Chytuš komentáře u knih

UCHOKNIHA. Nemůžu napsat, že to byla láska na první poslech, ale po nějaké době jsem byla naprosto lapená (konkrétně hned po volbě převora, do té doby jsem si říkala, proč mi to Follett dělá, když je jasné, jak to dopadne). Nicméně i tohle protahování děje kolem Filipa, které mě ze začátku moc nebavilo, se později ukázalo jako významné a do příběhu prostě patřící. Zato sledování osudů stavitele Toma a celé jeho staré i nové rodiny, jsem si užívala prakticky od začátku. Atmosféra středověku a života lidí té doby, naprosto skvělé přiblížení stavby významné církevní stavby, výborně vystavěné postavy a skvělý příběh - to všechno dělá z téhle knihy záležitost MUST-READ (nebo jako v mém případě vyslechnout :-)

74 16.10.2023

Liščí tanec je spíš psychologický román, než detektivka - vykreslení postav autorce opravdu jde (trpím jen u těch jmen, hrdinové jejích knížek mají úplně nezvyklá jména, což podle mého skromného názoru trochu zabíjí uvěřitelnost celého příběhu). Příběh rodiny, kde každý má nějaké své tajemství, které s ostatními nějak moc nechce sdílet (nakonec ale všechno tak jak tak vyleze na světlo boží)... Místy jsem měla problém i s chováním jednotlivých postav - nevím, jestli ve skutečnosti můžou být dvojčata tak moc rozdílná (i když nebylo přesně řečeno, že by šlo o jednovaječná dvojčata, bylo jen zmíněné, že si byli fyzicky podobní, obzvlášť jako děti), nevím, jestli by se Kristýna chovala zrovna tak, jak se zachovala... A podobně je to i s dalšími postavami - místy mi přišlo jejich chování už prostě moc přitažené za vlasy... Nicméně pokud přistoupíte na tuhle hru "že by se to takhle mohlo stát", určitě si čtení užijete :-)

73 29.09.2023

Syrové až hororové sci-fi povídky, rozhodně žádné sladké happyendy. Většina povídek s překvapivou pointou, i když se mi stávalo, že na rozuzlení jsem přišla o fous dřív, než bylo řečené - ty nápovědy byly prostě místy tak zjevné, že to člověka trklo dřív, než bylo explicitně hozené čtenářovi do obličeje... Nikterak to ale v mých očích neubírá na zajímavosti celé sbírky, zhltla jsem jí ve velice krátké době. Nejlepší povídky: Bestie, Lovci vraků, To, co milovalo Arthura Brookse, Zahrada slepců a Čau zítra.

67 26.09.2023

Anomálii jsem četla o chviličku později, než půlnoční knihovnu - tematicky vychází z podobných premis, ale každá z těch knih je naprosto jiná. U Anomálie zaujme především skvělé literární zpracování - Hervé Le Tellier si s jazykem pohrává naprosto dokonale. Sleduje několik postav s různými osudy tak poutavě, že by snad k anomálii jako takové nemuselo dojít a stejně by to byla zajímavá kniha. Pravou podstatu anomálie se čtenář dozví až zhruba ve třetině knihy, což ovšem vůbec nevadí, nicméně poté příběh nabere o stupeň vyšší úroveň - a čtenář si může krásně filozofovat, co všechno je v životě dané, jestli má význam ztratit jedinou sekundu ze svého života (a co teprve několik měsíců), jaký význam mají maličká rozhodnutí - netvoří náhodou pevnou kotvu do budoucna? Krásné a literárně vymazlené.

74 26.09.2023

Petra Soukupová tak, jak jí máme rádi - takže nečekejte žádnou rodinnou selanku. Při čtení jejích knih si připadám jak na mučidlech - no ano, poznáte se v konání jejích hrdinů asi místy i vy. Pojmenování všech těch problémů jde tak na dřeň, že z toho jednomu naskakuje husí kůže. Tentokrát sledujeme příběh Veroniky, ženy ve věku mládí v místech, kam slunce nesvítí a do důchodu daleko, drcené ze všech stran - starost o rodiče, starost o děti, starost o kariéru a úporná snaha být ve všem když ne nejlepší, tak alespoň dostatečně dobrá. Úmrtí matky pak nastartuje sestup do hlubin, kde povinnosti doléhají ze všech stran a nejvíc z vlastní hlavy (ačkoli hlasem matčiným). Hvězdičku strhávám za uspěchaný konec - chápu, že je hezké vidět světlo na konci tunelu, ale tady mi to přišlo jako roj hvězdiček po tvrdém úderu do hlavy, nikoli jako cesta za světlem...

80 26.09.2023

Nikdy bych si nemyslela, že knížka o člověku, plném zoufalství a výčitek, může být tak krásně optimistická. Autor sám si protrpěl vlastní psychické peklíčko, takže rozhodně má o čem vyprávět. Knížka sama o sobě není slohový skvost, ale příběh, jeho konstrukce i drobné narážky (konstrukt knihovny, knihovnice jako průvodkyně, Kniha výčitek jako taková nebo obchod s hudebninami pojmenovaný Teorie strun) - to všechno bylo pro mě krásné. Hlavní hrdinka Nora uvízne v bezčasí mezery mezi životem a smrtí, který je pro ní prezentovaný Půlnoční knihovnou (a když jsem tak nad tím filozofovala, tak knihovna by to byla ve stejné situaci asi i pro mě). Formou výběru (naprosto skvěle zmaterializované do Knihy výčitek) si odžívá různé "paralelní" životy a hledá ten pravý. Konec je sice trošičku předvídatelný, ale přesto krásný, optimistický a hřejivý!

97 26.09.2023

Skvělá kniha o dechu. Nejen přehršel teoretických informací, ale i dost praktických cvičení. Jediné, co mě mrzelo, že jsem poslouchala při dlouhých cestách v autě a tudíž jsem si popsaná dechová cvičení nezkusila provést rovnou, takže se ke knize budu muset pravidelně vracet :-) Jinak zmínka o Wimu Hofovi na obale je podle mého názoru pouze ke zvýšení prodejnosti, protože Wim Hof je teď prostě in. Jeho metoda je v knize sice také popsaná, ale je jasně uvedené, že z dlouhodobého hlediska není příliš zdravotně přínosná, zvlášť pokud to s ní člověk přehání... To až si přečtou jeho skalní příznivci, nevím, nevím...

71 15.09.2023

Velmi netradiční téma, navíc zajímavě odvyprávěné. Osobně jsem nikdy nepřemýšlela, kde se u nás objevili lidé s netradičními řeckými jmény - třeba sestry Elefteriadu. Teď už vím... Poválečná léta u nás zase z trochu jiného úhlu pohledu. Autorka popsala obě hlavní hrdinky nečernobíle - chvíli má čtenář blíž k Sotirii, chvíli ke Koule - ale v každé chvíli je chápete, dýcháte s nimi, prožíváte jejich malé prohry i výhry a nechcete se od nich odtrhnout. Rozhodně vysoce nadprůměrný debut, další knížku od autorky (Ty chladné oči) už mám v hledáčku :-)

93 14.09.2023

Nádherný příběh, i když těžko se píše "nádherný" ve spojení s tak tragickým osudem, jaký měla Lea. Marek Epstein splétá příběh nelineárně - skáče se v čase i v postavách, přesto je čtenář k příběhu od začátku přikovaný a skoky mu dávají dokonalý smysl, dílek po dílku skládají mozaiku života a doby. Příběh (ne)obyčejné dívky a ženy na pozadí temných dějin dvacátého století tu nebudu rozepisovat, u téhle knihy doporučuji každému se do ní ponořit. Nebudete litovat, je to čtenářská lahůdka, u které zažijete širokou škálu emocí...

"Bude žít. Protože nežít nedávalo žádný smysl."

77 14.09.2023

Je lehké zatratit tuhle knihu - podle mě na její přečtení musíte už mít něco za sebou. Pokud by se ke mně v jiném časoprostoru dostala v mých dvaceti letech, zcela jistě bych jí hodila na hlavu toho, kdo by mi jí tenkrát doporučil. Jelikož už mi ale táhne dvacítka už třetí, musím uznat, že jsem byla velice mile překvapená - jak šíří témat (dula smrti - existuje to u nás vůbec?, Egypt a celkově přiblížení práce archeologů, kvantová fyzika), tak zpracováním (ale to je u Jodi Picoult vždycky skvělé - ostatně zkuste si spojit vyjmenovaná témata do smysluplného příběhu, kde budete hltat každou další stránku...). Hvězdičku dolů dávám za to, že nesnáším příběhy, kdy si hrdinka zaboha nemůže vybrat mezi dvěma supermany (aneb znáte to, každý z nich je jiný, ale každý má svoje kouzlo či magnetismus) - ke konci tak pro mě byl příběh lepkavě překombinovaný.

77 14.09.2023

Podle anotace jsem čekala víc filozofie, přesto se mi tenhle špionážní román hodně líbil. Nedivím se, že je řazený mezi kultovní díla, přece jen Američana, kritizujícího poměry v Americe na sklonku 70tých let aby jeden pohledal! Navíc si zvolí hrdinu s ruskými kořeny, vychovávaného v tradičních japonských hodnotách - v době, kdy frčel James Bond něco naprosto neslýchaného. Přesto budete mít pocit, že Nikko by celého 007 strčil hravě do kapsy :-) Perfektní byla i baskická linka, dozvěděla jsem se zase pár nových informací. Doporučuji všem, kterým nevadí mírně maskulinní příběhy.

74 25.08.2023

Tady půjdu proti proudu - už u Mlčících fontán jsem měla neodbytný pocit, že autorka se snaží své čtenáře citově vydírat. Stejný pocit jsem měla i teď - je vidět, že autorka si rumunské reálie v archivech pečlivě nastudovala a snažila se z nich utkat příběh co nejdramatičtější, ale bez toho pravého osobního náboje, tak nějak bez srdce, jen na efekt... Zdá se mi, že čím víc se autorka vzdaluje svým kořenům, tím víc v příběhu dramatizuje, což v mých očích značně snižuje kvalitu příběhů. Někde jsem četla, že při studiu podkladů k socialistickému Rumunsku narazila i na zmínku o sovětské okupaci 1968 u nás a zvažuje to jako námět pro další román. Já pro sebe zvažuji, jestli to pro mě nebude další zklamání - jak americká autorka s litevskými kořeny dramaticky líčí srpen 68, aby americký(á) čtenář(ka) lapal(a) po dechu...

70 25.08.2023

Jedna z nejlepších povídkových knih, která se mi dostala do rukou. Šest různých příběhů, které volně spojuje postava psycholožky Vandy. Všechny příběhy byly zajímavé, většina s šokující zápletkou. Rozhodně nečekejte žádné veselé čtení, nicméně za pozornost tahle kniha určitě stojí. Osobně mě nejvíc "dostaly" příběhy Holka z krabice a Houbař.

81 01.08.2023

Alena Mornštajnová prostě umí. Psát o takhle těžkém tématu tak, že se zároveň děsíte přečíst další kousek, ale jednoduše vám to nedá a musíte pokračovat až do hořkého konce - tomu říkám spisovatelské nadání. Pomalý rozjezd, kdy se zdánlivě neděje nic, ale zároveň už to všechno bublá pod povrchem. Cácora jako hlavní postava si se čtenářem pěkně pohraje - budete cítit její volání o pomoc, budete cítit lítost i zlobu...

121 01.08.2023

UCHOKNIHA. Psychotropní účinky pokračují. Intriky v intrikách pokračují. Všechno se prohlubuje a zamotává, nicméně některé záležitosti jsou rozkryty. Potomci Paula jsou opravdu zvláštní děti (dá-li se jim říkat děti) - takoví děsivě vědoucí. Od Duny si budu muset dát na chvíli oddech, protože místy jsem se už musela prokousávat opravdu jen s obtížemi...

71 01.08.2023

Před Karin Lednickou smekám - najít a prostudovat všechny použité materiály a dát dohromady komplexní obraz doby, lidských povah a podhoubí celé životické tragédie, muselo stát obrovské úsilí. Text je velmi krásně doplněný dobovými fotkami - takže při čtení o jednotlivých rodinách jsem stále listovala a hledala si příslušné fotky. Dokumentární styl v precizním provedení, podaný tak, že hltáte každičkou větu.

100 05.07.2023

Náhodné překvapení - knížka na mě vykoukla v sekci čerstvě vrácených a při půjčení jsem nevěděla přesně, co od ní čekat. Je pravda, že začátek byl takový tuctově YA, což se ale o několik stránek dál "ve vteřině" změnilo na čirý boj o přežití. Finn zůstává jako pozorovatel všeho dění - jak se kdo chová, co říká, jaké skutky dobré nebo špatné je schopen pro přežití udělat. Nicméně příběh bojem o přežití nekončí - jde mnohem dál. Tam, kde katastrofické romány obvykle končí, se čtenář začíná rozehřívat a s čím dál větším napětím sleduje psychologické drama o dění "potom". Jak k celé situaci přistupují jednotliví protagonisté, co cítí, jak se chovají... Nádherná studie, kdy si čtenář nejednou položí otázku, jak bych se asi zachoval/a já?

80 05.07.2023

Bolestná cesta životem Sinuheta, toho, jenž byl osamělý a jenž chtěl v životě dostat svou míru plnou. Chybující, přesto čtenářovu srdci blízký, moudrý lékař. Je radost nechat se unášet takhle komplexním, krásným a poučným životním příběhem, je radost naslouchat Sinuhetovým slovům, i když jeho pouť životem nebyla vůbec lehká. Jedna z nejlepších historických knih, která se mi kdy dostala do rukou. A pokud tvrdíš cokoli jiného, jsou tvá slova jen bzučení mouchy v mých uších!

Sci-fi klasika, která je svým zpracováním pořád originální. Měla jsem štěstí na výtisk (vydání z roku 2021), kde byl popsaný i těžký "porod" celé knihy - jak bratři Strugačtí nebyli schopní rukopis v tehdejším SSSR protlačit do tisku. Text vycházel v průběhu času různě korigovaný a upravovaný, nicméně vydání z roku 2021 je prý překlad původního autorského záměru. Rozhodně vás při čtení nenapadne, že je tahle kniha vlastně už pěkně stará, má v sobě obrovskou nadčasovost - hlavně díky spojení akce (výpady stalkerů do zakázané zóny), psychologie i originálních kulis (Pásmo - prostor smrti i pokroku, mimozemský záměr, nebo piknik u cesty?)... Velmi originální.

84 05.07.2023

Kniha tenoučká rozsahem, o to výživnější obsahem. Fiktivní rozhovor, který nikdy neproběhl, ale klidně by proběhnout mohl - autoři čerpají z publikovaných knih a článků. Meditativní dialog o hledání smyslu života, kráse, pravdě, pokoře a zodpovědnosti každého z nás... A ano, taky o vesmíru :-)

68 05.07.2023