Disease
komentáře u knih
Klece
Dave McKean
Jak je zmíněno někde relativně na začátku "jen namyšlený blábol". Kdyby McKean alespoň vykrádal mýty, jako to dělá jeho (skoro)parťák Gaiman, mohlo to být i trochu zábavné. Navíc tentokrát ani kresba nezaujala.
Plavec ve tmě
Tomasz Jedrowski
Zkrocená hora v socialistickém Polsku :-) Hodně dobře napsáno, jen mi (hlavne ze začátku) vadila ta prvo-druhá osoba vypravěče.
Nesmrtelný bard
Isaac Asimov
Jak už je zvykem u Polarisu, pánové Kocián se Svobodou vybrali opět creme da la creme.
10 minut 38 vteřin
Elif Shafak
Dalo trochu práce pročíst se cca prvními dvěmi minutami, ale pak až do konce hodně zajímavá ilustrace poměrů v zemi, která by taky ráda byla součástí Evropy.
Pondělí začíná v sobotu
Arkadij Strugackij
Chvíli je to zábavné, nicméně časem se ta absurdita přejí. Holt bratři Strugačtí nejsou Bulgakov.
Serotonin
Michel Houellebecq
Tentokrát mě Houellebecq se svým bilančním románem hodně minul.
Vinnetou 3
Karel May
Slabší než předchozí díly. Opakované označování Old Shatterhanda greenhornem a trochu moc patetická Vinnetouova smrt. Nicméně ty 4* to i tak zaslouží.
Nejsem tu moc často?
Henry Rollins
Bavily mě spíš články pro časopisy, rozhovor s JLL je parádní. Zato deníkové a "niterné" zápisky vyvolávají otázku, jestli je Rollins jen "divnej pavouk" nebo spíš "tak trochu kokot".
Vinnetou 1
Karel May
Kniha, která ve vás opět probudí toho malého kluka, který příběhy "vinetúa a olčetrhenda" žral. Z dospělého úhlu pohledu zůstává fakt, že Karl May uměl napsat nejen černobílé, ale i fakt dobré vedlejší postavy, jako je tu třeba Sam Hawkens.
Bezimena
Nina Bunjevac
Vlastně jsem po Otčině čekal něco trochu jiného a nejspíš je dobře, že jsem si napřed přečetl doslov. Výtvarně naprosto parádní, místy to trochu připomíná Thomase Otta.
Neználci
Étienne Davodeau
O tom, že když se něco dělá naplno, je to ONO. Krásný komix o světech, ve kterých se moc neorientuji, ale podaný parádní formou.
Přestupní stanice
Clifford D. Simak
Kniha, kde se toho moc nestane, i toho simakovského humanismu je tu trochu moc. Přesto jsem si Enocha Wallace tak nějak oblíbil.
Bludiště
Charles Burns
Těžko hodnotit, když je to jen začátek, ale i tak je to Burns, jak ho máme rádi.
Svůdné touhy
kolektiv autorů
Jako u většiny antologií tu není vše dobré, dokonce těch vyloženě špatných kousků je tu dost. Průměr dávám proto, že pár jich bylo dost vtipných.
Prstenec kolem Slunce
Clifford D. Simak
První polovina super, skoro jako od Dicka. S příchodem na Zemi č.2 se to trochu rozplizne, ale celkově rozhodně silný nadprůměr.
Utopia Avenue
David Mitchell
Nebýt to o muzice a šedesátkách, dal bych minimálně o hvězdičku méně. Knize nejspíš škodí překlad, kdy se ztrácí Mitchellova stylistická mnohotvárnost a samoúčelné počeštění názvů písniček (ještě k tomu poněkud svérázné).
Nemám ústa & musím křičet
Harlan Ellison
Harlan Ellison se rozhodně uměl pochválit, což chápu, protože já to za něj neudělám. Titulní povídka je super plus ještě poslední je nadprůměrná. Jediné, co se mu dá přiznat je, že dovede vyvolat při čtení emoce, jen ne vždy pozitivní.
Kat nepočká / Vítěz bere všechno
Peter Cheyney
Britský klon americké drsné školy. Slim Callahan to hraje spíš na mozkové buňky, ale občas ji dokáže někomu pěkně střihnout, když je potřeba. Trochu mi připomíná francouzského Svatého.