hanka_reading komentáře u knih
Patrik bez příkras vypráví o dětství, které prožil a především o chování společnosti vůči jeho komunitě. Ani nemusel nic říkat a byl odepsaný jako zloděj a ten, co nemaká a pobírá dávky. Je smutné, jak veřejnost dokáže někoho tak jednoduše odepsat jen proto, jak vypadá. Patrik prožil dětství v 90. letech, ale myslím, že v dnešní době převládá v lidech stejná nenávist.
Krásné, dojemné, veselé, smutné i náročné - takové je vyprávění Soni, jejíž maminka onemocněla Alzheimerovou nemocí. Soňa bez příkras popisuje, jak se nemoc vyvíjela a postupovala a jak byla péče o maminku čím dal víc náročnější. Soně a její rodině patří můj obdiv.
Tak nějak nevím, co si mám o knize myslet. Kamila ani Eda neměli lehký život, ani podmínky, ve kterých žili. Asi jsem čekala jiný závěr, než jak kniha končila. Celkově mi příběhy všech hrdinů přišly neukončené.
Tahle autorova kniha je za mě nejslabší. Přečetla jsem ji spíš ze zvědavosti a určitě jsem se u ní nebavila jako u jiných knih.
Krásný, veselý, ale i smutný a dojímavý příběh Patricie a Sama, kteří tvořili pár do té doby, než se Sam zničehonic ztratil. Každý žil svůj život, ale osud tomu chtěl, aby se po 30 letech opět potkali. Oba mi byli sympatičtí a oběma fandím. Jsem zvědavá, jak bude jejich příběh pokračovat dál.
Zajímavý příběh Veroniky a Martiny, jejichž vztah trvá s přestávkami několik let. Potkávají se ve virtuální světě, na své planetě Krypton. Navíc si dají slib, že se nikdy nepotkají. Ani jeden z nich nemá lehký život, táhnou si své stíny z minulosti a každý se s nimi vyrovnává po svým.
Nevěděla jsem, co od knihy čekat a jsem mile překvapena - bavily mě obě postavy a moc jsem jim oběma fandila. Takže o to víc mě potěšil konec.
Příběh Violette, správkyně hřbitova, mě příliš nezaujal,byl na mě takový zdlouhavý s utáhlý. Nějak mě iritovala ta počeštěná příjmení.
Další rodinná sága, která popisuje těžké časy Fabiánových v poválečném období. Dobré časy se střídají s těmi horšími. Všichni se musí přizpůsobit době, ale každý to řeší po svém. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale pak mě knížka bavila. Odhodlání všech postav vypořádat se s režimem a víra v lepší časy byly pro všechny hnacím motorem.
“Pánbůh lidem nakládá jen tolik, co unesou.”
Hlavní postavou je Emilka, s kterou prožíváme celý její život. Ten neměla vůbec jednoduchý, zažila válku, změny režimu, přišla o několik členů své rodiny a přesto vždy našla sílu jít dál. Byla to velmi silná žena, která se jen tak ničeho nezalekla. Na můj vkus ale během vyprávění umírá moc lidí. Nebylo to špatné, ale celkově mi ve vyprávění něco chybělo, abych mohla říct, že to byla skvělá kniha.
Za mě se jedná o pěknou a svižnou detektivku, ve které děj pěkně utíká, všichni vyšetřovatelé skvěle pracují a mají ty správné úvahy. Milým bonusem pro mě je, že příští týden se s autorkou potkám v naší benešovské knihovně.
Stejně jako Příběh Arthura Truluva je i tato kniha takové hezké pohlazení po duši. Potkáváme se opět s Lucillou a Mady, ke kterým se přidávají další sousedé. Jen mě trochu mrzí, že kniha konči podobně jako předchozí díl.
To byla teda jízda! Jeden nešťastný pád malého dítěte a jdete do vězení. Vůbec nechápu, že celá situace mohla dojít tak daleko - tím mám na mysli vyšetřování a obvinění. Neumím si představit, co celá rodina musela prožívat. Můj obdiv patří nejen Monice, ale i manželovi a dětem, jak to celé ustáli. Je to silný příběh, velmi emotivní a rozhodně mě v klidu nenechal.
První polovina mě bavila víc, některým přirovnáním jsem se dokonce zasmála. Neoslovily mě vůbec články z blogu, ty byly nějak mimo moje chápání. Michalovi situaci nezávidím, ale stejně si myslím, že kdyby chtěl víc, mohl by na tím být líp.
Na mě bylo v knize hodně postav a jak se různě střídali, tak jsem se ztrácela a nepobírala jsem souvislosti.
Způsob zpracování mě příliš neoslovil. Na druhou stranu obdivuji sílu a odhodlání neustále bojovat o rodinný majetek.
Zpracování není úplně špatné, ale hrozně mě jednotlivé postavy iritovaly.
Kniha popisuje komunistickou Bukurešť v roce 1989 očima sedmnáctiletého studenta. Život všech je tam plný strachu a podezírání a touhy přežít. Autorka skvěle popisuje tamější situaci a složitý život obyvatel.
Skvělá kniha o životě Símky a především její závislosti na své matce. Ta ji takřka nikdy nepochválila, přesto ji Símka milovala nadevše a byla ji maximálně oddaná.
Milovali se, nesnášeli se a zase se milovali. A do toho nečekaný zvrat v poslední části knihy.