petrarka72
komentáře u knih
Vražda na golfovém hřišti
Agatha Christie
Druhý zaznamenaný - a výjimečně ve Francii se odehrávající případ HP. Jeden z těch překypující Hastingsovou sentimentalitou (otázka jednoho ze čtenářů, jestli náhodou jeho zranění nebylo na hlavě, mi přijde stejně vtipná jako případná). A HP je tentokrát ve svých projegech samolibosti umírněný.
Tváře normalizace
Anna Janská
Jsou to publicistické texty - nic víc a nic míň - které do jisté míry zastaraly už mezi žurnalistickým a knižním vydáním. Je dobré připomínat určitá jména, děje, události, skutečnosti; slovníkovou příručku bych ocenila, tohle je její (maximálně) beta verze. Naprosto odpudivě normalizačně působily osobnosti Miloše Baty či Miroslava Štěpána, inspirativně Ladislava Langra nebo Eduarda Vorobjova, byť u každé z jiného důvodu... Nicméně u knižní verze medailonů a rozhovorů bych očekávala revizi, přinejmenším dodatky, dopovězení a pečlivější editorskou práci, nikoli pouhý přetisk.
Píseň L.
Veronika Opatřilová
Tohle se povedlo. Píseň L. - Laurence, Laily, lesa. Příběh ze středověké Anglie, který vysoce převyšuje úroveň podobných gay romancí, zejména upřímností hledání, cudností, propojením tajemství duše a krajiny, naléhavostí - nevím přesně, jak to popsat. A současný příběh z laponských lesů, setkání staré čarodějnice-spisovatelky a akčního novináře, který změní zásadním způsobem oba... Hvozd, poezie, dravci, hlad, voda, krev, něha, oběť, vydání se na cestu... Ne všemu rozumím, ne všechna propojení jsou mi jasná, ale netrvám na tom, že všechno musí být patrné na první dobrou. Možná při příštím čtení...
Dům na úskalí
Agatha Christie
Na to, že je Poirot dávno na odpočinku (alespoň to tvrdí - a to se zrodil před dvanácti lety!), má obdivuhodnou schopnost varírovat úhly pohledu a myslet. Zde sbírka neuvěřitelných situací a podezřelých postav. Přesto z nich šedými buňkami vypreparuje řešení zločinu. Uspokojivé.
Gargantua
François Rabelais
Skvělé čtení - i když ne pro každou chvíli. Nevím, jestli jsem se víc bavila tvůrčí metodou, použitou na překlad Rabelaisova lidového čtení s přesahem (nebo filo- atd. -sofické pojednání pro lid?) - a že jsem se jí původně hodně bála - nebo komentářem (o seznamech her, potažmo italských válkách jsem nevěděla lautr... nic.) Je to překvapivé, je to (sebe)shazující, je to vtipné, je to čtivé. Budu se vracet. Sem, do Chinonu i i do Plané nad Lužnicí. Díky převeliké!
"Tak co myslíte, při vašem rozumu - co nám chce naznačit a sdělit toto enigma?"
"Co?" řekl Gargantua, "že pravda Páně trvá a vše přetrvá."
"U svatého Pomuka," řekl mnich, "s touto interpretací nesouhlasím. Je to totiž styl věštce Lumíra. Můžete si tam nacházet alegorie a významy tak hluboké, jak chcete, a fantazírovat, jak chcete, vy i celý svět. Já vám ale pravím, že tam není zašifrován žádný skrytý smysl, nýbrž že je to prostě jen popis tenisového utkání, podaný složitými slovy. ... Na zdraví!" (s. 302?
"
Sen Ockerwee
George R. R. Martin
Ufff, ale že to trvalo! Spojení upířiny a světa paroplavby v druhé polovině devatenáctého století je super nápad... pokud člověk přistoupí na to, že tekoucí voda dětem noci nevadí - stejně jako to, že se mohou vytrénovat proti působení slunce či volání krve. Čtyřlístek Joshua York plus kapitán Abner plus Julian Damon plus Mrzout Billy vcelku funguje, konflikt mezi přirozeností a humanismem v několika rovinách také, román má atmosféru a strhující finále. Osobně mě hodně bavilo zachycení následků času na svět lidský přes loď a upírský přes vynořování se zvířete, souhlasím s uživatelkou nai.ivka, že český název je lepší než originální. Ale marná sláva - autorský styl je stejně chladný jako u Her o trůny a často jsem knihu odkládala, aniž bych cítila potřebu se k ní s chutí vracet. Opravdu by jí slušela tak poloviční délka...
Na tenkém ledě
Felix Francis
Není to nejlepší Francisův román, ale má švih a pozoruhodné detaily. Úzkostná porucha, "jsem alkoholik", obludnost podrazu na hlavního hrdinu - a Cresta Run.
Poslední víkend
Agatha Christie
Neuvěřitelné se stalo skutečností - našla jsem případ, který jsem neznala - a k tomu skvělý. Jako u některých dalších z pera moudré Dámy, co měla ráda studium lidské povahy a odhalování pravdy, ať už znamená cokoliv, je samotný případ výborně zkonstruovaný a k tomu obohacený. Při této konkrétní příležitosti úvahou o tom, co je skutečné a co iluzorní, co životaschopné a co jen přežívající. A jak je jednoduché a zároveň nebezpečné si to plést.
Sen o stromě
Maja Lunde
Skvělé zakončení Kvarteta - připomínající v mnohém Mitchellův Atlas mraků, jen o poznání tíživěji. Kruh se uzavírá, realita dystopie a současna se propojuje, postavy svými osobními zájmy určují osud světa - a je to vztekle krásná a nostalgicky smutná zpráva. O tom, jak snadné je cokoli ztratit, jak nepatrní jsme v hřmění času a jak snadno zapomínáme, že náš mikrosvět je součástí toho velkého, skutečného... ale co je vlastně nakonec skutečné? Maja Lunde dovedla svůj nejednoznačný literární styl k mistrovství. Nečte se snadno. Ale jsem přesvědčena o tom, že za čas se zas pustím do Historie včel a přes Modrou a Koně Przevalského nepřestanu, dokud znovu neskončím v závěru Snu o stromě...
Záhada Modrého vlaku
Agatha Christie
Jedna mladá žena zavražděná ve vlaku, druhá prožívající svůj roman policier a snášející vše pro Poirotovy krásné (ZELENÉ, jak několikrát zdůrazněno) oči... Případ překomplikovaný, ale slušný. Jen mi trvalo déle ho přelouskat.
Totožnost
Milan Kundera
Nuda, milostné dopisy, zrady, sny, neporozumění - a nakonec přiznaná vzájemnost. Příběh Chantal, za kterou "už se muži neohlížejí", a Jeana-Marka, který je jejím vědomým obrazem víc, než by chtěl. Motivy Falešného autostopu se mi vybavovaly poměrně silně, ale nevím, zda to bylo proto, že tato povídka je ze Směšných lásek nejvýraznější, nebo proto, že se o tom zmínila překladatelka. Každopádně - zážitek se opět konal. A nechat lampičku rozžatou celou noc je vlastně dobrý záměr.
Žebravá smrt
Graham Masterton
Tentokrát řeším problém - v předchozích dílech pro mne odpor k erupci násilí a vynalézavé krutosti na konci vystřídal pocit katarze, úlevy, zadostiučinění, že s vyřešením případu svět aspoň na chvíli našel ztracenou rovnováhu. U Žebravé smrti se nic takového nekonalo. Možná proto, že rozuzlení Lupulovy linie je víc než sporné. Nicméně těším se na další díl.
Lord Edgware umírá
Agatha Christie
Tohle se velmi povedlo. Napínavé, s vraždou odpovídajícím způsobem nesympatického lorda, ovšem následně s vraždami sympaťáků v rámci zametání stop, herecké prostředí atraktivní i díky rozmanitosti (stand up kontra klasika) a komorní sbírce eventuálních pachatelů, mrtví, co někdy promluví, Hastingsovo citlivé a přesné vyprávění, šedé mozkové buňky a triumfální Poirotovo odhalení. Voila - příjemný relax.
Květy zla
Charles Baudelaire
V mládí jsem měla z Baudelaira pocit, že je to básník, který nesnáší svět a libuje si v rozkladu, hnusu, ošklivosti... Po přečtení kompletních Květů zla se mu omlouvám. Teď se mi zdá, že na svět pohlížel optikou rozhněvaného mladého muže, že nepostrádal empatii, jen si byl vědom nemožnosti změny a vnímal sice krásu, ale v temnotě a zanikání... Některé obrazy jsou velmi působivé, množství odkazů na antická témata mě zaháněla častěji než jindy při čtení poezie na Wiki, spojování erotiky, umění a smrti mě vlastně hodně bavilo... ale marná sláva, už by to chtělo modernější překlad.
Velká čtyřka
Agatha Christie
Jeden z nejslabších Poirotů vůbec. Jako by Agatha spořádala příliš mnoho Leblanků a Doylů, šňupla si předchůdců Fleminga, náměsíčná vstala uprostřed noci a do rána zplodila tuhle konspirační slátaninu, kterou před totálním fiaskem zachraňuje pouze její smysl pro humor.
Až k prolití krve - Radostné poselství P. MUDr. Ladislava Kubíčka
Marie Svatošová
Znala jsem P. Kubíčka z vyprávění a jeho slova a činy mne zaujaly - proto jsem sáhla po této knize. Netušila jsem, že si přečtu zdůvodnění případného svatořečení... A i když souhlasím, že kniha působí jednostranně (ovšem proč by neměla?), cítím se obohacena a spokojená. U P. Kubíčka se mnišské "ora et labora" posunulo k "dodržuj řád, hlídej si svobodu a zůstaň svobodná". Díky za to. Bohu díky.
Tahle rána plná ryb
Lorena Salazar Masso
Příběh jedné cesty s typicky kolumbijským koncem. "Být máma znamená..."
Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem
Martin Moravec
Vskutku adrenalinové čtení. S přidanou hodnotou poučení o způsobech první pomoci či autodiagnostice. A doktor s křídly je sympaťák.
Schůzka se smrtí
Agatha Christie
Velmi solidní případ. Jedna příšerná/ politováníhodná bába a její rodina, Petra a blízkovýchodní kulisy, Poirotovo pedanticky metodické pátrání a jako tolikrát nečekaný vrah. Jak málo stačí ke štěstí...
Společnost lhářů: Román o moru
Karen Maitland
Obrázky z cesty do Nikam. Spíš atmosféra cesty devíti poutníků než sevřený děj plus pokusy o jakousi magii všedního dne rozhraní morových let 1348-1349. A snaha zahrnout, tu lépe, tu hůře, dnes diskutovaná témata do středověkých kulis: pandemii, klima, gender, eutanazii... Nemůžu si pomoct, ale připadá mi, že to moc nedrží pohromadě, že autorka příliš těká - ale to může být můj problém... Každopádně je o čem přemýšlet. A díky za komentář uživatelky Márinka.