Madelisi komentáře u knih
Toto je skvělý návrat do světa Harryho Pottera. Ilustrace doplňuje původní text a text z knih. Známý text dává almanachu speciální hloubku. Protože kde jinde najdeme pohromadě všechny přísady do lektvarů, seznam kouzel či pomůcky do Bradavic?
Já jsem si moc užila zasazení do mudlovské mapy Británie a historické zmínky. Víme, co živa dělal Tlustý mnich či proč popravili Skorobezhlavého Nicka.
Moc půvabná knížka.
Velmi zajímavé, čtivé. Nevěřila bych, že takovéto téma může tak chytnout. Jednáním postav se nedá nic vytknout, každý krok je logicky odůvodněný.
Navíc charakter každé postavy je tak uvěřitelný - profesor, co hledal pomoc v knihách, nejistá Swayze a dokonalý kluk z krámu (zde sedmi líbí i použití staršího slova krám, sedí to k jeho staré duši, navíc je to veľmi romantické).
Co se mi nelíbilo - příběh není dokončen, skončí, když vše nabralo grády monstrózních rozměrů. Takže druhý díl je nutný pro ukončení.
Mé první setkání s autorem a touto sérií. (Ne)znalost předchozích dílů nechybí, vše podstatné pro současný děj je řečeno.
Jedná se o ryze konzumní detektivku, u které je důležitá jediná věc - musí čtenáře při čtení bavit.
To se u mě povedlo. A je jedno, že kombinace manžel zločinec, pomsta, mafiáni daleko od Prahy, divoký kraj, neshody v rodině byla použita už mnohokrát. Dohromady dala kombinaci, která byla unikátní. Navíc se mi líbilo, že autor velmi svižně servíroval dějové zvraty, nebyl čas se nudit.
Nebinární postava a experimenty se stejným pohlavím mi tu přišly až moc na sílu. Jako by bylo moderní je mít ve své knize.
Jestli někdy natrefím na další díl z této série, ráda po něm sáhnu.
Moc hezký příběh. Propojení záchrany dětí, piloti RAF, Terezín a hudba. Autorka si toho hodně nastudovala a každou událost chtěla dostat do svého příběhu. Někdy to, jak vše propojila, je až moc na sílu. Třeba pražský židovský vědec vyvíjející cyklon B. Ale stále se pohybujeme v mezích uvěřitelnosti.
Líbí se mi, jak si vyhrála s českým prostředím. Nicméně mi pocitově chvilkami připadalo nereálné.
Postavy jsou skvělé, úplní lidé z masa a kostí. Mým oblíbencem byl Will.
Méně se mi líbily skoky v čase. V tom skoku se ztratila spousta informací - proč se Evini rodiče přestěhovali do Plzně? Kdo je Oskar?
A zařazení Brna do kategorie venkovských letišť.
Krásné, napínavé. Bez hluchých míst. Každá linka dává smysl. Příští detektivku už budu číst jinýma očima, zvlášť pokud v ní půjde o domnělou sebevraždu. Navíc vše bylo uzavřeno.
Klasická detektivka, kterou jsem si vybrala coby čtení do MHD (a hned ji musela dočíst).
Příběh se mi líbil, zaujala mě očividná inspirace reálnou kauzou z prostředí politiky.
Tuto knihu jsem si přečetla, protože se mi zalíbila ukázka ve Zmizelých klenotech. Zpočátku jsem byla nadšená, pouze dvě časové linie vypadaly v porovnání se Zmizelými klenoty nadějně.
Na začátku mě kniha bavila, ale v prostředku přišla o šťávu, kterou získala opět na konci.
Nemůžu se ubránit dojmu, že rozuzlení je překombinované. Autorka nicméně čtenáře postupně vede, takže v pravý okamžik vždy přijde na správné řešení. Souhlasím s předchozím komentářem. Všechny postavy tu trpí tím, že spolu nemluví. Což by mohlo být dobré poučení z knihy.
Oceňuji přivedení pozornosti na Šanghaj a uprchlíky za 2. světové války.
Určitě si knihu přečtěte, pokud vás tento žánr baví.
U knižních rozhovorů Martina Moravce se mi v zásadě líbí dvě věci - představení povolání, které do jeho rozhovoru pro mě bylo španělskou vesnicí (či jsem o něm vůbec neslyšela jako v případě elitního vyjednavače) a přesah. Ptá se tak, že odpovědi čtenáře obohatí i v praktickém životě. Zde mezilidské vztahy a moc vyjednávání. Třeba jak si říct o mzdu.
Možná jsem se trefila náladou a časem, ale tento příběh mě úplně rozsekal. Rozumově chápu, že hlavní hrdinka Hetty se vždy nechovala zrovna nejchytřeji. Nicméně číst příběh o nástupu nacismu v Německu a vidět hlavně onu indoktrinaci dětí mi připadalo až moc děsivé.
Vše bylo popsáno velmi realisticky, že jsem si v pohodě řekla, takhle to mohlo vypadat.
Milostný příběh odpovídal tomu, že v podstatě šlo o sedmnáctiletou a dvacetiletého, kdy on byl i díky době mnohem zralejší.
Ke konci jsme se přistihla, že počítám, jestli všechny děti stihnou odjet do Anglie, válka se až moc rychle blížila.
Jsem ráda i za epilog. Částečně víme, jak co se dělo po událostech popsaných v ději. A ano, zde by to chtělo pokračování a vidět vše detailněji. Já jsem třeba přemýšlela, co dělala Hetty od konce války do založení NDR. Proč nešlo v tomto úseku pátrat, celá Evropa byla v pohybu, všichni pátrali po svých ztracených příbuzných, takže něco by udělat určitě šlo.
Toto mi ale nakazí celkový zážitek. Určitě si knihu přečtěte.
Osobně knihu hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Proč? Kniha je nesmírně čtivá, popisuje dobu nadějí, která se proměnila v dobu zmaru. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila jednotlivé postavy a místa. Připadala jsem si, jako bych je všechny znala osobně.
Přenesla jsem se přes nové jméno hlavní hrdinky. Prošla koncentrákem, tak co můžu vědět.
Nicméně plně jsem rozuměla jejímu váhání se znovu sblížit s mužem. Souhlasím s názory, které autorka postavám dala.
Vadilo mi, že jsem měla při čtení faktické otázky, na které jsem nedostala odpovědi.
Proč dělala Anička zkoušky o asi rok dřív? Jak to, že Martin nesloužil u PTP?
Nebylo to špatné. Tím myslím příběh. Byl propracovaný a nebyl jen pojítkem jistých typů scén, navíc mě zajímalo, jak vše dopadne.
Upřímně si myslím, že kdyby se text jenom trochu upravil, tak máme celkem čtitelný thriller.
Co mi zde přišlo zbytečné, byly sexuální scény. Není nutné, aby byl Alex tak majetnický a preferoval tvrdší způsob. Všechny tyto pasáže mi přišly pouze na efekt.
Hodnotím třemi hvězdičkami pro obrazovou přílohu a uveřejněné povídky školní soutěže.
Jinak má kniha chvályhodný počin. Bohužel se zpracováním nejsem spokojená. Možná je to moje chyba, myslela jsem si, že jde o beletrizované medailonky jednotlivých hrdinek. Až na konci jsem se dozvěděla, že autorka psala fejetony.
V každé kapitole kromě se kromě základních údajů o jednotlivých ženách dozvíme v mnoha podobách to, že statečnost je rodu ženského. Ženy jsou hrdinky, odboj se zkrátka musel udělat. Každá žena měla naprosto totožné pocity a stejný přístup k boji proti nacistům.Bohužel toto neustálé omýlání jednoho a totéž vedlo k tomu, že ty méně známé ženy se mi smíchaly dohromady.
V textu jsou občas nelogicky postavené věty (I dnes už byla v penzi, natož tehdy). Nebo se udávají v rámci jedné kapitoly dvě stejná data (Čurda šel na gestapo 13. června a 16. června).
Co musím knize nechat, je ždímání emocí. Moc jsem se toho o jednotlivých ženách nedozvěděla, maximálně u poloviny uvedených žen jsem jejich jméno slyšela poprvé. Ale u každé kapitoly jsem se přistihla, že mi trochu začaly slzet oči.
Sir Nicholas Winton byl neuvěřitelný člověk, zvlášť když si uvědomíme, že záchrana stovek dětí byla pouze jedna epizoda z jeho života. Jeho další válečná činnost vůbec nezaostává. Číst o takové osobě v románu, tak ho zhodnotím jako nerealistický.
Knihu o svém otci Nicholasovi napsala jeho dcera Barbara. Ona nejznámější kapitola o záchráně dětí je hned na začátku. Poté se v každé z následujících kapitol dozvíme část Nickyho života od dětství a jak se Nickymu a jeho ženě změnil život po odvysílání pořadu Thats Life.
Tato jasná struktura je porušena zhruba v období, kdy odešel Nicky do důchodu. V této části je kniha již spíše tematická a mně osobně se hůře četla.
Co na knize obdivuji, je skutečnost, že je na každé stránce se najde zajímavá informace.
Souhlasím s Nickyho filozofií - Jestli něco není nemožné, musí být způsob, jak to udělat. Citát jak z módních motivačních knih, ale zde ho vidíme nenásilně zasazený do źivota jednoho pozoruhodného člověka.
Dávno před přečtením knihy jsem se sama věnovala Fanny a její genealogii. Hugo mě hned zaujal (nejenom pro jeho narození, ale i pro další místo pobytu - gymnázium studoval v Brně). Navíc otec Fanny patřil rovněž mezi české Němce, takže je císařovnina kadeřnice celkem dost spjatá s naší zemí.
Román popisuje úsek ze života Fanny a Alžběty, moc se mi líbí precizní zpracování faktů. Čtenář se dozví i hodně o tehdejší době.
Líbí se mi, jak si autorka Huga představila. Bylo nádherné sledovat, jak se snaží Fanny získat. Nákup klavíru, záchrana koně,… Sama bych ho měla ráda za ctitele.
Očima Fanny jsme nahlédli do fungování císařského dvora. Pobavilo mě, když Fanny mluvila o sobě jako o moderní ženě a zdůrazňovala, že mají přece 19. století. Takových podobných momentů bylo v knize víc.
Poslední hlavní postava je císařovna Alžběta. Autorce se povedlo vystihnout mnohojakost její povahy a přesto ukázat císařovnu tak, že si ji oblíbíme a pochopíme, proč k ní její nejbližší byli loajální.
K textu samotnému nemám co vytknout. Kapitoly mají rozumnou délku a v každém odstavci se něco děje. Jedinou výtku mám k úpravám, které autorka zdůvodnila kvůli plynulosti děje. A to jenom kvůli tomu, že se o Alžbětu zajímám a když na řadu přišlo její ultimátum manželovi, tak mi néjak neseděla doba a kontext. Toto je nicméně marginálie, které si běžný čtenář nevšimne.
Sbírka osobních příhod a setkání v rámci novinářské praxe poskládaná tak, aby čtenář pochopil vývoj daného regionu.
Vývoj je popsán skrze vzpomínky jednotlivců.
Na konci knihy rak čtenář nevidí Izrael a Palestinu, ale lidi, kteří měli to štěstí či smůlu narodit se na tom konkrétním místě.
Moje první detektivka od autora. Nejprve jsem čekala, že se odehrává ve Švédsku, ale na základě reálií jsem došla spíše k Nizozemsku.
Co je na této detektivce jiné? V jiných příbězích se většinou dočkáme epické záchrany v poslední minutě. Zde mi přišlo, že se detektivové pachatele snaží zastavit, ale ten je geniální, nezanechává stopy. Když něco někde zanechá, tak je to cílené. Až jsem byla překvapená, že vše tak vymyslel, když nám odhalil svůj původ a prostředí.
U vyšetřovatelů jsem měla jeden problém. Možná je to tím, že jsem četla až několikátou knihu v sérii, ale všichni mi splývali dohromady. Odlišovali se asi dva nebo tři plus ten, který byl žena. Ale u mužských postav k nim nejsem schopna přiřadit jméno.
Toto se četlo samo. Nejprve si musíme uvědomit, že autorčina dcera odešla v roce 2015, před všemi těmi hrůzami, co se následně v Evropě udály. Nezbývá než doufat, že se systém úřadů zlepšil a totožná situace s její dcerou by se nezopakovala.
Paní klade spoustu otázek - co s potomky, kteří od mala znají jenom ono drastické prostředí a přitom mají v Evropě prarodiče a další příbuzné.
Příběh autorčiny rodiny se neodvažuji soudit - jestli její dcera nechtěla, aby ji pozorovali muži věku jejího otce, je k dispozici spousta jiných řešení.
Zřejmě v rodině něco pod povrchem bylo, ale s tím má v prvé řádě pomoc systém prevence.
Zajímalo by mě, co je s autorkou a její dcerou dne.
Toto mělo grády. Autorka skvěle budovala napětí, že jsem si celou dobu říkala, kdo je ta mrtvá osoba. A doufala jsem, že to snad nebude titulní novinářka, protože takhle to v příbězích normálně nedopadá. Nicméně o kvalitách autorky svědčí to, že bych byla spokojená s jakoukoliv možností (tedy že mrtvá je skutečně novinářka, nebo že je to někdo jiný). Při seznamování se s další části příběhu jsem si neustále v hlavě vyhodnocovala jednotlivé hypotézy.
Dějem se prolíná kritika reality show, zde mohu jen souhlasit. Navíc reality show Vila je dovedená ad absurdum. Nicméně ty skutečné asi moc nezaostávají.
Vytkla bych pouze jednu část - život po vile před společným setkáním. V této části děj ztratil dynamiku. Jako by šlo o jinou knihu.
Závěrem mohu říct, že Vilu doporučuji. Je až děsivé vidět, k čemu všemu slouží psychologie, když je zneužitá. Vzdáleně mi kniha připomínala Kruh.
Asi nejsem cílovka, to ovlivňuje mé hodnocení. Příběh o ničem. Asi má být o tom, jak se do sebe muž a žena s psychickými obtížemi zamilují a pravidelně spolu spí.
Navíc se v jejich okolí taky nepohybují normální lidi.
Gideon mi připadá děsivý. Jestli si u sebe v bytě postaví kopii Evina pokoje, tak je to pro mě signál zdrhat co nejdál a ne to brát jako velké vznešené gesto.
Eva by mohla dopadnout dobře, kdyby se na něj vykašlala.
Vadilo mi, že se více nevysvětlily Gideonovy problémy.
Moc pěkně rozvržené kapitoly. O fungování letectví si čtu hodně (můj způsob, jak si bez problému sednout do letadla:-)).
Skvělé otázky a hlavně odpovědi. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí.
Toto byla klasická detektivka. Tři vyšetřovatelé, tři případy a čtenář čeká, kde a kdy se protnou.
Diviš se pootil, což mě trochu šokovalo. Ota se od jisté doby chová stále stejně. Přestože tady by měl být relativně mladíkem (Oldřich má pouze ročního syna).
Líbilo se mi zasazení příběhu do skalního prostředí. Příběh naprosto dával smysl.
Co mi vadilo, je zápletka s falešnými listinami. Kdo je zfalšoval?