knizni.taurus
komentáře u knih
Božští rivalové
Rebecca Ross
“Myslím, že brnění nosíme úplně všichni. Ti, kteří ho nemají, jsou podle mě blázni, kteří riskují, že je svět svými ostrými hranami bolestivě poraní, znovu a znovu.
Z A M I L O V A N Á. Jsem zamilovaná.
Moje nejočekávanější kniha a jsem hrozně ráda, že mě v ničem nezklamala. Doufám, že se do této krásky pustíte, protože jak říká Ron: budeš trpět, ale náramně si to užiješ.
Božští rivalové pro mě bylo kouzelné, dojemné, srdceryvné, něžné a nádherné dílo. Klobou dolů před překladem, protože překladatelka dokázala autorčina slova přenést do krásné podoby. I když to není kniha nabitá akci od začátku až do konce, ta skladba slov vás prostě uchvátí (já se teď těším i na originál) a navíc dostanete spoustu krásných myšlenek.
V knize najdete nádhernou romantickou linku. Hlavní protagonisty si zamilujete a budete vše prožívat s nimi. Je to láska v té nejčistší podobě a to mě vlastně na tom zaujalo ze všeho nejvíc. Každý dopis jsem očekávala stejně jako Iris a těšila se spolu s ní. Její i Romanova povaha mi sedla na 100 %. To jak se chovali, jak se rozhodovali, jak byli odvážní a chtěli žít naplno. Oba se někdy vyrovnávali s těžkým obdobím a jejich úvahy nad životem vás vzaly za srdce. Tak mladí a tak uvědomělí.
Navíc vás okouzlí i samotné prostředí, které je velmi originální s třešničkou na dortu ve formě fantasy prvku v zuřící válce. Válka nikdy nevěstí nic dobrého, ale líbilo se mi, že autorka dokázala do toho období vložit i radost. Protože ve válce je dvakrát tak důležité se umět radovat, aby to člověka nesemlelo.
A poslední bod: autorka tu atmosféru na vás přenese hned od první strany. Když se naši novinářští rivalové honí za článkem, jako byste je sledovali přímo z redakce, když se v příběhu ocitnete v blízkosti války, budete trnout hrůzou a když se stane něco hezkého, cítíte tu radost.
Nemůžu se dočkat pokračování, protože ten konec …
čteno v rámci #spolupráce s @humbook_blogeri - děkuji
Jediná šance
Kendall Ryan
Pokud milujete hokejové romance, tak pro vás tady jednu mám. Jediná šance je příběh krátký, oddechový, jednoduše a lehce napsaný. Pokud byste si tedy chtěli u příběhu odpočinout, tak vás tato 230 stránková jednohubka může na jedno odpoledne zabavit.
Příběh je to vlastně dost jednoduchý s romantickou linkou alá od přátelství k lásce a ségra mého nejlepšího kamaráda. Nemá to žádnou výraznou zápletku, za to příběh ale plyne velmi rychle. Krátké kapitoly a spoustu dialogů zajišťuje čtivost. Postavy nejsou špatné, ale ničím výrazné a za mě málo zapamatovatelné (asi jako celý příběh si za nějakou dobu nebudete pamatovat).
Ve zkratce: V knize najdete spoustu hokeje, dost erotických scén, hodně jednoduchých dialogů a konec vás určitě nepřekvapí. Ani se nenadějete a budete na konci příběhu.
Hodnocení: 2,5/5
Nejlepší omyl mého života
T. Gephart
Nejlepší omyl mého života je hodně nenáročná romantická komedie založená hlavně na dialozích. Děj je poměrně jednoduchý a přečtené to máte rychle. Pokud tedy hledáte milou oddechovku, čtěte dál.
Postavy byly sympatické, vtipné a pohodové. Sestra hlavní hrdinky Belle mi přišla sice někdy až moc dětinská, za to Lincolnův kamarád Nate mi to vynahradil. Můžu dostat taky takového kamaráda?
Co se týká hlavních postav, tak Lincoln byl klasicky chlap snů a Zara trošku zmatená žena neustále si vybírající kariéru, pak zase lásku a tak dokola. Na jednu stranu mi bylo sympatické, že svou kariéru nechtěla jen tak hodit do koše jen pro možný románek. Na druhou stranu holka nevěděla co chce. Byla dost skeptická a štvalo ji, když ji lidi poslechli. :D Jinak chemie mezi nimi fungovala a jejich interakce jsem si užívala.
Děj nebyl nijak výrazný, vlastně na začátku se odehraje jedna věštba, která rozehraje hru a pak už to je čistě zašmodrchaná romantická linka dvou právníků. Ale čtení mě bavilo, nutit jsem se do něj nemusela a nejednou jsem se uchechtla nahlas :D. Je to pohodově napsané (s pár sprostých slov a nějakými žhavějšími scénami). Kromě občasného kolovrátku hlavně vytvářeného Zarou a nějaké scény, které byly za mě zbytečné, to bylo super čtení po práci. Jo, a vyprávěno je to z pohledů obou dvou, takže win win!
3,5/5
E-knihu jsem dostala od nakladatelství JOTA za účelem recenze.
Pomocnice
Freida McFadden
Knihu Pomocnice jsem si koupila na základě těch nadšených recenzí a jelikož se u mě thrillery zase tolik nevyskytují, tak to pro mě bylo poměrně překvapivé čtení. Ale začneme od začátku.
Už postavy ve mě probudily ten správný pocit, že čtu thriller. Nevěděla jsem, co si o nich myslet, ani jsem netušila komu věřit. Ačkoliv jsem si hodně oblíbila hlavní hrdinku Millie, která mi přišla taková pohodová a milá (kromě toho fantazírování o něčím manželovi), tak stejně jsem vůči ní měla pocit: “co je ta holka vlastně zač. Nina byla vážně nesnesitelná a mě tak perfektně iritovala, že u této postavy a jejího charakteru odvedla autorka skvělou práci. Vždycky jsem si říkala, co ta Millie v životě udělala (protože záznam v trestním rejstříku asi nebyl omyl :D), že musí zůstat v téhle práci. Já bych odešla po prvním dni. Co se týká jejího manžela, tam jsem celou dobu byla na trní z toho, že se ta aura jeho dokonalosti každou chvíli rozpadne. Že tam bude nějaký háček, protože není možné, aby byl někdo takhle bezchybný. Nebo je? U žádné z postav jsem si tak nebyla jistá v kramflecích. Kdo je tady vlastně sakra ten špatný?
Každopádně napsané to bylo strašně svižně. Líbilo se mi rozdělení knihy do několika částí. Kapitoly nebyly nijak dlouhé a celé to pěkně odsýpalo. Skvěle to na sebe vše navazovalo a mě příběh bavilo číst. Na druhou stranu mi ten konec, který byl za mě sice nepředvídatelný, ale moc alá morální dilema trochu zastínil ten pocit nadšení. Na konci je i náznak dalšího dílu, do kterého se nejspíš pouštět nebudu. Konec mě zkrátka nepřesvědčil a za mě byl “too much.
Suma sumárum: čtení jsem si užila, nemá to nějaká výrazná hluchá místa, do žádné stránky jsem se nemusela nutit a byla jsem zvědavá, jak se celý příběh vyvrbí. Nějaké zvraty jsem odhadla, něco pro mě bylo překvapení, konec byl nic moc, ale celkově zklamání to rozhodně nebylo.
Pád všech neřádů
Amanda Foody
Závěrečný díl skvělé série.
Po prvním dílu jsem se nemohla dočkat pokračování a celého rozuzlení. A že to teda byla jízda. Ale nebudu kecat, první díl mě bavil o malinko víc (ten mě po začtení prostě vystřelil na měsíc). Druhý díl byl občas krapet utahanější, ale do čtení jsem se nemusela nutit a příběh Ilvernathské sedmičky byl návykový, takže jsem se nakonec i bála brzkého konce.
V závěrečném díle dostaneme opět vyprávění z pohledu 4 postav a mě nejvíc bavily ty z pohledu Alistaira, Gavina a Isobel. Briony mě úplně neoslnila ani v prvním díle (a tady se to pořád nezlepšilo, i když jejímu odhodlání jsem fandila), za to Gavin se tady docela vyšplhal a prosím vás… Reid, jako pardón, ale toho kluka žeru :D (škoda, že není vyprávění i z jeho pohledu). V druhém díle vše graduje, taky se dost řeší (občas vypjaté) vztahy, důvěra, láska (romantická či sourozenecká) a hlavně boj o přežití.
Každopádně tuhle sérii jsem si zamilovala, ani druhý díl mě díkybohu nezklamal a já sérii budu ráda doporučoval dál. Za mě má tahle série vše od charakterově skvěle vykreslených postav, přes nespočet zvratů až po dokonale fungující, zajímavý a jedinečný magický svět. Propracovanost a hra se slovy se autorkám nedá upřít a pokud prostě hledáte neotřelou, drsnou a komplikovanou fantasy, tak běžte do toho.
Přečteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST. :)
Měsíční čarodějky
Elizabeth Briggs
Dostáváme se do 3. dílu vlčí série a opět to byl velmi čtivý počin. Ačkoliv tu není tolik akce, jako v předchozích dílech. Prostor dostávají vedlejší postavy, což bylo zase fajn, že tu nejsme uvěznění jen mezi dost napnutým vztahem Ayly a Kadena.
V tomto díle se dozvíte víc o Aylině moci a taky o její minulosti. Velkou roli tady na začátku mají, jak už název napovídá, měsíční čarodějky a jejich část mě dost bavila.
Ačkoliv mi některé věci byli jasné, tak jsem si čtení užívala. Nakonec jsem si užívala i Jordana a toho kluka se mi zdá, si oblíbím (snad to nepokoní). Kaden trochu prudí a občas je na ránu, ale stejně doufáte, že se zase hodí do klidu a vše bude jak má být. Na druhou stranu hodně se tady plánuje a vytváří strategie jestli a kdy zaútočit a v určitých chvílích jsem pro něj měla pochopení, protože stejně jako Kadena i mě štvalo neustále čekání jak se jaká smečka rozhodne.
Díl je trochu utahanější a za mě obsahuje dost vycpávkových pasáží, ale pořád jsem to přeletěla za ani ne dva dny a hned jsem se pouštěla do dalšího dílu. :D
PS Navíc tady zjistíme, proč je vlk Ayly bílí :)
My všichni neřádi
Amanda Foody
Když jsem si přečetla anotaci této duologie, tak jsem si řekla, že tohle si musím přečíst. A pokud máte rádi drsné magické fantasy, tak vám knihu můžu vřele doporučit.
Ze začátku jsem se do knihy hůře začítala. Je to opravdu spletitá a komplikovaná fantasy a navíc tady nemáte jen jednoho vypravěče, ale hned 4. Kromě toho je to psané v er-formě, což je pro mě ta horší varianta pro zorientování se v příběhu.
Nicméně, jakmile jsem se do příběhu ponořila dost hluboko, tak jsem si užilvala každou stránku a nechtěla jsem se vynořit. Čte se to sice pomalu, ale hrozně mě bavila každá seslaná kletba a každý souboj. Je to příběh nabitý akcí, pletichařením, nečekaných spojenectví a nakonec i té lásky a zrady.
Všechno co tady budete číst je dopodrobna promyšlené, ať už je to historie 7 rodin šampionů, nebo kouzla a kletby tak i vše co se děje v turnaji. Postavy budete milovat i nesnášet, budete je chtít praštit i obejmout a budete jim fandit v jejich snaze přežít.
Není to úplně milá YA fantasy. Je to místy opravdu kruté, ale zároveň velmi dobře propracované, chytré a zajímavé. Je fajn pozorovat lidi, kteří nejsou jen dobří nebo zlí, některé jejich pochybné rozhodnotí, kdy nevíte jak se k tomu postavit. A opravdu jsou to šampioni? Nebo jen neřádi?
Přečteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST. :)
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
MI LU JU. Hrozně milá, comfy kniha.
Pokud váhate jestli se do knihy pustit, protože ten hype kolem ní je stále velký a vy máte strach, že mu neobstojí, tak za mě není důvod. Kniha byla skvělá a už se těším na další autorčiny knihy.
Příběh Olive a Adama byl klasický příběh grumpy x sunshine. Já neměla nejmenší problém se do obou hlavních protagonistů zamilovat, protože mi charakterově hodně sedli. Jejich kamarádi byli fajn a až na některé řeči Anh, které mě občas iritovaly, tak byli sympatickým doplňkem. :))
Vědecké prostředí bylo super a dokonale vykreslené. Pro mě to bylo v knižním světě nové a zároveň pro mě ze života blízké. Bavil mě ten jejich zápal pro vědu. Na konci bylo (ne)malé klišé drama, ale padlo tam jak ulité.
Co se týká samotné romantiky, tak fake dating je jedna z mých oblíbených a tady mi sedla na 100 %. Jejich přestřelky, nejrůznější bizarní situace do kterých se díky tomu dostávali a dialogy mě chytly hned ze začátku. Ano, důvody polibku ze strany Olive mohly na někoho působit dětinsky a snad se dalo vymyslet něco lepšího a důvody pro fake dating byly logické asi jen u Adama, ale i tak to na mě fungovalo.
Co říct ještě na konec.. Je to skvěle a jednoduše napsané. Hypotézy na začátku kapitol byly fajn ozvláštněním a kapitoly nebyly tak dlouhé. Adam je highlight toho příběhu a jestli jste si ho nezamilovaly, tak jste asi nedávaly při čtení pozor. :D
Všemi smysly
Rebecca Yarros
Všemi smysly je příběh, který si podle anotace bude libovat v bolesti. A jo, nebude to jen sluncem zalitý příběh, ale takový, který se věnuje i válce, armádě a ztrátě blízké osoby.
Bohužel já se při čtení nemohla k postavám dostat. Jejich pocity a ztrátu jsem vnímala jak za oponou a nedolehlo to ke mě v plné polní. Za mě bylo trochu na škodu, že to hned začíná onou tragédií následovanou chaosem, a tak jsem si ještě nestihla vytvořit nějaké pouto k hlavní hrdince. Silnější pocity ve mě kniha vyvolala vlastně až téměř na konci, kdy byla i velmi pěkná pasáž s otcem hlavní hrdinky Ember.
Chování Ember bylo jak na horské dráze, zpočátku jsem ji chápala, její zármutek nebo jak se snažila se ztrátou vyrovnat, pak se její chování ale dost vymykalo kontrole a mělo jakési výkyvy. Za to Josh byl zlatý chlap. On, jeho láska k hokeji, trénování dětí a vztah, jaký měl k jejímu bratrovi to bylo něco, co mě těšilo číst. Taky romantická linka tady dostává pěkný prostor a díky Joshovi byla tahle část jako pohlazení pro každou romantickou duši, aneb “jsem tvé cokoliv se právě stalo Everestem ve vyznání lásky.
Téma armády je dobře zpracované a mě se hodně líbilo navíc to propojení s hokejem (aneb kdo teď při všech těch hokejoromancí nemá slabost pro hokejisty). Vibem mi kniha trochu připomínala film Purple hearts na netflixu, i když je ten příběh odlišný. Každopádně příběh jako takový není ničím extra, je to poměrně předvídatelné a ničím zvlášť nepřekvapí, ale zase se to četlo dobře, napsané to bylo čtivě a téma bylo jedno z mých oblíbených.
Suma sumárum: Příběh plyne sám o sobě velmi hladce a i když je to téma neradostné, tak přece jen si tam ta romantická linka našla své místo a není to jen emoční ždímačka. Pro mě to byla pořád hlavně oddechová kniha, která mě bavila číst, i když byla občas smutná, jen mě nedostala tolik, jak jsem si myslela.
3,5/5 hvězd
Knihu jsem četla v rámci spolupráce s @humbook_blogeri :)
Hledání Phoebe
Gavin Extence
“Neměla ses zmiňovat o věkovém rozdílu. Nedivím se, že z toho byla prekérní situace.
To byla užitečná zpětná vazba, ale dočista absurdní. Proč ti turisté brali jako urážku to, že jsem poukázala na něco, co je jasné - aspoň pro většinu lidí? - G. Extence
Hledání Phoebe představuje balíček hřejivé upřímnosti. Příběh vás pohltí, samotnou Phoebe si zamilujete a čtení si jednoduše užijete. Je to skvěle napsaná kniha plná krásných uvědomění.
V knize se mi hodně líbila ta psaná forma - vyprávění ve formě “dopisu její mamince (či jakéhosi deníku) bylo milé. Phoebe vás tak sama provede různými situacemi, do kterých se dobrovolně či nedobrovolně dostane a jaký dopad to na ni mělo.
Hlavní hrdinku jsem si oblíbila hned, protože kolem ni byla aura upřímnosti, logiky a zároveň laskavosti. Bylo to občas i smutné čtení, protože se dostávala do okolností, kdy jistým věcem nerozuměla a byla z toho nešťastná. O to víc jsem ji ale obdivovala za to, jak s tím vším dokázala pracovat. Zjistila “problém a hledala řešení, jak se příště nedostat do té frustrace nebo do rozpaků. Zároveň se i snažila jít mimo svou komfortní zónu. Myslím, že v tomhle by se od ní mohlo učit více lidí (i bez poruchy spektra).
Pokud hledáte nevšední příběh protkaný odvahou, nezdolnou upřímností, oddaností a jednoduše laskavostí jedné autistické slečny, tak se do knihy pusťte. Ať se ještě řadíte do YA nebo už dávno ne, tak příběh Phoebe je podle mě pro všechny. Navíc to, že knihu napsal otec pro svou dceru, ji dává ještě větší rozměr.
Knihu jsem dostala v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST.
Třinácté znamení
Elizabeth Briggs
Do knihy jsem se pouštěla bez nějakého většího očekávání a vlastně jsem objevila dost návykovou sérii. Aneb pokud jste vyrostli jako já na Stmívání (a máte radši vlkodlaky než upíry), tak kniha má podobný vibe a mohla by vás bavit.
Kniha je napsaná jednoduše. Je to neskutečně čtivé a obsahuje spoustu dialogů. Hlavní hrdinka je vtipná, drzá a bojovná. Nebojí se vyjádřit názor, i když ví, že to pro ní neskončí nejlíp a hlavně není hloupá. Tajemný Kaden je klasický sen (snad) všech žen erotických románů, kolem kterého je velká sexy aura.
Na zadní straně je psáno: erotikou nabitá vlčí romance. Nějaká ta scéna tady je (taková až ujetější, ale ok :D), ale není tady na každé stránce jedna, což mi plně vyhovovalo. Bohužel se v překladu pořád nemůžeme obejít bez bizarnějších názvu pro intimní partie. :D
V prvním díle se spíše seznámíte s tím o co jde a jak to v tomto světě funguje. Líbilo se mi, jak autorka vlky ve znamení zvěrokruhu pojala. Zápletku to má a na konci byla i ta akce a cliffhanger. Asi nečekejte nic světoborného, ale za mě je to velmi čtivá romantasy u které si užíváte takový ten pocit “guilty pleasure a návrat upírů a vlkodlaků na scénu.
Osudové pouto
Elizabeth Briggs
Hm, při psaní recenze druhého dílu nastal problém, že jsem si nepsala žádné poznámky během čtení. Tak to teď píšu až po dočtení celé série. :D Na druhou stranu, je vidět, že mě série tak moc chytla, že jsem ji přečetla během třeba dvou týdnu celou téměř na jeden nádech.
Druhý díl začíná druhým uvězněním naší Ayly. Chudák holka se ocitá pořád někde pod zámkem. Každopádně se tady dostáváme i do jiné smečky, konkrétně smečky vlka a je to zase trochu jiný obrat.
Druhý díl nabídne nejeden zvrat, tajemství, akci (i když natahovanější pasáže jsou tady s námi taky) a žhavé scény. Čte se to samo, vývoj vztahů (ne jen toho romantického) mě bavil a zase se tady o fungování tohoto světa něco nového dozvíte (což je fajn, že to nejsou jenom sexy scény). Taky si už začínám zvykat na ty otevřené konce (ne takové ty jakože otevřené, ale prostě vám to usekne v té nejzajímavější části a vy jen hledíte na poslední stránku, jestli si jako dělá srandu :D) = doporučuju mít další díl k dispozici.
Suma sumárum: já tuhle sérii můžu vřele doporučit těm, kteří milují fantasy s vlky a hledají odpočinkovou sérii, která vás vtáhne do děje a nepustí. Je to návykové čtení s propracovanějším světem (přes fungování smeček, přeměňování člověka ve vlka nebo až k rituálům čarodějek).
Poslední, kdo zůstal
Riley Sager (p)
Do knížky Poslední, kdo zůstal jsem se pustila díky našemu Ostravskému knižnímu klubu a jsem ráda. Na autora jsem slýchávala samou chválu, ale pořad se né a né do knihy pustit.
Námět knihy mě zaujal. Říkala jsem si: “to bude něco jako Darcy Coates? A ono jo i ne. Za mě je to taková více vytuněná Darcy, kdy to nadpřirozeno není takové, jak se na první pohled může zdát. Navíc je to taková ta verze Kniha v knize, což bylo zajímavé.
Styl vyprávění mi sedl. Autor píše velmi čtivě a dokáže udržet v ději. Skvělé bylo střídání minulosti s přítomnosti, což v určitých fázích sice bylo sice frustrující, když se něco dělo, ale jinak super. :D Velké plus byly také krátké kapitoly.
Celková atmosféra knihy vás pohltí, takže doporučuju číst večer, protože aspoň si zažijete to duchařské mrazení. Do poslední chvíle jsem netušila co se bude dít, kam to všechno povede. Hodně mě bavilo, jak vás autor vzal za ručičku, kdy vás knihou prováděl a vy si tak mohli vytvořit nějakou teorii, jen proto, aby vám ji vzápětí rozbil jak domeček z karet a vedl vás jinam. :D No a na konci samozřejmě akce, zvrat, zvrat, akce atd.
Pár much to přece jen ale mělo.. delší začtení, trochu natahovaný děj a konec byl za mě překombinovaný, ale zase aspoň nečekaný.
Meta
Pavel Bareš
Od první stránky této knihy mi bylo jasné, že mi styl psaní autora sedne. Za mě to bylo psáno dost originálně, osobitě, přímočaře a ve stylu promlouvání k vám. Vyprávění hlavní hrdinky bylo doplněno i o “fun fakta, která byla velmi elegantně vložená do textu, a tak jej obohatila o něco jiného. Jinak kniha hodně skáče v ději sem a tam, a to občas vytrhává takovou tu nit toho příběhu. Na konci se ten příběh ale spojí a vše bude dávat dokonalý smysl.
S hlavní hrdinkou jsem stoprocentně ne vždy souzněla, ale stejně mě její vyprávění bavilo. Jakmile jsme se dostávali do takové té creepy linky, tak jsem z ní měla divné a dost takové nekomfortní pocity. A musím říct, že autor ty pocity dokázal vyvolat velmi uvěřitelně.
Příběh za mě má přesah. Dost se dostává do roviny toho, jak jsme ovlivnění jinými lidmi. Zabředává do nebezpečí stalkingu, do znepokojivých témat vydírání nebo sexuálního zneužití a v neposlední řadě také důležitého hledání své identity.
No co na závěr dodat. Zajímavý počin, který stojí za to si za mě přečíst a hledat v meziřádcích i ta možná poselství. Jinak doporučuju ji číst v dobrém rozpoložení, protože kniha nebude vždy jen příjemným čtením díky tématům, které se zde rozebírají.
Stíny nad Pecan Hollow
Caroline Frost
Zvláštní, krutý, místy divný, toxický, občas milý i zajímavý příběh. Tak by se podle mě tohle dílo dalo shrnout do jedné věty.
Příběh je rozdělen na části. Část kdy je Kit malá a najde ji charismatický Manny a začíná jejich zločinecké rodeo. Následuje část kdy Kit dospěje a linka s její dcerou Charlie a následně kdy se Manny opět vrací na scénu. Musím říct, že část kdy byla Kit a Charlie jediná dvojka mě bavila nejvíc, protože té toxicity tam je pomálu. I když jejich vztah byl zvláštní a chladnější, díky tomu jaká Kit vlastně díky životu, který se s ní nemazlil, byla.
Nicméně, postavy mi úplně nesedly. Nedokázala jsem s nimi plně soucítit nebo je litovat, v jiném případě třeba nesnášet. Charakterově jsou vlastně napsané dobře, protože nějaký vztah si k nim nejspíš utvoříte, ať už pozitivní nebo negativní. Ale po dočtení jsem z nich byla pořád na rozpacích.
Kniha celkově pojednává o poutu. To je to slovo, co bych řekla, že je tady hlavní gró. Neřekla bych slovo láska, protože to co tady je, láska tak úplně není. Ani Kit pravou lásku, ať už rodičovskou když byla malá nebo v dospělejším věku tu mileneckou nezažila. Díky tomu se její život stal vězením její neschopnosti důvěřovat a otevřít se lidem. Bylo zajímavé sledovat, jak se člověk v malém věku dá lehce vytvarovat do podoby, jakou ten druhý chce a jak mu potom v dospělosti muže dlouho trvat zjistit, že přece není pouze loutka a že o svém životě by si měl rozhodovat sám.
Jinak se mi ale příběh četl těžce. Nebylo to jen tématem, ale i psanou formou. Skáče se tam mezi postavami, které chtějí vložit svůj pohled do příběhu a občas mi to trhalo tu pověstnou nit. A největší problém, který ale neumím nějak vysvětlit, protože jak jsem řekla, kniha je zajímavým počinem, tak mě to po čase přestalo bavit ji číst.
Každopádně knihu jako takovou můžu doporučit těm, kteří hledají složité, zvláštní a těžkými tématy spletený příběh, který je něčím jiným a postavy nejsou zrovna kladnými. Já jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale jsem ráda, že už jsem ji konečně dočetla.
Rozporuplné pocity.
Za knihu v rámci #spoluprace děkuji @nakladatelstvijota
Koruna strachu
Rozálie Pražáková
“Protože knihy jsou to nejkrásnější, co na světě je. Odnáší nás pryč od reality, do světů, kde můžeme být kýmkoli a čímkoli si jen zamaneme. Nechají nás plout pryč od našich problému. - R. Pražáková
Koruna strachu byla pro mě neobvyklým příběhem. Kdo by totiž jednou nechtěl žít ve světě knih a zažít to dobrodružství, že jo? A tady vás tam jeden klíč dokáže přenést.
Prolog knihy mě zaujal a mě hned došlo, že tohle bude něco co si užiju. Přesto jsou v něm 2 věci, které beru jako takové malé mínus:
1. Příběh je vyprávěn z pohledu různých osob, což je fajn, protože takhle dostáváme několik linek, které se nakonec spojí. A jasně, ne každá mě bavila stejně, ale v příběhu chybět nemohly. Škoda ale je, že na začátku kapitol není jméno toho, kdo zrovna vypráví, lépe by se mi v tom orientovalo.
2. Druhá věc je, že ze začátku jsem byla ve čtení mírně zmatená, protože během pár stránek skočíme do království o kterém nevíme nic (mimo jsme s Avery byly stejně :D). Přesně na straně 68 jsem do knihy psala poznámku, že v této kapitole došlo k většímu vysvětlení světa a já se tak už lépe zorientovala.
Nicméně, přes tyto dvě mini poznámky jsem si čtení užila. Příběh byl pro mě originální, postavy mi sedly (najdete tu i morally grey charaktery, což já můžu). Postavy nebyly ploché: záporáky budete nesnášet, oblíbence naopak milovat. Je to napsané s lehkostí, dokáže vás to vtáhnout do čtení rychle a taková pohádková verze o království se střídala s tou temnější.
Za mě skvělý debut, který by neměl minout žádného milovníka YA fantasy s romantickou linkou. Autorka už taky pracuje na druhém dílu a já se těším, až se k Avery, Sullivanovi a ostatním zase vrátím.
Než tě nechám jít
Kennedy Ryan
Kniha Než tě nechám jít je doporučována autorkou Colleen Hoover a duem Christina Lauren a tak bylo jasné, že se do knížky pustím. Očekávala jsem velmi silný příběh a ten jsem i dostala.
Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů a tedy naší hlavní hrdinky Yasmen a jejího bývalého manžela Josiaha. Díky tomu dostanete takový ucelený obraz toho vztahu, jak každý prožívál určité období jinak, jak se každý z nich vyrovnával se svými emocemi a jak se vlastně k rozvodu dostali.
Ta témata, která kniha zpracovává jsou velmi těžká. Příběh vlastně pojednává o ztrátě milovaného člověka, o ztrátě sama sebe, o depresích, o tom jak se vlastně člověk vyrovnává s rozvodem a podobně. A i když tohle vše nebude lehké, ani lehké to číst, tak to není příběh jen o bolesti, ale o naději, uzdravování, o tom, co vše se v životě může stát a jak se s tím poprat a v neposlední řadě o druhých šancích a jak to s nimi vlastně je.
Knížka se četla velmi dobře, je to skvěle napsané, ale v určitých momentech jsem prostě knížku už nemohla číst, protože mi z ní bylo smutno. Celkově tak můžu říct, že autorka spolehlivě dokáže pocity Yasmen a Josiaha na vás převést a je to opravdu reálný a syrový příběh.
Celkově knížku můžu doporučit těm, kteří hledají nějaký silný příběh s přesahem a těm, kteří mají rádi knihy, které vám sice nejdříve zlomí srdce, ale na konci se nebude všechno zdát tak zlé.
Za knihu děkuji @nakladatelstvijota :)
*spolupráce
Lásky čas
Adéla Rosípalová
Hledáte neskutečně comfy čtení? Není snad moc lepších voleb než je právě Lásky čas a kdy jindy ji číst, než na jaře.
Od příběhu nečekejte žádné velké zvraty, akci a přehršel drama. Je to příběh o dvou klucích, kteří se vlastně náhodou stanou kavárníkovými rivaly, ale vše nebude tak horké jak se zdá.
Co teda ale můžete čekat?
- Milé prostředí: kdo by nemiloval kavárny/bistra s dobrou kávu, dortíky a jinými dobrotami?
- Sympatické, vtipné a občas sarkastické postavy: nezamilujete si jen kluky, ale okouzlí vás taky Vilémovy sestry i jeho kamarádi.
- Komfortní zónu: pokud se chcete nechat obalit příjemnou atmosférou, tak tahle jarní romance je to pravé ořechové. Mimochodem, je tu i jedno (dvě?) vážnější téma (není to zas tolik do hloubky), ale v celkovém měřítku si myslím, že je to spíše takové čtecí pohlazení.
- Vyprávění oběma kluky (grumpy & sunshine) = ucelený příběh
- Lehkost - čte se to dobře, nenutilo mě to sice zas tak číst hned dál, ale ke knize jsem si vždy moc ráda sedla a užívala si škádlení mezi Teem a Villym.
- Příběh o nových začátcích, o kávě, o kocourovi, o překonání traumatu a v neposlední řadě o lásce (a mnohem víc).
- Krásnou obálku, moc hezké zpracování knihy a několik hezkých myšlenek
Bonusy:
- NÁŘEČÍ - V knize nepůsobí rušivě a naopak krásně ozvláštňuje příběh. A nebojte, pokud moravština není zrovna váš běžný šálek kávy, tak nakonci je Malá moravská mluvnice :)). Tady jde vidět, jak je čeština krásný a tvárný jazyk (jen na “přijdu dýl si fakt nikdy nezvyknu :D).
- Kocour Tuňák - boží jméno = boží kocour, pokud je někdo mezi váma jako já milovník koček, tak vás Tuňák okouzlí (hm, možná si ho zamilujete všichni!)
Suma sumárum: Lásky čas představuje dietní dávku čokolády - zastoupí ji v jejích pozitivních účinků na zlepšení nálady!
4,5/5 hvězd :)
Za knihu děkuji @humbook_blogeri
#spoluprace #recenznivytisk #humbookblogeri
Woodhill
Eleanor Corvin (p)
Předchozí autorčina tvorba mě nadchla, a tak mě další příběh z pera @knihozroutka_eleanorcorvin nemohl minout. Woodhill je taková směska žánrů a mě bavila. Tak si pojďme říct, proč stojí za přečtení.
1. Skvělé postavy (i ty “vedlejší)
Charakteristika jednotlivých postav byla dobře napsaná. Postavy jste si zamilovali. Líbilo se mi, že každý byl tak nějak utvořen svou minulostí a my i dostali vysvětlení, proč jsou jací jsou.
2. Propracovaný svět
Vše bylo vymyšleno do detailu. Já se teda občas dokázala ztratit, když jsem si nezapamatovala nějakou věc (občas mi toho přišlo jako moc najednou), ale zase jsem se do příběhu rychle dostala. Ačkoliv je to takový oddechový příběh, tak tam nebyla nouze o akci a zvraty, i když se některé pasáže táhly. Zasazení do post-apo doby bylo skvělé, zajímalo mě jak by bylo ve světě bez telefonů, obchodů atd.
3. Úžasná romantická linka
Chemie mezi postavami byla znát hned od jejich setkání. Bavilo mě, jak dospěle se dokázali chovat a zároveň se jejich vztah krásně prohluboval. O romantiku tu není nouze a není tu jen jedna jediná.
4. Originalita
Miluju originální příběhy, které mě dokáží překvapit. Kombinací těch žánrů dokázala autorka vytvořit svět, který vás bavil, rozesmál, rozesmutnil, naštval a ve kterém jste se i trochu báli (hlavně o své blízké).
5. Čtivost
Kniha se čte neskutečně dobře a lehce. Je tady spousta dialogů, i když mě bavily i ty vnitřní monology Lexi. Žádné květnaté věty tady moc nečekejte, jen spoustu sarkasmu, humoru, ale i pár myšlenek k zamyšlení.
Poznámka ke zpracování knihy, nikoliv k textu: proč se používá ten tenký papír, kdy částečně prosvítají písmenka zkrz? Jsem spíš zvědavá, protože i když jsem knihu četla hlavně jako e-knihu, tak tohle mě při čtení ve fyzické podobě dost prudilo. :D
Suma sumárum: skvělá romantická oddechovka s mysterioznimi a hororovymi prvky, která mi fakt na konci zlomila srdce! Konec jsem nečekala a hodně mě překvapil. Pokud hledáte originální námět se spoustou romantiky, tak knihu Woodhill nemiňte.
4,5/5 hvězd :)
Za knihu děkuji @knihydobrovsky #spoluprace
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
Ráda bych nejdřív poděkovala autorkám @szabi.writers za poskytnutí recenzního výtisku.
Zamilovala jsem se. Dlouho se mi nestalo, že bych se tak ponořila do pocitů hlavních protagonistů. Všechny karamboly, všechny šťastné chvíle, všechny frustrace, to a ještě více jsem zažívala s nimi.
Příběh jako takový mi přišel surový a snad díky tomu byl pro mě tak reálný a skutečný, protože je napsán skvěle (doufám, že vás neodradí styl psaní v er formě, já mám radši ich formu, ale zvykla jsem si a příběh stojí za to delší začtení se). Příběh samotný není žádná velká věda, je to příběh o dvou klucích, kteří se nejdříve nemají rádi, ale nakonec to s tou nenávistí nebude tak horké. Jenže to není jen prvoplánová romance. Je to mnohem víc.
Je tady toho spousta co Kai i Ethan musí řešit a s čím se musí smířit. Je to o hledání své podstaty, o tom, jak nás ovlivňují názory jiných lidí, jak se bojíme být sami sebou, aby to někoho nenaštvalo, neurazilo nebo nedejbože “neznechutilo (tady mě některé postavy přímo vytáčeli ), i když do toho nemá co mluvit. Kniha nepojednává jen o coming outu, ale také tu naleznete téma smrti, strachu, úzkosti, obviňování nebo důvěry. Ale nebojte, není to jen to zlé a v knize je spoustu vtipných, milých a roztomilých a i úplně běžných momentů.
Kai i Ethan byli skvělí. Líbilo se mi, jak byl Ethan pohodový, i když se vypořádával se svými démony, tak věděl, že to je jeho život a ten si musí žít podle toho, jak sám uzná za vhodné. Kai se tohle teprve učil, ale taky to neměl zrovna jednoduché. Kluci se skvěle doplňovali a já jsem jim neskutečně fandila. Nebylo vše růžové, každý z kluků dokázal něco pokazit, ale nakonec se se vším snažili poprat. Navíc se mi líbilo i prostředí basketu (pro mě blízké).
Btw. jsou tady i nějaké sexuální scény a vulgarismy, ale to vše k dospívání patří, klukům je přece jen kolem 17-18 let, tak ať s tím kdyžtak počítáte. :)
Skvělá kniha. Mé doporučení.