knizni.taurus komentáře u knih

Miluju příběhy o silných ženách. Fascinují mě příběhy z období války, které zachycují životy obyčejně neobyčejných lidí. Kniha Dýchej za mě splňuje oba zmíněné body, a proto není překvapením, že knihu hodnotím jako tu, kterou je potřeba si přečíst. A já moc děkuji @nakladatelstvi_rosier za poskytnutí knihy k recenzi :).

Příběh je napsaný skvěle, opravdu dobře se to četlo a člověk se dokázal vžít do obou postav (příběh je teda vyprávěný Miladou). Je to velmi dojemný příběh dvou sester jejichž pouto je silnější než cokoliv jiného. Všechny problémy války jsou napsány hrozně lidsky a s respektem. Když knihu čtete, úplně na vás sálá ta atmosféra doby, která pro lidi byla opravdu zlá. Hlavní postavy Milada a Gusta jsou jako dvě strany jedné mince - jedna je ta praktická a druhá je ta bohémská. Přesto by jedna pro druhou udělala cokoliv. Líbilo se mi, že se jedná o příběh o skutečné ženě. Že jsme mohli číst o neskonalé odvaze, naději, obětavosti, ale také o nespravedlnosti, kterou byla válka protkána a o útlaku žen v umění v tehdejší době. A nejen to, kniha poskytuje takový náhled na tehdejší dobu, společenské konvence a dopady války na obyčejné lidi. Zajímavý byl příběh i samotné Milady, to jak si šla za svým snem, nechtěla se vzdát i když ji kolikrát jen házeli klacky pod nohy.

Taky se mi líbilo rozdělení knihy do několika částí. Každá část příběhu měla vlastní spád a osobnosti obou žen, které se samozřejmě přizpůsobovaly době a jen se snažily neztratit samy sebe. Gusta byla opravdu zajímavá žena, jejichž bojovnost a zároveň bezstarostnost byla okouzlující a šlo vidět, jak z ní válka postupně vysávala samotný život spolu s tou nadějí, tou bezstarostností a kuráží. Je to těžké čtení o hladu, nemocech a o snaze vlastní seberealizace. Dostanete tady ucelený příběh, který ale zahrne i životy jiných lidí v okolí těchto dvou sester a že každý měl jiný způsob jak přežít a každá postava měla nakonec svůj vlastní osud.

O malířce jsem předtím zvlášť nevěděla a tak tohle bylo skvěle přiblížení života umělců a tedy zejména jedné umělkyně v období války.

8 20.10.2023

Tohle je dobře napsaný hřejivý příběh, ve kterém si užíváte vše od stavění kavárny, přes rozmanité, milé a zvláštní postavy až po chuť kávy a pečených dobrot.

Četla jsem to poměrně dlouhou dobu ne proto, že by mě to nebavilo, ale příběh žádnou výraznou akcí nenabízí, takže knihu chytáte do ruky, když je sychravější počasí a máte chuť se ponořit do něčeho nedramatického k vylepšení nálady. Tenhle příběh totiž jede hlavně na skvěle vykreslenou útulnou atmosféru. Do svého příběhu vás zavede budoucí majitelka kavárny Viv, která se rozhodne seknout se svým dobrodružným životem jakmile poprvé ucítí a ochutná ten zvláštní gnómský nápoj - kávu. No a příběh se rozjíždí stavbou kavárny, do které postupně najdou cestu vždy přímý stavitel Cal, rázná sukuba Tandri, báječný pekař Knoflík a jeho legendární dobroty, a nakonec i místní bard Pendry. Ti všichni vytvoří gró celé kavárny, ve které potkáte spoustu dalších zajímavých lidí a jednoho laskavého kocomoura <3.

Jak už jsem zmínila, nedějí se tady žádné velké zvraty. Samozřejmě to má jakousi linku, ve které máte i jednoho zlouna a nastane tam situace, ze které se musí naše hlavní postavy otřepat, ale většinu knihy prostě jen poznáváte nové lidi, kteří si zamilovávají kávu a jí stále nové a nové dobroty.

No co mi sedlo méně, tak je romantická, která tam za mě vůbec nemusela být a kdyby to zůstalo čistě na přátelské vlně bylo by to fajn (ale není na ni kladen důraz, tak to beru). To že je to řazeno k (hodně feel good) fantasy je dáno zřejmě jen postavami z fantasy žánrů. Kdyby se tenhle příběh odehrával jako contemporary z obyčejného světa, asi by mě příběh moc neuchvátil. Na druhou stranu vám to muže ukázat, že důležité je radovat se z maličkosti, že není každý den posvícení a že nějaké chmury může zahnat jedno latéčko se sladkou dobrůtkou.

Legendy&latéčka se řadí mezi knihy na pohodové čtení, kdy nikam nespěcháte a chcete si zpříjemnit pár podzimních večerů. Mě to na zadek úplně neposadilo, ale četlo se to moc dobře. Takže tak.

1 17.10.2023

Výborná kniha. Kdo se o historii nezajímá nějak víc, tak tohle může být takový fajn způsob přiblížení historických událostí, které se u nás v Evropě staly a které by se neměly zapomenout.

Ruta píše skvěle a díky krátkým kapitolám se kniha čte rychle, i když jde opravdu o hrůzné období Rumunska. Pocity všech postav dokázala autorka zvěčnit tak, že i vám je ze situace ouzko a smutno. Taky vám téma může být blízké, protože i naše země bojovala s komunismem, cenzurou atd. Dusivá atmosféra tehdejší doby na vás hodně dolehne, tak dobře je to napsané.

Postavy jsou tady rozmanité stejně jako jejich postoj k diktátorskému režimu. Hrozně jsem si oblíbila hlavní postavu Cristina a jeho dědečka bunu. Jejich zdravá mysl bylo něco, co v těch temných dobách bylo potřeba, i když se je snažili sebevíc zlomit. Líbilo se mi jak Cristian přemýšlí a jak je odvážný, jeho dědeček byl správňacký chlap, kterého jste si hned oblíbila pro jeho upřímnost a přímost. Bylo hrozné jak tento režim fungoval a lidé žili v neustálém strachu a nemohli 100 % věřit nikomu kromě sebe. Osudy těch lidí tady nejsou hezké, diktátorský režim vám ukáže hrůzné činy, ale líbila se mi ta lidská odvaha, která je tady moc pěkně vyobrazena. Co vše je člověk ochoten udělat pro svobodu, pro své blízké a tehdy, když ho chtějí zneškodnit jen proto, že nesouhlasí se svým vůdcem.

Proč máte knihu číst? Co v ní najdete? Je to příběh o strachu, útlaku, cenzuře a nedůvěře, ale také o rodině, lásce, bojovnosti a naději. O naději, že jednou budete moct vyjít ven a nemít strach z toho, že vás někdo sleduje, o lásce ke své zemi a ke svým lidem. Je to příběh o lidskosti a o jejím nedostatku v diktátorském režimu.

Na konci jsou reálné fotografie, odkazy na zdroje ze kterých autorka čerpala a krásná autorčina poznámka. Její příběhy bychom měli číst. Tohle je má první a určitě ne poslední kniha Ruty Sepetys. Smekám před autorkou, že dokázala napsat příběh fiktivního studenta zasazeného do reálného světa tak poutavě, že knihu nebudete chtít odložit.

16 16.10.2023

“Draco Malfoy byl chlapec, který neměl na výběr. Ovládal ho panovačný otec, tlačili na něj smrtijedi, děsil se, že ho Lord Voldemort zabije. Jeho činy zkrátka nebyly jeho vlastní. “ ...... “Na place se nediskutovalo, zda Draco s určitostí ví, že je to Harry Potter. Dle mého názoru přesně ví, kdo to je. Tak proč to neřekne? Podle mě proto, že chlapec, který neměl na výběr, si konečně mohl vybrat. - T. Felton

Jsem milovník Harryho Pottera (eh, zejména filmů, ale ty knihy taky dočtu, fakt!) :D Když jsem tedy zjistila, že tahle kniha bude vycházet, tak jsem věděla, že ji číst budu. No a nejdřív si ke mě našla cestu audioverze, za kterou moc děkuji @audioteka_czsk @nakladatelstvi_prah @nakladatelstvi_rosier :)

Kniha je takovým upřímným vyprávění cesty Toma Feltona filmovým průmyslem. Vypráví spoustu historek z natáčení, z jeho konkurzů (nejen) na Harryho Pottera a hodně historek s jeho milující rodinou. Filmy o kouzelném chlapci mu samozřejmě změnili život ve velkém a tak se tady dozvídáme hodně o jeho období v době natáčení, o jeho vztazích s ostatními herci (jako prolog od Emmy Watson je na takovou dojemnou slzičku) a o jeho vyrůstání mezi staršími bratry. Tom nás neochudí ale ani o období po Harrym, svěří se nám se závislostí, se zkušenostmi s léčebnami atd.

Všechno tohle nám vypráví s pokorou. Z celé knihy je cítit vděk, upřímnost, láska. Láska ke spoluhercům, láska k filmu, láska k rodině, láska ke své postavě. A musím říct, že i já na postavu Draca budu teď nahlížet trochu jinak. :)

To, že je to namluveno dabérem Draca Malfoye (R. Škvor) to vystřelilo úplně na jinou úroveň. Máte před očima všechny ty scény o kterých mluví a toho Draca, který v té scéně figuruje. Dabér odvedl vynikající práci, vše hovořil tak, aby z toho byly znát všechny pocity Toma. Poslouchaní téhle audioknihy jsem si opravdu užila. Prostě pokud hledáte upřímnou “zpověď života jednoho herce, který se nám zapsal do srdcí, tak tohle si musíte přečíst (nejlépe i poslechnout).

Miluju. Takže už je podzim a období HP je tady. Pojďte si přečíst tuhle knihu a následně si pusťme všechny HP filmy. Platí?

12 16.10.2023

Není to retelling. Teda aspoň v pravém slova smyslu. Postavy mají mezi sebou jiné vztahy a zároveň drogy, které tady kralují, tak vám i s hezkými myšlenkami nedovolí létat. :D Každopádně autorka se příběhem inspirovala zejména v jménech a Hookovou averzí vůči tikání hodinek, jinak si tady teda Petra Pana, Wendy, Hooka a ztracené chlapce představíme v dost temnějším světle.

Za prvé, pár pozitiv. Tohle se četlo velmi dobře a stránky rychle ubíhaly. Je to napsáno jednoduše, žádné květnaté věty. Do tohoto světa taky vpadnete velmi rychle a hned se zorientujete kdo je kdo a jaké má postavení ve městě. Takže žádné velké zmatky na začátku. Taky to mělo jakýsi příběh, minulost, ze které se poté odvíjela přítomnost a budoucnost postav, jejich rozhodnutí a celkově vývoj. Je fajn, že to teda příběh mělo i docela zajímavý (protože jsou i knihy, které se takovým “bezvýznamným prvkem nezaobírají :D).

Celá kniha mi připomněla vibe knihy Zvrhlý král a 365 dní (kdyby 365 dní mělo nějaký děj). Tohle je počítám přímo dark romance a v tomhle žánru nejsem příliš znalá, ale tady mi to asi nesedlo tak moc jako třeba u Zvrhlého krále. Trochu mi přišlo, že tady sleduju cestu vraha za jeho životním štěstím a mám ho v jeho chování podporovat. :D Dostáváme tady teda něco málo z Hookovy minulosti, ale nějak mě to celé nepřesvědčilo, abych si jeho chování obhájila. Každopádně u Wendy měla i ta pohádková verze víc kuráže než tahle v temné. Ke konci už se to zlepšilo, ale nějak se nemůžu smířit s těmihle loutkami v těhle dark příbězích.

Epilog byl už za mě zas tak přeslazený, že se do tohoto světa ani nehodil a vlastně mi přišlo, že mi to má navodit atmosféru toho, že jsem četla něco echt romantického.

Asi takový průměr, četlo se to dobře, ale ničím mě to nevystřelilo ze židle.

3 07.10.2023

Takhle Já nečetla Krutého prince (určitě to napravím) :D Ale! Přečetla jsem si okrajově o čem to je a kdo je kdo, abych nebyla úplně zmatená (což doporučuju udělat všem kdo se do světa víl a Elfhame pouští poprvé).

Co se týká toho světa, tak ten mě bavil, to jak je to celé propojené a že celé je to do podrobná vykreslené, ta hra se slovy a květnatost jazyka - autorka psát umí. :) Děj nemá zas tolik akcí, ale je tam hodně intrik a pletichaření a pro ty, které baví se v tom “hrabat, je tam spousta tajemství, která můžou odhalit během čtení (ja si nechávám moment překvapení zásadně na konec a tolik se v tom během čtení nešťourám :D).

Bytosti děsně mě bavila zlomyslnost víl, to že nemůžou lhát a stejně si najdou způsob jak vás obelstít. Taky že každá víla nevypadá stejně “tuctově, ale jsou rozmanité. Hlavní postavy jsou takové, jako bych je v young adult příběhu čekala - svéhlavé, tvrdohlavé a sarkastické. No Wren postupně bere svůj život do vlastních rukou a dost se těším, jaká bude badass v dalším díle. :D Líbilo se mi taky jak byl popsán jejich vzhled do nejmenších detailů, člověk si je hned dokázal nějak představit.

V rámci příběhu nejsou žádné extra wow momenty, ale čte se to moc dobře. Děj ubíhá sice pomaleji, ale tak dopodrobna jako byste sami na výpravě byli. Konec klasicky zvrat a takový, že se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Co je jedno malé mínus. Bylo tam pár násilných scén a krveprolití, ale přišlo mi, že autorka tohle neuměla vykreslit tak, aby to nějak šokovalo nebo jak to říct. Že někdo někoho zabodl jsem brala jakože: “hm, ok, tak jedeme dál :D. V tom bych čekala nějaké teda větší asi emoce?

Každopádně jsem fakt ráda, že to bude duologie a čeká nás už jen samá akce a žádný vycpávkový díl. Za mě ty duologie mají své kouzlo.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku @humbook_blogeri v rámci spolupráce :)

Takhle Já nečetla Krutého prince. Ale! Přečetla jsem si okrajově o čem to je a kdo je kdo, abych nebyla úplně zmatená (což doporučuju udělat všem kdo se do světa víl a Elfhame pouští poprvé).

Co se týká toho světa, tak ten mě bavil, to jak je to celé propojené a že celé je to do podrobná vykreslené, ta hra se slovy a květnatost jazyka - autorka se zdá psát umí. Děj nemá zas tolik akcí, ale je tam hodně intrik a pletichaření a pro ty, které baví se v tom “hrabat, je tam spousta tajemství, která můžou odhalit během čtení (ja si nechávám moment překvapení zásadně na konec a tolik se v tom během čtení nešťourám :D).

Bytosti děsně mě bavila zlomyslnost víl, to že nemůžou lhát a stejně si najdou způsob jak vás obelstít. Taky že každá víla nevypadá stejně “tuctově, ale jsou rozmanité. Hlavní postavy jsou takové, jako bych je v young adult příběhu čekala - svéhlavé, tvrdohlavé a sarkastické. No Wren postupně bere svůj život do vlastních rukou a dost se těším, jaká bude badass v dalším díle. :D Líbilo se mi taky jak byl popsán jejich vzhled do nejmenších detailů, člověk si je hned dokázal nějak představit.

V rámci příběhu nejsou žádné extra wow momenty, ale čte se to moc dobře. Děj ubíhá sice pomaleji, ale tak dopodrobna jako byste sami na výpravě byli. Konec klasicky zvrat a takový, že se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Co je jedno mínus. Bylo tam dost násilí a krveprolití, ale přišlo mi, že autorka tohle neuměla vykreslit tak, aby to nějak šokovalo nebo jak to říct. Že někdo někoho zabodl jsem brala jakože: “hm, ok, tak jedeme dál :D. V tom bych čekala nějaké teda větší asi emoce?

Každopádně jsem fakt ráda, že to bude duologie a čeká nás už jen samá akce a žádný vycpávkový díl. Za mě ty duologie mají své kouzlo.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku #humbookblogeri v rámci spolupráce :)

30.09.2023

Za recenzní výtisk děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem četla první díl, tak jsem byla zklamaná z málo duchařských záležitostí, které vlastně přišly až ke konci knihy. Co se týká druhého dílu, tak je to ještě horší.. Kam ti duchové sakra zmizeli? Vyvolávání ďábla byla jediná duchařská momentka. Za mě to byl spíš krvák, který byl povětšinou překombinovaný a občas nedokázal udržet logickou nit. :/

Do příběhu vplouváme tím, jak dům přitahuje nejen syna Adama a Elly Henryho, ale také tři zloděje (proč mi to ale přišlo tak komické jak vloupání zlodějů ze Sám doma netuším :D ). Charakteristika postav byla fádní (výjimkou byl Henry, jehož psychologie byla v dobrém slova smyslu opravdu zvláštní a vyjímal se mezi těmi obyčejnějšími).

Určité pasáže knihy mi přišly fajn, jiné zase hodně zmatené a některé mě fakt nebavilo číst. Jako celek to na mě působilo jako když chce autor předat jednu myšlenku, ale najednou skočí na úplně jiný námět a pak se to snaží dát dokupy, aby to dávalo trochu smysl.

Co za mě bylo super je to, že se dozvídáme dost o předchozích majitelích domu a tedy o historii domu. Ale pořád jsem nějak nedostala objasnění těch různých nadpřirozených jevů. Strašidelné to nějak zvlášť nebylo, byl to spíš takový nechutný vyvražďovák. :D

No a nakonec nechápu, ale četlo se to bohužel hůř než první díl. Přistihla jsem se při tom, že některé pasáže jsem měla tendenci přeskakovat, abych se tím příběhem už prokousala. Škoda, za mě kdyby se víc držel not prvního dílu a jen se víc ponořil do duchařiny, tak by to bylo výborné. Fenton House měl co nabídnout.

2/5 hvězdiček, bohužel

Za recenzní výtisk děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem postupně zabředávala do příběhu, tak jsem si říkala, že něco podobného jsem už četla - Láska a jiná slova od Christiny Lauren. Každé další léto je kniha, která je v lecčem podobná, ale pořád má co nabídnout. Takže pokud máte rádi styl vyprávění třeba Colleen Hoover (ale nebojte zas tak vás to nerozloží) nebo jste už četli zmíněnou laurenku, tak by se vám tahle kniha mohla líbit.

Moc se mi líbilo rozdělení do dvou rovin - minulost a současnost. Díky tomu je příběh vždy napínavější a dynamičtější. Hlavní, ale i vedlejší, postavy jsou velmi sympatické. Bratry Florekovy jsem si oblíbila hned a Persefona si mě získala nejen svým super jménem, ale její zálibou v hororech. Když sledujete příběh z minulosti a současnosti, vždycky je tam takové to: ale no tak, oba víte, že chcete toho druhého, tak proč vám to nedochází :D, ale je fajn sledovat ten jejich vztahový vývoj od dětských let, přes teenagera až po dospěláka.

Příběh se čte moc dobře. Je to opravdu takový letní příběh, protože se většina odehrává v létě u jezera, ale je tam i ten stín toho tajemství a jednoho "heart broken" zvratu. Kapitoly jsou sice delší, ale nějak mi to ve čtení nevadilo a každou další kapitolu jsem s radostí začínala hned jak to bylo možné.

Tohle je kniha o dvou spřízněných duších, které jsou pořád jen lidmi, kteří dělají chyby nebo místo komunikace si něco jen špatně domyslí a z toho vzniká propast, kterou se snaží zacelit. Tyhle příběhy, kdy někdo potká někoho už v dětských letech a ten vztah se pomalu rozvíjí je za mě skvělý, protože celá ta romantická linka je dobře vystavěná, lehce uvěřitelná a pro romantické duše takovým pohlazením.

4,5/5 hvězdiček, na plný počet mi tam něco scházelo, ale pořád to za mě určitě stojí za přečtení

3 20.09.2023

Lidský život je krátký a křehký. Sužují nás čas i nemoci, stejně jako když plameny spalují kousky dřeva. Ale nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem. - Hory zpívají

Za knihu moc děkuji @nakladatelstvijota :)

To je tak nádherná a zároveň srdcervoucí kniha. Hned ze začátku vám říkám: tohle si, prosím, přečtěte, nebudete litovat ani jedné stránky.

Na pozadí historických událostí Vietnamu sledujeme osud jedné rodiny, který je vypravován ženou Dieu Lan a její vnučkou Huong. Ze začátku jsem se trochu ztrácela ve střídání postav, ale nakonec jsem si zvykla a jsem ráda, že jsme tohle vše mohli sledovat i z dětského pohledu. Knihu taky doprovází spousta vietnamských slov nebo přísloví, které jsou hned záhy přeloženy (to bylo moc fajn, člověk měl ten zážitek toho původního slova a zároveň si nemusel dohledávat, co ta slova znamenají). Také v příběhu najdete takový náhled do Vietnamských tradic, jídel, přísloví a jejich smýšlení.

Když jsem knihu četla, tak se postupně moje srdce lámalo na malé kousky. To všechno, co tahle rodina zažila, to bylo tak nespravedlivé, že vám postupně docházela naděje, že se to někdy spraví. Ale tohle není příběh o odevzdání se svému bolavému osudu, ale příběh o jedné neskutečně odvážné a nezlomné ženě a jejich příbuzných, kteří si toho mnoho vytrpěli, ale nakonec se nevzdali. Nevzdali se svých snů, svých životů, bojovali za sebe navzájem a za to v co věří. Dostanete pohled na ryzí lidskou povahu v nejtěžších dobách.

Tahle kniha je o zlomených srdcí, o nespravedlnosti, o šikaně, o nenávisti, ale také o neskonalé lidské vůli a trpělivosti, o odpuštění a odhodlání a o lásce. Je to silný příběh, který je napsán tak, že vás osud této rodiny nenechá chladnými.

9 04.09.2023

Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství Jota :)

Když jsem začínala knížku číst, tak jsem byla ze začátku hodně zmatená. Kniha je vyprávěná z pohledů několika lidí a než jsem se zorientovala kdo je kdo, tak to nějakou dobu trvalo. Střídáním postav (kamarádka Ronnie - u ní se mi hodně líbilo zpracování pocitů dítěte, které neví, kde je jeho kamarádka a nechce přijmout skutečnost, že už se nemusí vrátit, kamarád Lewis, Dirhamské děti, seržantka detektivka Sarah a matka ztracené Esther) jsem občas ztratila nit v příběhu a děj neměl takový spád díky skákání v čase (příběh plyne a plyne a najednou skočíme do něčí vzpomínky nebo se vrátíme do minulosti). Tímhle vším a taky stylem psaní se mi to četlo poměrně pomalu.

Co se mi líbilo, bylo vykreslení malého města, kde se zná každý s každým. Nebo ne? Poznáte tady rozmanité postavy, od podivínů, přes typické maloměstské ženy až po násilné muže. Autorka pěkně popisuje sousedské vztahy, jak má kdo koho v oblibě, jejich tajemství, taky jsou tady nakousnuta další důležitá témata (homosexualita na malém městě, znásilnění, drogy, domácí násilí..), ale tímto bohužel byla upozaděna ta hlavní dějová linka ztracené dívky a řekla bych, že z krimi se to dostalo i trochu do roviny psychothrilleru. Na druhou stranu pokud vás baví detailní vyšetřování, tak to si tady užijete - výslechy postav do nejmenších detailů jejich životů.

Příběh nebyl špatný, postupně poznáváte, že i když někoho znáte, neznamená to, že to co víte, je pravda. Nicméně, záživnější to začalo být až tak 100 stran před koncem, což je na příběh, kde se pohřešuje malá holčina za mě dost pozdě. Konec byl za mě docela fádní i když jsem ho na druhou stranu nečekala (možná jsem naočkovaná opravdovými zločiny a čekala jsem větší drama). :D

Za mě takové 3,5 hvězdičky :)

1 23.08.2023

Za tuto knihu moc děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem začínala číst, tak jsem byla hodně zmatená. Začátek knihy mi přišel takový, že vás autorka hodila do vody a naučte se sami plavat. Rovnou se tedy vrháme do děsů domu, aniž bychom se s hlavní postavou trochu seznámili (ale vlastně hlavní hrdinka je poměrně obyčejná a ničím výjimečná (aspoň povahově), tak je to vlastně fuk. :D

Druhá věc, v první třetině nejsou dialogy, takže to ubíhalo celkem pomalu. Kniha se taky táhne přes 300 stran a autorka se dostala k delším kapitolám. Za mě v tomhle bodě ztrácí schopnost udržet to napětí, kdy se neustále jen motáme v kruhu, navíc se dlouhé kapitoly četly pomalu.

Na druhou stranu se mi líbil ten nápad, ten byl opravdu neotřelý, bylo to něco jiného co ve strašidelných domech asi ještě nebylo (nečetla jsem ještě všechny). Nakonec tam taky proběhnou dialogy, což mě aspoň trochu udržovalo ve čtení. Ale tím se autorka taky hodně věnovala vznikajícímu přátelství, což bylo hezké, ale v hororové knize nečekám, že to bude mít takový důraz.

Co se týká konce, za mě takový neoriginální a málo uvěřitelný, ale ok, beru. No a verdikt je teda takový, že předchozí díly (ty které jsem už četla) byly za mě lepší a čtivější, ale tenhle byl zase v něčem jiný a oceňuju ten jiný pohled na tuhle duchařskou stránku. Bohužel jsem se ale málo bála. :D

S Darcy ale určitě nekončím :)

2 07.08.2023

Tahle kniha mě lákala hlavně svým formátem ve formě e-mailů a zpráv, které nakonec tvořily skoro prvních 40% knihy. Tohle se četlo teda ultra rychle, i když některé vtipy byly jakože ehm. Taky jste skoro polovinu knihy trávili jen s hlavními hrdiny, což bylo fajn. Ale i v druhé polovině, kdy autorka přešla ke klasickému stylu vyprávění, bylo zapojení vedlejších postav poměrně malé, takže jste si Aarona a Ruby mohli užívat o 106. Bohužel za mě nebyli něčím výjimeční, takže po dočtení knihy ve mě nějaké citové pouto k postavám nezůstalo. :D

Děj jako takový, mi nepřišel ničím extra výjimečným. Spád to moc nemělo, ale byly tam fakt milé momenty, které ta nějak pohladí po srdíčku a vy jste ve výsledku vlastně spokojení. Chemie tu za mě byla slabší oproti jejím jiným knihám, ale možná to je můj subjektivní názor, kdy jsem větší fanoušek hate to love romantické linky, než friends to lovers. K nějakému většímu zvratu nedojde, ale to asi nevadí.

Jeden extra minusový bod by to mělo, ho*no humor zase dostává šanci ukázat, jak je to humor k prdu. :D Nevím, jak je možné, že některé knihy od Zapaty se bez toho v pohodě obejdou a jiné ne, škoda. Pak by se to za mě četlo mnohem lépe.

Celkově to bylo to milé, čtivé a řekněme si na rovinu, vojáci jsou vždycky taková ta sexy sorta chlapů co láká. :D Takže za mě taková fajn romantická oddechovka, která se občas hodně táhla až na sílu. Btw. pokud jste od Zapaty ještě nic nečetli (je někdo takový?), tak doporučuju S láskou, Lukov - boží!

1 05.08.2023

Tahle recenze nebude bez jemných spoilerů předchozích dílů, tak pokud jste nečetli předchozí díl, doporučuju přeskočit jen ke shrnutí. :)

Když jsem začala číst čtvrtý díl, tak jsem si řekla: kruci, málo Casteela, to nebude ono. Ale ono to tu je psáno z pohledu Casteela i Poppy, což bylo skvělé a plně to vynahrazuje jeho nepřítomnost (ve společnosti Poppy) ze začátku knihy (bylo to sice dost srdcervoucí, ale ta jeho odvaha a nezlomnost byla ohromující). A navíc jako bonus tady dostaneme Kierana ve své plné kráse. Jejich přestřelky s Poppy mě hodně bavily. Jo a kromě těch dvou máme tady navíc sarkastického a věčně nahého Raevera. Kieran a Raever dost zachraňovali ty táhlejší pasáže. :D

V téhle sérii se pořád dozvídáme nové věci, myslíte si, že jste na všechno kápli a stejně to je pokaždé jinak s každým odtajněným tajemstvím. Poppy pořád zjišťuje šokující informace, až jsem se divila, že je dokáže vůbec zpracovat (já to občas nestíhala :D).

Není tady tolik akce, ale spíše spoustu plánování. Co mě trochu mrzelo je to, jak ta plánování probíhala. Všechno se zdálo tak lehce proveditelné. To to není žádná fuška dobýt město? :D

V tomhle díle to taky dost frčí na emocionální lince. Nemůžu ani říct čistě romantické, protože autorka tady skvěle popisuje emoce a city všech tak intenzivně. Zpracování vztahu Kierana, Poppy a Casteela mě dost zaujalo. Bylo to něco netradičního a za mě se to do příběhu skvěle hodilo, k charakteru těch národů to prostě sedlo.

Konec klasicky zvrat, což se dalo čekat a přijde mi, že to jde do roviny Ve stínu popela (to bylo boží!).

Shrnutí: kdyby to tímhle dílem končilo, asi by to bylo lepší (zdá se mi to hodně natahované, což může nakonec být na škodu). Zatím se sérií držím krok, ale mám své výhrady (občas zdlouhavější pasáže, někdy na sílu zpracované zvraty, příliš zamilovaných řečiček), ale pořád mě to baví a do dalšího dílu se určitě pustím. Takže asi tak. Návyková romantická fantasy s nádechem erotiky (jen tedy chováním postav young adult a popisem scén new adult :D).

2 01.08.2023

Boží. Konečně zase skvělá slow burn romantika, která se četla sama.

Když jsem četla Kultiho, tak jsem si říkala: tahle autorka, to bude něco pro mě. Pak ale přišel Malychin a nevěděla jsem co se děje. K Lukovovi jsem přistupovala opatrně s tím, že kdo ví, jak se to vyvrbí. No neměla jsem se čeho bát. Tohle bylo prostě a jednoduše skvělé.

Nebudu lhát, krasobruslařské prostředí pro mě bylo hlavním tahounem. Ten sport je mi hodně blízký a spolu se skvělými hlavními postavami to nemohlo dopadnout jinak než na výbornou. Krasobruslení je tady hezky podáno, jeho strasti a negativa, ale taky to, o jak krásný a jedinečný sport se jedná.

Jasmine je holka, která se nevzdává. Obdivovala jsem ji za to, jak si umí jít za svým. Každopádně i na ni si musíte zvyknout. Ze začátku jsem s ní byla trochu na štíru, protože její frustrace byla na pomezí sebedestrukce. Na druhou stranu tu frustraci z toho, že nemůže plnohodnotně dělat sport, který tolik miluje, jsem chápala. Tady jsem byla prostě ze začátku na rozpacích. Jakmile ale začala bruslit s Ivanem, tak si tu osinu ze zadku vytáhla, jako dlaždič mluvit ale nepřestala. :D Její přestřelky a popichování s Ivanem byly zábavné, jindy byly trochu přes čáru, ale bavit jsem se nepřestala. Moc mě bavila i její rodina, její sourozenci a i jejich partneři byli skvělí.

Rodinné vztahy, romantická linka, oddanost sportu, negativa ale i krása krasobruslení. To vše dohromady vytvořilo skvělý příběh. Po přečtení této knihy jsem si krasobruslení zase zamilovala a možná i vy dostanete chuť si zajít na stadion si zabruslit.

4 01.08.2023

Komiks Piruety je graficky moc pěkně zpracovaný. Hodně se mi líbilo, že každá kapitola knihy začíná nějakým krasobruslařským prvkem. Ale není to jen komiks o krasobruslení.

Jelikož se jedná o autobiografický román, tak se komiks zabývá hledáním sama sebe. Každopádně si myslím (a nevím jestli to není jen tím, že se jedná o komiks), že se autorka chtěla věnovat úplně všemu a tím, že neměla tolik prostoru k textu, tak tady pořádně není dotaženo nic. Cokoliv se tady řešilo (šikana, vztah s mámou, dřina spojená s krasobruslením, dynamika dívčích kolektivů, sexuální orientace,..), tak se tady nastínilo velmi lehce a do větší hloubky už se nerozebralo.

Každopádně jako takový vhled do života introvertní krasobruslařky, která hledá svou cestu životem, který je moc pěkně nakreslený. Ztráta času to určitě není. :)

2 01.08.2023

Nic jsem od knihy nečekala, ale moc mile mě překvapila.

Je to taková originální jednohubka. To, že se jedná o postavy, které reálně existovaly bylo skvělé. Taky to, že se jedná o osobnosti z našeho českého rybníčku. Úplně vás to vtáhlo do té doby národního obrození.

Taky je to velmi krátká kniha, svižně napsaná, vtipná a trochu drzá. Hodně mi sedl styl vyprávění, humor autorky a bavilo mě, jak jste se přenesly do té knihy. Postavy měly charizma, romantická linka byla výborná a detektivní zápletka to oživila. Navíc K. H. Borovský v podání @cojezoe_ byla láska na první přečtení.

Na co ale musíte pamatovat je to, že je to příběh o 170 stranách. Detektivní zápletka tam slouží jen jako oživení, ne hlavní tahoun příběhu. Podle mě to bylo spíš vykreslení dané doby, přiblížení tvorby skutečných lidí Národního obrození, nikoliv detektivka v pravém slova smyslu. Tak aby nedošlo k mýlce.

Originalita, humor a doba tohoto fiktivního detektivo-romantického příběhu mě bavila. Čtení jsem si užila a můžu s klidem doporučit dál. Národní obrození v podání Karolíny Zoe Meixnerové není žádný opruz.

2 29.07.2023

Děkuji Knihám Dobrovský za postkynutí recenzního výtisku této krásky (ty barvy těch obálek, boží). :)

Milé. Tak by se dal popsat tenhle příběh. Vracet se do Skalistých hor je jako vracet se k přátelům na víkend.

Hlavní postavy netřeba příliš představovat, známe je už z předchozích dílů (a musím přiznat, že v tomto díle mi byl Cole sympatický o dost víc). Každopádně jako vždy jsou oba k sežrání. :D Jejich přestřelky mě bavily a nenašla jsem výrazně hluchá místa. Hodně tady za předchozí postavy zaskakuje Lena z Nových začátků a dost se mi líbilo, jak se prohlubovalo přátelství mezi ní a Annie.

Co se týká psaní, tak je to zase lehce napsané, čtení vám jde rychle a hned se uvelebíte v městečku, které má za mě tak trochu vibe Stars Hollow z Gilmorek. Žádný extra velký zvrat tady ale nenastane a konec je trochu uspěchaný, ale jinak jsem zase spokojená. Na další díly se určitě zase chystám. Návrat do zasněženého maloměsta vždy ráda uvítám.

1 24.07.2023

Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi @humbook_blogeri

Když jsem začala číst příběh mladé Tess, tak jsem si vzpomněla, jak je skvělé si občas nějakou tu klasickou literaturu přečíst. Zase se můžeme ponořit do složitějšího příběhu psaného starou češtinou. Celkem osvěžující.

Nečekejte knihu, kterou přelítnete za den, tedy aspoň pokud si z knihy chcete něco odnést. Jsou tady neskutečně nádherné popisy přírody a vypsány strasti jednotlivých prací. V knize najdete skvěle a dopodrobna vykreslenou tehdejší dobu, postavení žen, jednoduchost vesnického života, společenské zvyklosti a faux pas, náročnost ale i krásu tehdejších časů.

Mladá Tess mi byla sympatickou a zároveň hrozně obtížnou. Některé myšlenky měla rozumné, nad jinými zase zůstal rozum stát. Byla milá, věrná, bojovná, pracovitá i se selským rozumem a zároveň naivní, odevzdaná svému osudu, který ji změnilo jedno škobrtnutí a upejpavá. Byla špatně uchopitelná, ale zároveň bych ji nijak neměnila. Taková zvláštní kombinace všeho. Každopádně jakýsi její vývoj tam jde vidět, což bylo hezké pozorovat. Líbilo se mi i zpracování mužských protagonistů. Jeden byl nastíněn jako zlosyn a druhý jako anděl. Ale nic není jen černobílé a kdo se zdál být ten dobrý, nakonec může i zlé přinést.

Poetika Hardyho psaní mě chytla, já si čtení (ať už bylo to téma jakkoliv težké) užila. Je to procítěné, filozofické a bravůrně napsané. Zamilovala jsem si tuhle tragickou lásku a díky Tess se zamyslíte, jaká muka byla tehdejší společenská pouta pro ženy. Konec byl za mě překvapivý, ale k Tess se zdá bohužel sedl. I když mě přišel už takový na pomezí uvěřitelnosti, možná i tím, jak to celé bylo natažené.

5 18.07.2023

Tak jo. Kniha dočtena hlavně proto, že je krátká a opravdu nad ní nemusíte dlouho hloubat, nic vám nepředá. Taky je to psáno ze dvou pohledů, i když tady mi to bylo celkem fuk, protože od každého se dozvídáme jen to, že nechápe své pocity. Jo lidi, to jsem taky nepochopila. :D

První kapitola je vlastně převyprávění anotace a hned se tedy vrháme do říše nebezpečných mafiánů. Ale to zpracování proboha. Je to za mě stejně špatné jako 365 dní, jen bez alkoholismu hlavní hrdinky (tahle ani tak nemá žádnou výmluvu :D).

Hlavní postavy jsou ploché, bez výraznějšího charakteru. Hlavní hrdinka je občas drzá, ale jinak nijak výrazná. Kromě toho, že o ni několikrát uslyšíme, že je nádherná, tak toho o ni moc nezjistíme a upřímně mi bylo jedno, jestli náš mafián nakonec nezabije i ji. :D Co se týká Liama, tak mu autorka propůjčila klasickou masku zlého a naštvaného mafiána, který své problémy řeší jen pomocí zabití, sexem nebo posilováním. Jak originální.

Dějová linka vlastně žádná, je tady jen spoustu sexu, spoustu vulgarismů, pár kšeftařských schůzek a jinak nic. Na to, že hlavní hrdinka je uvězněná v baráku, tak by mě zajímalo co proboha celý den dělá, když se ji náš velevážený a všemi obávaný Liam nevěnuje, když nesmí nikam jít, kromě povolenky na jídlo a Liamovy schůzky.

Hele jako odreagovačka asi dobrá. Psané je to svižně, takže se to čte i rychle. Já jsem to začala číst zejména z toho důvodu, že jsem chtěla vypnout, ale i takový eroticky román může něco nabídnout, nejen porno v psané verzi.

4 17.06.2023