Janadvorackova komentáře u knih
Vybrat tyhle fejetony z bezmála čtyř set, které autor napsal, jak se píše v úvodu, bylo určitě nelehké.
Není ale těžké je číst. Na druhou stranu působí docela smutně.
Opět mírně suše vtipné. Plné zajímavých situací (zejména v domě možné tchyně). Jako pokračování to fungovalo. Sledujete osudy, mnohdy zákeřně okořeněné nedorozuměním.
Znala jsem akorát příběh Jamese Cooka. Ty ostatní jsem neznala. Zajímavé, poučné, dobrodružné. Stojí za to.
"Spaseni můžeme být jen když nás chytnou a potrestají."
Takže je to vlastně zbabělost? Bojujte proti společnosti čím největší blbostí, které jste schopni, ale stejně nakonec budete škemrat o odpuštění? O to, abyste se zařadili mezi ostatní průměrné šmejdy, kteří vás celý život štvali?
Fakt?
Nebo jde o pravý opak?
Nebo se celý život nemůžeme rozhodnout?
Načteno poněkud afektovaně. Až jsem si říkala, že by si předčitatel zasloužil první rvačku...
Film jsem viděla, nebyl špatný.
No ano, vtipné to bylo... ne vždy, ale bylo. Příběh angličana v Paříži, kde se snaží pracovat a občas nějakou tu ženu obšťastní, se četl pěkně. Ale smíchy jsem se z toho za břicho nepopadala.
Ale... další díly zkusím. Pokud si to udrží současnou úroveň, zabiju čas v práci, v nemocnici, na cestách a tak porůznu. A to ocením.
Kdo by skutečně sáhl po knize s představou parfémem ovoněného čtení, bude zklamán. Už v úvodu všechno smrdí. Ulice, lidé, hřbitovy a trhy. Vzduch a voda, výčepy, jatka a koželužny. Různé dílny smrdí také. A o jednotlivých částech člověčích těl ani nemluvě. Autor pachy života popisuje barvitě, vstupuje tím do světa vůní, které v příběhu zaujímají první místo. To nejdůležitější v životě tvora, který se jako by vezme odnikud.
Vrah se narodil na rybím trhu. Vypadl ze své matky mezi vnitřnosti, rybí hlavy, krev a hnus ulice. Co s ní a s ním také bylo dál, se dozvíte.
Kdybych si po shlédnutí filmu nepředstavovala hlavního hrdinu jako člověka, po setkání pouze s knihou by jím jisto jistě nebyl. Je beztvarý, nezajímavý, přesto všudypřítomný. Je jako stín žijící pouze v noci, co klepe na dveře a čeká, kdo ho pozve dál.
Osobnost bez osobnosti s absolutním čichem, abych tak řekla... Jako máte lidi s absolutním sluchem. Tak tento tvor najde zálibu v míchání parfémů. Ale touha po výučním listě stojí na zkaženosti. Klasická drogerie ho fakt nezajímá. Jeho vášní je uchování pachu věcí - živých i neživých. Za každou cenu.
Tahle zajímavě napsanou postavu jsem dlouho nepotkala. Ale ve skutečnosti byste na něj narazit nechtěli.
Tohle bylo fakt hnusný (nikoli obsahově).
Podobný je snad jen Poe a jiní otcové hororu.
Asi by mi přišla skvělá, kdybych žila v její době. V té mé bych ji za kamarádku nechtěla. Neustále bez peněz, dluhy všude, nezodpovědná... se spoustou vlastností, které u lidí nemám ráda.
Ale její obětavost na úkor svému vlastnímu pohodlí oceňuji.
Když už jsem přečetla knihu "o ní," sáhla jsem i po jedné "její." Asi je to v tomto pořadí nejlepší.
Některé myšlenky, jak už tu mnozí psali, jsou z dnešního ženského pohledu směšné. Jiné pořád mají ten samý význam a dosah.
(SPOILER) Nechápu, proč také nemám v Anglii nějaké zazobané mrtvé příbuzné, ideálně umělce.
Ta jejich staletá sídla se mi moc líbí a ráda bych nějaké "zachránila." Nebo alespoň vyrabovala, tedy... prošmejdila od sklepa s hrobkou, po půdu s truhlou plnou sušených lidských plodů... (ne, to v příběhu nebylo).
Romantická linka příběhu mi přišla místy až moc prsatá a ošmatávací. Sympatické bylo, že hrdinka měla větší zadek (rozumějte, postavu tvaru hrušky). Exotický milenec také nebyl k zahození, i když moje srdce ochladlo, když jsem zjistila, že je mladší. Ale na práci dobrej :).
No ale řekněme si na rovinu, kdo má chuť na muchlování, když mu barák padá na hlavu a ještě se na pozemku občas najde kostra.
Ač mám ráda podobné knihy, tuhle neocením.
Kniha byla dobrá, Josephine mě místy ovšem štvala. Její naivní představy o výchově dětí, například...
Ale zase chápu, že když její pohnutky vycházely z vlastní bídné minulosti a touhy "něco" napravit,... dobře.
Žila v době husté segregace a já si třeba nedokážu představit, že bych musela trpět společenské ústrky ve formě, ve které lidé tmavé pleti "museli." Však ještě dodnes se v "zemi neomezených možností" vznáší puch otrokářství a dává se to obyvatelům najevo víc, než by mělo...
Začátek knihy je takový nic neříkající. Chápejte, neodhadnete, kudy se to bude ubírat. Konec mě dostal, spíš tedy "peripetie" ke konci... neřeknu.
Chvílemi mi přišlo, že autor musí znát mou rodinu (Příbram, mulati, Václav a Lucie). No comment :).
Další z knih, v nichž se základní nosná myšlenka, pravdivá a inteligentní, věcná a jasná jak sklo... opakuje donekonečna.
Zpočátku dost nepřehledné, později celkově zajímavé.
Krátké, místy vtipné, ale většinou dojemné příběhy ze života sester, doktorů a pacientů.
Některé jsou z... a o době covidu.
Taťka zemře a Rudolf nastoupí na trůn.
A jede se dál. Historické osobnosti se míjejí a některé jsou nám až nechutně známé :).
Příjemné oživení dějáku.
Podivní tvorové se narodili z představivosti, šikovnosti a umění vidět svět trochu jinak.
Příšerky mají i "své příběhy."
Fotografie opravdu krásné.
Zajímavá historická sonda.
Trvalo mi sice déle, než jsem dočetla, ale času nelituji.
3x, ne 5x nuda.
Zvědavost se nevyplatila.
Hrdinky jsou nesympatické, děj skoro žádný. Chápala jsem, že "byly pod vlivem," ale asi jsem čekala něco jiného.