Jana5330 komentáře u knih

Tak nakonec mi asi nevadí, jakého máme prezidenta a v jaké době žijeme...mohlo by být hůř, daleko hůř!! V listopadu 1989 jsem byla na gymnáziu a prožívala převrat jako asi všichni studenti...s nadějí, že to má smysl a že vyhrajeme. Kdyby to nedopadlo, mohl by naprosto reálně probíhat děj knihy. Příkladem jsou vojenské, komunistické státy, kde život běží úplně jiným směrem a práva lidí jsou přehlížena. Po dočtení jsem hodně přemýšlela. O Marii, její dceři, vězení, o ústavu a nespravedlnosti. Možná by se kniha mohla číst na středních školách jako povinná četba.

21 14.01.2022

Paní Mornštajnová, co mi to děláte? Doposud byl pro mě les oázou klidu a pohody. Silné téma, čtivé jako vždy...přesto mi tam chvílemi něco vadilo.

20 22.01.2024

Troufám si říct, že jsem asi nikdy nic lepšího nečetla. Opravdu nádherný zážitek! V některých místech jsem u knihy brečela, někdy jsem ji musela na chvíli zavřít a najit odvahu číst dál. Drsný kraj, drsná doba a poučné momenty z česko-polského pohraničí na pozadí rodinných tragédií. Hned jsem si koupila druhý díl!

20 23.02.2021

Největší evakuace v dějinách dostala název Hannibal, jednou z mnoha lodí byl Wilhelm Gustloff, jehož tragické potopení chtěl utajit i sám Hitler a jedna z největších Hitlerových ztrát-Jantarová komnata, kterou už nikdo nikdy nenašel... kniha popisuje strastiplnou cestu z východu Třetí říše na západní pobřeží, kde byly připraveny lodě na záchranu obyvatelstva. Válka očima mladých lidí prchajících za svobodou, skupinka tak rozmanitá, že by se za normálních okolností vůbec nepotkali. Každý si nese své tajemství a všichni se snaží o jediné...přežít. Kniha byla pro mě obrovským přínosem z hlediska doplnění historických událostí, silný, krutý příběh, který se přesto těžko odkládá.

18 14.06.2024

Jaké to asi je, ocitnout se v deseti letech bez rodiny v úplně neznámé zemi, kde nikomu nerozumíš ani slovo? Kde nic není jako doma? Kde vítr fouká jinak a slunce svítí méně, kde české jídlo v kontrastu s řeckým vypadá poněkud směšně? Máš vlastně vše, co k životu potřebuješ, někdy i víc, přesto Ti stále něco chybí? Šťastný budeš teprve tehdy, až uvidíš moře!
Nádherná kniha.

18 05.03.2024

No...tak to byla jízda! Od začátku do konce, bez zbytečných obalů. Psáno v přítomném čase, to mi na začátku trošku vadilo, ale rychle si zvyknete. Krátké, stručné věty, nikoli však obsahem. Příběh plný zvratů a překvapujících momentů. Možná proto, že ji válka zastihne v dospívajícím věku, nebere ji Zuzana nijak zvlášť tragicky. Anebo možná proto, že je to výjimečně silná dívka. Anebo je to všechno tím cukrem? Mimořádně silný čtenářský zážitek.

18 05.04.2022

Opět vynikající práce, paní Lednická smekám před Vámi. Neskutečně precizně zpracované, do posledního detailu. Kolik hodin práce asi zabere zpracování tématu a nastudování informací? V první části knihy autorka nenásilně připomíná děj prvního dílu, aby se čtenáři, kteří jej četli již dříve, lépe zorientovali. No a pak jste přímo vtaženi do nelehkých osudů rodiny a jejich blízkých, prožíváte radosti a starosti, pomáháte jim se rozhodovat v těžkých chvílích, abyste pak zjistili, že tohle nebylo zrovna správné rozhodnutí. Kdyby člověk mohl některé věci vědět dopředu...V závěru knihy zajímavá obrazová příloha.

18 02.06.2021

Knize prospělo, že autorka opustila serii s detektivem Bergmanem. Z ní jsem četla jen jednu knihu a už pokračovat nebudu. Tohle bylo jiné! Dobré! Na pozadí příběhu ze současnosti se odkrývají stará rodinná tajemství, nevyřešené vztahy a nechybí ani zajímavá zápletka. Přidanou hodnotou je informace o příchodu rumunských Slováků do vysídleného pohraničí, pro mě tedy doposud neznámá. Jelení Hora je vykreslena tak dokonale a divoce, že mám chuť tam strávit pár dnů v létě.

17 05.04.2022

Nooo! Uf...ten konec mě rozsekal. Vyprávění pohledem matky a dospívající dívky, zdánlivě běžné problémy a konec, jaký nechceš...

15 18.11.2020

To bylo skvělé!! Jak mně se z rodiny Francových nechce odejít! Až po dočtení oceňuji důmyslně zvolený název knihy...není jablko jako jablko. Ale nebudu raději nic prozrazovat. Vřele doporučuji, jako ostatně všechny knihy autorky.

14 23.01.2024

Přečte-li 20letý, může se docela pobavit. Přečte-li 40letý, donutí ho kniha k zamyšlení. Přečte-li 50letý, půl knihy propláče. Jsem poslední kategorie a děkuji za tuto knihu.

14 23.05.2023

Na tak málo stranách a tolik obsahu! Příběh je poutavým svědectvím nelehké doby. Jasně vystihuje dobu okupace ruskými vojsky a pokračuje až do doby Sametové revoluce. Hlavní hrdinka je velmi silná žena, nejsem si jistá, zda bych něco takového vůbec zvládla. Tohle rozhodně stojí za přečtení.

14 26.11.2022

Klasicky otevřený konec , ostatně na to jsme u V. Hanišové zvyklí. Nechá možnost čtenáři, ať si sám ukončí, jak je mu příjemné. Tady byly možnosti možná i tři. Mě strašně bavilo toulání po lese, vykreslené tak autenticky, jako bych tam byla s hlavní hrdinkou. Její těžký životní příběh to celé podtrhl...

14 23.02.2021

Tak tohle bylo hodně silné! Kniha si rozhodně zaslouží nejvyšší hodnocení.
Příběh začíná v červnu 1944, končí v červnu 1945. Prožijete poslední válečný rok v jedné vesničce nedaleko Přerova. Nádherný příběh, kterému nechybí vůbec nic. Kniha dokonale vtáhne do děje, připadala jsem si, že jsem jednou z obyvatelek vesničky. Dnes jsem dočetla, neodkládá se mi vůbec lehce. Jsem myšlenkami stále s hlavními hrdiny. A konec, ten mě tedy dostal! Ten rok byly třešně opravdu hodně kyselé!

12 09.09.2021

Tohle je jedna z knih, která se po dočtení neodkládá lehce. Musí se nechat doznít. Min.čtyři dny jsem nemohla začít číst jinou. Hlavou jsem byla stále na statku s hrdiny knihy. Emilky mi bylo líto nejvíc, to jsem kolikrát pro slzy na čtení neviděla. Ženy opravdu neměly po staletí lehký život, bída, dřina a bezpráví je dávno zapomenuto...
Podobně silně mě oslovilo Heřmánkové údolí. Obě knihy doporučuji a těším se na EUGENII.

12 29.03.2020

Nesuď člověka za jeho činy, když neznáš jeho příběh.
Tohle bylo hodně dobré, silné, možná nejsilnější z dosavadní tvorby. Titul si rozhodně zaslouží nějaké ocenění.

9 22.01.2024

A tak já těch 5* dám. Knihu jsme si koupila, postavila do knihovny a vysvětlila ji pěkně, že tam musí počkat, až na ni přijde řada :o) Mezitím jsme v létě projížděli Krušné hory, mimochodem těm tedy dávám 5* taky, za tak nádhernou, čistou a klidnou krajinu. Teď při čtení jsem byla v duchu stále tam. Ze začátku knihy se mi strašně pletlo velké množství postav, byla jsem zaskočená, nestává se mi to často. Lehce kolem poloviny
jsem se zorientovala a nic už nebránilo prožít mnoho silných příběhů z pohraničí, kde spolu žili a následně pak proti sobě bojovali obyvatelé dvou obcí. Smutné je, že zloba a nenávist nikdy nevznikla v žádné z hlav těch chudých a obyčejných lidí.

9 24.04.2023

Podbrdské ženy to nejsou...ano, nejsou. A ano, byly lepší. Od teď musí být všechny knihy jako Podbrdské ženy nebo Hana a jejich autorky si rozhodně nemohou dovolit napsat nic slabšího. Za mě si kniha zaslouží vysoké hodnocení. Minimálně proto, že nám představí neuvěřitelně silnou a schopnou ženu, poslední šlechtičnu z rodu Battaglia, žijích na území Čech. Pro mě doposud neznámá. Kdo čeká baronku v sukních, která vyšívá a čte knihy, tomu prozradím, že tohle je tedy úplně jiná jízda. A to doslova.

9 13.06.2022

Miluji architekturu vilek první republiky. Vila Tugendhat je naprostý skvost této doby. Skleněný pokoj byl pro me vstupenkou do vily s možností představit si její zrod. Přestože příběh není zcela pravdivý a některé momenty jsou změněny,neztrácí na kvalitě.

8 23.02.2021

Autorka opět nezklamala, velmi poutavé čtení a přidaná hodnota v podobě srozumitelně vykreslených těžkých momentů v historii naší země. Přečteno jedním dechem, sem tam mrazí v zádech.

8 24.05.2019