petrarka72
komentáře u knih
Lord Edgware umírá
Agatha Christie
Tohle se velmi povedlo. Napínavé, s vraždou odpovídajícím způsobem nesympatického lorda, ovšem následně s vraždami sympaťáků v rámci zametání stop, herecké prostředí atraktivní i díky rozmanitosti (stand up kontra klasika) a komorní sbírce eventuálních pachatelů, mrtví, co někdy promluví, Hastingsovo citlivé a přesné vyprávění, šedé mozkové buňky a triumfální Poirotovo odhalení. Voila - příjemný relax.
Květy zla
Charles Baudelaire
V mládí jsem měla z Baudelaira pocit, že je to básník, který nesnáší svět a libuje si v rozkladu, hnusu, ošklivosti... Po přečtení kompletních Květů zla se mu omlouvám. Teď se mi zdá, že na svět pohlížel optikou rozhněvaného mladého muže, že nepostrádal empatii, jen si byl vědom nemožnosti změny a vnímal sice krásu, ale v temnotě a zanikání... Některé obrazy jsou velmi působivé, množství odkazů na antická témata mě zaháněla častěji než jindy při čtení poezie na Wiki, spojování erotiky, umění a smrti mě vlastně hodně bavilo... ale marná sláva, už by to chtělo modernější překlad.
Velká čtyřka
Agatha Christie
Jeden z nejslabších Poirotů vůbec. Jako by Agatha spořádala příliš mnoho Leblanků a Doylů, šňupla si předchůdců Fleminga, náměsíčná vstala uprostřed noci a do rána zplodila tuhle konspirační slátaninu, kterou před totálním fiaskem zachraňuje pouze její smysl pro humor.
Až k prolití krve - Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubíčka
Marie Svatošová
Znala jsem P. Kubíčka z vyprávění a jeho slova a činy mne zaujaly - proto jsem sáhla po této knize. Netušila jsem, že si přečtu zdůvodnění případného svatořečení... A i když souhlasím, že kniha působí jednostranně (ovšem proč by neměla?), cítím se obohacena a spokojená. U P. Kubíčka se mnišské "ora et labora" posunulo k "dodržuj řád, hlídej si svobodu a zůstaň svobodná". Díky za to. Bohu díky.
Tahle rána plná ryb
Lorena Salazar Masso
Příběh jedné cesty s typicky kolumbijským koncem. "Být máma znamená..."
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Vskutku adrenalinové čtení. S přidanou hodnotou poučení o způsobech první pomoci či autodiagnostice. A doktor s křídly je sympaťák.
Schůzka se smrtí
Agatha Christie
Velmi solidní případ. Jedna příšerná/ politováníhodná bába a její rodina, Petra a blízkovýchodní kulisy, Poirotovo pedanticky metodické pátrání a jako tolikrát nečekaný vrah. Jak málo stačí ke štěstí...
Společnost lhářů: Román o moru
Karen Maitland
Obrázky z cesty do Nikam. Spíš atmosféra cesty devíti poutníků než sevřený děj plus pokusy o jakousi magii všedního dne rozhraní morových let 1348-1349. A snaha zahrnout, tu lépe, tu hůře, dnes diskutovaná témata do středověkých kulis: pandemii, klima, gender, eutanazii... Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že to moc nedrží pohromadě, že autorka příliš těká - ale to může být můj problém... Každopádně je o čem přemýšlet. A díky za komentář uživatelky Márinka.
Záhada na zámku Styles
Agatha Christie
Poirot poprvé - podceňován svým přítelem Hastingsem, přesto obratný v myšlení a nakonec díky kombinaci znalosti lidské povahy a práce malých šedých buněk úspěšný. Jako rozjezd velké série je případ smrti paní Inglethorpové uspokojivý.
Pět malých prasátek
Agatha Christie
Čím méně se Hercule Poirot zabývá chválou své osoby a čím více koná, tedy úkoluje ostatní, tím lépe. Tragédie smrti malíře Amyase Cralea, z níž je zdánlivě usvědčena jeho žena a jež po letech řeší dcera, je jako matrjoška, skrývá v sobě další a další tragédie "malých prasátek" (říkanky jsou prostě zábavné), včetně té, jež postihla pachatele/ -ku. Jeden z mých nejoblíbenějších případů.
Herkulovské úkoly pro Hercula Poirota
Agatha Christie
Audiokniha načtená Ladislavem Frejem. Uspokojivé. I když Poirota mám raději na větší ploše.
Život za podpis / Anděl milosrdenství
Vladimír Körner
Vladimír Körner v nejlepší formě, se smyslem pro beznaděj malých lidí na pozadí velkých dějin. Anežka/ Agnes Brunová na cestě nemilosrdným mužským světem, od deziluze z vojenského manžela přes přimknutí se k "šamanovi" Stryjovi po sebeobětování z nezbytí. "Študent" Ludvík od poloúsměvu na sádrové masce a jediném přešlapu na prudké cestě dolů; ztráty rakouského konfidenta na úsvitu vojny 1866, od mladistvých iluzí a snoubenky po víru v cokoliv a zřeknuvší se rodiče. Každá situace ostrá jako břitva a vytříbený jazyk.
Co by kdyby
Jonathan Tropper
Lehkým perem napsaný román o těžkých věcech, tragikomický a čtivý. Návrat dospělých sourozenců do domu jejich dětství po smrti otce a povinnost vydržet spolu sedm dní. Nevěra, těhotenství chtěné i nemožné, touha po lásce a sexu, coming out, dávné křivdy a nápravy nedorozumění, setkávání všeho druhu, smíření. Vzpomněla jsem si, jak jsem cca v patnácti četla Medojedky, dojem byl obdobný. A ta tělesná stránka mě vysloveně bavila.
Neuvěřitelný a tklivý příběh o bezelstné Eréndiře a její ukrutné babičce
Gabriel García Márquez
Povídky z let 1961-1972 - zatím jsem si je z Márquezovy nerománové tvorby užila nejvíc: možná je jejich obrazivost blízká mému srdci, aniž bych věděla přesně proč. Muž s křídly, krásný obrostlý utopenec, milostný příběh brzkého mrtvého bez klíče, bludná loď zaparkovaná před kostelem, podivná blízkost dívky pronásledované větrem neštěstí a její pragmatické babičky se zelenou krví... Veliká krása, které nemusím rozumět.
Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
Díky čtenářce Vakalik za formulaci toho, co se mi táhlo při čtení hlavou. Dobré téma - ale tuctový styl, postavy ploché, dialogy banální. Jako by se autor snažil zevšeobecnit konkrétní osudy a pak z nich spíchnout konkrétní, ale svým způsobem typický příběh jednoho století. Moc se nezadařilo... Na druhou stranu - dočetla jsem.
Den
Michael Cunningham
Michael Cunningham v nejlepší formě. Začíná to jako Domov na konci světa a končí jako... jako Den. Muzikant Dan, Isabel trpící pocitem, že si svůj život nezaslouží, Nathan, který chce uvidět hvězdu z jezera, Violet v téměř slepém zrcadle ve žlutých šatech, Garth se Shakespearem, který má zuby, a Chess, matka Odina, po níž se chce příliš mnoho... a ti všichni milují Robbieho, co ochutná, zač je toho Island. Stejné datum tří po sobě jdoucích let, spousta emocí a přemýšlení, komunikace přes instagram, e-mail a SMS, ale překvapivě i skrze ručně psané dopisy, vytříbený jazyk, silné obrazy a metafory, na konci dojetí a tiché usebrání, smíření, které snad nastane. Díky.
Anděl smrti
Robert Bryndza
Slušná práce. Žádný zázrak, ale děj odsejpá a známé postavy zůstávají konzistentní.
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Nejenže má autorka výborný styl a vytříbený jazyk, ale taky žije v podobném světě jako já (přiznané a zřetelné poklony Kingovi a Lynchovi, ale také poezii Erbena, Sládka a Březiny to dokazují více než jasně). K tomu příběh otce Václava a Roberta s černou vlnou, prostředí Chlumu a Tří Seker, bodláků v kukuřici, krabice od tenisek vyměněné za tabatěrku a koženého váčku s organickým obsahem - to jsou ingredience, ze kterých autorka usnovala děj spojený postavou Michala, úspěšného lovce zázraků. Svět je oblé místo... a toto čtení mne uhranulo víc než dvě předchozí knihy (což zejména v případě Šepotu z lesa je co říct).
Někdo z nás
Kristýna Trpková
Není to studie domácího násilí, ale velmi slušný pokus o thriller. Pravda, autorka má za sebou poutavější počiny (její "Vetřelecká" trilogie pro mne byla dechberoucí), pravda, Taně French se v Temné zahradě povedlo dovést stejně začínající zápletku k podstatně zajímavějším koncům - ale pořád se to čte dobře a po rozpačité první čtvrtině čtenář odpouští klišé ve formulacích i dialozích a jen obrací stránky... Přečteno za den, jako spotřební literatura nadprůměr.
Štěstí
Martin Fahrner
Nenápadný, zdánlivě banální, přitom silný příběh. "Zlatý milice! Ty aspoň nekradly..." Martin Fahrner prostě umí psát. "Myslím, že někdy osud rozdá karty tak, že prostě jste ta spodní myš. Můžete řvát, můžete mlátit hlavou o zeď. Ale nenaděláte s tím nic." Možná vydržet a něco cítit, protože nezbývá doslova nic jiného? - Díky čtenářce Katka2382 za příměr k Honzlové. Nenapadl by mne, ale v určitém smyslu je přesný.
