdělanost lidí. A přijde mi, že se s tím bohužel nic moc neděje.
Byla prý docela hezká
Michel Bussi
"Napínavý příběh o tom, kam až může vést touha po pomstě".... no nevím.
Od začátku víte, kdo za sebou nechává mrtvé muže v hotelových pokojích, jen nevíte proč. A ten důvod vlastně nijak závratný ani šokující není. Detektivové, kteří věří, že když dá někdo v 16.30 fotku z pláže na FB, že tam v tu dobu opravdu je, moc dobří detektivové nebudou. Autor chce navíc šokovat, ale místo WAU přijde WTF.
Problematika imigrantů, uprchlíků, zákonů...za to ale palec nahoru, jinak nic moc.
Norské dřevo
Haruki Murakami
Japonsko, 60. léta. V téhle knize vzpomíná Tóru na své vysokoškolské roky. Na dívky a kamarády, kteří ho ovlivnili... a není to moc veselé čtení.
Melancholie, psychiatrická léčebna, sebevražda kamaráda, kamarádky, další kamarádky, sestry kamarádky, spousta kurvení, někdy až povrchních rozhovorů, ale taky rozhovorů velmi hlubokých. Postupně vás to vtáhne. A čtete a čtete. Jediné co mi vadilo byla linka věnující se Midori..její perverzní tvrdohlavost mi do toho vůbec nepasovala.
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Krásná ukázka toho, jak vás dětství ovlivní na celý život. Jak se může nepřekonané trauma projevit na tom, jak žijete každý den.
Eleanor je 30ti letá holka zdánlivě bez emocí. Má velmi" komplikovaný vztah s matkou, žádného otce, jizvy na tváři a na duši. Taky má ale kolegu, který ji začne vystavovat situacím, které jí jsou najednou příjemné. Poprvé v životě.
Bylo to čtivé. Závěr byl trochu slabší, žádné extra vysvětlování, ale jinak moc pěkné.
Zůstane to v rodině
Martin Váša
Před 5 lety jsem četla Vášovu prvotinu Dělám si to sám. Tak nějak jsem tedy tušila co mě čeká a opět jsem se docela pobavila.
Humor možná někomu nesedne, ale já se párkrát zasmála opravdu nahlas.
Deníkový příběh jednoho kluka, co je nejspíš tajným dědicem švédské koruny. Taky teda dělá novináře v módním časopise a miluje svýho kluka. Má svý trápení, žádný peníze, úžasnou maminku a spoustu snů.
"My s Danem jsme zatím v pohodě. Vlastně bych řekl, že si omezenou možnost vycházení užíváme. Já měl vždycky opak FOMO. Co je vlastně opak fear of missing out? Happiness of missing out? HOMO. Tak homo jsem určitě.
Krtek a maminka
Hana Doskočilová
velmi specifická kniha... maminka vzdychají, chlapečci se chtějí při neopětované lásce otrávit, holky dělají drahoty... knížka, kde je znázorněn porod asi nejdetailněji, co jsem viděla. Děti nadšený, já v rozpacích.
Univerzita pro Příšerky - kouzelný příběh
Walt Disney
Děti, které mají rádi film, ocení i knižní zpracování. Velké obrázky, textu tak akorát.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Tohle bylo tak podivně zvláštní, ale tak jako pěkně. Zprvu jsem se trochu lekla, protože je to na můj vkus moc poetický, takový volnomyšlenkářský. Cestopis, ke kterým se kniha v knihovnách a knihkupectvích řadí to ale není.
Čtete někdy až nesouvislý tok myšlenek, občas nevíte, co tím chce říct. Občas se ztrácíte v těch Hvězdách a Sluncích, jednou je Parťák on, pak zase ona a nakonec na scénu přijde Cizinec. Je to ale neskutečně osobní. A i když je kniha tlustá a velká, máte to přečtené během 2-3 hodin. Je tam spoustu prázdného místa a fotky. Graficky naprostá bomba.
Pandemie: Anatomie krize
Michal Kubal
830 stran... kupodivu se to i tak četlo docela dobře, ale přiznávám, že na straně 500 jsem se už začala trochu nudit. Je to hodně detailní, rozebrán je téměř každý den, každý meeting, každá tiskovka. Je to kniha hlavně o politice, ale i tak mi do kontextu chybělo víc osobních příběhů, třeba i z druhé strany názorového spektra. Tak i tak Kubal s Gibišem odvedli neskutečnou práci.
"Mnoho vět z této knihy zapomněli i ti, kteří je pronesli. Je to obraz doby - syrový, dramatický a drsný, stejně jako krize, kterou popisuje.
V zahradě zášti
Camilla Bruce
Samá nadšená hodnocení. Čtivé to bylo, ne že ne, postavy krásně vykreslené, ale na zadek jsem si z toho nesedla. Možná kdyby těch 500 stran bylo trochu zkrácených, mělo by to větší spád, těžko říct.
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Backmanův rukopis je docela předvídatelný. Má v knihách sice všechno - morouse, beznadějný optimisty, kravaťáky i lesní muže a potrhlý ženský. Homosexuály, přistěhovalce, fyzický hendikepy, dobré skutky i trestné činy. Ale hlavně tam má děti...protože o nich to všechno žití především je. Suma sumárům dohromady to ale i přes ten mišmaš všeho prostě funguje.