petrarka72
komentáře u knih
Devátý život
Blanka Fišerová
Pozor, toto není žádný kočičí Gump! Spíš pocta kočkám, příběhům, autorskému hledání a fantazii. Více těkání než souvislé vyprávění, ale snad každý si najde kočičí minipříběh, který ho vezme za srdce. Nebo třeba obrázek - ilustrace jsou skvělé. Zkuste třikrát zamhouřit oči...
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-knihy-kniha-devaty-zivot-pomuze-stovkam-kocek-autorka-z-vytezku-uhradi-faktury-veterinaru-40473570
Poirot a já
David Suchet
V letech 1988-2013 natočil David Suchet sedmdesát titulů s Herculem Poirotem, od seriálových dílů po celovečerní filmy. Málokterý herec získal během čtvrtstoletí, mezi svým dvaačtyřicátým a sedmašedesátým rokem, takovou možnost vhledu do postavy, kterou hrál. A je prima sledovat, jak postupoval a z jakých detailů vyzobávaných z původních knih i podle nich napsaných scénářů postavu stavěl. Také, samozřejmě, jak vztah k ní sílil a jak bylo těžké se s ní rozloučit (kniha paradoxně začíná Poirotovou smrtí natáčené v Oponě). A jak si vychovala fanoušky a co pro ně znamenala... Přiznávám, že kniha mě bavila více ve druhé části. Možná i proto, že Poirota mám nakoukaného a načteného, takže nových informací nebylo mnoho. (Znovu se prokousávám všemi jeho případy, jsem zhruba v polovině, za Vraždami podle abecedy - a je to pořád stejná rozkoš). A možná i proto, že nemám podrobný přehled o britských hercích, takže mnoho jmen pro mne zůstává spojených pouze s tou kterou poirotovskou postavou... Zato mne hodně bavila Suchetova divadelní pouť, od Mametovy Oleanny po O'Neillovu Cestu dlouhým dnem do noci. (V té druhé Suchetovu roli hraje, mimochodem skvostně, v Divadle v Dlouhé Jan Vondráček.)
Hrad v Pyrenejích
Jostein Gaarder
Náročné, náročné čtení. Steinn a Solrun, rozličné vnímání reality, rozdílné trávení života. Nejlépe fungují první dvě třetiny, tajemství jim sluší, odhalení záhady starorůžového šálu, která kdysi vedla k jejich rozchodu, z příběhu sice neudělá tuctovou detektivku, ale přece jen vzbudí lehké zklamání. To nejsilnější je pro mne schopnost Gaarderových slov čtenáře přivést k zamyšlení, ať už nad podstatou našeho světa, existence Osudu/ předurčení či původu a smyslu Magrittova Hradu v Pyrenejích, a to prostřednictvím popisu velmi konkrétních situací. Nebo prostě nad tím, co s člověkem udělá setkání s něčím, na co nemá vliv, permanentní nejistota či (spolu)vina. A mimochodem, tu krajinu bych ráda viděla...
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Byla jsem zvědavá - a nejsem ani nadšená, ani znechucená, Čtvrté křídlo je prostě zručně napsaná story o emancipaci křehkého děvčete s romancí kořeněnou draky, s pokusem o překvapivý zvrat (který je ale vcelku předvídatelný). Vcelku to šlape... akorát toho zdvíhání obočí, úšklebků a sání spodních retů na mne bylo moc. -:)
Vraždy podle abecedy
Agatha Christie
Jeden z nejznámějších případů. A hodně se povedly i TV filmy, ten s Davidem Suchetem z roku 1992 i ten s Johnem Malkovichem z roku 2018, které shodně věnovaly zvýšenou pozornost falešnému ABC.
Uloupené dívky
Angela Marsons
Napínavé, neodhadnutelné a k tomu vtipně napsané. Kim protivná jak budík, Alex a její holítka, podezřelý s bohulibými záměry a příbuznost s unesenou jako výdělečná příležitost. Myslíte, že spoileruji? Cha!
Smrt v oblacích
Agatha Christie
Magnifique. Pozor na vosy a hady! A na Poirota, pochopitelně.
Tasmánie
Paolo Giordano
Krize ve všech možných podobách - existenciální, vztahová, manželská, klimatická. Paolo řešící absenci otcovství a píšící o bombě, Novelli vstupující do nebezpečné džungle gender sporů, Karol a konflikt jeho lásky k bohu a Elise, Lorenza, Eugenio, Cruzie... Všem chybí smysl konání a stav světa jim tak úplně nepomáhá... Nejsem schopná převyprávět, o čem román je - ale dýchá z něho tak hluboký smutek, že jsem měla problém se k němu vracet. Napsaný je nicméně skvěle.
Tragédie o třech jednáních
Agatha Christie
(SPOILER) Copak měla asi Agatha proti tvůrčím duším? :-) Pachatele jsem si pamatovala, ale zážitek byl sledovat, jak jsou všechny okolnosti splétány. A mimochodem, tohle je jediná kniha (zatím), kde Poirot objasňuje obšírněji svou minulost - a kde se vyskytne výslovný náznak, že jeho způsob mluvy je stylizace.
Kdyby všechny slzy světa
Jan Šibík
Přehlídka smutku a utrpení v devadesátkách. Věcné texty (o to sugestivnější) a fotky osiřelých dětí, co si zvyknou na všechno, pestrých barev v blátě a hudby na hřbitovech. Některé obrazy nezapomenete...
Balada pro Emily
Jarmila Stráníková
Klasické hororové prvky, vcelku dobře kombinované a okořeněné ošklivou epizodou odporné české historie těsně poválečné. Věřte, nevěřte - já se fakt bála.
Když přišli psi
Scarlett Wilková
Přečteno na jeden zátah během jedné líné neděle. Která by nebyla líná, kdyby bylo možné přestat číst. :-) Příběh z Beskyd s těžištěm v poválečné době, ovšem s kořeny za okupace i dříve, až v roce 1907. Živa a Slavomil, ona podnikavá, on mocichtivý, Karel milující klid, ovečka Ludmila, Marta se srdíčkem na rtech a zraněný Ondráš. Kdo z nich se stavěl zlu a kdo si na to jen hraje? Také růžová vila, Dita a Hund Otto, samoty, kam svět dolehne jen za hodně tragických okolností, a lidi, kteří jsou vždycky jen lidi. Čí tajemství se prozradí, čí zůstane zachováno a které bude smrtící? Příběh, v němž každý sklidí, co zasel. A metafora psů na několikerý způsob... Odvyprávěno suverénně a poutavě. Takže nesouhlasím s nejmenovanou kritičkou, že "to nejlepší už Wilková napsala". "Moře" i "Chladné oči" byly proklatě dobré - ale "Psi" mi připadají jako výrazný příslib něčeho, co bude skvělé.
Lid nomádů
Anna Saavedra
Jsou cestovatelé - a jsou nomádi. Ti druzí mají putování jako životní styl zastaví se, jen když narazí do zdi. Když otčina zkrachuje. Či zemře otec. Když nastane vztah, co se tváří smysluplně. Nebo jeho následky. Když člověk doputuje příliš daleko. Nebo překročí hranici. A svědkové z hotelu na bažinách se rozprchnou... Chvála pomíjivosti, lehce připomínající Tokarczukové Běguny. Bavilo mě to, díky.
Pravidla hry
Neal Shusterman
Nekomfortní čtení, připomínající Kingovu Nespavost. Shusterman mívá skvělé nápady, umí je domýšlet a jeho styl je jedinečný. Bez šance mě svého času zasáhlo jako máloco, šílení kolem Smrtky jsem si užila. Tady mě to nutilo racionálně probírat svět a svou úlohu v něm, respektive svou představu o světě a svou představu o sobě s úvahou, kde se to vlastně protíná... a myslet bolí. A moc nepomáhá konfrontovat se s klukem, který přes všechno neztrácí naději (a s proměnami se pasuje se smyslem pro proporce) - možná to je tak rozčilující..? Takže díky, ale příště něco míň osobního, jo?
Vražda v Orient-expresu
Agatha Christie
Jeden z nejznámějších případů HP vůbec. To několikeré filmové (nikoli televizní!) zpracování lecčemu napomohlo. A k tomu kontroverzní závěr.
Raci v hlavě
Rudolf Král
Překvapivě krásné čtení. Miku z dětského domova na přelomu tisíciletí a Nestor procházející 20. stoletím. Jaký smysl má vlastně lidský život?
Připraven sloužit
Renata Kalenská
"Když má člověk jakékoli dary od Boha, třeba nadání, velké jméno, majetek, musí za to zodpovídat a podle toho se chovat." Dodejme - "O tom nebudiž pochyby".
Vynikající čtení, které jsem si šetřila. Renata Kalenská se umí ptát, informovaně a empaticky. A kníže je jednou z největších osobností, které naše země v posledních sto letech měla. Nejenže sloužil, ale hlavně uměl velkoryse přemýšlet, měl neuvěřitelný přehled, měl čich na lidi, chápal chyby, ale i přednosti své i svých bližních. A jeho ilustrační historky zůstávají prostě nekonečně zábavné.
Žádost o přátelství
Laura Marshall
Vcelku průměrný thriller. Ale devastační vliv pocitu viny je popsán sugestivně.
Letnice
Miroslav Hlaučo
Rozpomínání na konec světa, je pod názvem psáno... Souhlasím se čtenářem zvaným los i čtenářkou BarboraSalome. Tohle bylo mimořádně laskavé vyprávění, plné magického realismu a smutku nad unikáním dosud známého (ale komu?) světa. Zázraky všedního dne, výrazné postavy a výborné změny atmosféry. Humor přechází v napětí, napětí ve strach, strach v překvapení a překvapení v pobavení. Zkrátka - jeden z nejoriginálnějších debutů minimálně za poslední rok.
Chrám Matky boží v Paříži (komiks)
Georges Bess
Impozantní dílo. Černobílá poklona chrámu Matky Boží a Hugovu romantickému příběhu s "ananké" v erbu, barvitým vylíčením zahnojené Paříže 14. století a jejích obyvatel napříč společností, od tuláků vedených Špindírou, přes komedianty, studenty, vojáky po povrchní šlechtičny. S důrazem na grotesknost popisovaného. Věnováno lúzrům s dobrým srdcem i těm, kteří za vášeň vymění duši. Děj věrný původnímu románu a nic podstatného nechybí. Zážitek.
