Patane komentáře u knih
Skutečné zločiny jsou velmi čtivá kniha. Obsahují spoustu převyprávěných skutečných zločinů. Za některými příběhy jsou rozhovory s psychology a forenzními vědci.
Kniha, která zaujme provokativním názvem a příběhy dětí z ústavní péče. Některým příběhům jsem nemohla uvěřit. Myslela jsem, že praktiky tam popisované, už neexistují. Moc se mi líbily předěly kapitol v podobě výroků a básniček dětí. Co mi vadilo byl povýšený tón autora, který se stavěl do pozice toho, jenž všechno dělá správně a nechybuje.
Od autora jsem četla Rekruta a Transport za věčnost. Tato kniha mě zas tak nenadchla. Moc se mi líbila část s Pavlem Leonem. Jeho vyprávění o Terezíně. Současná linka mě neoslovila spíš jazykem a stylem vyprávění než příběhem. Ale jako po přečtení Transportu jsem googlila o postavách, které byly inspirací příběhu.
(SPOILER) Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami. Tři jsou za, pro mě, slabý zacatek. Vadil mi jazyk postav. Kdo dnes říká věty typu - To je nestastnice! Ve druhé půli se příběh rozjel. Bylo mi jasné celkem brzy, jaký bude mít Jaroslav problém, a stejně jako někteří další komentujici, nebyla mi ta postava příliš sympatická. Hlavně svým postojem, kdy odmítal návštěvu psychologa a všechno si chtěl vyřešit sám. Bylo mi ale lito, ze přestože nic neudělal, vysloužil si rozbitá okna, volieru a hanlivy napis. Konec je smirlivy.
Petru Dvořákovou čtu moc ráda. Je to jedna z mých nejoblíbenějších autorek.
Musím říct, že mě kniha pohltila. Hana je na začátku příběhu napresdrzku. Ale kdo v patnácti nebyl? Časem zjistíte, že vše je jen póza a že ti nejzranitelnejsi jedinci se skrývají pod suverénní slupkou. Nakonec jsem Hane držela palce, aby se našla, přestala si věci vyčítat. Jazyk i styl vypravování mi moc sedl.
Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Líbil se mi styl psaní. Situace zachycená z pohledu kočky byla také fajn. Od počátku ale bylo jasné, že se děje asi něco závažného, když se Satoru kočky vzdává. Z konce jsem byla dojatá.
Tuhle knížku jsem zhltla. Je úžasná. Atmosférou, vyprávěním, zápletkou. A je to mrazivé čtení, když si člověk uvědomí, že tyto situace se dnes dějí mnoha dětem. Postava Melanie mi přišla až neuvěřitelná tim, že neměla sebemenší reflexi a celou knihu nepochybovala o spravnosti svého konání.
(SPOILER) Začetla jsem se postupně. Pak mě kniha celkem vtahla. Moc se mi líbilo autorcino pojetí nebe a pekla.
(SPOILER) Blbá Vendula se zhruba ve čtvrtině dělí na dvě linky. Poté, co je Vendulina máma pozvána do školy kvůli problémovému chování, reaguje cestou domů dvěma způsoby, vznikají dvě Venduly.
Kniha má pro mě dost kontroverzní obálku, příběh je čtivý. Kniha celkově krásně zpracovaná.
(SPOILER) Moc hezká knížka se smutným tématem šikany, o které hlavní hrdina nechce mluvit, protože se stydí. Nejvíce mi bylo Vincenta líto ve chvíli, kdy měl pocit, že je s ním opravdu něco v nepořádku. Je to knížka pro děti, takže má šťastný konec. Pokud hledáte tématicky podobnou knihu doporučuji českou knížku To kvůli mně... se máma zlobí. Ta je také výborná.
Precteno na dovolené. Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Moc se mi líbily vzpomínkové pasáže čtyř sester a jejich rodičů. Jak rozdilne vnímali určitě situace. Současne vypravování bylo utrpení hlavně kvůli neuvěřitelnemu množství nejrůznějších hypotetickych otázek, které si hlavní postavy pokládaly a neustálým omilanim stejných myšlenek.
Mě kniha doslova pohltila. Všechny příběhy mě oslovily. Nejvíc deprimující mi přišel poslední hlavně kvůli líčení nemocničního prostředí. Nejméně uvěřitelný mi přišel první, nevím, jestli by dotyčná tak rychle prohlédla manipulátora a jednala tak razantně. Druhá povídka se mi líbila tou dopisovou formou. Petra Dvořáková mě hrozně baví.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Líbila se mi moc. Trochu mi tématem připomněla Houbařku. Mornstajnova je skvělá vypravěčka. Kniha ale na rozdíl od těch předešlých nemá smirlivy konec. Pořád jsem čekala, že se "cacore" dostane nějaké zadostiučinění, že se něco stane, ona něco řekne a věci se dají do pohybu.... konec stejně bolestný jako kniha.
,,Nerozumím tomu! Proč táta odešel? Proč?"
A tehdy to řekla. Poprvé...
,,To kvůli tobě. Kvůli tobě.
Hynkovi, který chodí do 4. třídy, se rozpadne svět. Táta odejde a máma si po chvíli najde viníka. Jeho. Začne pít, odhlásí ho ze všech kroužků, nedává mu pořádně najíst, přijdou první fyzické útoky...
Není to knížka pro všechny děti a rozhodně ne pro ty menší, ač má být knížka od 10 let, ale rozhodně je pro všechny dospělé, hlavně učitele. Mně jako mámě podobně starých dětí z ní bylo úzko. Jak se může stát z milujícího rodiče takové monstrum? Proč se nechala Hynkova učitelka uchlácholit řečmi o těžkém rozchodu, když viděla, že se něco děje?
Knížka mě zaujala zápletkou. Ale to je tak vše. Mohl to být hezký příběh, ale postavy jednají dost chaoticky a dost si protiřečí. Hvězda navíc za popis Paříže a celkem hezký konec. Jinak zklamání.
Na knížku jsem narazila náhodou. Příběh, který se zakládá na skutečných osudech židovských kluků, kteří skončili v Terezíně. Kniha o síle přátelství, nezdolnosti ducha a vlastně i smíření se smrtí. Krásné ilustrace od S. Setínského. Na konci jsou krátké medailonky kluků. Postavy z knihy získají reálný obraz, jejich osudy tragické.
Kniha se mi na rozdíl od mnohých jiných četla dobře. Líbilo se mi pomalejší tempo. Poslední třetinu knihy a hlavně závěr jsem nepochopila. Každopádně námět velmi zajímavý.
Petra Soukupová je pro mě záruka dobrého čtení. Kniha je hodně tíživá, hlavní hrdinku, Veroniku, jsem strašně litovala. Říkala jsem si, proč to musí všechno snášet, co může ještě unést? Ale ten konec... ten konec byl pro mě takovým světlem na konci tunelu, že možná někdy stačí opravdu málo, abychom se nakonec rozhodli správně!
Jako malá jsem nikdy nečetla Lovce mamutů ani jiné dobrodružné knihy. Tuto dostala dcera k Vánocům a těžko říct, jestli se jí bude líbit. Možná je spíš pro kluky a pro starší děti. Kniha je o chlapci Niamovi a jeho kmeni. Je plná syrovosti, zvířata jsou zabíjena kvůli jídlu, žádný soucit. Ale je také plná pochopení přírody, zručnosti lidí. Bonusem jsou krásné ilustrace.
Nejvíc mě na knize okouzlil popis krajiny bažin a mokřadů se všemi rostlinami a zvířaty. Příběh opuštěné Kyi, která se musela od dětství umět postarat sama o sebe, byl silný a vlastně v dnešní době svobodného vzdělání velmi aktuální. Kya, která byla všeho všudy jednou ve škole, se stala přední odbornicí na faunu a floru bažiny. Konec a objasnění vraždy Chase mě hodně překvapil. Teď se chystám na film, doufám, že mě nezklame.