danazeskolky komentáře u knih

Páni! Nejdřív jsem si říkala "jo, podobnou myšlenku už jsem v nějaké knize četla (tuším, že od Richarda Bacha)", ale nabralo to trochu jiný směr a na síle a já se těšila na každou další kapitolu. Tušila jsem, jak to dopadne, ale ten "prožitek" byl důležitý. Asi to neosloví každého, ale za mě naprosto skvělé. A od kapitoly s malou Molly už jsem se neubránila slzám. Měla jsem pocit, že jsem nějakou částí své duše přímo s Norou. Díky za tu naději.

18 04.11.2022

Kdo byl na dovolené na Krétě a zajel i na ostrov Spinalonga, ten mohl dostat od turistického průvodce tip na přečtení této knihy. Stejně tak i já. Jinak bych se k ní asi nedostala. Rozhodně nelituji. O malomocenství jsem vlastně nevěděla vůbec nic, jen to, že tato nemoc existuje (naštěstí dnes už je léčitelná). Vůbec si neumím představit to zoufalství, když oddělili členy rodiny... Literárně mě to však neuchvátilo jako jiné knihy, proto o jednu * méně.

6 04.11.2022

Líbilo se mi, ale přišlo mi to víc pro chytré větší děti. Není to na škodu, jen si to potřebuji definovat ;-) Pro dospělé bych tam potřebovala víc propracovat příběh Šaši a jejího otce. I samotný život knihonoše a jeho přítele bych také ráda znala víc do hloubky. Jinak to byla milá knížka.

13 06.10.2022

Připomnělo mi to období mého dospívání, když jsem si sedala tajně před mámino velké zrcadlo a dívala se za něj... Pak jsem "té druhé" psala dopisy. Je to velmi zvláštní pocit, díky přečtení knihy jsem si na ty snové okamžiky vzpomněla, jako by to bylo včera.

10 14.09.2022

Ještě nemám dočteno, ale už teď hodnotím, protože je to výjimečná kniha. Upřímně se bavím. A to jsem původně kupovala pro syna ;-)

4 07.09.2022

Komentáře níže jsou hodně výstižné. Každému se líbit nemusí, je svým způsobem zvláštní a provokativní. Zpočátku se to trochu vleklo, ale asi to byl záměr. Vy, co máte rádi pomalé odhalování minulosti, si to prostě přečtěte, stojí to za to.

12 22.08.2022

Autorku mám ráda, teď jsem si cíleně knihu vybrala kvůli cestě na Krétu. A mohu říci, že jsem víc než ráda. Jak už mnozí napsali, je to kniha spíš pro střední až starší věk. Možná ani tak nejde o věk jako o tu zkušenost s rozdílným světem dcer a matek. Bavila jsem se náramně, bylo mi líto střídavě všech, fandila jsem jim a občas jsem chtěla trochu oddechu, aby už nikam nejezdily a chvíli vegetily. Stejně by to dlouho nevydržely :-) Cesta se mi líbila, nepřišlo mi to nějak přehnaně filozofické. Nebude nějaké pokračování?

7 22.08.2022

Věděla jsem, do čeho jdu. Kamarádka mi řekla: zvláštní. Jiná známá: to si musíš přečíst! Čítávala jsem poezii, ještě občas něco málo k sobě pustím... Toto je jako báseň a je zbytečné se ptát: Co tím básník chtěl říci? Řekl(a) vše o svých pocitech a navíc krásnými neotřelými slovními spojeními. Zůstanou ve mně barevné obrazy. Ale přiznávám, že jsem na konci čekala něco rozuzlujícího, navazujícího na prastarou Ninu, důvod, proč jsou zuby porcelánové... Asi to není důležité.

14 29.07.2022

Ach! Vidím loď plující bažinou... a smutně se usmívám. Víc napsat teď nedokážu... Díky.

24 05.07.2022

Nevadil mi depresivní obsah, ale vzhledem k tomu, že si ani po krátké době od přečtení nevybavuji detaily, musím konstatovat, že obálka je hezčí než obsah. Měla jsem trochu problém s komunikací mezi dcerou a matkou. Ale přečíst se to dá.

4 15.06.2022

Knihu jsem si nejdříve půjčila, že by mohla být zajímavá, ale pak jsem nějak ztratila odvahu se do ságy z úplně jiné kultury pustit. Později mi ji kamarádka vychválila, tak jsem tomu dala další šanci. Rozhodně nelituji. Není třeba se bát korejských a japonských jmen, děj hezky srozumitelně plyne. Určitě velký bonus je seznámení s korejskou kulturou a osvětlení, jak to v dějinách vlastně bylo (myslím vztahy mezi Japonci a Korejci). Některé osobní příběhy byly víc zajímavé, jiné méně, někdy mi chyběly informace o dalších osudech. Trochu jsem se nudila ve 2. třetině, přišlo mi to takové ploché, ale pak se to zase víc rozjelo. Asi si to vůbec neumíme představit, jaké to je být cizincem v rodné zemi... Knihu určitě doporučuji k přečtení.

4 15.06.2022

Fakt jsem netušila, do čeho jdu. A vlastně jsem našla malý poklad. Nádherně vykreslená atmosféra, byla jsem tam s nimi. Smutné, ale krásné.

Četla jsem z důvodu, že se vztahuje k mému regionu (Příbramsko). Až na to občasné oslovování soudruhu a plnění norem se mi knížka líbila. Měla takový hezký starodávný nádech. Navíc se tam zmiňovala stavba Orlické přehrady, se kterou souviselo pozdější zatopení některých vesnic. Milé bylo oslovování "pražský chlapeček". Připomínalo mi to staré filmy pro pamětníky. A hezký nápad s připodobením vrásek horníků s černým sluncem.

Bylo až symbolické, že jsem knihu dočítala ve dnech, kdy začalo Rusko invazi v Ukrajině... V knize sice jde o Estonsko, ale ty praktiky ruských mocných zůstávají stejné.
Ale hlavní jsou osudy, zde dvou žen pokrevně příbuzných, v některých momentech velmi souznívajících, jindy zase svojí podobou a připomínkou stejně prožitého zla až nenávistných. Navzdory těžkému obsahu je styl psaní nesmírně lehký a poetický. Kniha rozhodně stojí za přečtení.

8 28.02.2022

Je mi líto těch, co to po***, taky toho velmi pozdního setkání babičky s vnučkou, ale aspoň že tak, hodně mě čílila Sabina, nemůžu se ji však moc divit. Líbily se mi vnitřní úvahy a popisy, např. nezpracované emoce, které pak hnisají v dutinách. Přiblížení světa feťáků a jak do toho snadno spadnout, to byla taky síla. Paní Bůh a pan Smrta byli dost originální, nerušilo mě to. Deník už byl vlastně za odměnu, že jsem zůstala čistá uprostřed vší té špíny a bolesti. Aspoň že Malka našla sama sebe. Silný zážitek.

5 06.02.2022

Moc se mi líbilo. Je to zase úplně z jiného soudku, než běžně čtu. Úplně jsem si představovala tu krajinu, obydlí, lidi... Úžasně popsané porody. Jsem v údivu, že porodní báby pracovaly dost často zadarmo a jak k nim někdy byli lidé nespravedlivě zlí. Líbila se mi ta syrovost a přímočarost venkovských lidí. Obdivuji hlavní hrdinku, jak dlouho dokázala své tajemství držet a zvládnout takovou tíhu.

10 24.01.2022

Mnoho, mnoho komentářů, co ještě napsat? Někdo už vyjádřil podobný pocit, že přibližně uprostřed knihy to začalo nějak drhnout, pak se to zase rozjelo. Hlavně to bylo "rande" Alice s Malkou a alkoholem. Připadalo mi to nějak divné a prostě jsem tomu vůbec nevěřila. Pak se to začalo zlepšovat a jelo až do konce. Bůh mi nevadil. Celkově musím uznat, že dost dobrý. Samozřejmě mě také rozčilovalo chování některých postav, ale bylo to vlastně pochopitelné. Roman se podle mě nějak zvláštně přeměnil, něco mi ke konci přišlo dost uspěchané. Pocity ve mně asi zůstanou dost dlouho a to je u knihy podstatné.

10 04.01.2022

Byla to pro mě oddechovka. Občas potřebuji "proložit" ty ostatní těžší, které ráda čtu. Souhlasím s Amitiel76, že je dobré si udělat tahák. Měla jsem jména žen a jejich manželů, jaké mají děti a tu hlavní pikantnost ve vztahu. Za čas asi taky nebudu vědět, o čem to přesně bylo... Ale ráda jsem se ke knize utíkala, byl to relax.

8 30.11.2021

Když se někomu kniha nelíbí, nemusí ji dočítat do konce... ;-) Mně se líbila. Mám sice určité malé výhrady (např. mi je divné, proč se nesnažila Anna Marie později hledat dceru, když mohla jít za svou babičkou), ale celkově hodnotím kladně. Je to jen takový lehký průnik do světa filozofie a esoteriky, nemám pocit, že mělo jít víc do hloubky, prostě to jen tak hezky plynulo. Připomnělo mi to řadu knih již dříve čtených a znovu mám chuť zkusit také vstávat ráno dřív a mít nějaký čas pro sebe a hlavně v klidu :-)

5 17.09.2021

Určitě hodně čtivé, i když zpočátku mi připadalo moc emotivně vypjaté. Pak jsem si asi zvykla. Z posledních kapitol jsem trochu rozpačitá, pro mě by být nemusely. Určitě je dobré si připomínat pohnutou historii, i když není na co být hrdý. A myslím si, že nejde minulost za sebou zcela zavřít, člověka to stejně dožene. Ale mně se to povídá, já nic z toho nezažila... Naštěstí.

6 14.09.2021